Tag: komunismus

Články k tagu

Zakladatelka BLM a bojovnice proti kapitalismu si koupila vilu za 1,4 milionu dolarů v bělošské čtvrti

Spoluzakladatelka aktivistického ultralevicového hnutí Black Lives Matter (na černošských životech záleží) vyvolala vlnu kritiky poté, co si koupila dům v Los Angeles za celkem 1,4 milionu dolarů (přes 30 milionů korun) v bohaté a převážně bělošské čtvrti. Informoval o tom například server The Daily Mail. Černošská aktivistka Patrisse Cullorsová koupila dům se třemi ložnicemi, třemi koupelnami, rozsáhlou zahradou a samostatným domem pro hosty. 37letá Cullorsová se nastěhuje do převážně "bílého sousedství".

Nikoho už to nezajímá, StB na lidi vedla evidenci bez jejich vědomí, protestuje Babiš

Premiér Andrej Babiš v pátek poté, co se objevila karta agenta StB Bureše, znovu popřel, že by kdy s komunistickou tajnou policií spolupracoval. Podle předsedy vlády estébáci běžně vedli na lidi složky, aniž by o tom věděli. Kauza jeho spolupráce s StB podle Babiše už nikoho nezajímá, novináři o něm jen neustále lžou, prohlásil. Premiér tak reagoval na dotaz médií, když v pátek ráno představoval s novým ministrem zdravotnictví Petrem Arenbergerem očkovací centrum v pražském O2 Universu.

Nový důkaz o spolupráci Babiše s StB. Slovenský archiv objevil kartu agenta Bureše

Slovenský Ústav paměti národa objevil ve svých sbírkách statistickou kartu, kterou zavedla StB na svého agenta Bureše. Ústav tuto archiválii může použít jako nový důkaz u soudu, u kterého se premiér Andrej Babiš brání nařčení, že byl agentem komunistické tajné policie. Agentem se Babiš podle záznamu na kartě stal „na základě dobrovolnosti“. Zprávu přinesl server Seznam Zprávy. Slovenský archiv kartu objevil při třídění kartoték. Statistická karta je významný objev, protože se její vytváření řídilo jasně danými pravidly.

Vězeň Wonka byl nevinný, rozhodl soud 33 let po jeho smrti

Okresní soud v Trutnově uzavřel 40 let starý případ Pavla Wonky. Soud dospěl k závěru, že se nedopustil porušování domovní svobody, za což byl Wonka v roce 1981 odsouzen, uvedl advokát bratrů Wonkových Lubomír Müller. Porušování domovní svobody se měl tehdy dopustit tím, že údajně násilím vnikl do bytu své tchyně. Trutnovský soud o tom rozhodl v úterý.

Zakladatel Alibaby Jack Ma po kritice čínského systému zmizel

Čínský miliardář a zakladatel největšího čínského internetového prodejce Alibaba Jack Ma záhadně zmizel z veřejného života. Na veřejnosti nebyl podle dostupných informací viděn od října. Nyní byl navíc zničehonic odstraněn z pozice porotce ve své vlastní televizní reality show. Šestapadesátiletý podnikatel vydělal své jmění, které se pohybuje v řádech desítek miliard dolarů, díky společnosti Alibaba, kterou sám založil.

Moderní dějiny psané krví

V letní přestávce mezi karanténami se bouřlivě debatovalo o názorech děkana FF UK, historika Michala Pullmanna, na normalizaci a charakter pozdně komunistického režimu u nás. Diskusi otevřel rozhovor v Týdeníku Echo, Pullmann v něm mj. dovozoval, že po roce 1969 klesal ve společnosti význam hlavní tanků a rostl význam sociálního kapitálu, že na rozdíl od disidenta netrápila uklízečku ze Žďáru nad Sázavou nemožnost volně cestovat nebo že pro velkou část veřejnosti byly důležité novomanželské půjčky a přístupnější lékařská péče, nikoli chybějící svoboda slova.

„Chcete na nás střílet? Na své bratry a otce?” Krvavý polský prosinec 1970

Přesně před půlstoletím v Polsku došlo k nejmasivnějším dělnickým nepokojům v dobách komunismu. Byly krvavě potlačeny, nicméně paměť o událostech, odehrávajících se převážně v přímořských přístavech na severu země, sehrála klíčovou roli při vzniku hnuti Solidarita o deset let později. V prosinci 1970 se vedení komunistického Polska rozhodlo znovu výrazně zvýšit ceny, zdražily zejména potraviny.

Až příliš talentovaný pan Láník

V roce 2014 vyšel v Reflexu článek Dana Hrubého Národní umělec a štětka tajné policie o obzvlášť nechutné formě spolupráce s poúnorovou Statní bezpečností. Provozoval ji na začátku 50. let už tehdy známý herec Vítězslav Vejražka (1915–1973). Sváděl ženy, jež mu vytipovala StB, mezi nimi i svou vlastní tetu, pracovnici italské ambasády, opíjel je v baru a pak je tahal do služebního bytu, přičemž byl z vedlejšího pokoje filmován. Za to byl StB honorován a protežován v divadle i u filmu, byť by ve své profesi byl asi úspěšný i bez toho. Motivovala ho nejspíš vnitřní perverze, chuť ovládat druhé, ale zřejmě i ideologické přesvědčení, že tím něčemu pokrokovému slouží.

Čína a Hollywood: krásné přátelství

Hollywood – továrna na sny – byl po desetiletí důležitou součástí americké „soft power“, schopnosti ovlivňovat veřejnost v zahraničí sebeprezentací, která je pro ni přitažlivá. Na základě amerických filmů si mnoho a mnoho lidí utvářelo obraz země, v níž vznikly, a také z nich vstřebávalo americké hodnoty – třeba individualismus, potřebu svobody a nezávislosti. Za studené války mohla tímto způsobem fungovat i díla vůči americké politice a vůbec systému kritická: divák z druhé strany železné opony z nich získal představu toho, že za oceánem pro umělce existuje svoboda kritizovat, a třeba po zhlédnutí filmu Všichni prezidentovi muži dokonce pochopil, že je tam možné způsobit článkem v novinách pád hlavy státu.

Generál Pavel se polepšoval na sociálních sítích, sklidil ale zdrcující kritiku

Generál Petr Pavel, který se jako zatím zamlčený kandidát připravuje na prezidentské volby, se v pátek chtěl zaskvět vyjádřením k výročí sovětské invaze v roce 1968 do Československa. Sklidil ale zdrcující kritiku. Někdejší šéf vojenského výboru NATO napsal, že okupaci „nerozuměl, a že nejcennějším poznáním byla hodnota svobody a nutnost ji chránit“. Pavla, který je absolventem vojenského gymnázia, v roce 1985 vstoupil do KSČ a sloužil u speciálních výsadkových jednotek komunistické armády, následně kritizovali na sociálních sítích mnozí uživatelé za laciné moralizování a připomněli mu jeho komunistickou minulost. Zapojil se i europoslanec Jan Zahradil (ODS), mimo jiné zmínil jeho kariéru v armádě totalitního režimu.

Věc Pullmann: diktáty staronových ideologií

Letní koronavirové podnebí deštíkem rozčeřil rozhovor Daniela Kaisera s děkanem Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Michalem Pullmannem (vyšel v minulém vydání a najdete ho celý také na EchoPrime). V něm se představený nejslavnější české fakulty přihlásil kromě jiného k marxismu a hlavně vyložil svoji smířlivou interpretaci čtyřicetileté totalitní komunistické vlády v českých zemích a na Slovensku. A do toho se ve stejném týdnu ještě objevila také zpráva o úmrtí posledního vládnoucího generálního tajemníka ÚV KSČ Miloše Jakeše, čímž se to ještě umocnilo a řadu lidí přivedlo k různému typu zamyšlení.

Milada Horáková – hvězda sociálních sítí

Hvězdou sociálních sítí se minulý týden v Česku stala Milada Horáková, nemám tušení, co by na to říkala, a radši se to ani nepokouším domýšlet. Objevovaly se bannery se sloganem „Zavražděna komunisty“ a jejich různé žertovné úpravy (portrét Hitlera doprovozený heslem „Zavraždil komunisty a Hitlera“). Kromě statusů, jejichž autoři připomínali význam, charakter, osud zavražděné, se ozývaly aspoň v mé bublině početné hlasy, které způsob připomínání výročí měly za přepjatý, možná až groteskní.

Náš tanec na hrobech

Jeden z nejpozoruhodnějších autorů dnešního Německa Roland Tichy v rozhovoru pro Echo před časem o tzv. vyrovnávání s nacismem v Německu řekl: „Za posledních dvacet let ho přibylo i přesto, že všichni, kdo se nacismu účastnili, jsou už mrtví. Stalo se z toho tančení na hrobech.“ Češi (a žádný jiný národ) nemají ve svém historickém svědomí něco tak strašného jako Němci, ale částečné paralely jsou jistě možné. Sedmdesáté výročí justiční vraždy Milady Horákové na Pankráci je také takovým tančením na hrobech.

Další kolo „bitvy o Kunderu“

Milan Kundera je jediný skutečně světoznámý spisovatel českého původu, moc umělců podobného formátu (myšleno ne nutně ve smyslu kvalit díla, ale jeho mezinárodního dopadu) tahle země nemá, neměla a pravděpodobně ani mít nebude. Může to být i jeden z důvodů, proč debatování o Milanu Kunderovi v Česku může připomínat procházku minovým polem a proč je ta debata podivně zaseknutá, urputná, proč upadá do prefabrikovaných zjednodušení a někdy je i kýčovitá – docela paradoxní vzhledem k tomu, že k často citovaným pasážím Kunderova díla patří i jeho slova o kýči.

Přišel čas pro antiantikomunismus?

Takže si lze představit, že člověku určitého naladění mohou připomínky smrti Milady Horákové lézt krkem. Je na nich cosi oficiálního, musí v tom cítit snahu staré gardy udržet si své pozice v ideologicko-kulturně-vzdělávacím komplexu.

O půlnoci vtrhli komunisté do klášterů. „Mysleli jsme, že nás vezou na Sibiř“

Ve Velehradě na Uherskohradišťsku byla instalována pamětní deska, která připomíná Akci K před 70 lety – likvidaci klášterů komunistickým režimem. V noci ze 13. na 14. dubna 1950 byli vyhnáni a vyvezeni téměř všichni řeholníci z mužských klášterů, na konci září následovala akce Ř, jejímž cílem byly kláštery ženské. Jedním z míst, kde komunisté zasáhli, byl i Velehrad, který je významným poutním místem. Bylo zde 25 jezuitů a 46 noviců, řekl velehradský farář Josef Čunek.

V 94 letech zemřela Madla Vaculíková

Ve věku 94 let zemřela v noci na pátek Madla Vaculíková, manželka spisovatele Ludvíka Vaculíka. V jeho literárních dílech, především pak v Českém snáři, se jako postava často objevovala. Sama je autorkou dvou knih dopisů básníkovi Jiřímu Kolářovi. Za normalizace byla společně se svým mužem pod dohledem StB. O úmrtí informoval její syn.

Jak historik objevil článek Válkové: pomohl lexikon komunistických představitelů justice

Články z komunistického režimu psané vládní zmocněnkyní pro lidská práva Helenou Válkovou (ANO) jsou zeširoka probírané téma. Opozice ale i zástupci vládní ČSSD kvůli nim odmítají její nominaci na ombudsmanku. U jednoho z článků je Válková podepsána společně s komunistickým prokurátorem Josefem Urválkem, který mimo jiné poslal v roce 1950 na smrt právničku a političku Miladu Horákovou. Historik Petr Blažek nyní popsal, jak článek objevil.

„Válková se diskvalifikovala.“ Část vládních poslanců ji nepodpoří na ombudsmanku

Ministr kultury Lubomír Zaorálek či poslanec Václav Votava, kteří jsou členy koaliční ČSSD, vyloučili podporu bývalé ministryně spravedlnosti a nynější vládní zmocněnkyně pro lidská práva Heleny Válkové (ANO) při volbě veřejné ochránkyně práv ve Sněmovně. Oba považují její reakci na kauzu jejích článků z minulého režimu za nedostatečnou, uvedli na twitteru. Naopak poslanec hnutí ANO Milan Feranec uvedl, že Válkovou podpoří, protože zná její schopnosti a výsledky práce.

Komunismus a těch dalších třicet let

Občas se nezdá, že od pádu komunismu uplynulo už třicet let. Je to déle, než trvala první republika, o níž se říkává, že nedostala dost času. Ale i v širších evropských dějinách se meziválečné období bere jako epocha, jež vytvořila v politice i kultuře vlastní svět, jenž byl velmi vzdálen tomu, co bylo předtím i potom. Od komunistického puče uplynulo do osmašedesátého jen dvacet let, a přece to byl úplně jiný svět – u nás i na Západě.