Kdo si na sebe neumí vydělat, utrácí víc, než bere, nedokáže se prosadit ve světové konkurenci, stává se vazalem jiných a ztrácí suverenitu. A to my nechceme, takže se sebou musíme něco udělat. Takhle se dál žít nedá. Tak se dá ve stručnosti shrnout vyznění patnácti minut televizního projevu, s nímž v pondělí večer v hlavním vysílacím čase vystoupil před Francouzi prezident Emmanuel Macron.
V minulém týdnu americká FBI zatkla Jacka Teixeiru, jednadvacetiletého příslušníka zpravodajského oddělení letecké národní gardy v Massachusetts. Je podezřelý z úniku tajných dokumentů ohledně Ukrajiny a dalších zemí. V historii velké špionáže jde o zvláštní případ. Teixeira informace nevynesl z ideologických důvodů jako například britská „cambridgeská pětka“ komunistických agentů, ale ani z důvodů zištných jako třeba Aldrich Ames, který si za informace od SSSR nechával pořádně zaplatit. Teixeira se chtěl pochlubit kamarádům. K únikům došlo skrze komunikační platformu Discord.
ÚHEL POHLEDU: Veřejné zadlužení České republiky loni narostlo v nominálním vyjádření nejvíce v historii, a to o 430,4 miliardy korun. Nárůst zadlužení tak překonal nárůsty z pandemických let 2020 a 2021, které činily zhruba 413, resp. 417 miliard korun. Na růstu zadlužení se podílela hlavně ústřední vláda, neboť obce a kraje loni vykázaly přebytek, a to dokonce třetí nejvyšší v historii. Tento přebytek, odpovídající 32,8 miliardy korun, na němž se z poloviny podílí přebytek metropole Prahy, 15,5 miliardy korun, tak poněkud vylepšuje celkový stav českého veřejného zadlužení, který je však i tak již třetí rok v řadě neutěšený.
V pátek Česká televize odvysílala poslední díl druhé řady svého seriálového šlágru Kukačky (první série běžela před dvěma lety). Novinka pokračovala přesně tam, kde skončilo předešlé vyprávění o osudech dvou rodin, jimž v porodnici byly zaměněny děti. Sotva jsme poznali viníka, jednoho z rodinných členů, a pochopili jeho motivaci, následovalo v nových dílech vyprávění o tom, jak pokračovalo soužití obou famílií – složitě, samozřejmě. Bylo by to vyprávění výživné samo o sobě, protože jistě si všichni svedeme představit, že kdyby nám znenadání přibylo domů dítě vychovávané někým jiným, že by to přineslo spoustu třecích ploch .
Prezident Petr Pavel má za sebou po zhruba měsíci ve funkci první rozhodnutí, výkon pravomoci, podle kterého ho můžeme hodnotit. Do Senátu posílá ke schválení své první tři nominanty na ústavní soudce. Obsazování konstitučního soudu je vedle jmenování členů Bankovní rady ČNB klíčovou prezidentskou pravomocí. Je tedy první příležitost hodnotit prezidenta podle činů.
ÚHEL POHLEDU: V posledních dnech většinu podnikatelů hodně zajímá fakt, že koruna k euru je nejsilnější od roku 2008. Na konci týdne koruna opět svá maxima posunula, a to až na 23,26 CZK/EUR. Mnoho lidí to považuje za záhadu. Ale vážně? Na korunu působí kombinace dvou faktorů, které by každý sám o sobě neměl moc velký vliv, ale jejich souhra je drtivá. Zaprvé vysoké korunové úrokové sazby nabízejí vysoké úrokové zhodnocení. A současně existuje jen velmi omezené kurzové riziko, protože je známo, že ČNB by začala intervenovat na podporu koruny nejspíš někde kolem 24,50–24,70 CZK/EUR.
Vraťme se ještě k tématu platů na humanitních fakultách. Minulý týden na Filozofické fakultě UK proběhla debata na téma „Česká republika by měla zakázat soukromé školy“. Měli bychom v zájmu korektnosti upřesnit, že šlo o soutěžní debatu, vlastně akademický sport, takže to téma nelze brát stoprocentně vážně, na druhou stranu organizátorům se zjevně rojí hlavou samé takové nápady. Ale ukazuje se tu, myslím, ještě něco víc.
Íránská vláda začala na ulicích instalovat kamery, s jejichž pomocí chce odhalovat ženy nenosící šátek. Od loňských nepokojů totiž zejména ve velkých městech přibylo žen, které už onen posvátný hadr na hlavě nechtějí strpět a které dávají svojí odkrytou hlavou najevo nesouhlas s režimem. A to je něco, co každý správný autoritář nesnáší až do morku kostí: viditelný nesouhlas.
Francouzský prezident Emmanuel Macron strávil část letošních Velikonoc na cestě šarmu v Číně. Jako spolucestující si s sebou vzal nominálně první ženu sjednocené Evropy, německou předsedkyni Evropské komise Ursulu von der Leyenovou. A jak jsme se později dověděli, nepřibalil ji jen tak, ale jako součást hlubšího plánu „strategické autonomie“ sjednocené Evropy mezi Čínou a Amerikou. Jakéhosi „třetího pólu“. Tak Macron popsal svou vizi budoucího geopolitického uspořádání světa v rozhovoru pro francouzský ekonomický deník Les Echos.
Sága s odvoláváním Miroslava Ševčíka z čela Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické dospěla do bodu, z něhož jedna ze stran už nevyjde bez ztráty tváře. Skoro vzápětí poté, co senát fakulty svého děkana podpořil, takže špinavá práce (sundat Ševčíka si přeje ministr školství s velkými médii) přechází na rektora VŠE Petra Dvořáka a akademický senát, připojila se k honu na Ševčíka i Česká spořitelna. Ta VŠE přispívá finančním darem a pokračovat v tom bude, jen když škola Ševčíka odvolá. Tady někdo úplně vypadl z role.
Tak jako každý rok o velikonoční neděli vyjedou také letos v srbské Lužici velikonoční jezdci od bran devíti katolických kostelů a vydají se koňmo na návštěvu do přespolní farnosti. Nespěchají, pozdraví se se svým panem farářem, jenž jim požehná, následně muži třikrát obkrouží kostel, k jehož farnosti náležejí, vyfasují z něj na zápůjčku prapory, načež se s nimi zvolna, kolem mnoha luk a polí, vydají přes dlouhé roviny či jen mírně kopečky své podmanivé domoviny na návštěvu k sousedům. A celou cestu žehnají polnostem, respektive prosí za to, aby letošní úroda byla dobrá, bohatá a aby se přírodě dařilo.
Co zastaví zdražování? Zpravidla jen to, že ceny dostoupají do výšky, kdy je zákazníci přestanou být ochotni platit. A obchodníkům nezbyde nic jiného než ceny přestat zvedat, aby zákazníci kupovali. Od určitého momentu už se jim totiž přestane vyplácet méně kupujících při vyšších cenách. Jen toto narovnání dokáže zastavit inflaci. Když ceny prudce rostou a životní úroveň padá, jako to už dlouhé měsíce sledujeme u nás, lidé zpravidla nejdřív začnou omezovat nákupy těch velkých investičních věcí, které jsou největším zásahem do rodinných účtů.
Na podzim roku 1983 si i docela mladý Čech mohl klidně představovat, že zbytek života stráví ve státě, který bude podřízen Sovětskému svazu, tedy Rusku. Pokud samozřejmě neemigruje na Západ... Měl smůlu, že se narodil trochu východněji, než začínal Západ, tedy svobodný svět. Brežněv byl sice dva roky po smrti, ale na nějaké změny to moc nevypadalo. Většina lidí si myslela, že tak už to bude pořád a že to vlastně ani nevadí. Mysleli si to i intelektuálové na Západě, které to navíc až na úplné výjimky moc nezajímalo.
