V novém pozměňovacím návrhu k velké mediální novele přichází čtyřkoalice s další potenciálně kontroverzní změnou. Pokud by totiž návrh prošel přes poslance, ukládal by veřejnoprávním médiím, České televizi (ČT) a Českému rozhlasu, aktivně přispívat k rozvoji demokratické kultury a vést diváky a posluchače k informační gramotnosti.
Prožíváme nekonečnou honbu za dezinformacemi. Ty nám totiž rozkládají tu naši liberální demokracii. Honbu na jednotlivé jejich exemply, na jejich množírny, ale hlavně na jejich definici. Když ta bude vágní, jako je dosud, nebudeme moci na ni vypustit psy státní moci – cenzuru a trestní postihy. Ušijme aspoň přibližně přesné skutkové podstaty trestných činů. Nasadili jsme na to štrikování další úředníky na sám Hrad.
Různé skupiny v Rusku vytvořily a pomohly na internetu rozšířit dezinformace týkající se Tima Walze, kandidáta demokratů na viceprezidenta v listopadových volbách. Podle agentury AP o tom informoval nejmenovaný zástupce Úřadu ředitele zpravodajských služeb (ODNI).
Po odchodu Pirátů se vláda zjevně rozhodla pro otočku. Jak dříve deník Echo24 upozornil, současný návrh mediální novely nařizuje České televizi i rozhlasu boj proti dezinformacím ze zákona. Původně pirátský návrh nejprve vláda posvětila, nyní však přichází poslanci zbylé čtyřkoalice s novinkou. Veřejnoprávní média už nemají vést boj proti dezinformacím, ale „přispívat“ k mediální gramotnosti.
Mezi nejvíc nadužívané termíny v posledních letech patří přídavné jméno „orwellovský“; zvlášť si ho oblíbili lidé, kteří Orwella nečetli nebo si toho z něj moc nepamatují a o Orwellovi jako člověku toho moc nevědí, případně si chtějí levně poříditi chvilku té slasti z mučednictví, užít si tolik neohroženého bojovníka proti totalitě. Kvůli téhle inflaci je obtížnější popisovat ty rysy současnosti, u nichž by se o nějaké příbuznosti s Orwellovou vizí mluvit dalo. Nemusejí to být věci jaksi velké, které se donekonečna probírají na sociálních sítích a budí tam vášně. Mohou to být zdánlivé drobnosti, které se netýkají politiky a debat o velkých tématech dneška,
Ústavní soud (ÚS) odmítl stížnost Tomáše Čermáka a Patrika Tušla v kauze nenávistných výroků o Ukrajincích. Za živé vysílání na sociálních sítích, které sklouzlo k hanobení a podněcování nenávisti k uprchlíkům z Ukrajiny, dostal Čermák podmínku a Tušl desetiměsíční trest vězení. Další trestní stíhání jim později vynesla ještě přísnější tresty. ÚS rozhodoval před časem bez veřejného jednání, usnesení ve středu zpřístupnil ve své databázi. Připomněl, že svoboda projevu není absolutní.
Po komunikační a informační revoluci pohltily veřejný prostor digitální mělčiny. Formuje se v nich „vůle lidu“ jako ve veřejných prostorech v předdigitálním věku? V pohledu privilegovaných vrstev liberálních demokracií ne, nejsou to prostory, kde by „neviditelná ruka svobodné komunikace“ umožňovala agregaci názorů, a měnila tak démos v logos – politické většiny v nositele kolektivní racionality. Naopak, vidí v nich prostory ovládané principem hororu: To, co jsme spláchli do kanálů, co jsme překonali jako iracionální minulost, se vrací: společnost zaplavují splašky minulosti.
Hádka o navýšení poplatků pro Českou televizi a rozhlas zastínila jinou zásadní změnu, kterou má přinést velká mediální novela. Změnit se má základní paragraf o fungování veřejnoprávních médií. Ta by podle něj měla nově ze zákona bojovat proti dezinformacím. Původně šlo o návrh Pirátů, který však posvětila při projednávání novely vláda. A v té zůstává přes to, že nad podivnou formulací úkolu pozvedla obočí i Legislativní rada vlády s tím, že není jasné, co zákonodárci po médiích vlastně chtějí.
Před dvěma dny tu kolega Daniel Kaiser psal o tom, že současná povodňová situace prodlužuje období, které začalo za covidu a trvá dosud, totiž období, kdy žijeme ve zvláštním, neobyčejném, vlastně výjimečném nebo polovýjimečném stavu, což má za následek, že se – vystresovaní z přemíry špatných zpráv méně, nebo dokonce málo ptáme na to, jak politici spravují věci, které mají spravovat, jako jsou třeba výše inflace nebo daní.
Třetího září uplynou dva roky od velkých protivládních demonstrací na Václavském náměstí. Už tehdy bylo jasné, že jde o vystoupení části české společnosti, která má odlišné představy o uspořádání a směřování státu. Pro toho hnutí se vžilo nepřesné označení dezoláti. Dnes jsou rozseti do různých politických skupin a zdá se, že svůj vliv poztráceli. Výrazně však ovlivnili politickou a mediální atmosféru v zemi. Ve prospěch opozice sehráli podobnou roli jako uskupení Milion chvilek pro demokracii pro dnešní vládní koalici.
Pokud jste sledovali olympijské hry čočkou, jak zní módní výraz soudobých humanitních věd, pozornosti ke společensko-politickému spektáklu spíš než ke sportu, pak vedle úvodní drag show ve vašem zorném poli možná přistálo vystoupení australské breakdancerky Raygun. Ač vyřazena hned v prvním kole, stala se virální. Z důvodů, jež ona sama a její příznivci označovali jako „hate“, a dokonce dezinformace. Ten blábol byl ovšem jen marnou snahou přebít ten skutečný důvod – Australanka byla zoufale, komicky špatná.
Bývalý politik ODS Igor Němec ke konci srpna odejde z čela sekretariátu generálního ředitele České televize (ČT). Dohodl se na tom s šéfem ČT Janem Součkem. Informaci potvrdila mluvčí televize Vendula Krejčová. Důvodem jsou zásadní názorové rozdíly, uvedla. Podle serveru za odchodem stojí mimo jiné Němcova účast na Vlasteneckém setkání v Příčovech na Příbramsku, na kterém se pravidelně scházejí lidé spojovaní s českou dezinformační scénou.
Vládní koordinátor strategické komunikace Otakar Foltýn v minulých týdnech vzbudil ostré reakce, když ve veřejné debatě mluvil o spoluobčanech s antisystémovými názory jako o „zombících“, kolem kterých se musí „vykopat příkopy“ nebo jako o „sviních“. Nyní se za něj v otevřeném dopise adresovaném premiéru Petru Fialovi a vládě postavilo 40 veřejně činných osobností. Pokračování Foltýna v současné funkci bude dobrým znamením, že český stát není ovládán ruskými silami a dokáže jim vzdorovat, napsali.
Česká televize se v neděli večer omluvila imunoložce Zuzaně Krátké, kterou v roce 2021 v reportáži „covidoví dezinformátoři“ dala do spojitosti s „dezinformátory, antivaxery a šiřiteli nebezpečných výmyslů.“ O omluvě v odvolacím řízení rozhodl na začátku měsíce Městský soud v Praze. Případu jsme se věnovali i v komentáři zde.
„Vítězi dne jsou pro mě neočkovaní z časů corony, kteří jsou dnes rehabilitováni,“ prohlásil v online studiu významného německého deníku Welt také významný (obdržel například cenu pro nejlepšího politického novináře) komentátor Hans-Ulrich Jörges. Za poměrně strnulých úsměvů svých dvou hostitelů, kterým až příliš pozdě došlo, že si nasadili blechu do kožichu, ale zastavit ho už bylo pozdě, Jörges pokračoval: „A že jsou rehabilitováni, je po zveřejnění nezačerněných dokumentů krizového štábu Institutu Roberta Kocha naprosto zřejmé.“
Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) se ostře ohradila proti výrokům senátora Lukáše Wagenknechta (Piráti) o české muniční iniciativě na podporu Ukrajiny, které označila za nepodložené a škodlivé pro Českou republiku. Wagenknecht totiž v úterý na jednání senátní komise pro dohled nad veřejnými prostředky řekl, že munice byla předražená o 1,4 miliardy korun a kvůli tomu se jí nakoupilo asi o 20 000 kusů méně. Černochová ho obvinila z šíření lží a dezinformací
O málokterém tématu se v posledních letech popsalo tolik papíru jako o dezinformacích a svobodě slova. Přitom na tomto poli se v Česku nic zvláštního neděje, i když se to z obranářské rétoriky některých médií a politiků nezdá. V řadě sousedních zemí, včetně Německa, je svoboda slova velkým tématem. V Česku se tyto trendy zatím neprojevily. Proč? Stále je u nás živá tradice antikomunistické revoluce z listopadu 1989. Šéfové velkých médií zažili ve formativním věku skutečnou nesvobodu, takže jsou na projevy cenzury, autocenzury a potlačování názorů mimořádně citliví.
Plukovník Otakar Foltýn, kterého vláda jmenovala koordinátorem strategické komunikace, si v sobotu zakomunikoval. Na festivalu ve Slavonicích mluvil o informační válce, o lidech, kteří na sítích zuřivě šíří různé hoaxy nebo i ruskou propagandu, a označil je za „zombíky“. Patří mezi ně podle něj čtyři a půl procenta lidí v Česku. A došlo i na další charakteristiky. Ti, kdo obdivují ruského prezidenta Putina, jsou podle Foltýna „velmi často lidé, kteří jsou nešťastní, zapšklí, zahořklí, smutní, opuštění anebo mají jenom životní smůlu anebo jsou to prostě jenom svině“.
Vládní koordinátor strategické komunikace plukovník Otakar Foltýn předestřel o víkendu své názory na postup vůči spoluobčanům s antisystémovými názory. Nazval je „zombíky“ na poli informační války. U těch nejradikálnějších, jejichž počet odhaduje na 4,5 procenta populace, je podle něj potřeba „vykopat hluboký příkop“. Některé z těchto radikálních lidí označil za „svině“.
Evropská komise shání nástroje na sledování internetového provozu a sociálních sítí. V souvislosti se zákonem o digitálních službách (DSA), který vstoupil v platnost v únoru tohoto roku, vyhlásila EK výběrové řízení, které jí má zabezpečit takové nástroje, aby mohla kontrolovat dodržování nového nařízení. Výběrové řízení vyhlásilo generální ředitelství pro komunikační sítě, obsah a technologie (DG CNCET).
Slovenský soud v úterý vzal do vydávací vazby českého občana Pavla Zítka a rozhodl, že ho na základě zatykače okresního soudu v Chomutově vydá do Česka. Vyplývá to z vyjádření, které mluvčí krajského soudu v Nitře Lena Kiradžievová poskytla médiím. Zítko čelí v Česku obžalobě z trestného činu šíření poplašné zprávy.
Po prvních výstupech v červnu a červenci, které se týkaly převážně bezpečnosti, se strategická komunikace vlády podle koordinátora, nyní plukovníka ve výslužbě, Otakara Foltýna teď zaměří i na témata primárně založená na pozitivních hodnotách. Foltýn, který se funkce ujal na konci května řekl, že má ve Strakově akademii již sestavený malý tým, který plánuje vstoupit na sociální sítě a chystá kampaň k výročí invaze 21. srpna. Foltýn již také jednal s několika ministry a poradcem pro národní bezpečnost Tomášem Pojarem.
Bizarní televizní vystoupení zažili diváci České televize ve středu odpoledne. Redaktor ČT Jakub Pacner vystoupil v živém vysílání z Obvodního soudu pro Prahu 2, který chtěla narušit bývalá novinářka a aktivistka Jana Peterková. Zatímco Pacner informoval o třech mužích, kteří jsou obvinění z výtržnictví a násilí proti orgánu veřejné moci, pokřikovala Peterková nesrozumitelně do kamery. U soudu vystupovala jako údajná zmocněnkyně a důvěrnice jednoho z obviněných.
Všechny iniciativy na poli boje s dezinformacemi počítají s tím, že jejich součástí bude vzdělávání. Například školní mládeže, ale viděli jsme, že i řídící osobnosti vládního úsilí si potřebují znalosti doplnit. Není tedy divu, že vzniká poptávka po naučné literatuře. Nakladatelství Práh přišlo s publikací Nesmyslnost od věhlasného sociálního vědce Dana Arielyho. „Dezinformace nás ovlivňují každý den,“ začíná nakladatelská anonce. „Pokud chceme pochopit podstatu iracionální přitažlivosti nepravdivých informací, musíme nejprve porozumět problému,“ čteme a řekneme si: To jeta kniha, jakou potřebujeme.
Veřejnoprávní média mají nově bojovat proti dezinformacím ze zákona. Pirátský návrh, který vláda schválila v rámci velké mediální novely, mění v zákoně o České televizi i Českém rozhlasu hlavní úkol veřejnoprávních médií. „Svou roli v tom hrají veřejnoprávní média už teď, je ale potřeba tyto snahy posílit a zároveň je ukotvit v zákoně, aby nemohly být v budoucnu potlačeny,“ uvedl pro deník Echo24 ministr pro místní rozvoj a vicepremiér Ivan Bartoš (Piráti). V praxi by pak podle něj mohla média spolupracovat i přímo s některými ministerstvy.
Státní zástupce podal obžalobu na bývalou novinářku Janu Peterkovou kvůli výroku, že po nástupu prezidenta Petra Pavla na Pražský hrad bude vyhlášen válečný stav a mobilizace. Viní ji ze šíření poplašné zprávy. České televizi (ČT) to řekla žalobkyně Hana Vrbová. Případem se bude zabývat Obvodní soud pro Prahu 5. Peterková podle ČT vinu odmítá. Hrozí jí až pět let vězení, protože za stejný trestný čin už byla v minulosti odsouzena.
Do velké mediální novely přibyla během připomínkového řízení zásadní novinka. Veřejnoprávní média mají ze zákona bojovat proti tzv. dezinformacím. Rozšíření jejich hlavních úkolů přitom přišlo z resortu pirátského předsedy Ivana Bartoše a následně ho pak schválila i vláda. Další z pokusů, jak z vládního programového prohlášení dostat boj s dezinformacemi do zákona, však i podle vládních odborníků v této formě nedává příliš smysl.
Velká mediální novela nepřináší jen zvýšení poplatků za vysílání veřejnoprávních médií, změnit chce překvapivě také jednu ze základních zásad zákonů o České televizi a Českém rozhlasu. Konkrétně jde o definici jednoho z hlavních úkolů, které zákon těmto médiím ukládá. Televize a rozhlas mají nově ze zákona poskytovat informace, které přispějí „k postupu proti dezinformacím“. Veřejnoprávní média jsou tak podle návrhu novely hlavním nástrojem boje proti tzv. dezinformacím.
V České republice dochází k informačním operacím, které mají demoralizovat veřejnou debatu tak, aby v ní bylo možné šířit ruské narativy. Jde o součást informační války, jejímž cílem je zastavit přísun materiální pomoci Ukrajině. K nárůstu tzv. hybridních hrozeb dochází i v dalších evropských státech, trendem je stále častější zapojování místních obyvatel nebo lokálních kriminálních skupin do různých činností. Ve výroční zprávě za loňský rok to uvedla Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ).
Slovenská policie dnes zadržela českého občana, na kterého soud ve vlasti vydal evropský zatýkací rozkaz. Informovalo o tom slovenské policejní prezidium, které uvedlo pouze iniciály zadrženého, a to P. Z. Podle serveru Seznam Zprávy je dotyčným Pavel Zítko, který čelí v Česku obžalobě z trestného činu šíření poplašné zprávy a česká policie po něm v dubnu vyhlásila pátrání.
