Posledních čtrnáct dní Babišovy vlády lemuje série siláckých nápadů, jak zatočit s covidem. Vypadá to jako fáze odcházení od moci zvěčněná v kinematografii záběry na vůdce, který z bunkru neexistujícím armádám nařizuje zahájit protiofenzivu. V tomto duchu Babišova vláda rozhodla o povinném očkování pro lidi nad 60 let, tato protiofenziva má být zahájena 1. března. Přitom politici vlády, která tu Babišovu vystřídá do dvou týdnů, se dušují, že žádné plošné povinné očkování nebude. Odcházející moc ještě stihne nařídit povinné očkování zdravotníků, hasičů, policistů a rozvědčíků. I ten zákaz lyžařských vleků pro neočkované a nesmyslné zavření vánočních trhů mají společného jmenovatele: společnost si musí uvědomit, že za toto utrpení nemůže ani čínský virus, ani diletanti z laboratoří ve Wu-chanu, ani nařízení české vlády, ale neočkovaní sobci.

Představitelé vlády příští se k tomu ohňostroji nápadů nevyjadřují vždycky ochotně a jasně. U povinného očkování ve vyjmenovaných profesích Vlastimil Válek přehrává odpovědnost na profesní komory. Někteří významní poslanci pětikoalice si ještě v pondělí, kdy odcházelo Echo do tisku, nebyli jisti, zda budou PCR testy, jimiž se neočkovaným opět povolí vstup do společnosti, zadarmo, nebo ne (věřme, že ano). Celkové směřování Fialovy vlády je covidismus s lidskou tváří, tedy osvobozený od těch nejkřiklavějších vojtěchovských přehmatů. A odevzdání se do rukou epidemie v tom smyslu, že s příznivým epidemickým vývojem oslábne politická nutnost „něco dělat.“

My si samozřejmě musíme přát, aby podzimní vlna odezněla co nejrychleji, kvůli lidem ohroženým a kvůli nemocnicím. A také kvůli některým lidem, v nichž teď vyhřezávají despotické sklony tak, že jim samým to nakonec nebude příjemné.

Masivní kampaň ani faktický apartheid za poslední dva měsíce skoro nic neudělaly s tou částí dospělé veřejnosti, která vakcínu nadále odmítá. Víc než dvě třetiny vyočkovaných dávek za poslední dny jsou boostery pro lidi, kteří už mají z jara či léta dávky dvě. Věda přitom o přínosu vakcíny ke snížení nakažlivosti nemá tak úplně jasno, vycházejí studie optimistické i pesimistické. Zdá se, že většina Čechů s několik měsíců starým očkovacím certifikátem je nakažlivá srovnatelně se svými nenapíchanými spoluobčany. Přesto stát a zdravotnický komplex stupňují nátlak na ten milion, milion a půl tvrdošíjných. Používají čím dál agresivnější slovník.

Náměstkyně ministra zdravotnictví Martina Koziar Vašáková v neděli na Primě vznesla požadavek, aby Česká lékařská komora vyloučila ze svých řad lékaře, kteří své pacienty zrazují od očkování nebo kteří je nedoporučují těhotným ženám. Protože členství v lékařské komoře je u nás povinné a pro výkon lékařské praxe nutné, je to hrozba zákazem výkonu povolání za jiný odborný názor. Vašáková tu vůbec nezohledňuje, co dělá lékaře dobrým lékařem: individuální pohled na pacienta, ochota zvážit jeho stav a jeho rizika, zahrnout do úvahy případné prodělání nemoci, stav protilátek, brát i nějaký ohled na pacientovu vůli.

Prezident komory Milan Kubek, to je třeba přičíst mu k dobru, děsivou myšlenku náměstkyně Vašákové odmítl. Tato dáma, která před nástupem do funkce patřila spíš k rozvážnějším hlasům v pandemii, dnes reprezentuje extremistické křídlo vládního aparátu. Propustit ji z pozice na ministerstvu by mělo být minimum. Dalším krokem, který má po takovém útoku na princip léčby podle lékařova nejlepšího svědomí logicky následovat, by bylo zrušení povinného členství v komoře – jako pojistka před budoucími despoty.