V novém pozměňovacím návrhu k velké mediální novele přichází čtyřkoalice s další potenciálně kontroverzní změnou. Pokud by totiž návrh prošel přes poslance, ukládal by veřejnoprávním médiím, České televizi (ČT) a Českému rozhlasu, aktivně přispívat k rozvoji demokratické kultury a vést diváky a posluchače k informační gramotnosti. Zatímco vládní poslanci to vnímají jako zásadní nástroj pro posílení odolnosti společnosti vůči novodobým výzvám, odpůrci dlouhodobě upozorňují na to, že ČT a rozhlas by takovou roli plnit neměly.

Nový návrh doplňuje úkoly veřejnoprávních médií o povinnost „přispívat k rozvoji demokratické kultury a občanského vzdělávání“. To hlavně skrze dokumentární a vzdělávací pořady, které by se měly zaměřovat na moderní dějiny, fungování ústavního systému a zvyšování informační gramotnosti.

„V současné době je nezbytné posilovat odolnost celé společnosti, přispět k rozvoji občanského vzdělání a tím posilovat i naše budoucí demokratické směřování,“ píše se v návrhu z pera poslankyně Heleny Langšádlové (TOP 09). Podle Langšádlové je nezbytné, aby občané měli základní znalosti o fungování demokratického systému, historii 20. století, kdy Československo čelilo dvěma totalitním režimům, a rovněž o úloze médií a veřejných institucí.

„Posilování informační gramotnosti, výchova k demokracii, znalost ústavního a politického systému, vnímání role médií, porozumění významu veřejných institucí i znalost moderních dějin 20. století včetně období dvou totalitních režimů, fašismu v podobě německého nacionálního socialismu a komunismu v podobě sovětského stalinismu, jsou klíčové pro vnímání našeho státu a zvýšení odolnosti společnosti, která stojí na demokratických principech a hodnotách,“ dodává Langšádlová.

Redakce se na ni obrátila s dotazem, zda má opravdu taková role ČT a rozhlasu připadat, poslankyně ale neodpověděla.

Boj s dezinformacemi vláda odpískala

Připomíná to dřívější koaliční návrh, jenž ukládal ČT a rozhlasu povinnost aktivně bojovat proti dezinformacím. Ty měly být ještě podle Pirátů chápány jako záměrné šíření nepravdivých informací za účelem manipulace veřejného mínění. „Dezinformace cíleně mísí pravdu s konspiracemi, šíří chaos a nenávist, ohrožují svobodu, společnost, ústavní pořádek,“ obhajoval tehdejší návrh exministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti). Piráti tvrdili, že dezinformace zasáhly životy více než poloviny české populace a představují rostoucí hrozbu pro národní bezpečnost a sociální soudržnost.

Návrh Pirátů získal podporu vlády, přesto však čelil kritice. Legislativní rada vlády varovala, že pojem dezinformace není přesně definovaný v českém právním řádu, což by mohlo vést ke sporům o právní interpretaci a způsobu provádění tohoto požadavku. „Samotný pojem dezinformace se v právním řádu neobjevuje a rozlišit dezinformaci od jiného nepravdivého či zavádějícího sdělení (např. misinformace) může v praxi činit problémy,“ uvedla ve své analýze Legislativní rada vlády. „Není také jasné, kdo by měl být hlavním realizátorem postupu, ke kterému by Česká televize a Český rozhlas měly přispívat,“ dodala.

V důsledku této kritiky přišli poslanci TOP 09 a STAN Jan Jakob a Jan Lacina s pozměňovacím návrhem, který opustil přímý boj proti dezinformacím a namísto toho klade důraz na „přispívání k mediální gramotnosti“. „Pojem mediální gramotnost nezpůsobuje výkladové nejasnosti a explicitní zařazení mezi úkoly veřejné služby má oporu v zákoně o rozhlasovém a televizním vysílání,“ uvádějí ve zdůvodnění poslanci vládních stran.

Změna ve financování

Velká mediální novela především upravuje výši poplatků – televizní poplatek má vzrůst o 15 korun na 150 korun měsíčně a rozhlasový poplatek o deset korun na 55 korun měsíčně. Zároveň zavádí možnost valorizace poplatků podle míry inflace. Rozšiřuje se rovněž okruh poplatníků – nově by musela platit každá domácnost či firma nad 25 zaměstnanců, která vlastní byť jen jedno zařízení schopné přijímat televizní nebo rozhlasové vysílání, a to i přes internet. Postačí tedy mobilní telefon, počítač nebo tablet.

Zástupci komerčních rádií a televizí proti zvyšování poplatků protestují. Rádia sdružená v Asociaci provozovatelů soukromého vysílání spustila kampaň, která má za cíl vyzvat veřejnost, aby kontaktovala poslance a senátory a vyjádřila nesouhlas s navrhovanými změnami.

Opozice mluví o mediální dani. „Málo se tady diskutuje, že navýšení nebude jen o pár korun, ale firmy si klidně připlatí i čtvrt milionu ročně,“ uvedl poslanec ANO Ondřej Babka ve sněmovně.

„Nevytvářejme tady zdání, že jsme tu vytvořili nějakou novou daň,“ oponoval premiér Petr Fiala. Existuje podle něho dlouhodobá shoda, že se na financování provozu České televize a Českého rozhlasu podílejí nejen jednotlivci, ale také firmy. „My musíme zajistit pro média veřejné služby i odpovídající finanční podmínky,“ řekl.

Generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral se v reakci na to nechal slyšet, že považuje silnou veřejnoprávní službu za klíčovou v době, kdy některé sousední země podle něj čelí útokům na nezávislost médií. „Silná média veřejné služby mají mimořádný význam v době, kdy je v okolních zemích, jako je Slovensko nebo Maďarsko, omezována mediální svoboda,“ domnívá se Zavoral.

Novela nyní čeká na projednání v druhém čtení ve sněmovně, přičemž ministr kultury Martin Baxa (ODS) doufá, že by mohla vstoupit v platnost již od ledna příštího roku. Rozhodující hlasování však zůstává předmětem jednání a debata mezi vládními i opozičními poslanci bude pravděpodobně pokračovat.