Sotva vláda udělala jeden krok ke zmírnění napětí ve společnosti a zrušila povinné očkování, podniká něco, co napětí opět zvyšuje. Možná ho ani tak nezvyšuje akutně, ale lidem, kteří už státu za ty dva roky boje s pandemií a propagandy nevěří, dává nezanedbatelný důvod k obavám. Návrh nového pandemického zákona přijala potichu minulou středu a dnes už je návrh díky režimu legislativní nouze ve sněmovně. Tím odpadlo první čtení, máme rovnou druhé, o novele jedná zdravotní výbor.

Zdravotní výbor čítá 25 členů. To znamená, že pokud se sejde v plném obsazení, rozhoduje 25 lidí o tom, jak český stát bude moci ovlivňovat při nějaké příští vlně infekce koronaviru naše životy. Pak už jen třetí čtení v plénu – a ještě tento týden může být pandemický zákon schválený.

Nejvyšší správní soud loni několik desítek vládních opatření vydaných na základě pandemického zákona zrušil. Vždy zpětně a v podstatě bez účinku na poměry v republice, nicméně bilance je z právního hlediska zřejmá. Jistou úlevou pandemického zákona byla pouze ohraničená platnost do onoho 28. února 2022. Novela, o níž dnes rokuje zdravotní výbor, má naopak neohraničenou platnost.

Na to, že vládne vláda změny, panuje v tomto ohledu úžasná kontinuita. Znění novely připravoval náměstek ministra zdravotnictví ještě z Vojtěchovy éry Radek Policar. Nebezpečí z prodlení sice hrozí tolik, že bylo třeba vyhlásit stav legislativní nouze, z textu zákona přitom jasně vysvítá, že byl z větší části napsán už na podzim. Čteme v něm o „současné vlně způsobené variantou delta“, omikron se tu vyskytuje ještě jako pouze „nastupující vlna“.

Novela nejenže zachovává příkazy a zákazy obsažené v původním pandemickém zákonu, ona je ještě na mnoha místech – týkající se škol, školek a dalších dětských zařízení; restaurací, hotelů, tržnic, ale i sportovišť; povinnosti testovat se na covid – rozšiřuje. Jistou úlevu najdeme snad jen u pokut, které však i tak zůstávají drastické. Téměř celý seznam změn v zákoně, které Petr Fiala a Vlastimil Válek navrhují, je podstatnou částí seznamu kauz, které loni Babišova vláda prohrála u NSS.

Fialova novela má zřejmě sloužit k tomu, aby se vláda podobným blamážím příště vyhnula a aby nějací soudci politikům do řízení války s „pandemií“ nemluvili. Ale už podstata první pandy spočívala v tom, že do války proti covidu nemá co mluvit ani parlament, a tato podstata samozřejmě trvá. Panda I by nevznikla, nebýt zbabělosti tehdejší opozice, které bylo strašně nepříjemné muset se každých 30 dní vyslovovat k tomu, jestli má pokračovat nouzový stav. Sněmovna, která by souhlasila s novelou, se pro případ nějakého příštího boje s infekcí nekastruje na chvíli, ale napořád. Ohraničení pandy II také na rok, které interně požadují někteří poslanci vládních stran, je naprosté minimum. I další rok s pandou ještě přísnější bude útěkem poslaneckého kolektivu před odpovědností.

Vládě je na druhou stranu třeba přiznat, že k tomuto chmurnému obrazu uměla vybrat příhodný rám. Stav legislativní nouze je možné vyhlásit „za mimořádných okolností, kdy jsou zásadním způsobem ohrožena základní práva a svobody občanů nebo bezpečnost státu nebo kdy státu hrozí značné hospodářské škody“. Jaké mimořádné okolnosti panují 25. ledna, v jakém přesně ohledu se situace minulý týden, kdy vláda požádala šéfku sněmovny o vyhlášení stavu legislativní nouze, začala mimořádně zhoršovat? Fakt je, že jsou zásadním způsobem ohrožena základní práva a svobody občanů. Ale jsou ohrožena, ne, porušována vinou této vlády, která pokračuje v diskriminaci občanů bez dvou, za pár dní i bez tří dávek vakcíny.

Markéta Pekarová Adamová zdravotnímu výboru, který dnes k pandě II zaujímá stanovisko, vymezila čas do 13. hodiny. Těch 25 členů výboru se schází v 9 ráno, na projednání důležitého zásahu do našich základních lidských práv a svobod má tedy čtyři hodiny. Sněmovna přitom není v obklíčení nepřátelských tanků, vedení státu nebylo odvlečeno do Moskvy ani se nečeká na příjezd prezidentského vlaku z Berlína. Je to neuvěřitelná degradace parlamentarismu.