Dostupnost bydlení v České republice by zlepšilo zjednodušení povolování staveb, navýšení investiční podpory výstavby a rekonstrukcí bytů o miliardy korun či změna podmínek čerpání některých sociálních dávek. Vyplývá to ze strategického dokumentu Národní ekonomické rady vlády (NERV) zveřejněného na webových stránkách. Rada, která je poradním orgánem vlády, představila 12 opatření ke zlepšení dostupnosti bydlení v ČR.
Zájem o pronájem rodinných domů v Česku roste, za posledních několik let se zvýšil až o 40 procent. Důvodem může být nižší dostupnost nájemního bydlení v bytech i dostatek zájemců, kteří si sice nemohou dovolit vlastnit nemovitost, ale chtějí v ní bydlet. Nejvíce si lidé chtějí pronajmout dům ve Středočeském kraji, v Praze a Jihomoravském kraji. Nejdražší nájmy jsou v Brně. Podle mluvčího realitní platformy Bezrealitky Františka Brože se meziročně zvýšila poptávka po pronájmech rodinných domů o 34 procent.
Ve sněmovně leží novela zákona o podpoře bydlení, jejíž součástí je mimo jiné rozkaz k vyklizení. Ten má podle ministerstva pro místní rozvoj (MMR) vést k tomu, že opadne obava uzavírat dlouhodobější smlouvy. Novela by měla vejít v platnost v polovině roku 2025, zatím prošla pouze prvním čtením. Podle informací deníku Echo24 zatím vládní koalice nedokázala najít shodu na parametrech novely.
Zájemcům o koupi bytu patrně nezbylo, než si zvyknout. Přestože hypotéky zůstávají oproti dřívějším letům výrazně dražší a splátky se pohybují o tisíce měsíčně výše, objemy úvěrů na bydlení utěšeně rostou. Podle expertů si lidé uvědomují, že ke snižování úrokových sazeb bude docházet velmi pomalu, zatímco ceny nemovitostí stále rostou. Kdo tedy na nynější splátky nedosáhne, na změnu situace si zřejmě dlouho počká.
Spotřebitelské ceny v Česku zaznamenaly v říjnu další nárůst, což odráží pokračující tlak na inflaci v několika klíčových sektorech ekonomiky. Ačkoliv růst cen zůstává v tolerančním pásmu stanoveném Českou národní bankou (ČNB), zvýšení je cítit především v oblastech bydlení a některých potravin. V důsledku toho rostou obavy z možného překročení hranice tří procent v závěru roku. Takový vývoj odpovídá trendům posledních měsíců a přináší otázky ohledně dalšího vývoje měnové politiky.
Ceny starších domů ve třetím čtvrtletí vzrostly meziročně ve všech větších českých městech, a to o tři až 13 procent. Důvodem pro zdražování nemovitostí je vyšší poptávka po starších domech v kombinaci s jejich menší nabídkou na trhu. Současný medián cen v ČR je 39 393 Kč za metr čtvereční, meziročně o sedm a mezičtvrtletně o dvě procenta víc. Vyplývá to z analýzy realitní platformy FérMakléři.cz.
Podle nejnovějších dat ze srpna letošního roku padl nový rekord ve vyplácení tzv. příspěvku na bydlení. Počet uživatelů dávky, která se po výzvách vlády stala značně populární a začalo docházet k jejímu zneužívání, stále roste. Příspěvek na uhrazení nákladů za bydlení mělo podle dat ministerstva práce v srpnu pobírat už přes 290 tisíc českých domácností.
V berlínské čtvrti Lichtenberg má být v příštím roce otevřena velká azylová ubytovna v bývalém hotelu Berlin City East. Tři výškové budovy mají poskytnout přístřeší až 1200 migrantům. Mají tak ulevit přeplněnému přijímacímu centru na bývalém berlínském letišti Tegel. Již v listopadu by mělo do budov dorazit prvních 740 migrantů.
Starší nemovitosti v České republice ve třetím čtvrtletí dál zdražují. Důvodem je kromě jiného vyšší poptávka způsobená lepší dostupností hypoték. Ceny bytů se meziročně průměrně zvýšily o 11 procent a proti letošnímu druhému čtvrtletí o pět procent. Vyšší nárůst cen bytů byl spíše v regionech než v tradičně vyhledávaných lokalitách. Obdobným tempem jako ceny bytů zdražilo také nájemné.
V rámci chystané „superdávky“ se do budoucna musí lidé připravit na zásadní novinku. Všichni žadatelé a příjemci peněz od státu na bydlení, živobytí a děti budou muset po dávkové revizi od pololetí příštího roku dokládat svůj příjem i majetek. Týkat se to tak bude například i lidí, kteří využívají v posledních letech značně populární příspěvek na bydlení. I ten se má totiž podle návrhu do nové sjednocené dávky schovat.
Pětina Čechů, která aktuálně financuje nákup vlastního bydlení pomocí hypotéky, si v případě navýšení měsíční splátky nebude moci dovolit její splácení. Vyplývá to ze zářijového průzkumu, který pro společnost Generali Investments CEE uskutečnila agentura Ipsos. Do průzkumu se zapojilo 1050 respondentů.
Ceny bytů v okolí pražských stanic metra se za posledních deset let někde až ztrojnásobily. Největší nárůst zaznamenaly nemovitosti na Nádraží Holešovice, kde ceny bytů vzrostly proti prvnímu pololetí roku 2014 o 241 procent. Na více než trojnásobek vzrostly také v okolí stanic Zličín, Invalidovna a Černý Most. Za nárůstem cen v těchto lokalitách je hlavně výstavba nových bytů, která výrazně zvyšuje průměr cen bytů oproti starší zástavbě. Vyplývá to z analýzy Metroindex vypracované společností Dataligence.
Ceny bytů v druhém čtvrtletí vzrostly mezičtvrtletně o 2,4 procenta na průměrných 101 700 korun za metr čtvereční. Proti změně v prvním čtvrtletí letošního roku růst cen mírně zpomalil o 1,6 procentního bodu, uvádí analýza technologicky-poradenské společnosti Deloitte. Ceny bytů v Česku rostou třetí čtvrtletí za sebou. Hranici průměrné prodejní ceny nad 100 000 korun za metr čtvereční překročily poprvé v historii.
Více než čtvrtina Čechů kvůli aktuálním cenám energií, inflaci a úrokovým sazbám snižuje své nároky na bydlení, proti loňsku těchto lidí ubylo, uvádí průzkum společnosti Generali Investments. Vývoj na trhu s nájemním bydlením se podle dat společnosti od roku 2019 výrazně zhoršil. Před pěti lety si za stejnou částku nájemci mohli v Praze pronajmout o 16 metrů čtvereční větší byt než letos.
Často slyšíme, že v Česku je nedostatek bytů. Není to tak úplně pravda. Počet dlouhodobě neobydlených bytů převyšuje poptávku, a to i v hlavním městě, kde podle odhadů může chybět až 85 tisíc bytů. Těch neobydlených je oproti tomu v Praze asi 94 tisíc a v celé zemi jejich počet vzrostl za posledních 30 let na více než dvojnásobek.
Do příspěvku na bydlení míří každý měsíc už téměř dvě miliardy a pobírá ho podle nejnovějších dat přes 280 tisíc domácností. Z dávky, která měla původně „zahojit“ rekordní nárůsty cen energií, se stala pro řadu lidí poměrně běžná a společensky přijatelná záležitost. V současnosti tak není výjimkou to, že si lidé díky příspěvku doplácejí luxusnější bydlení, než na které by mohli dosáhnout. To má ukončit revize dávkového systému, kterou nyní schválila vláda. A přes odpor ministerstva pro místní rozvoj se zdá, že součástí revize zůstane právě i příspěvek na bydlení.
V prstenci okolo Prahy už musíme výstavbu bydlení utlumovat. V tomto období jsme navzdory krizím rekordně investovali a zároveň snížili dluh. V rozhovoru pro Echo24 to řekla hejtmanka Středočeského kraje Petra Pecková (STAN). Dále hovořila o tom, co se naopak nepovedlo, o problémech s digitalizací stavebního řízení, slučování škol a obcí či o tom, že je symbolické končit povodňovou krizí.
Ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) nakonec zřejmě dostane miliardy, které požadoval na podporu bydlení. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) bude MMR dostávat peníze operativně, podle aktuální potřeby. Opoziční hnutí ANO nicméně varuje předtím, aby si vláda brala další mimorozpočtovou půjčku.
Spotřebitelské ceny v Česku v srpnu meziročně vzrostly o 2,2 procenta, stejně jako v červenci. Meziročně zlevnily pohonné hmoty, zdražilo bydlení a zpomalilo zlevňování potravin, vyplývá z informací Českého statistického úřadu (ČSÚ). Meziměsíčně byly ceny vyšší o 0,3 procenta. Analytici předpokládali zvolnění meziroční inflace ke dvěma procentům.
Pro Piráty není návrh rozpočtu v tuto chvíli přijatelný, konsolidace se nesmí dít za cenu rezignace na program výstavby bydlení, uvedl předseda strany a vicepremiér Ivan Bartoš. Požaduje přidání sedmi miliard korun na zmíněný program, jinak nelze počítat s podporou Pirátů. Bartoš chce také iniciovat další jednání.
Stát od letošního roku disponuje desítkami tisíc nepotřebných nemovitostí, které získal buď po „nedostatečně identifikovaných vlastnících“ nebo je samotné státní instituce označily za nepotřebné. V drtivé většině se jedná o pozemky, nicméně součástí jsou také stovky staveb. Nyní se stát snaží tyto nemovitosti rozdat například obcím a krajům. Ty, o které nikdo neprojeví zájem, pak půjdou do prodeje.
Na pořízení vlastního bytu v Česku potřebujete více než třináct ročních hrubých příjmů. Jsme na tom nejhůře z celé Evropy, ukázala nedávno zveřejněná data Deloitte Property Indexu. Praha je navíc nejméně dostupnou evropskou metropolí, hned po nizozemském Amsterdamu. Za posledních pět let u nás vzrostly ceny bytů dvojnásobně, v horizontu deseti let jde o trojnásobný nárůst. Byty jsou zkrátka moc drahé a jejich zdražování má obrovský náskok před růstem českých mezd.
Na příspěvcích na bydlení vyplatily úřady práce letos v prvním pololetí 9,88 miliardy korun. Je to o pětinu víc než před rokem a téměř třikrát víc než před třemi lety. Peníze od státu na pokrytí nákladů na byt či jiné ubytování dostalo v červnu rekordních 281 200 domácností. Meziročně jich přibylo o pět procent a za tři roky zhruba o tři čtvrtiny. Počet příjemců v pololetí je letos nejvyšší od roku 2012, kdy ministerstvo práce údaje začalo zveřejňovat. Nejvyšší jsou za tu dobu také výdaje za první půlrok.
Za červnovým požárem s následným výbuchem v rodinném domě v Šonově u Nového Města nad Metují na Náchodsku byl poškozený systém fotovoltaické elektrárny. V době výbuchu v domě nikdo nebyl, nikomu se nic nestalo. Exploze 25. června porušila statiku domu, škoda je sedm milionů korun, informovala mluvčí krajských hasičů Martina Götzová. Šonov spadá pod obec Provodov-Šonov na Náchodsku.
Počet domácností, kterým stát připlácí tisíce měsíčně na bydlení, se po květnovém propadu opět vyšplhal k rekordním částkám. Podle nejnovějších dat ministerstva práce pobírá příspěvek na bydlení aktuálně přes 281 tisíc domácností. Dávka čelí kritice proto, že umožňuje i lidem s vysokými příjmy čerpat tisíce měsíčně na „luxusnější“ bydlení. Vláda přitom od ledna přistoupila k přitvrzení podmínek pro pobírání dávky, na počtu vyplácených příspěvků se to však příliš neprojevilo.
Naši dobu poznamenala hluboká úzkost, řekla v hodinovém projevu před europoslanci dosavadní šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová, která usiluje o své znovuzvolení. Hovořila o obavách občanů Evropské unie i o prioritách Evropské komise pro příštích pět let, kterými mají být zejména konkurenceschopnost a bezpečnost. Zároveň kritizovala cestu maďarského premiéra Viktora Orbána do Moskvy, zdůraznila trvající potřebu pomáhat Ukrajině čelící ruské agresi a vyzvala k ukončení zabíjení v Pásmu Gazy.
Nízká daň z nemovitosti vede ke kumulaci vlastnictví nemovitostí v rukou starší generace, což omezuje možnosti například mladších rodin. Uvádí to rozsáhlá studie z Newyorské univerzity. Česko má ve srovnání s Evropou i po loňském zvýšení jednu z nejnižších daní, nicméně její zvýšení by muselo pro dosažení kýženého efektů být razantní, což by přineslo i řadu negativních dopadů.
Dávka, na kterou si začínají zvykat i Češi s dobrými příjmy, stále trhá rekordy. Podle nejnovějších čísel z dubna stát vyplatil příspěvek na bydlení opět téměř 280 tisícům domácností. Jak ukázaly případy popsané deníkem Echo24, nynější štědré nastavení umožňuje získat vysoké tisíce měsíčně i lidem, kteří žádnou nouzí netrpí. Na nájem tak daňoví poplatníci přispívají i lidem, kterým se kupříkladu nechce stěhovat do menšího či žít ve spolubydlení. To se má od příštího roku změnit.
Nižší úrokové sazby neudělají bydlení v České republice dostupnějším. V kombinaci se stabilní inflací a neutuchající touhou Čechů žít ve vlastním bydlení stoupne poptávka, která povede ke zvyšování cen nemovitostí na trhu. Dramatické poklesy hypotečních sazeb očekávat nelze a v letošním roce se budou stále držet okolo pěti procent. Vyplývá to z dat skupiny JRD Group, která v Praze představili její zástupci.
Není zájem, tak přitlačíme. Tak vláda uvažovala, když ještě více rozvolnila už tak spornou dotaci Oprav dům po babičce. V rámci ní mohou lidé od státu dostat až milion korun na opravu a zateplení starých domů. Lidovecký ministr Petr Hladík s tímto štědrým rozdáváním přišel loni v létě a sklidil kritiku za populismus. Dotace nicméně běží a lidé ji čerpají o dost méně, než se čekalo. Proto ministr rozhodl, že milion dostane i ten, kdo už jednu nemovitost vlastní, což dříve nešlo.
