Tag: komunismus

Články k tagu

Snění o perestrojce

Nedávno byla po roční uzávěře opět zprovozněna stanice pražského metra Jiřího z Poděbrad a na sociálních sítích bylo v určitých kruzích možné získat dojem, že jde o nejvýznamnější pražskou architektonickou realizaci posledních let. Ten obdiv byl snad autentičtější než v době, kdy se metro, notně oslavované oficiální propagandou, otvíralo. Přitom pokud jde o to, co je vidět, nešlo o nic víc než o pouhou údržbu původního stavu. Což by snad mělo být normální. Nadšení však bylo větší než u nějaké rekonstrukce starší stavby, na niž si lze vzpomenout. Je opravdu hlavolam, co je na stanicích pražského metra tak úchvatného.

Na Tarkovském v Palachově týdnu

V těchto dnech roku 1989 v Praze probíhal tzv. Palachův týden, série protirežimních demonstrací k výročí sebeupálení Jana Palacha. V normalizačním Československu do té doby nevídaný úkaz, režim na něj také reagoval na tehdejší poměry ostře, v jeho sdělovacích prostředcích se objevovala skutečně hnusná propaganda, zatýkalo se, vyhrožovalo se. Když se člověk tehdy v centru Prahy nadechl, mohl sice ucítit závan slzného plynu, ale především pocit, že něco je ve vzduchu.

„Havel byl měkký! Komunisty musíme rozdrtit.“ Milei v Davosu burcoval proti socialismu

Argentinský prezident a hvězda pravicové ekonomiky Javier Milei prohlásil, že Havel byl příliš měkký a on sám chce "zcela" zničit a zlikvidovat komunistickou stranu. „Havel byl měkkota! Komunisty musíme úplně rozdrtit,“ prohlásil Milei během vystoupení na Světovém ekonomickém fóru ve švýcarském Davosu. Kromě toho také citoval esej Václava Havla Moc bezmocných a kritizoval čím dál více se šířící socialismus v západních zemích. "Socialismus selhal ve všech zemích, kde byl nastolen a zavraždil stamiliony lidí," řekl Milei.

Palach měl tři desítky následovníků. Motivy dalších upálených však provází pochybnosti

Čin studenta Jana Palacha, který se na pražském Václavském náměstí zapálil ve snaze probudit národ z letargie, do níž upadl po srpnové okupaci roku 1968, nezůstal osamocen. Začátkem roku 1969 se ho pokusila napodobit řada dalších lidí, zdaleka ne u všech se ale historici shodují na motivu jejich činu. Plzeňský dělník Josef Hlavatý, který se zapálil před 55 lety, 20. ledna 1969, byl prvním z téměř tří desítek Čechoslováků, kteří tak učinili. A o jeho motivu dodnes panují pochybnosti.

Kompenzace za Husáka?

„Jedni ho milují, druzí ho zatracují, ale takový už je lidský život. Důležité je, že něco vytvořil, něco po sobě zanechal.“ Tak takhle by asi na Gustáva Husáka žádný český ústavní činitel nevzpomínal. Ale na Slovensku ano, jsou to slova místopředsedy slovenského parlamentu Andreje Danka. Spolu s premiérem Ficem a dalším místopředsedou národní rady se na Husákovy narozeniny vypravil poklonit se mu k jeho hrobu. Někdo si možná i odplivne, lze si taky představit, že kdyby Česko vedlo agresivnější, takříkajíc putinovskou zahraniční politiku, tak by se okázale ozvalo – Husák zničil životy pěkné řádce Čechů.

Podivné dědictví

Žijeme v době, kdy od revoluce v roce 1989 uplynulo třicet čtyři let a stává se už záležitostí pamětníků a oslav – sotva najdeme člověka pod pětačtyřicet, který by si ještě strukturu a fungování komunistického státu reflektovaně pamatoval, což je dál oslabováno i tím, že vyčerpaný a měknoucí komunistický režim už do světa dětí příliš intenzivně neinheroval. Všichni se k odkazu tehdejšího 17. listopadu obecně a Václava Havla jako člověka a myslitele speciálně dnes nadšeně hlásíme.

Útěk do Berlína. Dokument ukazuje cestu bratří Mašínů okem Jana Nováka

Celovečerní dokumentární film Útěk do Berlína popisuje jeden z největších příběhů studené války, kdy se skupina pěti mladých mužů v čele s bratry Mašíny, rozhodla opustit komunistické Československo za každou cenu. Režiséři Jan Novák a Martin Froyda ukazují, jak se ozbrojení mladíci chtějí připojit k tehdy očekávané válce Západu s Východem. "Psal se rok 1953 a my dnes prostřednictvím posledních pamětníků sledujeme 30denní dramatickou cestu do Západního Berlína.

Jurečka zajistil důchod pro Soukupa. Gruntorád hladovku drží dál

Disident Karel Soukup bude dostávat důchod stejně jako účastníci třetího odboje. Novinářům to v Hradci Králové řekl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Soukup podstatnou část života strávil mimo ČR v nucené emigraci. Jurečka v pondělí zopakoval, že je připraven pomoci řešit problém nízkých disidentských penzí, za který si vysloužil kritiku od signatáře Charty 77 Jiřího Gruntoráda. Chartista požaduje Jurečkovu demisi, na podporu svého požadavku drží hladovku. ČTK Gruntorád řekl, že na svých požadavcích trvá, protože neprotestuje jen kvůli Soukupovi.

„Je ostuda, že se na to musí takto upozorňovat.“ Problém nízkých penzí disidentů je třeba řešit, shodli se politici

Situace kolem nízkých penzí disidentů v Česku je ostudná a stát ji musí co nejdříve vyřešit, shodli se zástupci vládní koalice i opozice v nedělním pořadu České televize Otázky Václava Moravce. Předseda poslanců ODS Marek Benda uvedl, že koalice se bude problémem zabývat. Neřešení problému nízkých penzí disidentů a disidentek kritizuje signatář Charty 77 a zakladatel knihovny samizdatové a exilové literatury Libri prohibiti Jiří Gruntorád

Kruté konce vlídných lidí

Už roky mi leží v hlavě příběh Malcolma Caldwella (1931–1978), bylo by dobře, kdyby ho jednou zpracoval někdo toho schopný – já to nejsem. Je to unikátní story a zároveň v něčem univerzální, vypovídající o moderním západním člověku pozdního dvacátého a jistě i jednadvacátého století. Caldwell by skotský intelektuál a akademik, hlásil se k levici.

Hrdina nevypadá jako Limonádový Joe

Další vlna debat, diskusí a polemik o bratrech Mašínech, nejvýraznějších představitelích ozbrojeného odporu během tzv. třetího odboje, se zvedla po premiéře filmu Bratři a také v souvislosti s úvahami, zda nový prezident vyznamená odbojovou dvojici (žije již jen Josef, Ctirad zemřel v roce 2011): ocenění obdržela nakonec jen sestra Zdena. V sérii různých debat je ta naše snad poněkud jiná zvláštní sestavou účastníků (Krystyna Krauze, Mirek Topolánek, Ondřej Vaculík, Martin Vadas, Petr Stančík) a také otevřeností, s jakou se o věci vyjadřují a o ní přemýšlejí.

Vyprávění v tanečním rytmu

Na snímku Bratři je nápadný jeho nevyvážený rytmus: z příběhu Ctirada a Josefa Mašínů a jejich odbojové skupiny zabírá třetinu filmu útěk východním Německem – je to část soudržná, soustřeďující se na jediný punkt, na snahu pěti mladíků dostat se co nejdřív z bodu A (československých hranic) do bodu B (Západního Berlína). Je to třetina vrcholící, závěrečná, k ní vše předešlé směřuje: tuto část má divák s hrdiny prožít, jako by se jim po boku probíjel železniční zastávkou malého města nebo s nimi následně ležel a mrzl v mokrém lese a vyčkával, zda si jich východoněmečtí vojáci všimnou.

„Dokažte, že ctíte svobodu.“ Topolánek, Hilšer či Vondra vyzývají Pavla, ať vyznamená Mašíny

Petici, aby prezident Petr Pavel vyznamenal členy odbojové skupiny bratří Mašínů, které Senát letos nominoval na Medaili Za hrdinství, podepsalo zatím 34 osobností. Další budou mít možnost prostřednictvím petičního serveru, informoval historik Petr Blažek, dokumentarista Martin Vadas a senátor Marek Hilšer z klubu Starostů, kteří petici připravili. Pavel již dříve uvedl, že by s oceněním Mašínů měl problém; vyznamenat ale hodlá jejich sestru Zdenu Mašínovou, na jejíž nominaci se Sněmovna a Senát shodly.

Západ versus Čína – kdo s koho?

Počátkem září byla evropská i naše média plná zpráv o tom, jak mnichovskému autosalonu letos dominovaly čínské automobilky. Čínská elektroauta vtrhla do Evropy jako přívalový déšť – jejich podíl na trhu stoupl z půl procenta v roce 2019 na dnešních osm procent. A to je teprve začátek. Jednu takovou zprávu komentoval na Twitteru viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar slovy: „Doufám, že to nikoho nepřekvapuje. Naučili jsme je to my…“ Jeho slova lze vnímat tak, že mluvil jako Čech a Evropan, ale taky někdejší manažer koncernu Volkswagen.

Laťka se zvedá

Laxnost, s jakou přistupoval Senát k nominacím na ústavní soudce, které mu zasílal prezident Petr Pavel, byla u prvních jmen až zarážející. Vládní koalice má v horní komoře parlamentu drtivou většinu. Jen koalice Spolu disponuje ve dvou klubech (ODS s TOP 09, lidovci jsou samostatně) 48 hlasy z 81. Co řekne, to jí projde. Když se přidají Piráti a STAN, může vládní většina přimět hlavu státu, aby skládala Ústavní soud podle jejich představ. Přinejmenším aby o obsazování a představách vládní většiny začal intenzivně vyjednávat. Jenže nic takového se nedělo.

„Hrdinové nebo vrazi?“ Česko vyšle do boje o Oscary film Bratři od potomka Mašínů

Česká filmová a televizní akademie (ČFTA) vyšle do soutěže o Oscara v kategorii Nejlepší zahraniční film snímek režiséra Tomáše Mašína Bratři. Drama vypráví jeden z největších příběhů studené války, bratrů Mašínových, kteří se rozhodli se zbraní v ruce opustit komunistické Československo. V premiéře bude film v českých kinech uveden 26. října. ČFTA, která stojí za udílením cen Český lev, vybírala při hlasování akademiků z 12 českých hraných a dokumentárních filmů.

Srp a kladivo na každém rohu

Potloukáte-li se jako turista batůžkář po bývalém východním bloku, od Estonska až po Bulharsko, spatříte sice různých graffiti strašně moc, ale srpy ani kladiva mezi nimi nebudou. Není to jen tím, že v některých těch státech je symbol bývalé sovětské moci zakázán zákonem; sprejeři si se zněním zákona notoricky hlavu nelámou. Hlavním důvodem je skutečnost, že se znakem genocidy, tyranie a imperiální agrese vůči menším národům se ani většina autorů nočních malůvek špinit nechce.

Soud rozhodl v kauze evidence Babiše jako agenta StB, veřejnosti verdikt zatím neoznámil

Slovenský nejvyšší soud již rozhodl ve sporu předsedy hnutí ANO a českého expremiéra Andreje Babiše se slovenským Ústavem paměti národa (ÚPN) ohledně evidence Babiše u československé tajné policie StB jako agenta. Znění verdiktu a jeho zdůvodnění soud oznámí až po doručení rozhodnutí účastníkům sporu. ČTK to dnes napsala mluvčí soudu Alexandra Važanová. Babiš loni podal dovolání proti pravomocnému verdiktu bratislavského krajského soudu, který jeho žalobu v případu zamítl.

Předseda Ústavního soudu Baxa kdysi odsoudil mladíka, který chtěl emigrovat

Po soudci Robertu Fremrovi, který kvůli své činnosti za komunismu nedávno vzdal kandidaturu na Ústavní soud, se objevuje problém i v minulosti nově jmenovaného šéfa soudu Josefa Baxy. Ten podle serveru Novinky.cz v roce 1985 odsoudil sedmnáctiletého mladíka za pokus o emigraci z Československa. Baxa mu tehdy uložil podmínku. Předseda Ústavního soudu přitom v průběhu kauzy Fremr musel odpovídat na otázky, zda se také nedopustil kontroverzního rozsudku. Tehdy připustil, že to možné, dodal ale, že si na nic konkrétního nevzpomíná.

Elektrické hřbitovy

Americký senátor Bernie Sanders rád kritizoval bezmyšlenkovitý růst kapitalismu: „Nepotřebujete výběr z 23 druhů deodorantů nebo 19 druhů tenisek, když některé děti v této zemi trpí hlady,“ řekl v roce 2015 v typickém rozhovoru. Socialista Sanders by se měl seznámit s tím, co se děje v zemi, kde vládne strana, jež si říká komunistická. Agentura Bloomberg přinesla reportáž o čínských hřbitovech elektromobilů. Fotografie z dronů ukazují, jak se jich na okrajích měst hromadí tisíce.

Poučení z kauzy Fremr: Marvanová a Blažek vyzývají k očistě soudů a otevření archivů

Soudce Robert Fremr vzdal ve světle nových informací o jeho rozsudcích v předlistopadové době kandidaturu na ústavního soudce. Je to tečka za jedním příběhem, nebo bude mít Fremrova kauza ještě dohru? Senátorka a právnička Hana Kordová Marvanová (ODS) vyzývá k očistě soudů a sebereflexi nejen Fremra, ale i další soudce. Justice by podle ní měla ve spolupráci s Ústavem pro studium totalitních režimů (ÚSTR) digitalizovat a zpřístupnit soudní svazky, které odhalí pravdu o problematické minulosti některých soudců.

Případ Fremr skončil. Zapomeňme?

Případ soudce Roberta Fremra, který se na závěr své profesní kariéry ucházel o prestižní, respektovaný a společenský post ústavního soudce, instituce, jež se jako jediná těší důvěře jinak polarizované společnosti. Soudce Fremr pod tlakem nových a nových skutečností, které prokazovaly ochotu oddaně sloužit komunistickému totalitnímu režimu v procesech s jeho nepřáteli, se v pondělí rozhodl na kandidaturu soudce rezignovat. Zdůvodnil to tím, že byl vystaven mediálnímu tlaku a nechtěl spory o vlastní důvěryhodnost poškozovat dobré jméno Ústavního soudu.

Fremr vzdal kandidaturu na Ústavní soud. Mluví i o nevybíravém tlaku

Soudce Robert Fremr stáhl svou kandidaturu na post ústavního soudce. Oznámil to v pondělí odpoledne na brífinku na Nejvyšším soudě v Praze, kde je místopředsedou. Podle něj ke svému rozhodnutí dospěl sám a informoval o něm prezidenta Petra Pavla, který jej přijal. Nominant hlavy státu byl v minulých týdnech kritizován za své rozhodování během komunismu, mimo jiné za podíl na kauze Olšanské hřbitovy, souzení emigrací nebo odsouzení skladového dělníka pro kritiku režimu. Na tento případ upozornil deník Echo24.

Konec kauzy Fremr? Kandidát na ústavního soudce svolal mimořádný brífink

Místopředseda pražského vrchního soudu Robert Fremr oznámil mimořádný brífink k aktuální situaci týkající se jeho nominace na ústavního soudce. Fremr čelí několika kauzám týkajícím se jeho působení v předlistopadové trestní justici. Podílel se na zpolitizovaném soudním procesu Olšanských hřbitovů a v 80. letech také soudil stovky lidí za emigraci. Jak upozornil deník Echo24, Fremr v roce 1985 odsoudil na deset měsíců nepodmíněně skladového dělníka za kritiku režimu.

S Fremrem o jednu éru pozadu

Otázka: Není důležitější než zamést s Fremrem zamést s fremrismem? Třetí kostlivec z předlistopadové kariéry soudce Roberta Fremra působí, jako že vypadl podle hesla: Třikrát a dost. Nepodmíněné tresty pro Alexandera Ereta a spol. z léta 1988 v sobě zjevně nesly politický element, ale podstatou stíhání tří mladíků byl v roce 1987 vandalismus a obecné ohrožení (např. kladení kamenů na železniční trať). U masového odsuzování za nedovolené opuštění republiky, jaké v letech 1983-85 praktikoval Fremr, jsme se z nitra soudcovského stavu dozvěděli, že to je považováno za kavalírský delikt, jehož se prostě „někdo“ musel ujmout.

Hrad k novým zjištěním z Fremrovy minulosti: Nemáme všechny informace

Prezident Petr Pavel se ještě v kauze soudce Roberta Fremra neseznámil se všemi informacemi, které si vyžádal, vzkazuje jeho hradní kancelář. Hlava státu po Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) do bádání zapojila i Archiv hlavního města Prahy. Právě z něj pocházejí nové skutečnosti, na které v neděli upozornil deník Echo24. Podle nich kandidát prezidenta na post ústavního soudce Robert Fremr odsoudil v roce 1985 na deset měsíců nepodmíněně skladového dělníka za kritiku režimu.

Fremr poslal do vězení dělníka za nadávky komunistům. Zpětně upravil rozsudek

Kauza Olšanské hřbitovy a odsouzení 172 lidí za emigraci nejsou jediná problematická místa kariéry Roberta Fremra v komunistické justici v 80. letech. Současný kandidát prezidenta Petra Pavla na post ústavního soudce odsoudil v roce 1985 na deset měsíců nepodmíněně skladového dělníka za hanobení republiky a jejího představitele.

Přepych šéfa ukrajinských komunistů. Nyní po něm jde rozvědka

Ukrajinská tajná služba SBU v pátek oznámila, že podezírá vůdce ukrajinských komunistů Petra Simoněnka ze schvalování ruské agrese a z veřejných výzev k převzetí moci v zemi. Na internet nyní unikly fotografie ze zásahu ukrajinských úřadů v jeho luxusním sídle. Simoněnkova vila, která se nachází poblíž Kyjeva, zeje prázdnotou od loňského jara, kdy byl předák ukrajinské komunistické strany v průběhu ruského ústupu z oblasti evakuován ruskými speciálními silami, tvrdí SBU.