Od 10. května bude nutné nosit roušky jen tam, kde dochází ke shlukování lidí a není možné dodržet rozestup alespoň 2 metry, oznámil dnes po jednání vlády ministr zdravotnictví Petr Arenberger (za ANO). V rámci další vlny rozvolňování vláda od pondělí 10. května ruší povinnost nošení ochrany úst a nosu tam, kde nedochází ke shlukování lidí a bude možné dodržet rozestup minimálně 2 metry.
Na sociálních sítích to po 17. dubnu, kdy velmi znejistěle působící Andrej Babiš a Jan Hamáček přišli se zprávou o ruských agentech a výbuchu ve Vrběticích, značně bouchalo. Silných názorů bylo hodně, i nějaké memy se našly, mě zaujalo srovnání fotografií znaveného ministra vnitra a Bodieho ze seriálu Profesionálové. Ta podobnost je skutečně značná, ještě jsem ale nepřišel na to, co z ní vyplývá.
Po filipojakubské noci jsme se probudili do prvomájového rána. První máj, to je v téhle zemi zajímavě rozpolcený den. Je to den milostně bojovný, jediný den, kdy měsíci říkáme latinským jménem, což naznačuje, že nejde o obyčejný první květen. Díky geniální Máchově básni ho máme spojený s jakousi sentimentálně růžolící představou, která je ale v rozporu s pochmurným vyzněním Máchovy tragické historky. Ta je, když to velmi zjednodušíme, o hrůze z toho, že po smrti asi nic není a člověk se vrací do nicoty.
Šéf ruské civilní rozvědky SVR Sergej Naryškin v pátek prohlásil, že obvinění Ruska z účasti na výbuchu v muničním areálu ve Vrběticích je založeno na „ubohé a nízké lži“. Česko se podle něj vydalo cestou konfrontace s Ruskem a dostalo se mu odpovídající odpovědi, píše agentura TASS. Podle české vlády panuje důvodné podezření, že za výbuchem ve Vrběticích z roku 2014 stála ruská vojenská rozvědka GRU. Případ rozpoutal diplomatickou roztržku mezi Prahou a Moskvou.
Člověk netknutý subkulturami posledních let bere do ruky „thriller o českým hip hopu“ Malej NY Přemysla Krejčíka (1991) proto, aby nahlédl do toho tajuplného světa mimo jeho obzor. Autor evidentně s takovými čtenáři počítá, takže jeho text nepostrádá edukativní rozměr a tam, kde je třeba, což je každou chvíli, zasvěceně nezasvěcené zasvětí. Třeba hned na obálce vidíme kšiltovku, které se v knize říká bejska a je to docela důležitý identifikační znak oné subkultury, celé založené na symbolice.
Vedle osvědčené stálice evropské filozofie Giorgia Agambena je Matthias Burchardt z Německa jedním z mála filozofů dnešní Evropy, kteří v souvislosti s pandemií koronaviru vystoupili s nějakou zajímavou tezí. Burchardt naskicoval lidské stvoření, jež prý se v průběhu loňského roku začalo objevovat a jemuž on říká homo hygienicus. Co by vítězství této nové formy lidské existence znamenalo pro naši budoucnost a má jeho předchůdce homo humanus ještě šanci nástup nového vývojového stupně odvrátit?
Dokud Kúdela trvá na tom, že Kamarovi nic rasistického neřekl, je to tvrzení proti tvrzení. Zrodilo se ve chvíli, kdy Rangers už neodvolatelně prohrávali. Tento klub má s obviňováním vítězícího protivníka z rasismu (a dokonce homofobie) docela trapnou historii.
Pandemie nemoci covid-19 nepůsobí jenom ztráty na životech a tělesné oslabení těm, u koho choroba měla vážný průběh. Poslední dobou se často mluví také o psychických dopadech pandemie – jak ve vztahu k nákaze samotné a úzkostem a dalším psychickým potížím, jež může vyvolávat, tak o vlivu omezení, vyhlášených jako reakce na ni. O psychice dětí, které nemohou do školy a přicházejí nejenom o možnost plnohodnotného vzdělávání, ale i o sociální kontakty, o dopadech uzavírky na dospělé, kteří mohou být vystaveni existenčním potížím, zakoušejí nejistotu, život v izolaci může neblaze ovlivňovat jejich vztahy.
I po konci nouzového stavu a při fungování pandemického zákona stále ministerstvo zdravotnictví vydává neodůvodněné a nesmyslné zákazy. Myslí si to specialista na zdravotnické právo a pirátský expert Ondřej Dostál, který podá žalobu na některé restrikce. Podle něj totiž nedává smysl, aby byly povoleny jen některé obchody a vybrané druhy podnikání. „Konkrétně například autoškoly, kde je umožněno, aby tam mohl být student, člověk z autoškoly a komisař. Proč ne, ale v takovém případě nemůže být zakázáno, aby se stýkaly více než dvě osoby venku,“ řekl pro Echo24 Dostál.
Půlrok nouzového stavu skončil, chybějící plán zatím nahradila chaotická rozhodnutí po výměně na postu ministra zdravotnictví. Nový systém PES měla hlavní hygienička předložit už v minulém týdnu, těsně před dokončením se však opět začal předělávat. Nyní řadu opatření „přebral“ pandemický zákon, který měl původně umožnit shromažďování ve větším množství lidí. Nový šéf resortu zdravotnictví Petr Arenberger (za ANO) však během několika hodin změnil názor a rozhodl se nařízení opět změnit.
Uvolněnější chování, které se v posledních dnech objevovalo zejména v kontextu s hezkým počasím, může mít i další důvody. Jak ukazují nejnovější data výzkumu Život během pandemie, obavy lidí z pandemie začínají opadat. Také mírný pokles kontaktů či návštěv v rodinách a u přátel, kde se lockdown v polovině března nejvíce projevil, opět nabral opačný trend.
Česká republika přibrzdila šíření koronaviru, je na nejlepších číslech denních přírůstků nákazy od 7. prosince. Zároveň je ale co do počtu nakažených na 100 tisíc obyvatel za posledních 14 dní čtvrtá nejhorší v EU. Data Evropského střediska pro kontrolu a prevenci nemocí (ECDC) tak ukazují, jak špatná byla epidemická situace v ČR a do jisté míry stále je, přestože se dle klíčových ukazatelů výrazně zlepšuje. O to schizofreničtější je debata o rozvolňování. Od pondělí se pod širým nebem může shromáždit až 20 lidí, ministerstvo zdravotnictví ale plánuje šlápnout na brzdu a omezit setkávání na dvě osoby.
Covidová doba nám dává čas na to, abychom si rozmysleli, co budeme dělat se životem, až pandemie skončí. Určitě se nám osvědčilo zpomalení, které přineslo prostor pro přemýšlení, a nejspíš nám zůstane radost i z tak samozřejmých věcí, že se můžeme navštěvovat, posedět v hospodě anebo jít do kina či muzea. V každé době se někde za obzorem tvořily těžké mraky a tato doba je dost rychlá na to, aby projasnění oblohy netrvalo dlouho a opět se trochu zatáhlo. Jen o povaze těch mraků toho zatím mnoho nevíme.
To, co nastane od pondělí, by se podle vicepremiéra Karla Havlíčka nemělo vnímat jako jakási první vlna rozvolnění, ale jako splnění toho, co vláda dříve slíbila. Jízdní řád skutečného uvolnění kabinet ještě připravuje, řekl deníku Právo Havlíček. Ministr průmyslu a obchodu také nastínil, co lze v blízké budoucnosti očekávat. Rozvolňovat by se mělo po 14denních cyklech a mezi prvními by mohla otevřít kadeřnictví. Podmínkou vstupu do provozovny bud zřejmě negativní test nebo potvrzení o očkování, plánuje Havlíček.
V naprosté většině zemí Evropské unie vloni meziročně klesla naděje dožití. V devíti zemích, a to včetně České republiky, ukazatel klesl ve srovnání s rokem 2019 o jeden rok a více, ukázaly údaje evropského statistického úřadu Eurostat. Mírný růst naděje dožití zaznamenaly v EU jen Dánsko a Finsko. V posledních desetiletích naděje dožití v západní Evropě neustále rostla, její pokles je od 60. let velice neobvyklým jevem. Nejvyšší pokles zaznamenalo Španělsko, kde se naděje dožití snížila o více než rok a půl
Pietní místo za zemřelé s nemocí covid-19 na pražském Staroměstském náměstí zatím zůstane. Starat se o něj budou skauti. Vedení města zanechání místa zdůvodnilo potřebou lidí mít kde projevit smutek. Uvedl to mluvčí magistrátu Vít Hofman. Příznivci iniciativy Milion chvilek pro demokracii nakreslili na dlažební kostky 25.000 křížů za mrtvé s covidem. Lidé tam následně začali nosit květiny a svíčky.
Chování premiéra Andreje Babiše (ANO) je podle předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) nevypočitatelné a bezohledné. Jednání prezidenta Miloše Zemana ve vztahu k oponentům považuje Vystrčil za neomalené a nepřijatelné. Podle šéfa horní komory tito ústavní činitelé nedodržováním pravidel a společenských norem přispívají k jejich destrukci, a tím k chaosu.
Po deseti letech znovu začalo sčítání lidí, domů a bytů. S ním dorazily staré i nové problémy. Mezi ty nové patří zejména fakt, že Český statistický úřad se rozhodl umožnit lidem sečíst se on-line, což systém nevydržel a okamžitě zkolaboval. To vedlo k vlně vtipů a pobouření nad neschopností státu. Pak bylo možné zaznamenat jakýsi principiální odpor proti sčítání. K bojkotu například vyzvala strana Svobodných.
Letos uplynulo deset let od pamětihodné události v jedné obci na Klatovsku. Jistý občan tam několik dnů, možná týdnů střádal do kbelíku své (a možná nejen své) fekálie a pak si s nimi počkal na pana starostu, kterého obsahem onoho kýble polil. Běžně to bylo kvalifikováno jako narušení veřejného pořádku, útlocitní lidé byli pobouřeni, veřejné mínění nestálo většinově na straně polévače, stejně jako orgány činné v trestním řízení.
Koncem dubna by mohly znovu začít otevírat provozovny služeb, obchody nebo zahrádky restaurací, které jsou nyní zavřené kvůli protiepidemickým opatřením vlády. V rozhovoru pro deník Mladá fronta Dnes (MfD) to řekl vicepremiér a šéf Ústředního krizového štábu Jan Hamáček (ČSSD). Harmonogram rozvolňování má ale podle něj ještě určit ministerstvo zdravotnictví. Hamáček také potvrdil, že vláda už nebude žádat prodloužení nouzového stavu, na který se váže většina vládních opatření proti šíření nemoci covid-19.
Konec nouzového stavu, volný pohyb mezi okresy i vycházení po deváté večer, ale také jen mlhavé plány na návrat dětí do škol. Vláda v tomto týdnu rozhodne o konkrétní podobě postupného uvolňování. Premiér Andrej Babiš (ANO) už avizoval, že nehodlá žádat o prodloužení nouzového stavu, jistě tak skončí základní omezení, na další kroky kabinetu se ale čeká. Určitým vodítkem toho, co nastane od 12. dubna, může být Portugalsko, jímž se ministři chtějí inspirovat.
Hezké počasí a příjemnější teploty vyhnaly v posledních dnech lidi z domovů. Mezi prvními tradičně upoutala pozornost pražská náplavka, na níž se začaly objevovat stovky lidí bez roušek či ve větších skupinách, jak se však později opravil i ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO), podobně se situace vyvíjela ve městech po celé zemi. Mezi lidmi je podle policie cítit frustrace z dlouhotrvajících omezení, někteří je bojkotují či jsou k nim již apatičtí. V minulosti se však ukazovalo také to, že často se měnící opatření plná výjimek vedou k tomu, že lidé ztrácí přehled.
Češi jsou po Velikonocích napjatí, zda neporostou čísla pozitivních testů na koronavirus a vláda za to nepotrestá děti opětovným zavíráním škol. Imunolog Jiří Šinkora není ani čistý zavírač, ani čistý otvírač. Avšak pro výkon Babišovy vlády má jen ostré výrazy. V posledních týdnech sílí kritika očkovací strategie – puntičkářské dodržování předepsané pauzy mezi první a druhou dávkou; očkování jiných než rizikových skupin – a vládní místa nebo jejich poradní orgány začínají reagovat.
Johann Wolfgang Goethe o květinách řekl, že to je tajný jazyk přírody, jímž nám dává najevo, jak nás miluje. Jsou lidé, kteří jsou o tom hluboce přesvědčeni a domnívají se, že květiny jsou nejdostupnější způsob, jak učinit svět a vlastně i život krásnější a vlídnější. Jsou pak jiní, kteří na to nedbají. Jak jsme na tom my? Jsme květomilní, nebo květohluší a květoslepí?
Věci, které se ještě před pár měsíci zdály nepředstavitelnými, se v současné době stávají realitou. Když byly schváleny první vakcíny proti čínskému koronaviru, zněla zmínka o covidovém pasu (tedy dokladu, který by otevíral těm, kdo se nechali naočkovat, volnou cestu k normálnímu životu, zatímco ostatní, kdo se očkovat z nějakého důvodu nechtějí, by ji měli omezenou) jako science fiction.
Zatímco v běžných dobách je pražská náplavka u výtoňského nábřeží Vltavy symbolem pohody, v době coronavirové může být i konfliktním místem kvůli něčemu tak zdánlivě banálnímu, jako je procházka. Ve středu, kdy teploty vystoupaly do letních hodnot, si lidé užívali hojně užívali slunečné počasí právě na této pražské promenádě, policie však po kritice zejména ze sociálních sítí a od politiků začala lidi na náplavce napomínat, že kvůli vládním opatřením musí neustále nosit roušky.
Král je mrtev. Kdo bude jeho následník a ujme se držav, které dobyl, bude otázkou nástupnického boje. Nečekaně a tragicky odešel nejbohatší Čech Petr Kellner, který podlehl své vášni v extrémních sportech a zemřel při lyžování na Aljašce. Směřování společnosti neovlivňují jen politici, umělci, média a intelektuálové, ale také, nebo dokonce hlavně byznys, tedy peníze. Není to fráze.
Stačí jediný dotek takzvané civilizace, a tyto „hliněné ráje“ se sypou jako domečky z karet. Stačí, aby dostali boty, a všechno je jinak. Stačí, aby je nějaká organizace začala seznamovat s hygienou, a krása mizí.
Lidé svým vyhledáváním přetížili našeptávač adresy. Tak zdůvodnil předseda Českého statistického úřadu (ČSÚ) Marek Rojíček sobotní kolaps po spuštění aplikace na sčítání lidu. Aplikace spadla kolem čtvrt na devět ráno, spuštěna byla o půlnoci. Podle Rojíčka nejsou data lidí, kteří se stihli sečíst, ohrožena, nejednalo se prý ani o hackerský útok. Premiér Andrej Babiš řekl, že nefungující sčítání je odpovědnost šéfa ČSÚ. Na pondělní vládě od něj chce slyšet vysvětlení a vidět smlouvu s dodavatelem, kterým je společnost OKsystem.
Český statistický úřad dnes ráno pozastavil elektronické sčítání lidu. Důvodem je přetížení systému, uvedl na twitteru. On-line formulář nešlo vyplnit již od brzkého rána. Údaje z již vyplněných sčítacích formulářů nejsou podle ČSÚ ohroženy. Sčítání začalo oficiálně o půlnoci v noci na sobotu Předseda úřadu Marek Rojíček ale serveru iRozhlas řekl, že pokud systém lidem přestal fungovat během vyplňování informací, bude nutné údaje zadat znovu.
