Vystudoval Pedagogickou fakultu UJEP v Ústí nad Labem a posléze německá a rakouská studia na Fakultě sociálních věd UK. Ještě během studií pracoval v zahraničněpolitickém odboru prezidentské kanceláře. Od roku 1998 působil v Lidových novinách, v české redakci BBC a opět v LN. Několik let prožil v Německu a Británii. Je autorem politického životopisu Václava Havla do roku 1989 „Disident“ (Paseka). Druhý díl, který obsáhne Havlovo prezidentství, má vyjít v roce 2014.
Václav Klaus výsledek letošních voleb do sněmovny hodnotí tak, že až tyto volby jsou plným vítězstvím Václava Havla. Uplynulo deset let od Havlovy smrti, dost času podívat se na to, jak se s jeho odkazem zachází, co se z něj stalo a nakolik sedí bonmot jeho nástupce na Pražském hradě. Že zakladatelskou figurou České republiky je Václav Havel a nikdo jiný, o tom už není pochyb, a to i přesto, že tento stát věcně vzato nezaložil Havel, ale Klaus.
Je to malý krok pro Ondřeje Dostála, ale větší zpráva pro voliče Pirátské strany, případně pro ty, kdo o volbě té strany uvažovali. Dostál předevčírem oznámil, že se stahuje z vládního týmu Pirátské strany. Sice už bylo zřejmé, že se ministrem zdravotnictví nestane, v rámci kroužkovacího postupu kandidátů STAN se ani nedostal do sněmovny a od té chvíle bylo jasné, že ministrem zdravotnictví bude poslanec TOP 09 Vlastimil Válek. Zůstávala však možnost, že by se Dostál stal u Válka náměstkem.
Česká televize aktuálně čelí podezření z cenzury neortodoxních názorů na očkování a boj s covidem-19. Jde o pořad Máte slovo Michaely Jílkové, z něhož byl odpozván advokát Jindřich Rajchl (Trikolóra). Pán z bezpečnostní služby mu na vrátnici televize sdělil, že má zakázaný vstup. Jílková se dosti chabě bránila, že Rajchl bohužel nedorazil, což je záznamem hovoru Rajchla s oním pánem vyvráceno.
Po šestnácti letech Angela Merkelová není spolkovou kancléřkou. Nejdůležitější politickou židli Evropy po dámě z východoněmeckého Braniborska přebírá Olaf Scholz z Hamburku. Jehoi vláda sociálních demokratů, Zelených a liberálů bude svým složením, ale hlavně programem naprosto západoněmecká. O Merkelové se mezi českými zájemci o zahraniční politiku vytvořila shoda, že pro nás Středovýchodoevropany byla ona požehnáním jak svou znalostí střední Evropy, tak i schopností se do nás „postkomunistů“ vcítit.
Ředitel Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR Zdeněk Hostomský patří během pandemie čínského koronaviru mezi hlavní představitele disentního proudu ve vědě, který zpochybňuje smysl nošení roušek, lockdownů či omezování výuky. Po těch téměř už dvou letech je možná na čase trochu poodstoupit a zamyslet se nad chodem vědy a její souhry s politikou. Začít ale musíme aktuálně – vývojem infekce a avizovaným příchodem varianty omikron.
Posledních čtrnáct dní Babišovy vlády lemuje série siláckých nápadů, jak zatočit s covidem. Vypadá to jako fáze odcházení od moci zvěčněná v kinematografii záběry na vůdce, který z bunkru neexistujícím armádám nařizuje zahájit protiofenzivu. V tomto duchu Babišova vláda rozhodla o povinném očkování pro lidi nad 60 let, tato protiofenziva má být zahájena 1. března.
Některé školy kvůli tomu ruší lyžařské zájezdy, nechtějí dělit očkované a neočkované žáky, respektive jim vymýšlet oddělený program. Odcházející vláda Andreje Babiše jako kdyby se ještě na poslední chvíli chtěla zapsat do paměti co nejtvrdšími „epidemickými“ opatřeními. Vedle povinného očkování pro některé profesní skupiny je zatím posledním, objektivně už těžko překonatelným nápadem z hlavy Adama Vojtěcha zákaz lyžařských vleků pro občany neočkované a ty, kteří neproděli nemoc
Indoktrinace do školy nepatří. Ale Člověk v tísni, který už dávno není tou vzorovou nepolitickou organizací přinášející svou kapku úlevy do humanitárních krizí a válek po světě, si to nemyslí. Po prvním velkém vpádu do české vzdělávací politiky, propagaci velmi rozmáchlé inkluze, je tu další politická iniciativa. Člověk v tísni (ČvT) nedávno udělal průzkum, z něhož prý vyplývá, že ve středoškolské výuce se u nás nedostatečně učí o klimatické změně.
Novou vládu bude mít i Spolková republika Minulou středu, pět týdnů od voleb, podepsaly tři strany tzv. semaforu – rudá sociální demokracie, žlutí liberálové a zelení Zelení – koaliční smlouvu. Jak se dalo čekat, smlouva se už názvem explicitně hlásí ke zmnožení pokroku. Starší lidé si pod slovem pokrok mohou představovat růst životní úrovně, růst svobod, technický pokrok, rozvoj infrastruktury. Tady je pokrokem míněna především transformace ekonomiky na uhlíkovou neutralitu nejpozději do roku.
Nadine Strossenová je známá persona amerického veřejného života. Dlouholetá předsedkyně Amerického svazu pro občanská práva (ACLU) přijela minulý týden do České republiky propagovat svoji knihu Nenávist. Ta útočí na koncept tzv. nenávistného projevu, známého v anglosaském a čím dál častěji i neanglosaském světě pod názvem hate speech. Argumenty profesorky Strossenové jsou o to zajímavější, že ona sama vzešla z prostředí progresivní akademické vrstvy.
Hranice myslitelného u nás se posouvají každý týden. Nově vláda zavedla nouzový stav, strany nastupující vlády s ním sice nesouhlasí, ale umožnily ho a ve sněmovně se zdržely. Andrej Babiš veřejně hovoří o uzákonění povinnosti očkovat vakcínou proti covidu už od 50 let věku. Jeho nástupce Petr Fiala, který jediný bude mít reálnou možnost to prosadit, nebo pohřbít, k Babišovu novému nápadu neříká nic (kromě obecné moudrosti, že očkování je jediná cesta z pandemie).
Patří ke stěžejním tvůrcům tradice českého ústavního soudu položené v 90. letech. Jako veterána posledních 32 českých a československých let se svobodou se Pavla Holländera ptáme na to, jestli se boj za svobodu za tu dobu nepřesunul do jiných poloh. Po revoluci coby renomovaný právník a federalista pomáhal Václavu Havlovi hledat kompromis, který by umožnil zachovat federaci, po jejím rozpadu zůstal v české části. V letech 1993–2003 byl výrazným soudcem ÚS v Brně.
Protivníkům zazobaného matematika a sponzora soutěže Český slavík Karla Janečka se podařilo docílit tzv. efektu Streisandové. Tak jako právníci známé americké zpěvačky hrozili pokutou, když jeden server nestáhne mezi mnoha snímky z pobřeží Malibu náhodou pořízený snímek zpěvaččina domu, čímž ho teprve proslavili, podobně se teď ohrnoval nos nad několika nevinnými větami, které Janeček pronesl v pátek na Nově při slavnostním slavičím večeru.
Jedna naše čtenářka nám napsala, že je ráda za uveřejnění polemiky profesora Jiřího Váchy v minulém vydání týdeníku. Pan profesor si myslí, že příliš umenšujeme účinek vakcín proti přenosu covidu. Čtenářka v kultivovaně psaném e-mailu mluví o „antivakcionalismu“ některých členů redakce. Myslím, že to je mylné pojmenování a že dobře to lze ukázat na tématu povinného očkování, které v těchto dnech u nás s plnou silou propuklo.
Charakteristickým momentem těchto dní byla reakce sociologa Daniela Prokopa a dalších odborníků (z jedné, totiž „zavíračské“ části odborného spektra) na to, že se Babišova vláda rozhodla pro bavorskou cestu. Ta dnes znamená útok na neočkované, na jejich přístup do restaurací, ke službám, do veřejného života. Odebírá jim testy, tuto poslední vstupenku mezi lidstvo první kategorie. Bavorský model bude u nás platit nejméně dva tři týdny, než se ujme moci Fialova vláda, která zatím slibuje, že PCR testy jako vstupenku vrátí do hry.
Jsme uprostřed další vlny infekce koronavirem a vláda doposud reaguje hlavně zvýšeným tlakem na očkování. Od konce listopadu bude lidem bez vakcíny či nedávno prodělaného onemocnění řádně zpoplatněna jakákoli účast na veřejném životě. Jak je to s tvrzením, že nakažení očkovaní přenášejí virus méně a že máme epidemii neočkovaných? To jsou jen některé z otázek pro imunoložku Zuzanu Krátkou.
V pátek se uskutečnilo první covidové jednání mezi nastupující a odcházející garniturou. Ti, kdo přicházejí, prozatím zabránili rakouskému modelu navrhovanému ministrem zdravotnictví v demisi Adamem Vojtěchem. Podle Vojtěchových představ se neočkovaní od 1. prosince už neměli účastnit veřejného života, ani kdyby byli ochotni si za účast zaplatit (test). Tým Vlastimila Válka je v tuto chvíli pro pokračování stávajícího režimu, což ale pořád znamená i zostřené vyžadování dokladu o vakcíně, uzdravení nebo testu.
Fialova vláda se bude muset osvědčit na dvou velmi těžkých frontách – inteligentně proplout infekcí koronaviru a vyvzdorovat si úlevy z klimatického tažení Evropské unie, a kde to půjde, brzdit. Pokud jde o tu druhou frontu, na startovních značkách zaznamenáváme pohyb, který nevypadá moc slibně. Předpoklad, že na místech, kde se tvoří naše evropská politika, budou sedět lidé se vzpurnou mentalitou, se proměňuje ve svůj pravý opak.
Aktuálně.cz nabídl kdysi na českém internetu jako první server řadu blogů lidem různých názorů, dodnes tam přežívají i někteří neortodoxní autoři. Ale rozpětí se zužuje. Šéfredaktor Josef Pazderka teď třem autorům, kteří píší proti vládní politice covidismu, dal stopku. Jistěže si soukromé médium může rozhodovat, koho tisknout a koho ne. K jednomu z postižených, známému lékaři Janu Hnízdilovi, bych také měl výhrady.
Profesor sociologie Zdzisław Krasnodębski je poslancem Evropského parlamentu za polské vládní Právo a spravedlnost (PiS) a blízkým spojencem předsedy strany Jarosława Kaczyńského. Vedle Bruselu má druhý domicil v německé Bochumi. Pro rozhovor o konfliktu mezi Evropskou komisí a Varšavou (a v druhém sledu Visegrádskou skupinou), který je do značné míry střetem německých představ o střední Evropě se Středoevropany, je to ideální osoba.
Tento pátek končí klimatický summit ve skotském Glasgowě, nazvaný COP26. Následující text se netýká přijatých závěrů, ty v den naší uzávěrky ani nebyly známy. Týká se vystupování politiků a státníků. Pro ilustraci byli vybráni tři: královna Alžběta II., její poddaný a britský premiér Boris Johnson a jeho český protějšek Andrej Babiš.
Prezident včera pověřil Petra Fialu pokusem o sestavení vlády. Pokud příští čtyři roky nepřiletí černá labuť, budou vládnutí Petra Fialy definovat dvě nadtémata: zvládnutí čínského koronaviru tak, aby přitom nezemřel pacient, jímž je česká společnost, a odvracení drahoty, způsobené lockdowny a ve stále větší míře přímo zelenou politikou EU obecně a sousedního Německa zvlášť.
Slušný výsledek koalice České pirátské strany a Starostů a nezávislých – téměř 16 procent hlasů a 37 poslanců – byl, jak známo, upraven kroužkováním. Piráti mají pouze čtyři poslance a budou ovšem mít tři ministry. Co strana, která na jaře platila za favorita voleb, dělá dnes? Pozvání do Salonu Týdeníku Echo přijali Mikuláš Ferjenčík, který měl na starosti volební kampaň, europoslanec Mikuláš Peksa a kandidát na ministra zahraničí Jan Lipavský.
Jak naložit se zprávou, že předsedkyně EK Ursula von der Leyenová použila pro cestu mezi Vídní a Bratislavou soukromé letadlo? Václav Havel pronesl v roce 1991 v Kodani pozoruhodnou řeč o důvodech, proč jdou lidé do politiky, proč vůbec touží po moci. Havel vyjmenovává tři druhy důvodů: 1. chuť něco užitečného vykonat, 2. touha po sebepotvrzení, snaha zanechat stopu, 3. „pestrá paleta výhod, jimiž je život politika – i v těch nejdemokratičtějších poměrech – nutně provázen“.
Začal listopad a je zřejmé, že tak jako loni se několik měsíců ponese ve znamení boje s covidem-19. Toto pondělí začala segregace neočkovaných ve veřejném životě. Směrodatní činitelé budoucí vlády se sice postavili proti zpoplatnění testů ve chvíli, kdy to odcházející ministr zdravotnictví Adam Vojtěch avizoval, ale když už to zavedl, jsou rádi, že za ně někdo odvádí špinavou práci. Segregace je špinavá práce, která víc lidí donutí jít na vakcínu.
Piráti coby nejslabší strana z pětice stran budoucí vlády mají pocit, že byli podvedeni svým koaličním partnerem STAN. Není to pouze závěr jedné analýzy a několika jejích autorů, je to převažující pocit v horním patře strany. Z tohoto rozladění a z obavy, že v koalici pravého středu budou piráti ztrácet jakousi svoji identitu, se živí spekulace, že by strana místo vlády mohla dát přednost hrdé opozici. Vládní většinu ve sněmovně by Pirátská strana odebráním svých čtyř hlasů ze 108 neohrozila.
Vlastimil Válek (TOP 09) stále ještě pracuje jako radiolog ve Fakultní nemocnici Brno-Bohunice. Současně je adeptem na funkci ministra zdravotnictví. Následující rozhovor je pokusem proniknout do uvažování muže, na němž bude do velké míry záviset jak náš další postup proti koronaviru, tak i stupeň omezování veřejného života.
Jeden z kamenů úrazu pro chystanou vládu Petra Fialy představují ceny energií. Za jejich strmý růst nemůže, ale náš soucit se drží v mezích. Nejenže větší část vládního tábora se proti tzv. klimatické politice v době jejího vzniku nevymezovala, přičemž tato politika je vedle lockdownů druhým hlavním důvodem pro dnešní růst cen. Co hůř, vládní tábor není prost lidí, kteří na této zelené politice ochuzující společnost sami zbohatli.
Pokud se novým ministrem zdravotnictví stane Vlastimil Válek, bude mít hlavní slovo v boji s koronavirem Roman Chlíbek. Předseda České vakcinologické společnosti by měl pro Válka sestavovat a řídit jakýsi oficiální poradní orgán ministra pro covid-19. V téže době, kdy jsme se dověděli tuto zprávu, vznesl ředitel pražského Motola Miloslav Ludvík na iDNES.cz zásadní otázku, kterou bychom mohli parafrázovat asi následovně: Proč už opět chceme při nastávající vlně koronaviru a covidu zanedbávat včasnou léčbu?
V řadě varovných zpráv z energetiky ční zpráva o strmém růstu cen kapaliny AdBlue. Řidič dieselového auta sice za litr této příměsi nezaplatí moc, zato si snadno představí katastrofu, od níž nás dnes dělí jen několik zpráv o tom, jak tu či onde AdBlue už není, ostatní řidiči začali příměs nakupovat do zásoby, příměs došla a velká část vozového parku včetně nákladních aut a autobusů prostě nevyjede.
