Píšeme na těchto stránkách občas kriticky o Fialově vládě, proto je třeba zmínit i jeden podstatný úspěch z minulého týdne (a ovšem hned se podivit interpretaci, jakou tomu náš premiér o víkendu dal). Evropská komise publikovala jakési definitivní znění tzv. delegovaného aktu o taxonomii. Samotný princip taxonomie, v níž se zdroje energie dělí na čisté, udržitelné a špinavé a podle toho jsou uměle zvýhodněny či znevýhodněny, je skandální. Přesto musíme kvitovat, že mezi čistými, respektive udržitelnými zdroji se ocitlo jádro a teď i plyn. České energetice to skýtá šanci vyhnout se v příštích desetiletích výpadkům proudu.

Strůjcem toho, co v návrhu Komise představuje rozumný posun, pochopitelně nebyli Češi, nýbrž Francouzi (jádro) a Němci (změkčení podmínek pro plyn). Nicméně český vklad byl nezanedbatelný a větší, než jakou váhu má český hlas na Evropské radě. O tuto zásluhu se dělí vláda minulá i současná.

Odsouvání zeleného rigidismu u plynu na nejzazší možný termín u nás provází tichá naděje, že za tu dobu se uhlíková neutralita ukáže tím, čím je od počátku, tedy chimérou. Zatím takovému zvratu ve vědomí nic nenasvědčuje, mírně řečeno.

Ale teď jsme v únoru 2022 a o víkendu premiér Fiala přivítal definitivní návrh Komise těmito slovy: „Pro Českou republiku je naprosto zásadní, že Evropská komise povolila zařadit jádro a plyn mezi čisté zdroje. Bez tohoto rozhodnutí bychom si nebyli schopni zajistit energetickou soběstačnost.“ A: „Rozvoj jaderné energetiky a rozumná podpora obnovitelných zdrojů jsou cesta, jak dosáhnout energetické soběstačnosti a mít cenově přijatelnou energii pro firmy a domácnosti.“

Samotné užití slova soběstačnost je překvapivé a důležité. Zpravidla, až doposud vlastně při jakékoliv příležitosti, se Fialovi dařilo vytvářet dojem, že dostavba reaktorů spolu s další expanzí slunečních panelů a větrníků řeší nikoliv energetickou soběstačnost, ale přímo energetickou krizi. Energetická krize se odehrává tady a teď, máme ji od podzimu. Její intenzitu nám ukazují zprávy jako ta z konce minulého týdne, že Pražská energetika zdraží od dubna v průměru o 20 procent. Ceny jdou nahoru celorepublikově.

Ani spuštění nových reaktorů za patnáct či více let, ani předcházející výstavba paroplynových elektráren nám energii zřejmě nezlevní. Je nutné přísně odlišovat dva pojmy: únosné ceny energií a energetickou soběstačnost v tom smyslu, že elektřina a teplo, bez ohledu na cenu, vůbec nějaké budou. Fialův kabinet něco podniká pouze na druhé rovině. Je to záslužná práce k odvrácení budoucích lockdownů, ale to je tak všechno. Potřebujeme vědět, jak se naše vláda postaví k absurdnímu přeprodávání a mnohonásobnému zdražování proudu z ČEZ na burze v Lipsku a jestli najde odvahu jednat přímo s Ruskem o nějakém dlouhodobém kontraktu na dodávky plynu. Třeba nám Rusové nemají co nabídnout, nicméně Viktor Orbán dlouhodobý kontrakt na výrazně levnější plyn s Gazpromem podepisoval naposledy před půl rokem. Jsou věci „naprosto zásadní“ a pak věci ještě zásadnější.