Českoslovenští legionáři bojující za první světové války v Rusku mají významný podíl na vzniku samostatné republiky. Na čtyři tisíce z nich zahynuly, v bojích nebo na nemoci. Jejich spolubojovníci jim v letech 1918 až 1920 vystavěli asi 140 pomníků, rozesetých tisíce kilometrů od sebe, od Uralu po Tichý oceán. Do 90. let minulého století se ovšem dochovaly jen dva, zbytek zmizel třeba pod novou továrnou nebo sídlištěm.
Přelomové obstrukce Sládkových republikánů v 90. letech, stovky pozměňovacích návrhů k jedinému zákonu v roce 2002, zdržování vládních předloh poslanci ODS před čtyřmi lety nebo noční a víkendový maraton jednání vymyšlený sociálními demokraty v roce 2011 kvůli vládnímu balíčku reformních zákonů. Obstrukce využívají opoziční poslanci jako poslední hráz proti přijetí zásadních norem vlády.
Komunista, estébák, šmelinář, odsouzenec na smrt, ale i zachránce. Charakteristik muže, jehož neobyčejný život rámují poválečné dějiny Československa, je mnoho. Přesto jeho příběh zůstává víceméně neznámý. Zdeněk Toman.
Zámek Lány, po Pražském hradu druhé sídlo prezidenta, podle oficiálních zpráv zakoupilo mladé Československo od rodu Fürstenbergů. Jenže pak je tu ještě jedna neoficiální varianta: stát si zámek krátce po svém vzniku přivlastnil v rámci rozsáhlé pozemkové reformy. Jak to tedy před více než 90 lety bylo?
