V porýnské metropoli se právě za týden, 29. září, otevírá veliká mešita (Zentralmoschee Köln), jejíž základní kámen byl položen již roku 2009. Duchovní péči v ní bude zajišťovat DiTiB, německá pobočka tureckého státního náboženského úřadu Diyanet. Většina muslimů v Severním Porýní – Vestfálsku jsou Turci.

DiTiB není politicky neutrální těleso. Islám má ze své podstaty nějaké přesahy do politiky, ale turecké státní pojetí kréda je zmnohonásobilo. Před založením turecké republiky sloužila víra jako jediné pojivo, které drželo různorodou osmanskou říši pohromadě. Byla – ne zcela úspěšně – protiváhou modernímu nacionalismu, jenž proniká na Blízký východ z Evropy. Za Atatürkovy republiky bylo náboženství podrobeno pečlivému státnímu dohledu, protože bylo sekulární elitou země vnímáno jako nebezpečné korozivum státní laicity – vývoj posledních let ostatně ukázal, že šlo o přesný odhad. No a Erdoğan, jehož dnešní Turecko už se výrazem „sekulární“ označit nedá, používá islám opět jako státem řízený nástroj pro kontrolu společnosti, a to včetně početných, miliony osob čítajících komunit Turků v zahraničí.

Německá kontrarozvědka konstatovala, že turečtí imámové zaměstnávaní DiTiBem fungují v Německu zároveň jako zpravodajci, sbírající informace o místní turecké komunitě a jejích politických postojích. Nasbírané skutečnosti, včetně přehledů „nepřátel prezidenta“, pak posílají do Turecka. Právě v Kolíně nad Rýnem se DiTiB provinil šířením do němčiny přeložených komiksů pro děti, chválících „krásy mučednické smrti“. To bylo v roce 2016, kdy už stavba velké mešity dávno běžela. Zemské úřady Severního Porýní – Vestfálska po této aféře ukončily s organizací spolupráci.

Kolínský DiTiB tento týden ohlásil, že novou mešitu v Kolíně přijede slavnostně otevřít sám turecký prezident. Erdoğan se koncem září bude nacházet na státní návštěvě Německa, setká se při ní i s kancléřkou Merkelovou, takže příležitost má.

Návštěvy tureckého prezidenta v Německu jsou obvykle doprovázeny zástupem oddaných krajanů, mávajících červenými vlajkami s půlměsícem (německá nebývá k vidění) a skandujících hesla o své lásce k vůdci. Při otevírání takto významné mešity nejspíš dojde k témuž a v nemalém měřítku. Uvidíme, zda to v tisku vyvolá podobný zájem jako demonstrace v Chemnitzu.

Mešita, která se o příštím víkendu otevře, byla už v době svého plánování velmi kontroverzní stavbou. Dráždila část místního obyvatelstva jak velikostí (má kapacitu 1100 věřících), tak i 55 metrů vysokými minarety, které tvoří v siluetě města sice nižší, ale přece jen dobře viditelnou protiváhu vůči slavné kolínské katedrále. Výstavbě mešity se snažilo zabránit občanské sdružení Pro-Köln, které si vysloužilo označení „krajně pravicové“; podle průzkumů veřejného mínění z roku 2007 však stavbu kategoricky odmítalo 31 % obyvatel města a dalších 27 % by ji bylo ochotno akceptovat jen za výrazné redukce jejích rozměrů. O principiálně extrémní postoj tedy nešlo. Mezi prominentní kritiky záměru patřil Ralph Giordano, židovský intelektuál a umělec, který dostal kontroverzi kolem mešity na stránky světových novin.

Od doby, kdy se velká mešita začala stavět, uplynulo téměř deset let a evropské poměry se mezitím změnily. Atatürkova sekulární republika nenápadně skonala a z Erdoğana, jenž se před deseti lety tvářil skoro jako muslimský Helmut Kohl, se stal autoritářský vládce, který zaplnil vězení svými odpůrci. V počtu politicky pronásledovaných na milion obyvatel překonává nové Turecko i Čínu, což je vysoká laťka k přeskočení. Přes Balkán a Itálii dorazily zástupy cizinců, většinou muslimů, jejichž přítomnost proměnila německá města. Zdaleka ne každý Němec si myslí, že jde o změnu k dobrému. Na hranicích Iráku a Sýrie povstal Islámský stát, vysílající do internetu svá hrůzyplná videa, a tisíce občanů evropských zemí se vydaly sloužit mu se zbraní v ruce. Na chodnících evropských měst zaschla krev stovek lidí zavražděných teroristy ve jménu Alláha. Z nadcházejícího otevírání erdoğanovské mešity se tak stala ožehavá záležitost.

Zemský premiér Severního Porýní – Vestfálska Armin Laschet (CDU) razantně odmítl zprávu, že se bude otevírání mešity po Erdoğanově boku účastnit. Před deseti lety by to tak nejspíš nebylo a němečtí politici by se na akci rádi ukázali, vypouštějíce fráze o tom, jak nové duchovní centrum napomůže integraci turecké menšiny do německé společnosti. Dnes už tomu nikdo nevěří.

Erdoğan sám byl v roce 1998 odsouzen na deset měsíců vězení (a také k doživotnímu zákazu politické činnosti, což očividně nevyšlo) za to, že při veřejném mítinku recitoval sto let starou báseň: „Mešity jsou naše kasárna, kupole naše helmy, minarety naše bajonety a věřící naši vojáci.“

Viděno dnešníma očima, vypadá právě dokončená megamešita v Kolíně jako dobrý exemplář velmi kapacitních kasáren.