Aspoň mírně pokročilí pamětníci potvrdí, že tak velký zájem jako teď volby na Slovensku nevzbuzovaly už asi čtvrt století – určitě od roku 1998, kdy šlo o porážku mečiarismu, a patrně od roku 1992, kdy se rozhodovalo o dalším osudu Československa. Zvýšená pozornost se neprojevuje jen ve střední Evropě, vidina návratu Roberta Fica budila velký zájem (hrůzu) v kontinentální Evropě, Británii, dokonce ve Spojených státech.

Je to samozřejmě proto, že zapadá do výkladu, v němž jakákoli trochu podstatnější kritika politického mainstreamu v Evropě nebo ve Spojených státech Joea Bidena nemá jiné vysvětlení než zlovolné, z nepřátelské centrály šířené dezinformace.

Teprve u Fica se evropským hodnostářům podařilo jeho úspěch (s 23 procenty velmi relativní) předem preventivně označit za ruské dílo. To je vůči Slovákům dosti urážlivé a při jejich známé nechuti snášet mentorování od Čechů nebylo šťastné, že onu urážku nepřímo zformulovala naše Věra Jourová.

Komisařka už několik týdnů říkala, že volby na Slovensku ukážou, jak moc dokážou internetové platformy potlačovat dezinformace, a kromě toho že na Slovensku je úrodnější půda pro ruskou propagandu. Včera v České televizi horší výsledek strany Progresivní Slovensko vysvětlila „bezprecedentní dezinformační masáží“. Slováci prý sice měli „možnost použít své autonomní rozhodnutí“, jíž tedy využili, „ale za vysoké míry manipulace“. Označit podstatnou část jednoho národa za manipulovatelné blbečky, to teď bude v Evropské komisi nový standard?

Jourová tu bezprecedentnost dokládá tzv. deep fake nahrávkou, na níž hlas napodobující lídra Progresivního Slovenska Michala Šimečky avizuje dražší pivo. Bezprecedentní je však spíš počínání Evropské komise před volbami přímo v Bratislavě. Tam podle zprávy serveru Politico v týdnu od 11. září probíhala důvěrná jednání slovenských vládních úředníků, dvou zástupců Komise a internetových firem jako Meta, Google nebo TikTok, ovšem bez Twitteru.

Na schůzkách se řešil výmaz „dezinformací“ ve volební kampani, což si můžeme docela bezpečně přeložit jako angažmá IT firem, od liberálně-demokratické Ameriky po komunistickou Čínu, ve prospěch prounijního tábora proti suverenistickému. Možná je tohle svět, do něhož na Západě vstupujeme slovenskými volbami.

Komisaři v Bruselu sami zdůrazňují, že hlavní význam Aktu o digitálních službách (DSA), což je nástroj, jak pod hrozbou drastických pokut nutit platformy mazat údajně nebezpečný obsah, může být v dohledu na předvolební kampaně po Evropě. Pokud byly slovenské volby něčím světodějné, tak těmi tajnými schůzkami v Bratislavě. Všichni účastníci, ale především ti z Evropské komise, která se prostě nesmí plést do vnitřní politiky členských zemí, skandálně vypadli z role.

Je to mimochodem důvod začít na českou vládu dotírat, aby vyložila karty a oznámila, kdo u nás při uvedení DSA příští rok bude tou poslední instancí, „důvěryhodnými oznamovateli“, kteří určují škodlivý obsah na sítích.