Pamatujete na rozhovor Mirka Topolánka pro časopis LUI? Stalo se to v roce 2010 a ta událost ukončila Topolánkovo předsednictví ODS. Vydání LUI s rozhovorem s Mikulášem Ferjenčíkem z roku 2017 se, pokud víme, zadarmo nerozdávalo. Rozhovor naopak z webu časopisu nedávno zmizel. Což Piráti zdůvodňují s odkazem na redakci tím, že došlo k normálnímu redesignu stránek.
Karel Schwarzenberg byl téměř jediný, kdo se po začátku aféry Feri svého mladého spolustraníka zastal. Dominika Feriho řada žen obvinila z nepřístojného až násilného sexuálního chování, načež Feri odstoupil z Poslanecké sněmovny a z kandidátky, vystoupil z TOP 09. Rozjíždí se policejní vyšetřování. Koalice Spolu, do níž TOP 09 patří, je mezi mladými voliči a také v Praze, kde mladý politik měl kandidovat, oslabena.
Z veřejné debaty a médií to vypadá, že společnost se posouvá čím dál víc doleva. Pozornosti a diskusím dominuje levicový pohled na svět. Ekonomicky i kulturně. V mnoha tématech se obojí proplétá. Mluví se o vzrůstající nerovnosti, chudobě, sociálně vyloučených, diskriminovaných, neudržitelném konzumu. A potřebě na to udržitelně reagovat.
Umění může člověku umožnit, aby zahlédl svět očima někoho jiného. Jistě to nemusí znamenat, že se čtenář s tím pohledem musí ztotožnit. Měl by ale být doveden k přijetí toho, že takový pohled je možný a taky reálný v tom smyslu, že za ním je víc než jenom potřeba vejít se do zvnějšku (třeba momentální módou nebo ideologií) stanovených parametrů. Snaha se skutečně podívat, vidět a nějak to vyjádřit, ať už dokumentárním realismem, nebo třeba výrazně stylizovanou fikcí.
Riziko, že se člověk znovu nakazí koronavirem, je v prvních deseti měsících od prodělání covidu-19 výrazně nižší. Vyplývá to ze studie výzkumníků londýnské univerzity UCL. Studie, kterou ve čtvrtek publikoval vědecký časopis The Lancet Health Longevity, zjistila, že u klientů domovů pro seniory, kteří prodělali covid-19, byla mezi říjnem a únorem zhruba o 85 procent nižší pravděpodobnost, že se nakazí koronavirem, než u klientů, kteří první infekci neprodělali.
Už je to devadesát let, co rakouský spisovatel Stefan Zweig vydal slavnou knížku Léčení duchem, portréty tří osobností (Franze Antona Mesmera, Mary Baker-Eddy a Sigmunda Freuda), které šly na bolesti a neduhy těla a duše „jinak“. V době, kterou jsme právě – doufejme – prošli, se hodně lidí ptalo, jestli to není právě náš způsob života, který nás učinil najednou tváří v tvář novému druhu ohrožení tak zaskočenými a nepřipravenými. A poohlíželi se po tom, jestli by třeba nevedla ještě jiná cesta.
Alespoň částečnou prokazatelnou imunitu vůči koronaviru má v Česku už více než polovina dospělých, ukázaly poslední informace z dlouhodobého výzkumu Život během pandemie. Buď jsou očkovaní alespoň jednu dávkou, nebo nemoc covid-19 prodělali v posledním půlroce. Spolu s odezníváním epidemie přibývá mezilidských kontaktů a lidé se vracejí na pracoviště. Už jen desetina účastníků výzkumu koncem května hlásila, že plně pracují z domova.
Pandemie čínského koronaviru ukázala zvláštní trend (nejen) naší reakce. Trpíme zvláštním talentem dělat věci v nesprávnou chvíli na nesprávném místě. Jak říká dnes již ikonická hláška premiéra Andreje Babiše, když vysvětloval, proč jsme se na podzim a znovu na jaře stali nejhorším covidáriem Evropy s nejvíce oběťmi a nejdéle zavřenými školami. „Ti, co měli přijít nepřišli. A přišli v jiné době.“ Tímto poněkud pomateným výrokem upozorňoval na to, že loni v březnu ho před vzestupem viru varoval pojišťovák Pavel Řehák se svou excelovou tabulkou,
Zítra se rodina, přátelé, studenti loučí s Jiřinou Šiklovou, tou drobnou paní všudybylkou, které si mnozí vážili a jiným zase lezla na nervy a někteří ji nesnášeli, což je úděl lidí, kteří mají nějaké názory a rádi je říkají. Jiřina Šiklová byla socioložka a intelektuálka, ale vystihuje to jen malou část její rtuťovité a vitální osobnosti, protože především byla sama sebou, především tedy Jiřinou.
Freddie de Boer, nenapodobitelný levicový komentátor, který pro svoji originalitu putoval z redakce do redakce tak dlouho, až skončil na placeném serveru Substack, přišel nedávno se skvělým pojmem: Woko Haram. Čtyři slabiky dokonale odrážejí podstatu destruktivního šílenství, kterého se „woke“ davy dopouštějí: zničit všechno, co není v souladu s naší představou boha.
Akutní fáze pandemie čínského viru skončila. Projevovala se bezprecedentním zásahem do běžného života, povinností nosit roušky, které také nejlépe symbolizovaly omezení práv a svobod včetně vyjadřování, a je završována povinně nepovinným plošným očkováním.
Jedním z nejznámějších českých lékařů a současně nejznámějších kritiků vládní karantény je přednosta Kardiocentra IKEM, profesor Jan Pirk (73). Na konci června ve funkci přednosty končí, prý z organizačních důvodů. Rozhovor se uskutečnil v IKEM na konci operačního dne.
Válka je pokračování politiky jinými prostředky, zní často citovaná Clausewitzova poučka. Kulturní válka, která probíhá na současném Západě, je často vnímána podobně – jako boj o vyřešení nějakého politického problému. A to řešení může být mocenské, politické. Stoupenci pokroku se pokoušejí svoje ideologické představy vtělit do zákonných norem, nastavit podle nich politiku. Obránci statu quo nebo vůbec tradice se zas snaží politickými prostředky vzestup „woke“ ideologie zastavit.
Hlavní hygienička Pavla Svrčinová očekává, že pokles epidemie covidu-19 brzy zpomalí. Do konce prázdnin bude podle ní zhruba 25 případů nemoci na 100 000 obyvatel týdně. Řekla to po dnešním jednání vlády. Připravuje plán protiepidemických opatření až do října, v pondělí ho projedná rada vlády, pak hejtmani a vláda. Nyní je incidence 53 případů na 100 000 obyvatel za poslední týden. „Máme zpracovaný návrh toho, jak to bude vypadat až do října," řekla Svrčinová.
Klesající čísla koroanvirové nákazy znamenají i postupné odstraňování vládních zákazů a omezení. Otevřou se tak restaurace, vnitřní sportoviště nebo kulturní akce. Pravidla se ovšem zpřísňují u dětských volnočasových aktivit. Upozorňují na to skauti, podle kterých jim od pondělka 24. května přibude povinnost nosit respirátor. A to i venku za podmínky, že budou dodržovat mezi sebou rozestupy dvou metrů.
Když narazíte v angloamerickém kulturním prostoru na nějaký zajímavý hlas, můžete se sázet, jak dlouho to bude trvat, než bude takzvaně zrušen. Vůbec není podmínkou, aby působil v nějakém ožehavém sektoru. Nemusí se specializovat na genetiku, gender, antisemitismus, zločinnost, postmoderní filozofii, náboženství ani žádný jiný úsek frontové linie, na níž se dnes střet odehrává.
Hlavní hygienička Pavla Svrčinová bude navrhovat, aby z veřejného zdravotního pojištění byly o letních prázdninách hrazeny z veřejného zdravotního pojištění dva PCR nebo antigenní testy na covid-19 měsíčně. Řekla to České televizi. Reálně tak bude testování méně dostupné, protože dosud se lidé mohou nechat bezplatně testovat antigenním testem každé tři dny. Cena PCR testu by se také podle ministra zdravotnictví Petra Arenbergera měla snížit na 640 korun. V současné době je negativní test jednou z variant, jak může občan prokázat bezinfekčnost proti covidu-19.
Od tohoto týdne česká vláda uvolňuje svůj covidový režim, avšak uvolňování má zvláštní povahu. Doprovází ho zavádění povinnosti prokazovat se negativním testem nebo důkazem očkování proti koronaviru. Právník Zdeněk Koudelka (Trikolóra) u Nejvyššího správního soudu úspěšně napadl končící plošné zákazy provozu obchodů, restaurací nebo hotelů, teď svou pozornost přesouvá i proti novému režimu.
Pandemie bude mít podle zdravotníků dlouhodobé vedlejší následky. Zanedbaná preventivní péče nebo zavřené školy si vyberou svoji daň. V nedělním pořadu Partie na CNN Prima News o tom mluvili onkolog a senátor Jan Žaloudík, psychiatr Cyril Höschl a primář plicního oddělení pražské nemocnice Jiří Votruba.Podle Höschla se budeme muset s koronavirem naučit žít. „Celá záležitost kolem koronaviru asi nevymizí. Bude tu s námi a bude zabudován do portfolia infekcí, které nás ohrožují.
Jednou z velkých dělicích linií letošních voleb bude generační střet. Průzkumy ukazují, že mladší generace, které zpravidla mívají podstatně nižší účast než ty starší, se letos chystají jít volit v nebývale vysokých počtech. Víc než dřív chtějí totiž hájit své zájmy. Mají zjevně pocit, že v posledních letech se tady vládlo proti jejich zájmům a vyvrcholilo to posledním rokem. K vládním restrikcím, zavírání společnosti a ekonomiky jsou nejkritičtější mladší generace.
Česko v pondělí čeká další vlna rozvolňování protikoronavirových omezení. Otevřou se například veškeré obchody, rozvolní se i řada služeb a další děti se pomalu budou vracet do školních lavic. Pokud se bude situace vyvíjet příznivě, další vlna rozvolnění by mohla přijít 17. května. Ministr zdravotnictví Petr Arenberger (za ANO) však upozornil, že se uvolnění nesmí uspěchat. Podívejte se na přehled toho, co se od 10. května změní.
Vnuk Heinricha Manna, prasynovec Thomase Manna, syn Ludvíka Aškenazyho, tedy spisovatelských veličin – a přitom zcela milý a příjemný člověk, filmař a sám literát, autor skvělých pamětí Poste restante a novel Lední medvěd. Žije v Praze a Berlíně, sedával by po kavárnách, ale my se sešli ve Vojanových sadech, kolem chodily matky s kočárky, my pili kávu z kelímku a do hovoru zněl křik pávů.
V Německu začínají platit od soboty výhody pro lidi, kteří jsou očkovaní proti covidu-19 nebo už nemoc prodělali. Nově nemusí do karantény při příjezdu do země a při kontaktu s nemocnými, nepotřebují testy a nevztahuje se na ně omezení nočního vycházení. Volnější režim začíná i v Belgii, kde se po více než půlroční pauze otevřely venkovní prostory restaurací a barů. Větší svoboda pro velkou část obyvatel Německa, kteří mají za sebou očkování nebo se z covidu uzdravili, se týká mnoha každodenních činností.
S blížícím se létem se začíná rýsovat budoucí systém využívání služeb či cestování v další fázi pandemie, výhled je však zatím pro Čechy nejistý. Jak vyplývá z vyjádření členů vlády, dojde zřejmě ke změnám v hrazeném testování pojišťovnami či v délce, po jakou platí jako „propustka“ prodělání nemoci. Největší výhody se pak budou týkat zřejmě očkovaných. Konkrétní podmínky zatím nejsou jasné, v zahraničí se však ukazuje, že se hranice výhod mohou značně lišit.
Spisovatelka Radka Denemarková přirovnává čtení k meditaci – díky němu máme možnost být sami se sebou, osvobodit se od problémů, jež nám vnucují druzí, protože naše skutečné problémy jsou jiného rázu, a nepodlehnout okolnímu světu – pragmatickému, konzumnímu, byrokratickému. „Číst by měli hlavně politici,“ říká autorka, která se nebojí otvírat tabuizovaná témata, jichž prý existuje v naší společnosti víc, než je zdrávo.
Německá vláda v úterý schválila návrh rozvolnění pro plně očkované proti nemoci covid-19 a pro uzdravené. Oznámila to německá ministryně spravedlnosti Christine Lambrechtová. Souhlas nyní musí vyslovit zákonodárci. Lambrechtová předpokládá, že schvalovací proces skončí v pátek a že zvýhodnění očkovaných a uzdravených bude platit již od víkendu. "Je to významný krok k návratu do normálu," řekla. Plně očkovaní a uzdravení již nebudou potřebovat negativní testy.
Ve světě tajných služeb došlo v minulých dnech k zásadní události. Nejde o dění kolem výbuchu ve Vrběticích, ale o významnější akci. Britská kontrarozvědka MI5 se přidala na sociální síť Instagram. Je to další z mnoha případů, kdy zpravodajské služby, u kterých kdysi byla tajná sama jejich existence, postupně vylézají ze stínů.
Od příštího pondělka by lidé v Česku neměli nosit venku roušky či respirátory (pokud se tam nebudou bavit ve větších hloučcích), rozhodla o tom vláda. Skončí tak opatření, které bylo pro současnou pandemii nejvíc symbolické a vzbuzovalo často emotivní reakce. Skončí ovšem v době, kdy už nebylo většinově dodržováno, navíc po delší dobu a zhusta také z naprosto pochopitelných důvodů.
Od 10. května bude nutné nosit roušky jen tam, kde dochází ke shlukování lidí a není možné dodržet rozestup alespoň 2 metry, oznámil dnes po jednání vlády ministr zdravotnictví Petr Arenberger (za ANO). V rámci další vlny rozvolňování vláda od pondělí 10. května ruší povinnost nošení ochrany úst a nosu tam, kde nedochází ke shlukování lidí a bude možné dodržet rozestup minimálně 2 metry.
Na sociálních sítích to po 17. dubnu, kdy velmi znejistěle působící Andrej Babiš a Jan Hamáček přišli se zprávou o ruských agentech a výbuchu ve Vrběticích, značně bouchalo. Silných názorů bylo hodně, i nějaké memy se našly, mě zaujalo srovnání fotografií znaveného ministra vnitra a Bodieho ze seriálu Profesionálové. Ta podobnost je skutečně značná, ještě jsem ale nepřišel na to, co z ní vyplývá.
