Stále aktuální téma nedostupných hypoték se odráží i ve zdražujících nájmech, k nimž se v poslední době mnoho lidí uchyluje jako k jedinému řešení při hledání bydlení. A majitelé bytů zvyšují ceny téměř všude. Data za druhé čtvrtletí ukazují, že průměrně se cena pronájmu dostala na více než 280 korun za metr čtvereční. Tomu se však vymyká Praha, kde nájmy běžně přesahují i 400 korun za metr čtvereční.
Legendární vila nechvalně proslulého zločince Radovana Krejčíře v Černošicích je opět na prodej. Monumentální stavba „na jedinečném místě, které zajišťuje panoramatický výhled na Černošice“ se prodává už od roku 2016 a v roce 2019 jí zasáhl požár, což cenu vily zásadně ovlivnilo. Dům kriminálníka, který se nachází ve vězení v Jihoafrické republice, se prodává za 54 900 000 korun. „Dům, který netřeba představovat.“
„Zkušenosti českých občanů ukazují na to, že čas od času přijde dotační program, kterým lze modernizovat dům alespoň z části z veřejných peněz. Na podobné výzvy už řada lidí č„Zkušenosti českých občanů ukazují na to, že čas od času přijde dotační program, kterým lze modernizovat dům alespoň z části z veřejných peněz. Na podobné výzvy už řada lidí čeká..“
Kontroverzní dotační program Oprav dům po babičce, kterým chce ministerstvo životního prostředí rozdat milion korun každému, kdo zateplí starší nemovitost, nakonec tak štědrý pravděpodobně nebude. Zájem o dotace je obrovský, žádat totiž může každý bez ohledu na své majetkové poměry a příjmy. Mnoho žadatelů se tak ve finále může dočkat zklamání. Populistické gesto lidoveckého ministra životního prostředí Petra Hladíka se nelíbí koaličním stranám.
V Česku poprvé po více než deseti letech klesají nabídkové ceny nemovitostí, ukazují nová data Českého statistického úřadu. V Praze uskutečněné ceny novostaveb padají více než během finanční krize před 14 lety. V Česku nebývale zlevňují nemovitosti. V prvním letošním čtvrtletí klesly ceny nových bytů v Praze meziročně o šest procent, což je nejvýraznější propad minimálně od roku 2009, od kdy ČSÚ svoji příslušnou statistiku zveřejňuje (zde). Jedná se přitom o realizované ceny bytů v novostavbách, tedy ceny, za které transakce skutečně probíhá.
Navzdory všem proklamacím vlády o nutnosti ozdravit státní rozpočet a omezit výdaje se chystá ministerstvo životního prostředí rozjet dotační program nebývalého rozsahu. Na program „Oprav dům po babičce“, v rámci něhož se rozdělí více než 55 miliard korun, totiž může získat téměř každý majitel „stávajícího rodinného domu“, který bude mít dalších deset let v domě trvalé bydliště. A co nepokryje dotace, to pokryje zvýhodněný úvěr od spořitelen.
Vláda ve svém konsolidašním balíčku slibuje šetření a škrty národních dotací za desítky miliard, zároveň ale obhajuje zelenou dotační vlnu, vypisuje nové dotační tituly a vyzývá lidi, aby se nebáli peníze od státu čerpat. Nově jde o dotační program „Oprav dům po babičce“, kterým chce ministerstvo životního prostředí jen tak rozdat milion korun každému, kdo vlastní nemovitost a slíbí, že ji zateplí či provede jiné energeticky úsporné opatření. To vše bez ohledu na ekonomickou situaci a majetkové poměry žadatele.
Navrhovaná vyhláška z dílny ministerstva pro místní rozvoj míří tvrdě na developery. Chce totiž zpřísnit pravidla pro výstavbu bytů a s tím spojených parkovacích míst. V případě, že by v tomto znění prošla, bude znamenat dvě parkovací místa pro prakticky každý větší byt. Prováděcí vyhláška, u níž s úterým končí meziresortní připomínkové řízení, tak může podle některých odborníků a kritiků znamenat zejména další výrazné zdražení bytů. A to nikoli v Praze či Brně, ale v dosud levnějších lokalitách.
I přes deklarace politiků se větší zájem o nájemní bydlení ukázal jako dočasná anomálie, jak nakonec upozorňovali někteří odborníci. Potvrzují to i nová data. Češi zůstávají v otázce bydlení neoblomní, chtějí bydlet ve vlastním a týká se to i poměrně drtivé menšiny lidí, kteří jsou nyní v nájmu. S tím souvisí zřejmě i to, že ceny nájmů začínají v některých případech stagnovat či klesat. Poptávka se totiž poměrně rychle naplnila a hlavní důvody jejího navýšení se začínají postupně měnit.
Nižší měsíční splátky, doba splácení až o deset delší a možnost zajistit dětem lehčí start do života dostupnějším bydlením. To jsou zjednodušeně hlavní argumenty nahrávající tzv. mezigeneračním hypotékám. Jejich poskytování může ale paradoxně už tak velmi špatnou situaci na trhu s bydlením ještě zhoršit a tlak na růst cen zesílit. Mají tedy vícegenerační hypotéky smysl a jak se k nim kdo staví? Mezigenerační hypotéky nejsou ničím jiným než velmi dlouhým hypotečním úvěrem na více než třicet let.
Z České republiky, a Prahy zvláště, se stává jakýsi skanzen. V první padesátce žebříčku nejvyšších budov zemí Visegrádské čtyřky má Česko jen dvě zastoupení. A to brněnskou AZ Tower na 39. místě a pražskou City Tower na 42. místě. Žebříčku dominují Poláci s bezmála čtyřiceti zastoupeními; výrazně vyšší budovu, než jsou ty české nejvyšší, ovšem mají také Slováci a Maďaři (viz žebříček níže). V případě Polska, kde je nejvyšší koncentrace výškových budov ve Varšavě, nelze vysoký počet vysokých budov vysvětlovat jen válečným zničením jejich metropole.
Byty o méně metrech čtverečních, ale zároveň o více místnostech, by byly momentálně ideálním řešením pro mnohé zájemce o bydlení. Nižší výměry bytů by totiž mohly snížit finanční nedostupnost bydlení. Zájemci o byt by ušetřili na koupi či nájmu, na energiích za provoz větších prostorů a zároveň by si mohli dovolit dispozice, které nejvíce požadují. Shodli se na tom odborníci napříč stavebním spektrem na nedávné diskusi o budoucnosti nájemného bydlení v Česku. Podle některých by ale šlo takto přestavět jen starší byty.
V Česku stoupá počet lidí, kteří nezvládají hradit nájemné. V některých oblastech jde meziročně i o několikanásobný růst. Projevuje se tak zřejmě ztěžující se ekonomická situace a spolu s ní i problematické aspekty nájemních vztahů. Zatímco pro nájemníky může být složité hledání jiného bydlení, pronajímatelé zažívají problém z druhé strany. Vystěhovat neplatící nájemníky může trvat dlouhé měsíce spojené se ztrátou peněz.
Česká národní banka (ČNB) ve čtvrtek rozhodla o zmírnění pravidel pro poskytování hypoték. Od července už nebude nutné u žadatelů uplatňovat limit výše splátek dluhu k čistému měsíčnímu příjmu (DSTI). Ostatní pravidla pro hypotéky ponechala bankovní rada ČNB v platnosti. Na tiskové konferenci to řekla členka bankovní rady Karina Kubelková. Poměr výše hypotečního úvěru a hodnoty zastavené nemovitosti (LTV) bude i nadále 80 procent, u žadatelů do 36 let 90 procent.
Vláda Petra Fialy v čele ODS vyzývá už dlouhodobě občany k tomu, aby se neostýchali čerpat dávky. Jako hlavní nástroj pomoci s vysokou inflací a drahými energiemi si zvolila příspěvek na bydlení. A podle posledních dat ministerstva práce a sociálních věcí lidé poslechli a stud odhodili.
V Česku je rekordně špatně dostupné bydlení. Mladí lidé tak sice z nutnosti manifestují větší zájem o bydlení v nájmu, po vlastnictví však touží pořád stejně jako generace jejich rodičů. Aby se vztah k nájemnímu bydlení změnil a stalo skutečně alternativou, musí si Češi projít tragickým zážitkem s propady cen na trhu s byty, říká v rozhovoru s deníkem Echo24 sociolog Martin Lux působící na Akademii věd.
Stavební výroba v Česku v březnu dál klesla, meziroční pokles zrychlil na šest procent z únorových 4,3 procenta. Nižší byla produkce v pozemním i inženýrském stavitelství. V pozemním stavitelství, což je stavba bytových i nebytových budov, klesla o 4,1 procenta a v inženýrském, kam spadá budování cest nebo telekomunikačních a energetických sítí, se snížila o 12 procent. Meziměsíční pokles ve stavebnictví činil 0,9 procenta.
Podpora pro uprchlíky se od července změní. Humanitární dávka má sloužit nejen jako příspěvek na pokrytí základních potřeb, ale i na náklady bydlení. Úřady práce by mohly lidem s vízem k ochraně při výpočtu dávky zohlednit 3000 korun na osobu v bytě, který jeho majitel zanesl do bytové evidence. V ostatním bydlení by to mohlo být 80 procent částky, tedy 2400 korun. Vyplývá to z návrhu nařízení vlády, které započitatelné náklady na bydlení stanovuje. Ministerstvo práce odhaduje, že by měsíční výdaje na upravenou podporu mohly činit asi 920 milionů korun.
„Bydlení nezná ideologii. Bydlet musí každý.“ Těmito slovy oznámil předseda Pirátů Ivan Bartoš program své strany pro bydlení. Naopak lze na máločem tak sledovat ideologii jako na bydlení. Můžeme to vzít historicky, třeba od změny dispozice „servisních“ částí bytu jako kuchyně, což souviselo s postavením žen. Můžeme připomenout komunistické projekty „koldomů“. Můžeme pozorovat, že v některých zemích je větší tendence k vlastnickému bydlení než v jiných, a třeba Margaret Thatcherová, když privatizovala obecní byty, v tom měla ideologicky jasno. V USA žádná strana nezruší rozvinuté státní dotování individuálních hypoték.
Nabídkové ceny starších bytů v Česku v prvním čtvrtletí roku meziročně klesly průměrně asi o 11 procent. Vyplývá to z analýzy firmy FérMakléři.cz. Šedesátimetrový byt po rekonstrukci v Praze podle ní vyjde zhruba o půl milionu korun levněji. Podle realitní společnosti RE/MAX dosahuje u nerekonstruovaných bytů v panelových domech pokles cen až 15 procent a společnost Century 21 uvedla, že prodejní ceny starších bytů jsou nižší i o čtvrtinu. Ve zbytku roku odhadují realitní společnosti spíše stagnaci trhu.
V nejistých ekonomických situacích domácnosti obvykle tlumí svou spotřebu a nepouští se do velkých nákupů a investic. Dobře to lze pozorovat na trhu s nemovitostmi, kde poptávka výrazně opadla. Hypotéky jsou nevýhodné a stále méně dostupné, nové byty se tedy logicky méně prodávají. Jejich ceny ale téměř vůbec neklesají. Jiná situace je ovšem u starších bytů, kdy v některých částech republiky došlo až k dvacetiprocentnímu zlevnění.
Otázka zajištění se na stáří vzhledem k našemu rozvrácenému důchodovému systému a neschopnosti vládní reprezentace problém řešit je více než na místě. Vzhledem k nízkým penzím a obavě z velmi vysokých nákladů si u nás jen málokdo v seniorním věku přeje žít v nájmu a nemít možnost spoléhat se na komfort vlastního bydlení. Jak poukazují někteří odborníci, trendy v některých západních zemích jsou však úplně jiné. Lidé tam mnohdy výhodně prodají svou investici v podobě například poloviny nemovitosti ještě za svého života, což jim přinese nemalý „přivýdělek“ k penzi.
Češi touží bydlet „ve vlastním“, realita však v posledních letech podobným myšlenkám nepřeje. Vláda ve snaze řešit nedostupné bydlení přemýšlí, jak tradiční návyky v populaci zlomit. Rostoucí zájem mladých lidí o nájmy může budit naděje, vysvětlení je však zřejmě jednodušší: nemají na výběr. Změny jsou však podle odborníků i tak nutné. V posledních letech se sen lidí o vlastním bydlení poměrně dramaticky rozplývá
Nová domácí baterie Powerwall od společnosti Tesla umožňuje normální a samostatný provoz vašeho domova přesto, že dojde k výpadku proudu. Baterie nabíjená skrze solární panely na střeše domu by měla stačit na normální provoz domu, který bude odpojený od elektrické sítě klidně po většinu roku. Kapacita a výkonnost baterie záleží na lokaci a zeměpisné šířce, kde se dům nachází, říká technologický vizionář a nejbohatší muž planety Elon Musk. O svém novém produktu informuje společnost Tesla na svém webu.
Poslední roky ve znamení levných peněz a nedostatečné nabídky vyhnaly ceny nemovitostí strmě nahoru. Nejistá ekonomická situace způsobená mixem nebývalé inflace a rostoucích životních nákladů však nenahrává velkým nákupům. Poptávka na realitním trhu se zchladila, objem nově sjednaných hypoték se dramaticky propad. Způsobí ale tento stav dlouho očekávané zlevnění bytů, nebo je to spíš zbožné přání a problém je jinde? O tom v Salonu Echa debatovali odborník na nemovitostní trh ze společnosti Deloitte Miroslav Linhart a šéf jedné z největších realitních kanceláří RE/MAX Jan Hrubý.
Nejistá ekonomická situace, rychlé zdražování a stále nedostupnější hypotéky výrazně zchladily poptávku po bydlení. Developeři pozastavují projekty, protože nové byty nejdou na odbyt. Současná situace se mnohdy prezentuje jako začátek klesání cen nemovitostí na trhu. Tak to však není, novostavby nezlevňují téměř vůbec, developeři si kvůli rostoucím nákladům nemohou dovolit jít s cenou níž, levněji lze pořídit jen například starší panelákové byty, které byly často cenově nadhodnocené, analyzují odborníci.
Zajistit jeden nový byt každou hodinu. To je aktuální cíl strategie, kterou loni schválilo pražské zastupitelstvo, aby hlavní město dokázalo do budoucna zajistit dostatek bydlení pro stále se zvyšující počet svých obyvatel. Nová výstava v Centru architektury a městského plánování (CAMP) pomocí přehledných grafů a čísel seznamuje s kontextem bytové krize, kterou pociťuje stále víc Pražanů.
Českou republiku dohnal zvětšující se nepoměr mezi cenami nemovitostí a příjmy domácností. Počet prodaných bytů v Česku se loni meziročně propadl o více než polovinu. Z průzkumu České bankovní asociace ve spolupráci s Dataligence, databází informací o nemovitostech v Česku, zveřejněného na středeční tiskové konferenci vyplynulo, že prodeje starších bytů klesly o 51 procent, rodinných domů o 49 procent a nových bytů o 57 procent. Jde o nejmenší počty prodejů za deset let.
Průměrná prodejní cena nových bytů v Praze stoupla meziročně o 9,9 procenta. Na konci loňského roku stál metr čtvereční 151.643 korun. Vyplývá to z dnes zveřejněné analýzy developerských společností Skanska Residential, Trigema a Central Group. Za loňský rok se podle ní v Praze prodalo 3100 nových bytů, což je proti rekordnímu roku 2021 propad o přibližně 60 procent. Hodnota prodejů dosáhla 28 miliard korun, meziročně o 51 procent méně.
Úroková sazba u nově poskytnutých hypoték v ČR v prosinci vzrostla na 5,98 procenta z listopadových 5,96 procenta. Průměrná sazba patří k nejvyšším za dvacet let. Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 197 miliard korun, meziročně o 64 procent méně. Vyplývá to ze statistik ČBA Hypomonitor. Do něj dodávají data všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na českém trhu.
