Akcie Deutsche Bank v pátek prudce zpevnily, a zotavily se tak z počátečních propadů na rekordní minima, kdy se jejich cena vůbec poprvé dostala pod deset eur. Situaci uklidnilo prohlášení šéfa banky o finanční síle společnosti, později akcie prudce vzrostly po zprávě, že americké ministerstvo spravedlnosti jedná s bankou ve sporu o prodej hypotečních cenných papírů z minulého desetiletí.
V minulých týdnech a dnech se pro pokračování takzvaného kursového závazku České národní banky (tedy pro umělé udržování slabé koruny v pásmu nad 27 Kč za euro) veřejně vyslovili i noví členové bankovní rady. Také poslední měnové zasedání ČNB na začátku srpna potvrdilo „neomylnost“ dosavadní politiky v této věci.
Česká národní banka v červenci pokračovala v intervencích proti posilující koruně, kdy na devizovém trhu utratila 8,29 miliardy korun za nákup eur. Vyplývá to z údajů o devizových obchodech, které ve středu ČNB zveřejnila.
Po několika letech zdánlivého klidu se v Evropě znovu začínají objevovat obavy z bankovní krize. Pozornost se vrací k obrovskému množství špatných úvěrů, které tíží řadu velkých bank. O tom, jak vážné skutečně jsou a jak se dají řešit, diskutují v Salonu Týdeníku Echo tři špičkoví bankéři, kteří během své kariéry nahlédli do bank z obou stran.
Bankovní rada České národní banky bude pokračovat v režimu devizových intervencí s cílem udržet kurz koruny poblíž hodnoty 27 Kč/EUR. Zároveň nechala úrokové sazby na historických minimech. Informoval o tom mluvčí centrální banky Marek Zeman.
Juraj Karpiš působil ještě před pár lety dojmem ekonomického disidenta, nad jehož komentáři zdvíhali kolegové ze slovenských bank obočí.
Řekové podváděli a kradli, proto se nemohou divit, že jejich státní rozpočet zkrachoval. Zhruba tak se vyjadřují k potížím jihovýchodní evropské výspy někteří bohorovní analytici.
Euro byl projekt politiků odtržených od reality. Byl nedomyšlený a pro Evropu nevhodný.
Nedávno Zeman spolu s předsedy obou komor parlamentu společně vyzvali ČNB, aby přehodnotila svou politiku udržování „dna“ 27 korun za euro pod českou korunou, která od listopadu 2013 nedovoluje koruně posílit.
Aranžmá mezi Řeckem a zbytkem eurozóny, které bylo nalezeno na summitu 13. července, vyvolalo různě po světě už dlouho nevídanou kritiku Německa.
Léta měli Evropané pocit, že vytvořením Evropské unie a přijetím jednotné měny se všechny problémy vyřeší samy. Teď se ukazuje, že to tak není, říká v rozhovoru pro Týdeník Echo významný izraelský politolog a filozof Šlomo Avineri. Přesto považuje EU za obrovský úspěch a nabádá k trpělivosti: „Ani Řím nebyl vybudován za den.“
V diskusním salonu se sešli muži, kteří v různých dobách tvořili nebo tvoří české pozice v EU. Dlouhodobě zastávají výrazně odlišné názory a zároveň jsou těmi, kdo má na obou stranách debaty asi nejhlubší vhled do toho, co se v Evropě skutečně děje. Státní tajemník pro Evropskou unii Tomáš Prouza, viceguvernér ČNB Mojmír Hampl a Hynek Fajmon, který byl za ODS poslancem Evropského parlamentu v letech 2004 až 2014.
Řecký exministr financí Janis Varufakis v čerstvém rozhovoru pro New Statesman potvrdil, že uvažoval o vystoupení z eurozóny „od prvního dne“: „Měli jsme malou skupinu, jakýsi válečný kabinet čtyř až pěti lidí, který na papíře, v teorii pracoval na tom, co všechno je třeba udělat… Ale na to, aby se připravila celá země, je třeba učinit exekutivní rozhodnutí, a takové rozhodnutí nikdy přijato nebylo.“
Řecko a zbytek eurozóny žijí po referendu v paralelních světech. V Aténách se slaví odmítnutí diktátu mezinárodních věřitelů. Jednašedesát procent Řeků nejspíš uvěřilo příběhu ministerského předsedy Alexise Tsiprase, který jim slíbil, že se silným mandátem z plebiscitu bude schopen vyjednat lepší podmínky další záchrany.
I politická Evropa se oddala času dovolených, Angela Merkelová s manželem například odjela do Jižního Tyrolska. Pro Řecko ale politická dovolená neplatí. Tam schválení nejnovějšího záchranného programu v polovině července jen zahájilo novou, nevyzpytatelnou etapu. Vrací se všechno to, co řečtí voliči odmítli ve volbách v lednu a v referendu 5. července, jen horší než kdy předtím.
O různicích s Babišem, ale i o pohledu na rusko-ukrajinský konflikt, o jeho názorech na vztahy s USA či na krizi eurozóny hovoří ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD).
Bylo mu lehce přes třicet, když se stal dva roky po listopadu 1989 ministrem zodpovědným za privatizaci na Slovensku, tehdy ještě součásti federace.
To, co bylo ještě před třemi lety noční můrou Evropy, se stává reálnou možností. Eurozóna se po prvních dvou týdnech marxistické vlády v Řecku připravuje na to, že ji Atény opustí.
Nová vláda Alexise Tsiprase chce rozehrát s Evropskou unií poker, při němž půjde o to, kdo zaplatí řecké dluhy. Nemá úplně beznadějné karty. Pokud Evropa část dluhů nezruší, opustí Řecko eurozónu a možná nevrátí už vůbec nic. Když ale bohatí Evropané část dluhů odpustí, mohou se těšit, že od Řeků něco přece jen dostanou. Teď se uvidí, jak daleko vyjdou evropští vyjednavači řeckému premiérovi vstříc.
Pro západní média jsme středně velkou, středně bohatou, nudnou zemí bez dramatických zvratů. Takže se nám povětšinou nevěnují.
