Markéta Malá

/

Články autora

Trhliny v reaktorech, mrtví dělníci a o 60 procent vyšší náklady. Jak stavěli Korejci jadernou elektrárnu?

Stavba nových jaderných bloků je nevyhnutelná. Jeden jaderný blok v Dukovanech musí v budoucnu nahradit výkon těch stávajících, druhý blok je nutné postavit jako nový zdroj. V opačném případě nelze v příštích desetiletích mluvit o tom, že se Česko alespoň pokusilo zajistit si energetickou bezpečnost. O tom, že nové bloky by měla stavět plně státní společnost, a ne ČEZ v jeho současné akcionářské struktuře, jsme psali opakovaně.

Německá solidarita v praxi

Jsou to zajímavé hry, co vláda hraje. Na Rusku už nejsme energeticky závislí, ruský plyn k nám neteče, za energie lidé zaplatí méně, koupě plynovodů Net4Gas je výhodná, i když jimi nemá co téct. A nezapomeňme na ruskou ropu, od které bychom se měli příští léto prý úplně odstřihnout, jak teď říká zmocněnec pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška. To jsme tak nějak ve zkratce nedávno mohli slyšet. Mezitím plyn zdražuje a asi jen tak nepřestane, ruského plynu k nám teče přes 95 procent, Němci zvedají svůj poplatek za tranzit a za ztrátové plynovody už začínáme platit.

Zdroje nejsou

Nějak to nevychází. To lze konstatovat po přečtení nové zprávy provozovatele přenosové soustavy ČEPS, respektive jejího každoročního Hodnocení zdrojové přiměřenosti do roku 2040. A to ještě musíme brát na zřetel, že ČEPS není příliš konzervativní. Tedy že nevychází z těch nejpesimističtějších scénářů, což by se vzhledem k nutnosti zajištění dostupného výkonu pro pokrytí spotřeby dít mělo. Sdělení, že po roce 2025 se z nás dobrovolně stanou dovozci elektřiny, tedy přijdeme o svou stávající pozici vývozce a přestaneme být soběstační, by však nemělo být tím jediným, co si ze zprávy odnést. Když mluvíme o vývozu vyrobené elektřiny, vzpomeňme, co se dělo například 6. listopadu.

Fiala dokázal „neuvěřitelné věci“. Rekordní zchudnutí a ukončení české energetiky

Ještě na začátku letošního roku vláda tvrdila, že už se do žádných velkých reforem pouštět nebude. Protože voliči prý nechtějí „žádné razantní změny“. O jedenáct měsíců později oznamuje premiér Petr Fiala (ODS), že potřebuje ještě čtyři roky vládnutí, a pak se budou mít všichni dobře. Je to docela protiřečení si. Nechme stranou nesmyslná tvrzení o tom, že za osm let tu budeme mít platy jako v Německu.

Povedlo se nám snížit ceny energií, tvrdí ministr Vlček. Proč to není pravda

ANALÝZA: Daří se nám dělat správné kroky, protože ceny energií klesají, tvrdí ministr průmyslu Lukáš Vlček (STAN). Je to však zavádějící až nepravdivé tvrzení hned z několika důvodů. Vláda žádný přímý vliv na výši cen elektřiny a plynu nemá. „Většina společností zlevňovala letos hned několikrát. Ceny energií klesají a je to skvělá zpráva nejen pro domácnosti, ale taky firmy a celý průmysl. Další ukázka toho, že se nám daří dělat ty správné kroky,“ uvádí Vlček na svých sociálních sítích.

Teče k nám přes 90 procent plynu z Ruska. A v cenách zaplatíme za zadlužený státní Net4Gas

Ruského plynu k nám teče stále více. V listopadu se jeho odběr navýšil až na 94 procent. Západního plynu tedy v těchto dnech odebíráme velmi malé množství. Pro obchodníky je rozhodující cena, nakoupí to, co je pro ně výhodnější. Je proto silně zavádějící, když představitelé vlády mluví o naší nezávislosti na ruských zdrojích. Energetický regulátor také nedávno oznámil cenový návrh, o kolik vzroste poplatek za distribuci plynu, což způsobil především státní nákup zadlužených a nevýdělečných plynovodů Net4Gas.

Už se to chystá?

Chtělo by se říci, že už je to na spadnutí. Mluvíme o transformaci energetického gigantu ČEZ neboli o jeho zestátnění. Suneme před sebou stále obrovskou jadernou investici v podobě dostavby bloků v Dukovanech. Vláda to stále označuje za svou prioritu, ale je jasné, že v současné akcionářské podobě si to ČEZ nemůže dovolit. Smlouva se má podepisovat v březnu. Je polovina listopadu. Kdyby se nyní „něco“ začalo dít, ještě se to zřejmě dá stihnout. Minoritní investoři stále spekulují na výkup svého podílu s prémií. A taková možnost je reálně na stole.

Brutálně vysoké zdanění ČEZ a vyvádění zisků. „Nedá se nic dělat, je to zákon“

Argumentace vlády a vedení ČEZ ohledně windfall tax, tedy mimořádné daně, je dlouhodobě pozoruhodná. Daň dopadá z drtivé většiny právě na zmíněnou energetickou společnost, ale jejímu managementu to nijak zásadně nevadí a je zajedno s ministerstvem financí. Aktuální výsledky ČEZ ukázaly, že zisky podléhají dost brutální efektivní daňové sazbě, která ve třetím kvartále dosáhla výše 86 procent. To je dost obtížně obhajitelné, stejně jako samotný fakt, že stát a ČEZ minoritní akcionáře silně poškozuje a o zisky se s nimi nedělí spravedlivě.

Bude stát dotovat doly? Česko nebezpečně spoléhá na dovoz německé elektřiny. Ta nebude

Provozovatel energetické soustavy ČEPS vydal minulý týden s velkým zpožděním své každoroční hodnocení zdrojové přiměřenosti do roku 2040. Čekalo se na něj více než půl roku. Vláda tvrdí, že kvůli chybějící zprávě nemohla dosud schválit ani novelizovanou Státní energetickou koncepci. Teď bude zajímavé sledovat,co se bude dít. Závěry, které ČEPS předkládá, nejsou ani trochu pozitivní, přestože v médiích se rámovaly jen opatrně. A skončily většinově pouze u toho, že Česko se stane už po roce 2025 čistým dovozcem

Už budeme převlékat kabáty?

První dojmy po opětovném zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem už opadly. Trhy zareagovaly velmi pozitivně a zatím se na této vlně vezou. Ekonomika Spojených států pod Trumpem zcela jistě poroste, otázka bude, co udělá inflace. Viděli jsme to na prudkém nárůstu výnosů desetiletých státních dluhopisů. To, že investoři vyhnali úrokové sazby nahoru, znamená, že jsou ve střehu a obávají se rostoucího dluhu. K tomu by jistě došlo, pokud bude Trump doma naplňovat sliby o snižování daní. To pak může zažehnout i inflaci. Staronový prezident několikrát říkal, že nízké daně vykompenzují tvrdá dovozní cla.

Trumpa se nebojíme, půjdeme vpřed, hlásá von der Leyenová. Mezitím Brusel pohřbívá automobilky

Plánem opětovného odstoupení Spojených států od pařížské dohody o klimatu nově zvolený americký prezident Donald Trump nepřekvapil. Jde samozřejmě spíše o symbolický krok, s příchodem Trumpa ovšem jistě nastane celkový odklon od důrazu na klimatickou politiku. Už avizoval energetickou politiku orientovanou na maximalizaci produkce ropy a zemního plynu a jejich zvýšený vývoz. Evropa se tímto stává ve svých přísných dekarbonizačních plánech založených hlavně na regulacích, které stále více ničí její konkurenceschopnost, osamělá.

Vrtěti psem v české energetice

Polostátní ČEZ před pár dny s pompou podepsal s britským Rolls-Roycem spolupráci na vývoji modulárních reaktorů a koupi zhruba dvacetiprocentního podílu. To zní jako dobrá zpráva. Vláda to odprezentovala jako „další významný milník v naplňování cílů“, hned po výběru vítěze tendru na výstavbu dvou velkých jaderných bloků v Dukovanech. To je docela dost optimistické vyjádření.

Vláda nechápe, že ovládnutí ČEZ pomůže všem, říká Andrej Babiš

Minulý týden řekl šéf opozičního hnutí ANO a bývalý premiér Andrej Babiš agentuře Bloomberg, že by zestátnil společnost ČEZ. Tedy že by mělo dojít k výkupu podílu minoritních akcionářů za použití dividend. Po jeho výroku následoval nejen růst akcií, ale i spekulace o tom, co to celé znamená. Ty ještě více přiživil ministr dopravy Martin Kupka (ODS), který reagoval slovy o tom, že Babiš tak připravil daňové poplatníky o „stovky milionů navíc“. Reagoval i ministr průmyslu Lukáš Vlček (ANO). Ten dokonce uvedl to, že „je otázka, se kterými akcionáři byl Andrej Babiš domluven, aby ten výrok nějakým způsobem někomu pomohl“. Níže přinášíme s Andrejem Babišem krátký rozhovor.

Škrtneme nulu a je jasno

Bylo by osvěžující šetřit s kritikou a moci také někdy pochválit. Marně pátráme, v tuto chvíli ale opravdu není za co. Kritika vlády ze strany opozice a její argumenty jsou trapné, hloupé a plytké. Ale je namístě otázka, proč jsme se dostali do situace, že některé výroky ministrů stínové vlády mohou znít nepoučenému voliči rozumněji než to, co slyší od koaličních ministrů. Ano, na to si hned můžeme střízlivě odpovědět, že žádná opozice nikdy nakonec nedoručila to, co slibovala, když ještě ve vládě nebyla.

Stanjurova čísla nevychází. Bez nejasných desítek miliard a peněz z windfall tax bude sekera ještě vyšší

Bez chybějících a nevyjasněných až padesáti miliard v rozpočtu to ministrovi financí Zbyňku Stanjurovi (ODS) příliš nevychází. Vzhledem k tomu, že letošní schodek má činit 282 miliard a v příštím roce se má zredukovat na 241 miliard, nedošlo by vůbec k žádné změně a k žádnému snížení. Když k tomu vezmeme v potaz příjmy z windfall tax, kdy vláda počítá i v příštím roce s více než 30 miliardami, bez nich by mohl být deficit dokonce ještě vyšší než letos. Podle prezidentova poradce Davida Marka už daň nemá jiný důvod, než že bez ní by rozpočet nevycházel.

Trump nejvíce ublíží Německu s jeho nulovým růstem. Jaké budou dopady na Česko

Evropu v její ekonomické stagnaci, celkovém úpadku a neschopnosti konkurovat nemůže v příštích letech čekat nic moc dobrého, pokud nedojde k převratné změně. Mezinárodní měnový fond (MMF) ve svém posledním výhledu růstu ekonomiky čísla eurozóny ještě zhoršil. A to hlavně pro Německo, které za letošek vykáže nulový růst a ani příští rok nebude přílš veselý. Jeho hospodářský model se vyčerpal, jak mnozí upozorňovali již dříve. Volkswagen nyní potvrdil plán zavřít v Německu nejméně tři závody a zrušit desítky tisíc pracovních míst. Ještě více může Evropu podlomit potenciální výhra Donalda Trumpa, který slibuje rozpoutat novou obchodní válku.

Exguvernér Rusnok: Stanjurův rozpočet je nepravdivý. Chybějící miliardy se jistě najdou, namítá ODS

Dříve bývali ministři financí při sestavování rozpočtu opatrní, teď je to naopak, pravil na adresu ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) a jeho návrhu státního rozpočtu na příští rok bývalý guvernér centrální banky a někdejší premiér Jiří Rusnok. V pořadu ČT Otázky Václava Moravce poukázal na to, že rozpočet je postavený na neschválených zákonech, což se dříve nedělo.

Propálil Andrej Babiš, co neměl?

Vraťme se ještě k výroku Andreje Babiše o zestátňování ČEZ. Respektive o vykoupení podílů menšinových akcionářů. Je totiž docela zásadní a neměl by se smést jen komentáři o tom, že Babiš neví, co říká. A že jde jen o jeho (dost chytrý) předvolební tah, který nemá hlouběji promyšlený. Spekulacím ještě více zavdal ministr dopravy Martin Kupka, který dosti nepromyšleně reagoval na Babiše slovy o tom, že daňové poplatníky svými řečmi obral o „stovky milionů navíc“.

„Škrtnu pár nul a bude to lepší“. Kam až ministr financí může zajít

Když nemáš pro něco vysvětlení, použij absurdní příměr, proti kterému ani nelze argumentovat. Tak by se dal zjednodušeně popsat způsob, jakým ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) obhajoval chybějící desítky miliard v návrhu státního rozpočtu na příští rok. V tomto případě šlo konkrétně o příjmy z prodeje emisních povolenek, kde je od začátku nejen Národní rozpočtovou radou upozorňováno na zcela nadhodnocený výdaj.

Stanjurovy „diskutabilní nástroje“ jak dostat desítky miliard do rozpočtu. Na koho dopadnou

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) s novým ministrem průmyslu Lukášem Vlčkem (STAN) konečně prozradili, co chtějí dělat s chybějícími více než deseti miliardami na dotace na zelené zdroje. V návrhu rozpočtu na příští rok opravdu zůstane Stanjurova částka pouze osm a půl miliardy. Když to nebude stačit, prý se peníze v rozpočtu najdou v rámci jiných výdajů a schodek se nenavýší.

„Odkývali jsme v EU některé blbosti z nepozornosti.“ ODS chce rok před volbami „podporovat firmy“

Rok před sněmovními volbami se premiér Petr Fiala (a celá jeho ODS) podle všeho rozhodl sázet na Green Deal a jeho zmírnění. Premiér napsal komentář o tom, jak se „Evropa musí probudit, jinak končí“, jak se musí podpořit české firmy a že jeho vláda celou dobu klimatickou politiku Bruselu mírnila. Není tomu tak, což dokazují i výroky některých členů ODS.

Proč je Karel Havlíček příčetnější než Petr Fiala

Nedávno jsme na těchto místech psali o všech zásadních úskalích dostavby jaderných bloků v Dukovanech. Tedy o tom, jak je celý tendr napadán za všech stran, jak česká vláda i ČEZ jako investor mlčí a daňoví poplatníci (zároveň spotřebitelé v budoucnu, doufejme, vyrobené elektřiny) čekají, jestli zaplatí hodně, nebo ještě víc. Do toho je tady český průmysl a české firmy, které se do jaderného projektu mají zapojit – a které teď netuší, na čem jsou. A kromě toho by nám neměly uniknout nedávné výroky stínového ministra průmyslu Karla Havlíčka z ANO. Tuzemský průmysl měl mít (tedy stále má mít) 60procentní podíl na zakázce, což se v tuto chvíli zdá jako nereálný slib.

Fialova vláda zničila důvěru ve fungující trh účelovou daní. O co se teď snaží?

Silný kapitálový trh plnící svou primární funkci. To je něco, co nemá ani Evropská unie, což opět vyzdvihuje Mario Draghi ve své zprávě o konkurenceschopnosti Evropy, a už vůbec to nemá Česká republika. Dlouhodobě u nás funguje tradice neefektivního bankovního financování. Tedy že firmy si jdou raději půjčit peníze do banky a následně jí dluh s úroky splácí, než aby přišly za investory na trh.

Hlavně strategicky

Máme nového ministra průmyslu Lukáše Vlčka. Znamená to pro nás něco? Ne, vůbec nic. Spolu s Vlčkem máme také jeho novou vládní hospodářskou strategii, která si dává za cíl zařadit Česko do roku 2040 mezi 10 nejbohatších zemí Evropské unie. Také má prý samozřejmě nastartovat hospodářský růst a zvýšit naši konkurenceschopnost. Znamená pro nás něco nová strategie? Také ne. Asi bychom nespočítali, kolik takových strategií už bylo slavně představeno, ale ve finále se buď žádné plány nedotáhly, nebo se pro jistotu nezačalo dělat vůbec nic a plynule se na ně zapomnělo.

Dostat EU z agónie chtějí ti, kdo ji ničí. Posvátná klimapolitika zůstane nedotknutelná

Je to v něčem přelomové. Už ani významná mainstreamová média se nebojí otevírat téma, které bylo dříve spíš tabu. Naspoledy to byl teď o víkendu Bloomberg, který hovoří o nezastavitelném úpadku a ochrnutí EU. Evropský projekt nefunguje, Evropa dojíždí na svůj sociální model, přeregulovanost a „předotovanost“. A kritika přichází i z vlastních řad. Nedávno se k ekonomickému zaostávání Evropy znovu tvrdě vyjádřil francouzský prezident Emmanuel Macron

„Mluvíme o chybějících pár desítkách miliard.“ Fiala zlehčuje nepovedený Stanjurův rozpočet

I přes silnou kritiku od Národní rozpočtové rady (NRR) doporučil rozpočtový výbor Sněmovně, aby v prvním čtení schválila základní parametry státního rozpočtu na příští rok. Ani tak nejde o to, že se počítá s obrovským schodkem 241 miliard (o deset miliard navýšeným kvůli výdajům spojeným s povodněmi), ale především o to, že koaliční poslance patrně nechává v klidu fakt, že v rozpočtu chybí kolem 50 miliard.

Kdo vydělá na nových Dukovanech?

Jaderný tendr na dukovanské bloky je ve fázi, kdy je napadán a ostřelován ze vše stran. S verdiktem k výběru Korejců bude muset přijít antimonopolní úřad, u kterého celý průběh zakázky napadl vyřazený americký Westinghouse a neúspěšná francouzská EDF. Stejně tak by se měla vyjádřit Evropská komise ke stížnosti EDF, že korejská vláda poskytne KHNP nespravedlivou a nedovolenou dotační podporu. Česká vláda se to celé zatím snaží vymlčet s tím, že „jednání probíhají“. Ministr financí už ale lehce naznačil, že „zatím nic neukazuje, že by se nepovedlo smlouvu uzavřít, ale vyloučit se to nedá“.

„Stanjurova čísla nejsou založena na realitě a narušují transparentnost.“ Co dál s kritizovaným rozpočtem?

Ministrem financí Zbyňkem Stanjurou (ODS) připravený návrh státního rozpočtu na příštím rok minulý týden tvrdě zkritizovala Národní rozpočtová rada (NRR). V několika případech podle ní není založen na realitě, narušuje transparentnost a nedodržuje zákon. V tuto chvíli není jasné, kde se vezme až 50 miliard. Teď už je další osud návrhu rozpočtu v rukou poslanců. Ve středu o něm bude jednat sněmovní rozpočtový výbor.

Po Bartošovi je na řadě Stanjura

Vyhozený pirátský ministr Ivan Bartoš nezvládl svůj úkol, proto byl po právu odejit. Nedodal, co slíbil, a ještě se snažil přesvědčovat všechny kolem o opaku. Teď je v dost podobné situaci ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Jím připravený návrh státního rozpočtu na příští rok je špatný. Je založený na nepravdivých, vymyšlených číslech, která v tuto chvíli nelze obhájit. Se závažnou kritikou přišla aktuálně Národní rozpočtová rada. Vláda si schválila rozpočet se schodkem 241 miliard korun. To je v nekrizové době samo o sobě dost špatně obhajitelné. Žádná slibovaná konsolidace se v příštím roce konat nebude, na to už vláda úplně rezignovala. Jak upozorňuje rozpočtová rada, předložený rozsah příjmů a výdajů by znamenal, že strukturální deficit by byl na úrovni cca 2,1 procenta HDP.

Stanjura plní plán na 160 procent. Co by stát dělal bez desítek miliard z daně placené ČEZ?

Stát zveřejnil čísla o tom, jak plnil svoje hospodaření za prvních devět měsíců. Je zajímavé sledovat, jak příjmovou stránku vylepšuje stále rostoucí inkaso ze sociálního pojištění, což není nic jiného než nejvyšší skrytá daň, a také lepší výběr daně z fyzických osob. K tomu sice přispěl fakt, že mzdy rostly, ale hlavním důvodem je loňský konsolidační balíček, který téměř všechny daně oproti původním slibům zvedl.

Starší články