Demokratická členka americké Sněmovny reprezentantů Ilhan Omarová, známá svými kontroverzními výroky, znovu vyvolala vlnu kritiky. Ta se tentokrát týká způsobu, jakým se tato muslimka somálského původu vyjádřila o teroristických útocích na New York a Washington z 11. září 2001. Ke kritikům se připojil i prezident Donald Trump.
Pořád ještě alespoň zčásti platí, že Piráti jsou nepopsaný list. Strana sama sebe označuje za liberální střed a v různých polohách liberální jistě je. Boj za digitalizaci státní správy, který vede spolu s ODS a dalšími, povede k umenšení byrokracie, a tím pádem většímu množství volného času a svobody. Totéž je boj proti EET a kontrolním hlášením. Někdo dokonce může za rozšíření svobody považovat legalizaci marihuany.
V asijském státě Brunej počínaje středou začíná platit islámský zákon, který umožní trestat homosexualitu nebo nevěru smrtí a krádež amputací ruky nebo nohy. Brunej se stává sedmou zemí světa, kde mohou lidé zemřít kvůli své sexuální orientaci. Trest smrti za ni je zakotven i v právním systému Íránu, Saúdské Arábie, Jemenu, Nigérie, Súdánu a Somálska. Mauritánie sice umožňuje odsoudit osobu k ukamenování, ale zároveň v ní platí moratorium na tresty smrti.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan prohlásil, že slavný istanbulský chrám Boží moudrosti (Hagia Sofia) by mohl být přeměněn na mešitu. Reagoval tím na stále častější výzvy turecké veřejnosti, aby tento plán podpořil. Dosud tato symbolická stavba slouží jako muzeum. Řecká vláda proti návrhu protestuje. V nedělním televizním rozhovoru před komunálními volbami konanými 31. března Erdogan naznačil, že by u chrámu bylo možné "změnit jeho označení z muzea na mešitu Hagia Sofia".
"Kdyby bylo takových jako on (míněn je novozélandský atentátník Brenton Tarrant) víc, už bychom vyhráli a zachránili náš národ. Protože tomu tak není, míříme dále vstříc zániku." Takový výrok napsal na Facebooku pod falešným jménem šéf basilejské extrémně pravicové Strany národně orientovaných Švýcarů (PNOS). Podobné nenávistné projevy nejsou na sociálních sítích ve Švýcarsku nijak výjimečné. Jejich pisatelé z pravicové scény se však nějakého postihu ze strany domácích úřadů obávat nemusejí.
Nový prezident Kazachstánu Kasym-Žomart Tokajev podepsal výnos, kterým se oficiálně mění název hlavního města středoasijské země z Astany na Nur-Sultan. Oznámila to v sobotu kazašská a ruská média s odvoláním na prezidentskou kancelář. Iniciátorem změny názvu metropole na počest prvého prezidenta země Nursultana Nazarbajeva, který 19. března nečekaně odstoupil z funkce, byl právě Tokajev.
Devětačtyřicet lidí bylo minulý pátek zavražděno ve dvou mešitách v australském městě Christchurch, hlavním podezřelým je osmadvacetiletý Australan Brenton Tarrant. Jeho zločin pochopitelně vyvolal řadu reakcí, zazněl mezi nimi i názor, který při podobných hrozných příležitostech bývá slyšet dost obvykle: Bylo by potřeba o pachatelích podobných zločinů psát co nejméně nebo rovnou vůbec. Jejich motivací je přece taky publicita, které se jim po vraždění dostane, perverzně chápaná sláva. Pokud by měli dopředu jistotu, že tímhle způsobem slávy nedosáhnout, možná by ty svoje vražedné plány vzdali.
Páteční děsivý teroristický útok na novozélandské mešity, při kterém zemřelo nejméně 50 lidí, byl doslovným přenesením internetových diskusí do reálného světa. Na samotném útoku bílého rasisty bohužel není až tak nic nového, nejde ani o nejkrvavější útok tohoto druhu. Nová je komunikace útočníka. Záměrně totiž používá způsob vyjadřování a vtipy, které jsou typické pro ta nejtemnější zákoutí internetu. Cílem je vyloučit věcnou debatu a ještě vyhrotit rozdělení společnosti.
Novozélandská premiérka Jacinda Ardernová potvrdila, že její kancelář byla mezi adresáty, kteří obdrželi manifest útočníka na mešity v novozélandském městě Christchurch. Na tiskové konferenci v neděli také zopakovala svůj slib, že v reakci na útok navrhne její kabinet změnu zákona o držení zbraní. Vláda by měla jednat o detailech změn už v pondělí. Premiérka uvedla, že na svůj pracovní e-mail dostala devět minut před útokem text manifestu, který útočník - Australan Brenton Tarrant - rozeslal na 30 adres.
Touhu k násilné odplatě u Australana Brentona Tarranta, který se přihlásil k pátečnímu masakru v novozélandském městě Christchurch, podnítila i návštěva Evropy. Tarrant v manifestu, který před činem zveřejnil, napsal, že ho rozzuřil pohled na přistěhovalce ve francouzských městech. Jako moment, kdy se rozhodl pro násilí, pak označil teroristický atentát Uzbeka ve Stockholmu v roce 2017, při kterém zahynula jedenáctiletá Ebba Akerlundová.
Ozbrojenec, který v pátek při útoku ve dvou mešitách v novozélandském městě Christchurch zavraždil 49 lidí, byl zřejmě obdivovatelem balkánských nacionalistů i válečníků, kteří v minulosti bojovali proti muslimům, včetně českého krále Zikmunda Lucemburského. Než zahájil palbu, přehrával si v autě píseň oslavující bývalého bosenskosrbského vůdce Radovana Karadžiče, kterého nyní v Haagu soudí mezinárodní justice. Informoval o tom server Balkan Insight.
Rozruch na německé politické scéně vyvolal předseda frakce CDU/CSU ve Spolkovém sněmu (Bundestag) Ralph Brinkhaus. Tento křeťanskodemokratický politik totiž v rozhovoru pro evangelickou zpravodajskou agenturu Idea prohlásil, že si umí představit, že by se v barvách jeho strany CDU mohl stát roku 2030 spolkovým kancléřem muslim.
V řadách bundeswehru sice působí už od 50. let minulého století katolická a evengelická duchovní služba, ta islámská ale zatím chybí. Německá vláda se přitom opakovaně vyslovila pro to, aby se armáda otevřela ještě více muslimům. Podle ministryně obrany Ursuly von der Leynové jsou nepostradatelní. Před tím je však vyřešit několik klíčových kroků, tvrdí velení německého vojska. Kritici vyzývají, aby kabinet své vleklé vyjednávání s islámskými hodnostáři zrychlil, píše server Deutsche Welle.
Davy Íránců přišly v mnoha íránských městech na shromáždění pořádaná ke 40. výročí islámské revoluce. Prezident Hasan Rúhání v projevu na teheránském náměstí Svobody řekl, že Írán odolá americkým sankcím, i když občany kvůli nim čekají problémy.
Turecko vyzvalo Čínu, aby zavřela takzvané převýchovné tábory, v nichž drží více než milion příslušníků menšinového ujgurského etnika. Ankara se na čínské úřady obrátila poté, co se objevily zprávy, že v jednom z těchto táborů zemřel známý ujgurský hudebník. Informoval o tom v neděli zpravodajský server BBC News.
Novou debatu o účinnější deportaci trestaných žadatelů o azyl vyvolala v Rakousku vražda ředitele sociálního odboru, která se stala na západě země. Čtyřiatřicetiletý Turek, který je z násilného činu podezřelý, požádal v Rakousku začátkem ledna o azyl, uvedla agentura APA. Místní úřady azylové řízení zahájily navzdory tomu, že měl muž kvůli předchozí trestné činnosti časově neomezený zákaz pobytu na území celého schengenského prostoru.
Vatikán a mešita Al-Azhar, považovaná za sídlo hlavy sunnitského islámu, podepsaly za papežovy návštěvy Spojených arabských emirátů dokument o společném boji proti extremismu. Informovala o tom v pondělí televize Al-Arabíja. Papež František přijel do SAE v neděli a stal se první hlavou katolické církve, která navštívila Arabský poloostrov.
Výzva třiceti intelektuálů, zveřejněná 25. ledna 2019 v několika největších evropských novinách, je zajímavou momentkou naší doby.
Pro Německo je podle předsedy Spolkového sněmu Wolfganga Schäubleho (CDU) ostudou, že Židé znovu přemýšlejí o tom, jestli se ze země kvůli antisemitismu raději nevystěhovat. Schäuble to dnes řekl v německém parlamentu u příležitosti připomínky obětí nacistického režimu. Před poslanci s projevem vystoupil také pražský rodák a přeživší holokaustu Saul Friedländer.
Pákistánský nejvyšší soud v úterý potvrdil osvobození křesťanky Asii Bibiové, která byla v roce 2010 odsouzena k trestu smrti za údajnou urážku islámského proroka Mohameda. Učinil tak odmítnutím petice, s níž radikální islamisté požadovali, aby žena byla popravena.
V Poslanecké sněmovně leží návrh některých poslanců na zřízení parlamentní vyšetřovací komise. Ta by hodnotila vliv cizích autoritářských režimů na Česko a hledala způsoby, jak tomuto vlivu lépe čelit. Poslanci budou navrhovat, aby se návrhem sněmovna zabývala ještě v lednu. Události posledních týdnů ukazují, že komise je potřeba. Říkají to poslanci s odkazem na kauzu Huawei, ale i případ seniora Jaromíra Baldy, kterého soud uznal vinným z teroristického útoku.
V prosinci 2018 se starosta městské části Köln-Ehrenfeld, sociální demokrat Josef Wirges, setkal s představiteli náboženské organizace DiTiB, aby s nimi trochu urovnal vztahy po mediální kalamitě ze září téhož roku. Šlo o dojem, který po sobě zanechal turecký prezident Erdogan při slavnostním otevření velké kolínské mešity. Účast na akci tehdy postupně odvolali všichni pozvaní politici z německé strany a výsledkem byla velká Erdoganova ego-show, tedy žánr, který v Ankaře zvládají na jedničku s hvězdičkou.
Maročtí žalobci v neděli vznesli předběžné obvinění z terorismu proti 15 lidem, kteří jsou podezřelí, že byli spojení s vraždou dvou turistek ze Skandinávie v pohoří Vysoký Atlas. Očekává se, že v následujících dnech budou obviněny další osoby. Marocký veřejný žalobce v prohlášení uvedl, že obvinění se týká založení gangu s cílem připravit a spáchat teroristické činy a rovněž spáchání promyšlené vraždy. Tři z podezřelých čelí dalšímu obvinění z nabádání ostatních k páchání teroristických činů. Skupina byla podle marockých úřadů ovlivněná ideologií teroristické skupiny Islámský stát (IS).
Nejenže se musejí vypořádat se smrtí svých dcer, nyní jsou rodiny Marene Uelandové a Louisy Vesterager Jespersenové nuceny čelit krutým vzkazům, které jim na sociálních sítích nechávají podporovatelé islamistů, již mladé turistky patrně zavraždili. Na účty rodičů 24leté Dánky a 28leté Norky dorážejí snímky přímo z incidentu i záběry, jejichž pravost ve čtvrtek potvrdily dánské zpravodajské služby, informoval britský Daily Mail. Těla mladých žen byla nalezena v pondělí deset kilometrů od obce Imlíl v Maroku jižně od Marakeše.
V Maroku umučili a krutým způsobem zavraždili tři mladí arabští muži dvě mladé skandinávské ženy, které se tam chystaly vystoupat na místní pohoří. Jako by v Evropě nebo kdekoli jinde v civilizovaném světě nebylo dost kopců, jenže někam vylézt je atraktivní a vzrušující právě někde v muslimské zemi. Ta země je poměrně civilizovaná, útoky na západní turisty jsou tam vzácné, ale stejně jim tam uřízli hlavy. A přitom si řezání natáčeli na video a obligátně provolávali slávu tomu svému krutému Bohovi.
Muslimská komunita v Česku je umírněná a dobře integrovaná, zradikalizovat by ji nicméně mohly útoky některých tuzemských politiků. Uvádí to zpráva ministerstva vnitra o extremismu za loňský rok, z níž cituje server iROZHLAS.cz.
Francouzské bezpečnostní složky ve čtvrtek večer ve štrasburské čtvrti Neudorf zabily muže, který podle policie v úterý večer střílel na místních vánočních trzích. Na tiskové konferenci to oznámil ministr vnitra Christophe Castaner. Po muži pátraly 48 hodin stovky příslušníků ozbrojených sil. Propagandistická agentura tzv. Islámského státu zároveň večer uvedla, že hlavní podezřelý Chérif Chekatt byl jedním z "vojáků" této teroristické sítě.
Nejnovějšímu teroristickému útoku ve Štrasburku de facto nešlo zabránit. Tím víc zaráží, jaké si politika dává priority
Bývalý student pákistánského původu, který ve středu ubodal učitele soukromé vysoké školy poblíž Paříže, tvrdí, že muž urazil proroka Mohameda. Informuje o tom deník The Irish Post. Učiteli angličtiny Johnu Dowlingovi zasadil 13 bodných ran přímo před budovou univerzity. Zároveň se přiznal k osobní zášti, kterou cítil po vyloučení ze studií.
Mezi tisíci dětských migrantů, kteří uprchli do Švédska z válkou sužovaných zemí, jsou také mladé dívky, jež představují pro tuto severskou zemi velké dilema – jsou totiž vdané. O situaci píše agentura Reuters.
