Daniel Kaiser

/

Vystudoval Pedagogickou fakultu UJEP v Ústí nad Labem a posléze německá a rakouská studia na Fakultě sociálních věd UK. Ještě během studií pracoval v zahraničněpolitickém odboru prezidentské kanceláře. Od roku 1998 působil v Lidových novinách, v české redakci BBC a opět v LN. Několik let prožil v Německu a Británii. Je autorem politického životopisu Václava Havla do roku 1989 „Disident“ (Paseka). Druhý díl, který obsáhne Havlovo prezidentství, má vyjít v roce 2014.

Články autora

Jádro, hurá. A co dnešní ceny?

Píšeme na těchto stránkách občas kriticky o Fialově vládě, proto je třeba zmínit i jeden podstatný úspěch z minulého týdne (a ovšem hned se podivit interpretaci, jakou tomu náš premiér o víkendu dal). Evropská komise publikovala jakési definitivní znění tzv. delegovaného aktu o taxonomii. Samotný princip taxonomie, v níž se zdroje energie dělí na čisté, udržitelné a špinavé a podle toho jsou uměle zvýhodněny či znevýhodněny, je skandální. Přesto musíme kvitovat, že mezi čistými, respektive udržitelnými zdroji se ocitlo jádro a teď i plyn.

Oči jen pro Pfizer

S tím, jak – věřme – končí pandemie čínského koronaviru, se množí takzvané revizionistické zprávy. Podle metastudie vědců z americké Univerzity Johnse Hopkinse (žádná ořezávátka, celosvětové přehledy z Johns Hopkins University byly od začátku používány jako jedna z ústředních databází koronavirové nákazy napříč světem) měla celoplošná opatření, tedy lockdowny, na šíření infekce zanedbatelný vliv. Teď přichází izraelská studie, podle níž dostatečná hladina vitaminu D v těle do velké míry zabraňuje těžkému průběhu covidu-19.

Hra na bílého rytíře

O rusko-ukrajinské krizi a roli Západu včetně postoje České republiky mluvíme i v Salonu Echa. Sešli se v něm bývalý velvyslanec v Paříži a enfant terrible našeho zahraničněpolitického diskurzu Petr Drulák, zvláštní zmocněnec ministerstva zahraničí pro Východní partnerství Jaroslav Kurfürst, zastánce realistické školy v mezinárodní politice Petr Robejšek a novinář, kyjevský rodák Jefim Fištejn.

Soud přitlačil vládu ke zdi

Pozoruhodný souběh politické a justiční moci nabídl včerejšek. Nejvyšší správní soud (NSS) zrušil asi nejotřesnější nařízení dneška, jímž je diskriminace neočkovaných spoluobčanů v restauracích, kavárnách, klubech, v hotelech. Bohužel NSS to mimořádné opatření nezrušil s okamžitou platností, ale s přihlédnutím k vývoji „epidemie“ covidu dal vládě týden čas, aby nějak zareagovala. Nastínil jí tři možná východiska: ve stupni diskriminace zrovnoprávnit neočkované s očkovanými

Otázky na Václava Moravce

Minulý týden i u nás způsobila jistý rozruch zpráva deníku Bild, že hospitalizované s covidem v německých nemocnicích tvoří zhruba z poloviny pacienti přijatí z jiného důvodu, kteří ale při té příležitosti byli pozitivně otestováni. Shodou okolností téměř ve stejný den přichází zpráva z Anglie: v anglických nemocnicích leželo k 25. lednu 13 023 pacientů, z nichž jen 6256 bylo do nemocnice přijato kvůli covidu. To je 48 procent. Profesor Paul Hunter z University of East Anglia listu Daily Mail řekl, že je „absolutně nutné“ začít rozlišovat na primární a náhodné covidové pacienty i v denních hlášeních.

Fiala se chce promlčet k „pandě“

Včera se na Václavském náměstí konala demonstrace proti novele pandemického zákona. Počtem rozhodně nebyla přelomová tak, aby to odpovídalo pocitu svolavatelů, že tato novelizovaná „panda“, o níž má v úterý hlasovat sněmovna, je i na poslední dva roky zlomem k horšímu. Ale pod koněm zaznělo leccos zajímavého. Známý odborník na zdravotní právoOndřej Dostál například řekl, že v době schvalování novelizovaného pandemického zákona „právo potřebuje vaši pozornost“.

Čím větší zoufalství, tím ostřejší boj proti „dezinformacím“

Jeden den česká vláda slibuje, že uvolní proticovidová opatření od 1. dubna, druhý den, že by se s návratem k normálu mohlo začít už někdy v březnu. Aby měla zbraně pro předpokládanou vlnu infekce na podzim (!), prosazuje novelu pandemického zákona ve stavu legislativní nouze. Nebýt obstrukce Okamurovy SPD, dosti drastická novela pandemického zákona by už sněmovnou prošla, aniž ta norma stačila vejít do povědomí veřejnosti.

Historie ukáže, kdo měl pravdu

Minulý týden Evropský parlament schválil návrh zákona o digitálních službách, který připravila Evropská komise. Podstatné části normy nejsou politicky kontroverzní. Jiné části jsou naopak háklivé, především mazání tzv. nenávistného projevu. Důležitou roli v hledání vztahu EU k on-line platformám hrála česká komisařka Věra Jourová. Rozhovor s Jourovou se však neomezuje jen na zákon o digitálních službách, dojde i na Green New Deal a zacházení Komise se střední Evropou.

Zmocňovací zákon

Markéta Pekarová Adamová zdravotnímu výboru, který dnes k pandě II zaujímá stanovisko, vymezila čas do 13. hodiny. Těch 25 členů výboru se schází v 9 ráno, na projednání důležitého zásahu do našich základních lidských práv a svobod má tedy čtyři hodiny. Sotva vláda udělala jeden krok ke zmírnění napětí ve společnosti a zrušila povinné očkování, podniká něco, co napětí opět zvyšuje.

Fiala dobře

Ke svému zatím nejdůležitějšímu kroku se vláda Petra Fialy odhodlala ve středu. Zrušila očkovací vyhlášku, která od 1. března nařizovala vakcínu proti covidu lidem nad 60 let a u vybraných povolání. Správně by se samozřejmě mělo psát, že Fialova vláda nezrušila vyhlášku, ale její novelizaci z pera Adama Vojtěcha. A že ta část, v níž se plošně nařizuje očkování podle dosaženého věku, nikdy neměla šanci vstoupit v platnost.

Asi nám vládnou autisti

Nová politická garnitura je u vlády měsíc. Ale žijeme v tak neobvyklé době a nové skutečnosti se do našich životů derou s takovou vehemencí, že o nějakých sto dnech hájení pro vládu nemůže být řeči. Přebrala řízení ve chvíli, kdy stát zasahoval bezprostředně do života ohromné skupině lidí. Tito lidé nemohou své životy na sto dní přerušit a čekat, až se noví ministři zorientují a čeho se dobere premiér. Běží jim životy.

Musíme mít opačnou energetiku, než mají Němci

Tváří v tvář energetické krizi nabízí premiér Petr Fiala příspěvky nejchudším rodinám na fakturu, další, prý rozumné obnovitelné zdroje – a hlavně rozvoj jaderného sektoru. Přestože elektřina tvoří menšinu nákladů domácností na energie a ke zlevnění tepla by pomohla úprava povolenek, dlouhodobě péče o jaderné bloky dává smysl. Do jaké míry se Česká republika může zachránit jádrem? Vladimír Wagner vyučuje na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT a pracuje v Ústavu pro jadernou fyziku AV v Řeži u Prahy.

Za Parkanovou nikdo pykat nebude?

Divné je, že za toto naprosto zpackané vyšetřování a posléze uměle protahovaný proces nikdo nenese zodpovědnost. Odpověď je zčásti daná tím, že mířit by se muselo vysoko. Připomeňme, že Parkanovou a Staňka za nákup španělských dopravních letadel Casa pro českou armádu začal v roce 2011 (!) trestně stíhat plukovník Jiří Mazánek. Na stíhání dohlížel Jan Kořán z Vrchního státního zastupitelství v Praze.

Hejtování Visegrádu zevnitř vládního tábora

V éře instantních stanovisek na sociálních sítích by se mohlo zdát přepjaté vracet se k tweetu předsedkyně sněmovny Markéty Pekarové-Adamové na Twitteru. Bylo ale vyjádřením přání, aby Maďaři za čtyři měsíce vyhnali stávajícího premiéra Viktora Orbána. Ale co naplat, jsou to slova, která spřátelená země, a to i v rámci Evropské unie, může chápat jako nepřátelský akt nové vlády, jejíž jedné ze stran Pekarová-Adamová předsedá.

Mám obavu, že ten zlom bude nevratný

Dosud nebylo odvoláno ani zmírněno znevýhodnění neočkovaných ve veřejném životě. Česko v tomto ohledu není v Evropě ani ve světě výjimkou. Možná dokonce máme režim spíš laxní, určitě ve srovnání s Německem, Rakouskem – anebo Austrálií. Tam v pondělí vrcholila anabáze kolem zadrženého a neočkovaného tenisty Novaka Djokoviće. Pro někoho příběh o tom, že pravidla platí pro všechny, pro jiného důkaz o ztrátě rozumu. Pandemie a boj proti infekci nás sužují už dva roky. Co to dělá s naší kolektivní psychikou? Otázka pro psychiatra Cyrila Höschla.

Djoković, nepřítel lidu

Celosvětový boj s covidem má i své globální chvilky, tak jako minulý týden příběh Novaka Djokoviće. Jeho snahu zahrát si na grandslamovém turnaji Australian Open sleduje celý (vyspělý) svět. Čtyřiatřicetiletý Srb, jednička světového tenisu, se jak známo před časem odmítl vyjádřit ke svému očkovacímu statusu. Je to moje „soukromá věc“, odpověděl podobně jako u nás před volbami kandidát Pirátské strany na ministra zdravotnictví Ondřej Dostál. Samozřejmě z toho plyne, že Djoković očkovaný není. Nákazu čínským virem prodělal už předloni v červnu. O. k., podle dnešního stavu poznání takto časově odlehlé setkání s virem nevylučuje možnost reinfekce. Ale tenista – jak se ukázalo po jeho internaci v Melbourne a poté, co se do věci vložil jeho právnický tým – byl opět pozitivně testován týden před Vánocemi.

Potřebujeme vědět, kdy to může skončit

I lidé, kteří poslední dva roky, včetně těchto dní, považují za dystopii a zlý sen, často předpokládají, že se z něj v dohledné době probudíme. Je to možné, dokonce mírně pravděpodobné. Protože pokud vlna omikron, tento „plamenomet“ (Vlastimil Válek), projede českým obyvatelstvem rychle a bez větších škod, a nová vláda pak režim přesto všechno nezruší, půjde už to i před dějinami čistě na její účet.

Kde je ta změna?

Neuplynul ještě první týden ledna a soutěž o nesmysl roku už má silného favorita. Takto ministr zdravotnictví Vlastimil Válek ve středu vysvětloval, proč se pro neočkované nezavede možnost prokazovat se v restauracích a jinde negativním testem na koronavirus: „PCR je vyšetření, kterým chráním svoje okolí, abych ho nenakazil. (...) PCR a očkování není jing a jang – to jsou dvě úplně jiné věci. PCR: Nechci vás nakazit. Očkování: Nechci umřít.“

Situace je naprosto zoufalá. Jsem optimista

Výhled do nového roku je neveselý, ale začátek roku je i příležitost vyhlížet naději, nahmatávat dno, od kterého se naše civilizace odrazí. Když má tak jako Milan Uhde někdo osobní vzpomínky od německé okupace přes 50. léta až po Chartu 77 a vrcholnou politiku po listopadu 1989, když zná prostředí kolem nastávajícího premiéra a ještě mu výhodu přináší pohled divadelníka, má k tomu jistou kvalifikaci.

Přežít a kompenzovat. Stačí to?

Prezident Miloš Zeman ve svém vánočním poselství navrhl vyvázat se kvůli rostoucím cenám energií z unijního Green New Dealu. Důkazem, že na trochu radikálnější myšlenky nepotřebujeme čekat, až k nim dospěje prezident, budiž tento Salon Týdeníku Echo. Konal se 23. 12. a přišli do něj jak zástupci minulé a nové vlády, exministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček (ANO) s místopředsedou sněmovny za ODS Janem Skopečkem, tak i aktivisté – „zleva“ ředitel české pobočky Greenpeace Jan Rovenský, „zprava“ šéfka spolku Pro dostavbu JE Temelín Ivana Kerlesová.

Petr Fiala, manažer nízkých očekávání

Novoroční projev Petra Fialy byl uvozen několik hodin dopředu avízem na sociálních sítích, ať se lidé pokud možno dívají, poněvadž by jim premiér rád „řekl něco, co považuje za velmi důležité“. Následovala variace na známé vystoupení Václava Havla před 32 lety, tedy konstatování úpadku, do něhož dovedli republiku předchozí vládci. Je to i tentokrát v zásadě pravda, byť s důležitým upřesněním, že rozvrat státních financí je věc poměrně nová, pro niž se Andrej Babiš rozhodl nedlouho před covidem.

Pokus o velkou rošádu v české politice

Při takto rozdaných kartách je naprosto pozoruhodné, co se kolem Green Dealu na českém politickém jevišti právě děje. Kdybychom Zemanův projev a reakce politické třídy na něj převáděli do roviny citoslovcí, nejpřiléhavější by bylo buď klap, nebo cvak. Andreje Babiš pro sebe kritiku Zeleného údělu objevil sice „už“ koncem léta, krátce před volbami, na druhé straně jeho bilance je horší o skutečnost, že se na tomto nasměrování EU při summitech volky nevolky podílel.

V Londýně zaprší, a Válek roztahuje deštník?

Náš nový ministr zdravotnictví a s ním Fialova vláda zatím porušují slib daný před necelými dvěma měsíci, kdy předchozí vláda Babišova vzala neočkovaným PCR test jako poslední vstupenku do veřejného života. Tehdy to Vlastimil Válek kritizoval, před Štědrým dnem ale i on neočkovaným znemožnil veřejné vyžití, zatím alespoň o svátcích: „U restaurací není ve hře PCR do 3. ledna. Důvodem je opravdu mutace omikron.“

My Němci můžeme jít Evropě příkladem

O dlouhých šestnácti letech, které Německo a trochu i Evropa strávily pod vládou Angely Merkelové, jsme si povídali s jejím rivalem a kolegou Peerem Steinbrückem. Sociální demokrat sloužil v její první vládě a jako ministr financí spolu s kancléřkou musel v říjnu 2008 vyhlásit garanci vkladů. To bylo velké riziko, Němci měli tehdy podle odhadů na kontech dohromady téměř šest bilionů eur. Bylo však nutné zabránit runu na banky.

Tak vypadá energetická krize

Summit Evropské unie minulý týden byl svou povahou energetický, neboť Evropa – na rozdíl třeba od USA – je v energetické krizi. Skončil bez výsledků. Flexibilnějším členským státům se nepodařilo změnit pravidla, rozpohybovat status quo. Mezi těmi flexibilnějšími byla i česká vláda. Nápady, jak status quo trochu rozstřelit, jsou dnes v podstatě dva. Jednak do taxonomie, seznamu kádrově vhodných zdrojů energie, na něž bude bankám dovoleno půjčovat peníze, dopsat jádro.

Pro energetickou závislost na Rusku se udělalo všechno

Ruským plynovodem Jamal vedoucím přes Polsko přestal do západní Evropy téct plyn. Zástava to může být jen chvilková, třeba už touto dobou plyn opět teče. České republiky se včerejší hlášení z Německa ani přímo netýká, v našich zásobnících je prý plynu k pokrytí poptávky na čtyři měsíce. Nicméně takové apokalyptické zprávy jako tato nutně přispívají k růstu cenové hladiny v Evropě, který se velmi rychle přelévá do našich cen.

Unášena proudem

Je všude, naráželi jsme na její fotografii neustále posledních šestnáct let, a přesto o Angele Merkelové, o jejích skutečných názorech a o vlivech, které ji utvářely, mnoho nevíme. Může nás utěšovat, že to nevědí ani Němci, ač si ji čtyřikrát zvolili. První hutnější životopis se objevil až letos, tedy těsně před odchodem Merkelové z politiky. Je od redaktora Frankfurter Allgemeine Sonntagszeitung Ralpha Bollmanna, povahou je spíš novinářský než historický.

Ancien régime v rozhlase se ubránil

Jako jsme měli na začátku třicetileté války zimního krále, má zpravodajství Českého rozhlasu předvánoční ředitelku. Tedy ani nemá, Jitka Obzinová se jí měla stát od 1. ledna, avšak i v designovaném stavu vydržela pouhý jeden den. Včera generální ředitel ČRo René Zavoral oznámil, že jeho kandidátka do funkce nenastoupí. Zřejmě jí to nestálo za to. Obzinovou zastavila hlavně petice, kterou do včerejšího zvratu podepsalo více než 600 zaměstnanců a externích spolupracovníků rozhlasu.

Ani v roce 2 neléčíme covid včas

Zatímco počet pacientů s covidem v českých nemocnicích utěšeně klesá, bohužel se téměř nemění počty lidí na covidových jednotkách intenzivní péče. Je jich kolem tisíce, a pokud několik posledních týdnů umíralo zhruba sto pacientů denně, musíme předpokládat, že na jipkách se pacienti s covidem rychle obměňují a podstatná část se z nich nevrátí. Asi dvě třetiny z osazenstva jsou lidé neočkovaní. A jsou prý nejen hloupí vůči sobě, ale i bezohlední ke zdravotníkům, dokonce agresivní.

Jak bylo po smrti

Václav Klaus výsledek letošních voleb do sněmovny hodnotí tak, že až tyto volby jsou plným vítězstvím Václava Havla. Uplynulo deset let od Havlovy smrti, dost času podívat se na to, jak se s jeho odkazem zachází, co se z něj stalo a nakolik sedí bonmot jeho nástupce na Pražském hradě. Že zakladatelskou figurou České republiky je Václav Havel a nikdo jiný, o tom už není pochyb, a to i přesto, že tento stát věcně vzato nezaložil Havel, ale Klaus.

Novější články Starší články