Mezi tisíci dětských migrantů, kteří uprchli do Švédska z válkou sužovaných zemí, jsou také mladé dívky, jež představují pro tuto severskou zemi velké dilema – jsou totiž vdané. O situaci píše agentura Reuters.
Velká Británie neposkytne pákistánské křesťance Asie Bibiové azyl kvůli obavě z možných násilných protestů ze strany místních pákistánských muslimů. Podle Britské pákistánské křesťanské asociace (BPCA) ale už rodina Bibové přijala nabídku jedné ze dvou blíže neurčených západních zemí, informuje server Huffington post.
Pákistánská křesťanka zproštěná před týdnem viny z rouhání vůči islámu byla propuštěna z vězení, ale je v ochranné vazbě na bezpečném místě kvůli obavám, že by se mohla stát terčem útoků. Informovala o tom ve středu agentura Reuters s odvoláním na tři bezpečnostní zdroje. Jiná média dnes uváděla, že Asia Bibiová byla pouze převezena do jiného vězeňského zařízení. Bibiová byla před osmi lety odsouzena k trestu smrti za urážku islámského proroka Mohameda. Agentura AP předtím napsala, že žena i přes zproštění obvinění zůstává ve vězení, ale dnes byla převezena do bezpečnějšího zařízení v Islámábádu.
Pákistánská islamistická strana Tehríke Labajk (TLP) ukončí protesty proti zproštění viny křesťanky Asii Bibiové, která byla před osmi lety odsouzena k trestu smrti za urážku islámského proroka Mohameda. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na mluvčího TLP, podle nějž doMAsáhla skupina dohody s vládou. Pákistánské úřady mezitím odložily propuštění Bibiové, kterou tento týden nejvyšší soud zprostil viny. To vyvolalo demonstrace radikálních muslimů po celé zemi, kteří požadovali, aby žena byla veřejně oběšena.
„Píši vám z vězení v Šejkupuře, v Pákistánu, kde trávím poslední dny svého života. Možná dokonce poslední hodiny. Alespoň tak rozhodl soud, který nade mnou vyřkl rozsudek smrti. Bojím se. Bojím se o svůj život, ale i o životy mých trpících dětí a mého muže. Protože mým odsouzením je odsouzená celá rodina. Přes to všechno je má víra silná a modlím se k milostivému Bohu, aby nás ochránil.“
Pákistánský nejvyšší soud osvobodil křesťanku, která byla v roce 2010 odsouzena k trestu smrti za urážku islámského proroka Mohameda. Matku čtyř dětí soud nařídil propustit na svobodu. Rozhodnutí by mohlo vyvolat masivní pouliční protesty tvrdých zastánců islámu. Krátce po verdiktu zablokovaly stovky demonstrantů hlavní tah mezi metropolí Islámábádem a nedalekým Rávalpindí, shromáždění už se konají i v dalších městech, informovala agentura AP.
Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku dal ve čtvrtek za pravdu Rakousku ve sporu s paní E. S., která byla odsouzena k pokutě za výroky o muslimech a proroku Mohamedovi, jež pronesla na semináři, který organizovala v roce 2009.
Za prvních devět měsíců letošního roku překročilo hranice Evropské unie nelegálně 100.100 migrantů, což je o třetinu méně ve srovnání se stejným obdobím loni. V září se takto přes čtyři hlavní migrační trasy do Evropy dostalo 12.900 běženců. Uvedla to v pondělí Evropská agentura pro pobřežní a pohraniční stráž (Frontex). Obecný pokles migrace Frontex přičítá snížení přílivu uprchlíků v centrálním Středomoří.
Tři zraněné si vyžádal pondělní incident na nádraží v Kolíně nad Rýnem na západě Německa, při kterém muž nejprve zapálil v restauraci takzvaný Molotovův koktejl a následně několik hodin držel v nádražní lékárně rukojmí. Pachatele policie při zásahu vážně zranila, a musel se proto podrobit operaci. Dalšími zraněnými jsou jeho rukojmí a 14letá dívka, kterou popálila hořlavá směs. Motiv činu není zatím jasný, policie ale nevylučuje, že šlo o teroristický útok.
Vraždy jako výstraha před bojem za ženská práva. Tak vnímá vraždy čtyř žen, které v minulých týdnech šokovaly Irák, modelka Šajmá Kasimová. Řekla to ve svém videu na sociální síti. Všechny oběti totiž pojí jejich v Iráku neobvyklý postoj ke svobodě žen, všechny navíc své názory veřejně prezentovaly. Panují proto obavy, že pachatelé vraždami chtějí ženy od podobného chování odradit. Premiér slibuje „hon“ na útočníky.
V porýnské metropoli se právě za týden, 29. září, otevírá veliká mešita (Zentralmoschee Köln), jejíž základní kámen byl položen již roku 2009. Duchovní péči v ní bude zajišťovat DiTiB, německá pobočka tureckého státního náboženského úřadu Diyanet. Většina muslimů v Severním Porýní – Vestfálsku jsou Turci.
Muž v noci ze čtvrtka na pátek najel do davu v jihofrancouzském Nimes. Dva lidé jsou vážně zraněni. Francouzská policie muže zadržela, zhruba třicetiletý podezřelý je obviněn z pokusu o vraždu. Podle výpovědí svědků muž křičel Alláhu akbar, informoval deník Le Figaro.
Americký prezident Donald Trump v úterý uctil památku obětí teroristických útoků z 11. září 2001 v Pensylvánii u památníku letu 93, který skončil v polích díky hrdinství lidí na palubě letounu uneseného teroristy. Prezident pasažéry a členy posádky označil za hrdiny. Pietní akce při příležitosti výročí teroristických útoků se konaly také na newyorském pamětním prostranství v místech, kde stávaly mrakodrapy Světového obchodního centra, a rovněž v Pentagonu, který byl před 17 lety rovněž jedním z terčů rozsáhlého útoku islamistů na Spojené státy.
Zhruba 2300 účastníků přilákala v pátek podle policie další z řady demonstrací, která se konala ve východoněmeckém městě Chemnitz (Saská Kamenice). Organizátorem bylo protiimigrační hnutí Pro Chemnitz, napsala agentura DPA. Na protidemonstraci uspořádanou spolkem Chemnitz bez nacistů dorazilo asi 1000 osob. List Die Welt informoval, že na okraj jedné ze srpnových demonstrací byla v Chemnitzu napadena i židovská restaurace.
Saský křesťanskodemokratický premiér Michael Kretschmer dal v Drážďanech najevo, že nesouhlasí s hodnocením událostí v Chemnitzu (Saské Kamenici) se svou stranickou šéfkou a spolkovou kancléřkou Angelou Merkelovou. Ta však v Berlíně na tiskové konferenci po jednání s předsedou české vlády Andrejem Babišem Kretschemrův názor rázně odmítla.
Devatenáctiletý Afghánec podezřelý z pátečního pobodání dvou Američanů na amsterodamském nádraží vyšetřovatelům řekl, že motivem jeho útoku byly urážky islámu. Oznámila to v pondělí nizozemská prokuratura. Mladík podle ní do Amsterodamu přicestoval se záměrem útočit a své oběti si vybral náhodně. Při výslechu zmínil jméno nizozemského politika a známého odpůrce islámu Geerta Wilderse.
Dojde v Chemnitzu (Saská Kamenice), kterým od minulého víkendu zmítají vášně po ubodání Němce a těžkém zranění dvou dalších Němců dvěma migranty, ve vazbě jsou Syřan a Iráčan, ke konfrontaci kultur, pokud migranti ve Spolkové republice vyslyší ve vyšším počtu výzvy palestinského aktivisty s německým pasem Fuada Musy (Fuad Musa)?
V Pákistánu sílí protesty proti soutěži karikatur proroka Mohameda, kterou plánuje zorganizovat odpůrce islámu a předseda nizozemské Strany pro svobodu Geert Wilders. Islám zpodobování Mohameda zakazuje jakýmkoli způsobem. V pondělí pákistánský Senát schválil rezoluci, která chystanou kreslířskou soutěž odsuzuje. Jeden z pákistánských hráčů kriketu na facebooku vypsal odměnu 24 000 dolarů (530 000 Kč) za zabití Wilderse a jeho ultrapravicových stranických kolegů.
Pondělní večerní demonstrace v Chemnitzu (Saské Kamenici) nedaleko českých hranic si vyžádala několik zraněných, uvedla policie. Ta proti demonstrujícím, kterých bylo několik tisíc, nasadila vodní děla. Na místě byly stovky policistů. Protesty souvisí s nedělní násilnou smrtí pětatřicetiletého Němce, podezřelými jsou migranti, a následnými útoky na přistěhovalce.
Pomníková komise vídeňské radnice odmítla přijmout a vztyčit k 335. výročí známého vítězství na Kahlenbergu sochu polského krále Jana III. Sobieského, zachránce Vídně před Turky. Pravděpodobně z ohledů na ně: Turků už ve Vídni žije pomalu tolik, kolik jich v tom roce 1683 k městu přitáhlo.
Přes dva miliony muslimů ve středu zamířily z údolí Miná zpět do Mekky k závěrečným modlitbám pětidenní poutě, kterou má každý muslim vykonat alespoň jednou za život. Letoších obřadů se zúčastnilo podle saúdskoarabských úřadů 2,37 milionu lidí, z nichž 1,75 milionu byli cizinci. Rituály, poznamenané v minulých letech tlačenicemi, požáry i politickými protesty, se letos obešly bez incidentů.
Firma ADAB Solution sídlící ve Spojených arabských emirátech (SAE) rozjíždí svou vlastní kryptoměnu „First Islamic Crypto Exchange“ (FICE). Unikátní je v tom, že je měna podle společnosti v souladu s islámským náboženským právem šaría, informuje server Businessinsider.
Primátor Mladé Boleslavi Raduan Nwelati (ODS) vyrazil do podzimních voleb s tvrdými hesly „nulová tolerance cizincům“ a „Boleslav Boleslavákům“. Podle Nwelatiho by přísnější pravidla měla platit pro všechny, cizinci jsou ovšem zodpovědní za drtivou většinu přestupků a proto se jeho plakát týká jmenovitě jich. Po kritice přidal primátor k původnímu textu řádek, ve kterém upřesňuje, že se jedná o cizince „kteří nedodržují naše zákony.“
V Saúdské Arábii začínají pětidenní obřady spojené s každoroční poutí do Mekky, kterou jsou letos připraveny vykonat téměř dva miliony muslimů. Bezpečnost budou v Mekce zajišťovat tisíce policistů a vojáků a v několika směnách bude služby obstarávat 190 000 dobrovolníků.
Britský herec a komik Rowan Atkinson, známý především jako představitel Mr. Beana, se v tisku zastal bývalého ministra zahraničí Borise Johnsona kritizovaného za kontroverzní výrok o burkách. Johnson v něm takto zahalené ženy přirovnal k poštovním schránkám a bankovním lupičům. Atkinson v dopise zaslaném deníku The Times uvedl, že mu přirovnání připadá zábavné. Exministr by se podle něj neměl za své prohlášení omlouvat.
Téměř 32 milionů dětí v Indonésii nechtějí rodiče nechat očkovat proti spalničkám a zarděnkám. Stojí za tím islámští učenci, podle nichž vakcíny nejsou ‚halal‘ a je tedy nepřístupné je vpravit do těla. Informuje o tom nizozemská veřejnoprávní televize NOS.
Do Německa mohou ode dneška znovu přicházet rodinní příslušníci běženců s takzvanou doplňkovou ochranou. Systém, který pro slučování rodin vymyslela vláda konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD), má ale mnoho kritiků – mimo jiné proto, že řada rodin na sloučení bude muset ještě několik let čekat. Slučování rodin těch běženců, kteří nemají status uprchlíka, ale pouze doplňkovou ochranu, bylo od března 2016 na více než dva roky přerušené.
Dánský imám Mundhir Abdallah na sociálních sítích vyzýval k zabíjení Židů. Imán káže v kodaňské mešitě Masjid Al-Faruq, která bývá často spojována s radikálním islámem. V úterý byl za podněcování k násilí vůči Židům obviněn. Dánsko tak poprvé uplatnilo zákon proti kazatelům nenávisti. Píše server Daily Mail.
Fotbalista Deniz Naki hnal v neděli 7. ledna 2018 večer svoje silné auto po dálnici, když na něj zleva dotáhlo černé kupé. I přes hluk motoru bylo slyšet, jak zarachotily výstřely. Dvě kulky provrtaly jeho SUV. Naki prudce zabrzdil a útočníci ujeli neznámo kam. Osmadvacetiletý profesionál tušil, čím si tento pokus o vraždu vysloužil. Rodilý Kurd je odpůrcem tureckého prezidenta Erdoğana a politiku turecké vlády otevřeně kritizoval v médiích. Podobné věci se kritikům Ankary stávají.
Od neděle budou moci ženy v Saúdské Arábii řídit osobní a nákladní vozidla i motocykly. Nábožensky konzervativní absolutní monarchie byla poslední zemí na světě, kde ženy nesměly usednout za volant. Řada aktivistek za právo řídit se dokonce ocitla i ve vězení. S nástupem korunního prince Muhammada bin Salmána loni v červnu ale země zavedla řadu reforem, které zmírňují restrikce vůči ženám či otvírají ekonomiku
