Nizozemský premiér Dick Schoof v úterý oznámil, že rezignuje v reakci na odchod pravicové Strany pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse z kabinetu. Sdělil to médiím s tím, že menšinová vláda do nových voleb povede zemi a bude se snažit vypořádat zejména s bezpečnostními otázkami. Podobně jako zástupci dalších koaličních stran nestranický premiér kritizoval Wildersův krok jako nezodpovědný.
Lídr nizozemské pravice Geert Wilders dnes oznámil, že jeho Strana pro svobodu (PVV) opouští vládu kvůli sporu o migraci. Wilders před týdnem představil plán zpřísnění azylové a migrační politiky, který však podle něho koaliční partneři nepřijali. PVV je nejsilnější stranou čtyřčlenné vládní koalice a její odchod znamená téměř jistý pád 11 měsíců fungující vlády.
Nizozemský pravicový poslanec Geert Wilders dnes představil desetibodový plán, jehož cílem je radikálně omezit migraci. Součástí plánu je i rozmístění vojáků podél pozemní hranice země a odmítnutí všech žadatelů o azyl. Píše to agentura AP. Wilders chce také dočasně zastavit slučování rodin uprchlíků a vracet domů Syřany, kteří požádali o azyl nebo jsou v Nizozemsku na dočasná víza s tím, že Sýrie je z nyní na většině svého území bezpečnou zemí.
Vůdce nizozemské pravice Geert Wilders dnes v parlamentní debatě navrhl deportaci osob, které budou usvědčeny z násilností vůči izraelským fanouškům minulý týden v Amsterodamu. Výtržníky, které podle agentury AP označil za "Maročany", politik obvinil z toho, že "chtějí zničit Židy". Političtí konkurenti jeho rétoriku kritizovali s poukazem na to, že nepřispívá k uzdravení společnosti. Nizozemští poslanci odsoudili antisemitismus a shodli se na tom, že pachatelé násilí musí být dopadeni, odsouzeni a tvrdě potrestáni.
Slovenský premiér Robert Fico začal před rokem svůj čtvrtý mandát poklonou před hrobem komunistického prezidenta Gustáva Husáka. Rok nato poklonkuje v ruském propagandistickém pořadu. Ficem hlásaná suverenistická politika čtyř azimutů se záhadně otáčí jen jedním směrem. Mezitím došlo k zmrtvení spolupráce v rámci zemí Visegrádu, zhroucení nadstandardních vztahů mezi Českem a Slovenskem a ve střední a východní Evropě se postupně vytvářejí nové zájmové linie. Jsme také svědky pokusů o vytržení některých postkomunistických zemí z jejich prozápadního směřování. To je bitevní linie zítřka.
Agresivita, nadávky a násilí. Takto vypadaly německé ulice v den sobotního zápasu mistrovství Evropy mezi Nizozemskem a Tureckem, které prohrálo 2:1. Jeho příznivci nesli debakl těžce, v Berlíně došlo i ke střetu obou těchto fotbalových táborů. Krátce po skončení čtvrtfinálového zápasu vypukly v berlínské zóně fanoušků UEFA poblíž Braniborské brány nepokoje, při nichž se střetli nizozemští a turečtí fanoušci.
Krajně pravicová nizozemská Strana pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse se přidá k nově vznikající frakci v Evropském parlamentu (EP) Patrioti pro Evropu (Patriots for Europe), kterou nedávno založila nacionálně konzervativní maďarská strana Fidesz, pravicově populističtí rakouští Svobodní a české hnutí ANO. Informovaly o tom tiskové agentury AFP nebo DPA s odvoláním na Wilderse.
Nizozemský král Willem-Alexander dnes uvedl do funkce novou vládu, která vzešla z více než půlročních jednání vedených šéfem protiimigrační a euroskeptické Strany pro svobodu (PVV) Geertem Wildersem a jeho třemi koaličními partnery. Premiéra Marka Rutteho, který vedl nizozemské vlády v posledních 14 letech, vystřídal ve funkci bývalý šéf tajné služby Dick Schoof. Je prvním nizozemským premiérem od druhé světové války, který není členem žádné politické strany, uvedla agentura AP.
Bruselu vyrostlo nové problémové dítě. Tentokrát nejde o výrostka z pochybného regionu střední a východní Evropy. Zlobit začíná zakladatelský stát Evropské unie, Nizozemsko. Po pěti měsících vyjednávání předseda Strany pro svobodu (PVV) Geert Wilders, běžně v médiích označovaný za údajně krajně pravicového, ohlásil dohodu na koaliční smlouvě. Pokud se jí nová vláda bude opravdu držet, znamená to přímý střet s EU.
Téměř šest měsíců po parlamentních volbách v Nizozemsku se uskupení čtyř stran včetně pravicové Strany pro svobodu (PVV) vítěze voleb Geerta Wilderse dohodlo na vytvoření vlády. Podle agentury Reuters to ve středu v Haagu oznámil Wilders, který se ale nestane premiérem. Nároku na post se kvůli kontroverzím, které jeho osoba budí, Wilders vzdal už v březnu. Jméno ministerského předsedy zatím nebylo oznámeno.
Existuje teze, jejímž autorem je zřejmě Pavel Karous, že lidé nemají rádi pražské brutalistické stavby z toho důvodu, že jim zlí developeři rafinovaně implantovali přesvědčení, že ty stavby jsou projevem pozdního socialismu. Je ovšem možné, že u Karouse, který se nedávno stal aktérem happeningu „Vymítání zla z magistrátu pomocí Lenina na beranidle“, jde spíš o tzv. projekci. A že si lidé ty stavby oškliví, protože jsou ošklivé. Architekt Peter Eisenman v roce 1982 v debatě s jiným, velmi odlišným architektem Christopherem Alexanderem tvrdil, že soudobá architektura má být disharmonická, protože taková je doba.
Minulou středu Nizozemsko, a s ním i Evropa, zažilo šok. Strana pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse vyhrála parlamentní volby s 23,6 % hlasů. V dolní komoře parlamentu obsadí 37 křesel ze 150. Je to poprvé v EU, co se v důležitých volbách (Marine Le Penová vyhrála ve Francii ty evropské) umístila na prvním místě strana z pravicově populistického tábora, obehnaného sanitárním kordonem, se kterým politický mainstream odmítá spolupracovat. Wildersův úspěch slouží jako varování ostatním. Je svým způsobem dlouhodobou stálicí nizozemské politické scény. Je nejdéle sloužícím poslancem, v parlamentu zasedá již 25 let.
V tomto týdnu se téměř současně a nedaleko od sebe udály dvě věci, z nichž jedna právě v kontrastu s tou druhou svědčí o ztrátě smyslu pro realitu mezi značnou částí politiků. Evropský parlament (těsnou) většinou schválil zprávu-stanovisko o faktickém zrušení práva veta v oblastech, kde ho dosud členské státy v EU mohou uplatňovat. Návrhu vypracovanému tzv. Verhofstadtovou skupinou se určitě nedá vytýkat nedostatek radikalismu: nejenže by se národním státům odebralo veto úplně v oblastech ochrany životního prostředí, zdravotnictví (důležité kvůli příštím pandemiím), školství nebo průmyslové politiky.
Strana současného nizozemského premiéra Marka Rutteho, pravicová liberální VVD, nevstoupí do vlády vytvořené krajně pravicovou Stranou pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse, která zvítězila ve středečních volbách. Novinářům to dnes řekla šéfka strany Dilan Yeşilgözová-Zegeriusová před příchodem na setkání, kde se měly začít řešit varianty možné vládní koalice. Wilders reagoval, že je rozhodnutím „zklamaný“ a že to práci na vytvoření nového kabinetu „neusnadňuje“, uvedla nizozemská televizní stanice NOS.
Za politické zemětřesení a nejhorší noční můru pro Evropskou unii označují média v západní Evropě jasné vítězství nacionálně pravicové Strany pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse ve středečních nizozemských parlamentních volbách. Pokud by se kritik islámu a zastánce vystoupení své země z Evropské unie stal premiérem, zásadně by to změnilo evropskou pozici Nizozemska, soudí deníky a zpravodajské weby. Složit většinovou vládu ale nebude pro Wilderse podle médií jednoduché.
V nizozemských parlamentních volbách podle prvních odhadů vyhrála nacionálně pravicová Strana pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse. Získala by 35 mandátů, což je o 18 více než v roce 2021. Na druhém místě je s 26 mandáty společná kandidátka nizozemské Strany práce (PvdA) a Zelené levice (GL), jejímž lídrem je bývalý eurokomisař Frans Timmermans. Favorizovaná liberální pravicová Lidová strana pro svobodu a demokracii (VVD), kterou vede Dilan Yeşilgözová-Zegeriusová, je zatím třetí s 23 mandáty.
Nizozemský krajně pravicový politik Geert Wilders se rozhodl po více než roce vrátit ke kontroverznímu projektu soutěže o nejlepší karikaturu proroka Mohameda. Oznámil to na twitteru. Stejný plán měl šéf Strany pro svobodu i v roce 2018, tehdy ale kreslířskou soutěž zrušil kvůli riziku možných útoků. Proti klání protestovali desetitisíce muslimů zejména v Pákistánu.
Stovky lidí se ve čtvrtek odpoledne sešly na pražském Václavském náměstí kvůli demonstraci sněmovního hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) proti „diktátu Evropské unie“. V dolní i horní části náměstí se shromáždila i řada jejich názorových oponentů. Situaci kontrolují desítky policistů včetně těžkooděnců a členů antikonfliktního týmu, některým potyčkám se však zabránit nepodařilo a policejní těžkooděnci později vytlačili odpůrce SPD z místa konání akce.
Italský vicepremiér a šéf euroskeptické Ligy Matteo Salvini plánuje před květnovými volbami do Evropského parlamentu uspořádat v Římě obří mítink evropských nacionalistických stran. Řekl to v pátek po setkání s šéfkou francouzského krajně pravicového Národního sdružení (bývalé Národní fronty) Marine Le Penovou. Salvini dlouhodobě usiluje o vytvoření uskupení nacionalistických stran napříč unijními zeměmi, nepodařilo se mu ale přesvědčit některé klíčové představitele euroskeptických stran.
Devatenáctiletý Afghánec podezřelý z pátečního pobodání dvou Američanů na amsterodamském nádraží vyšetřovatelům řekl, že motivem jeho útoku byly urážky islámu. Oznámila to v pondělí nizozemská prokuratura. Mladík podle ní do Amsterodamu přicestoval se záměrem útočit a své oběti si vybral náhodně. Při výslechu zmínil jméno nizozemského politika a známého odpůrce islámu Geerta Wilderse.
V Pákistánu sílí protesty proti soutěži karikatur proroka Mohameda, kterou plánuje zorganizovat odpůrce islámu a předseda nizozemské Strany pro svobodu Geert Wilders. Islám zpodobování Mohameda zakazuje jakýmkoli způsobem. V pondělí pákistánský Senát schválil rezoluci, která chystanou kreslířskou soutěž odsuzuje. Jeden z pákistánských hráčů kriketu na facebooku vypsal odměnu 24 000 dolarů (530 000 Kč) za zabití Wilderse a jeho ultrapravicových stranických kolegů.
Otazníky kolem smrti nizozemské političky Willie Dilleové. Třiapadesátiletá radní v Haagu za pravicově konzervativní Stranu pro svobodu (PVV), která je kritická k islámu a vystupuje proti islamizaci Evropy, spáchala ve středu sebevraždu. Den předtím zveřejnila video, v němž hovoří o tom, že ji před rokem údajně hromadně znásilnili muslimové, a to kvůli jejím postojům kritickým vůči islámu. Prý po ní požadovali, aby držela hubu. Na holandských sociálních sítích se okamžitě začala šířit teorie o tom, že Dilleová se zabila právě kvůli znásilnění muslimy. Mluví se o další oběti v boji s islámem.
Nizozemský politik Geert Wilders na sobotním setkání krajně pravicových politiků v Praze řekl, že doufá, že Česko bude nadále zavírat dveře masové migraci. Je jí třeba zabránit, i kdybychom měli vybudovat nějakou zeď, řekl. Spolu s dalšími zástupci protiimigračních stran přijel na konferenci, která podle pořadatelů hledá nové uspořádání Evropy. Odmítají Evropskou unii v její současné podobě a prosazují maximální suverenitu jednotlivých zemí a národů.
V Praze se koná konference evropských protiimigračních stran z frakce Evropa národů a svobody (ENF). Na pozvání hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) v Praze budou jednat o tom, zda by Evropskou unii neměla nahradit spolupráce suverénních zemí. Jejich odpůrci chystají protesty.
Lídři evropské ultrapravice se scházejí v Praze. Mezi účastníky konference stran sdružených v europarlamentu je šéf SPD Tomio Okamura, předseda nizozemské Strany pro svobodu Geert Wilders či předsedkyně Národní fronty Francouzka Marine Le Penová. Na protest proti setkání politiků se chystají protesty a demonstrace.
"Více než jedenáct let žiji pod hrozbami smrti. Každý den mi to připomíná. I dnešek".
V Nizozemí v pondělí selhal další pokus o vytvoření koaliční vlády, která by měla ukončit období nejistoty po březnových parlamentních volbách. Oznámila to agentura Reuters s odvoláním na Hermana Tjeenka Willinka, který jednání vedl. Koalice je podle jeho vyjádření nemožná.
Holanďané volili rozum a odmítli chaos, populistická revoluce se nekoná. Těmito slovy a s ulehčením glosovala výsledek nizozemských voleb většina evropských politiků. Obávali se, že volby vyhraje populista Geert Wilders ze Strany pro svobodu, který nejenže chtěl zavřít hranice přistěhovalcům a zakázat islám, ale také požadoval vystoupení země z eurozóny.
ROZHOVOR S DRAMATIKEM A POLITIKEM FRITSEM BOLKESTEINEM. Někdejší eurokomisař byl ve své dlouholeté politické kariéře předsedou VVD, nadřízeným Wilderse, který v této straně začínal.
Volby v Nizozemsku ukázaly, jak zdravý a očistný vliv na politiku mohou mít při dobré konstelaci strany, kterým je ve veřejné debatě zvykem říkat populisté.
