Tag: krize

Články k tagu

Málo jste demonstrovali

Ve středu česká vláda potvrdila výšku stropů pro ceny elektřiny a plynu pro domácnosti, živnostníky, malé a střední firmy. Potvrdily se zprávy, že to bude tři koruny s DPH na kilowatthodinu u plynu a šest korun u elektřiny, firmy budou mít zastropovaných 80 procent své průměrné roční spotřeby. Není jasnějšího důkazu, že výrobcům elektřiny, soukromým a nutně i polostátním, poněvadž jsou na jednom trhu, se v České republice vychází vstříc způsobem, který by si žádal vysvětlení pro dospělé.

Odbory svolaly demonstraci, chtějí okamžitou regulaci cen potravin, tepla, nájemného a paliv

Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS), která svolává na sobotní poledne demonstraci na pražském Václavském náměstí, vyzvala vládu k okamžité zavedení cenové regulace základních životních potřeb – tedy u potravin, u tepla a teplé vody, u nájemného, pohonných hmot a ostatních paliv. Chce také zastavení dalšího poklesu reálných mezd a platů v roce 2023 a co nejrychlejší vyrovnání propadu reálných mezd a platů za rok 2022. Novinářům to řekl předseda ČMKOS Josef Středula.

Slovensku prý hrozí ekonomický kolaps – blufuje jeho premiér, nebo ne? Varování přichází z Itálie

Slovenské ekonomice hrozí kvůli prudce rostoucím nákladům na elektřinu kolaps, řekl minulý týden listu Financial Times premiér země Eduard Heger. Podle Financial Times jde o dosud nejostřejší vyjádření představitele unijní země k dopadům globální energetické krize. Heger ovšem v té souvislosti žádá záchrannou pomoc Bruselu v řádu miliard eur, takže nelze vyloučit, že své výroky nadsazuje, aby zvýšil šance, že na evropské peníze dosáhne.

Koho zasáhne evropský strop na cenu elektřiny

V pátek se konečně zrodilo dlouho očekávané celoevropské řešení, na nějž tak dlouho vyčkávala vláda Petra Fialy. Když se propojí s nedávno schválenými českými stropy na elektřinu a plyn pro domácnosti, živnostníky a firmy, vytváří se dost chaotický a nepřehledný přerozdělovací stroj na stovky miliard korun, které potečou od výrobců do státní pokladny a z ní zase k obchodníkům s elektřinou. V tom chaosu hrozí nejen masivní zvýšení byrokracie a dotační mentality.

Ořezání zisků elektráren nebo zásadní změna trhu. Co se bude řešit v Bruselu?

Zavádění opatření proti vysokým cenám elektřiny neprobíhají jen na národních úrovních, také Brusel se snaží přijít na to, jak tlumit současnou energetickou krizi. V pátek se tak opět sejdou unijní ministři pro energetiku na mimořádné schůzce svolané českým předsednictvím. Debatovat budou o plánech navržených Evropskou komisí, kdy velmi pravděpodobně odsouhlasí zastropování marže nízkonákladových elektráren, tedy ořezání jejich zisků.

Vládní kiks se zastropováním energií

Proběhlé komunální a senátní volby zřejmě povedou ke změně vládního přístupu k ekonomickým opatřením, zejména těm souvisejícím s energetickou drahotou. Potvrdí se tím obrat, který započal už vlastně krátce před volbami, kdy se Fialův kabinet rozhodl pro krok, jejž předtím řadu měsíců rezolutně odmítal: rozpočtově nákladné zastropování cen elektřiny. Nicméně právě zastropování, jak se včera ukázalo, nakonec zřejmě dozná změn, o nichž vládní politici před volbami raději takticky pomlčeli.

Žádné referendum o vládě se nekonalo. Fiala a Babiš hrají pro jiné publikum

Komunální volby mají pro politiky půvab v tom, že si do nich každý může dosadit svou interpretaci vlivu té velké, celostátní politiky na jejich výsledek. Takže po sečtení výsledků hlásí spokojenost premiér Petr Fiala i lídr opozice Andrej Babiš. A oba mají i z nezaujatého pohledu pravdu. Volby totiž znovu potvrdily trend z loňských voleb parlamentních, který potvrzují pravidelně všechny průzkumy. Voliči jsou rozděleni ostrou hranou do dvou sfér. Do té první patří strany současné vládní koalice, do druhé opoziční a ty, co skončily mimo sněmovnu jako ČSSD či KSČM.

O dva stupně tepleji v kancelářích než u pokladen. Ministerstvo chystá krizová opatření

Ministerstvo zdravotnictví navrhuje v reakci na energetickou krizi snížení minimálních povolených teplot v pracovním prostředí. Návrh změny nařízení o ochraně zdraví při práci v pondělí projedná vláda. Například pro řidiče, pracovníky montážních linek nebo pokladní by měla teplota klesnout ze současných 18 na 16 stupňů Celsia. V šatnách by měla klesnout z 20 na 18 stupňů, v umývárnách z 22 na 19 stupňů, ve sprchách z 25 na 19 stupňů a na záchodech z 18 na 15 stupňů.

Levnější elektřinu si proplatí daňoví poplatníci. Kdo na stropech vydělá nejvíc

Čeští spotřebitelé se dočkali zastropovaných cen energií. Výše stropů jsou ovšem to jediné, co je známé a s čím se může do budoucna počítat. Na ničem jiném shoda ve vyjednávání mezi vládou a dalšími zúčastněnými skupinami zatím podle informací redakce nepadla. Stoprocentně jisté tak není ani to, jak se bude celý systém zastropování dotovat, jak moc z něj mají těžit dodavatelé, kterým se bude elektřina nakoupená dráž než za strop kompenzovat, a jak ze všeho vyjdou zatím netknutí výrobci.

Bianko šek pro energetiky za desítky miliard

V nervózní době plné obav, nejistoty a strachu z pádu životní úrovně bylo lidem třeba dát jistotu, kde leží hrana, přes kterou jejich účty za elektřinu v žádném případě nepůjdou. To byla priorita. Vysvětluje premiér Petr Fiala a další členové jeho kabinetu, proč je nad vládním plánem zastropování elektřiny i po týdnu stále víc otázek než konkrétních odpovědí. Jistota je jediná. Strop na silovou elektřinu (což je zatím státem neregulovaná část účtu, kterou dostává každá domácnost) bude už od listopadových zálohových faktur na 240 eurech za MWh včetně DPH.

Chybí roušky nebo léky? EK chce novou pravomoc, aby mohla nařídit jejich výrobu

Evropské firmy by mohly být v případě krizí podobných těm způsobeným pandemií covidu-19 či válkou na Ukrajině nuceny upřednostnit výrobu nedostatkových strategických produktů. Počítá s tím návrh pravidel pro ochranu jednotného trhu v nouzových situacích, který představila Evropská komise (EK). Diplomaté očekávají, že pravidla posilující v případě krizí pravomoci Bruselu narazí na odpor některých států či firem.

Nesmíme si lhát. O Rusku ani o Evropě

Šlo by to jednoduše, ale kdo jen trochu může, dělá to složitě, aby se v tom nikdo nevyznal. Jde o cenu energií, která se za poslední rok zvýšila mnohonásobně. A to dokonce tak, že už ani není shoda na tom, jak hodně násobně. Zvýšení pociťují všichni, na tom je nepochybně shoda, různě se interpretují dopady, které ceny elektřiny a plynu způsobí. Ideologové si slibují dopady v podobě šetření s energiemi, tiše se radují z krachů, které přinesou, a změnu energetických zdrojů. Dochází k reálnému naplnění myšlenky toho, jehož jméno není dobré vyslovovat, že vstupujeme do doby, kdy nám politická reprezentace předkládá, že se budeme mít hůř.

V tělocvičnách bude 17 stupňů, ve třídách tepleji. Energetická krize na školách

Minimální teplota vytápění v prostorech škol mimo učebny by se mohla snížit. Například v tělocvičnách či na chodbách by mohla být nově 17 stupňů Celsia místo dosavadních 18 a ve sprchách 21 místo 24. V učebnách by měla zůstat na 20 stupních Celsia. Vyplývá to z návrhu novely vyhlášky o hygienických požadavcích na prostory škol, kterou připravilo ministerstvo zdravotnictví (MZd). Úpravu zdůvodnilo současnou energetickou krizí v důsledku ruské agrese na Ukrajině.

„Energetická burza funguje geniálně. Na současné krizi se nejvíc podílí Němci“

Systém zastropování cen energií, který po zdlouhavém tlaku zavedla nakonec i česká vláda, má spoustu děr a státu jimi uteče mnoho peněz. Lepší řešení ale nikdo nevymyslel, strop musel přijít, aby trh dostal signál, že legrace skončila, říká v rozhovoru pro Echo24 analytik Dušan Vaškovic, který na trzích s energiemi strávil mnoho let. Podle něj je špatným řešením uvalit daň na zisky výrobců, nutné je zdanit přímo veškerou doma vyrobenou silovou elektřinu. Vaškovic také mluví o hrozbě ještě větší ztráty konkurenceschopnosti českého průmyslu.

„Elektřinu nezaplatíme všem.“ Proč máme dražší proud než Slováci?

Vláda Petra Fialy (ODS) představila plán, jak občanům ulevit od bezprecedentně vysokých cen energií, které jim už nebezpečně zvyšují životní náklady. Ceny elektřiny i plynu konečně zastropovala. Ve stejnou dobu přišly návrhy na cenové stropy i z Bruselu. O tom, jak spolu česká a evropská cesta souvisí, koho nemine zdanění a jak z toho vyjde tuzemský spotřebitel, mluví v rozhovoru pro Echo24 poradce premiéra Jakub Kajzler.

Nejhorší teprve přijde, směřujeme k největší krizi od 2. světové války, říká slavný ekonom

Válka na Ukrajině, energetický šok, hospodářská slabost Číny a především návrat inflace, tyto krize představují masivní hrozbu pro globalizaci a světovou ekonomiku, varuje jeden z nejznámějších světových ekonomů současnosti a bývalý hlavní ekonom Mezinárodní měnového fondu Kenneth Rogoff v německém deníku Handelsblatt. Obává se, že to nejhorší teprve přijde. „Pro globální ekonomiku to bude těžká zima,“ zdůrazňuje Rogoff.

Český průmysl trpí. Kvůli drahým energiím ho válcuje konkurence

Česko sužují jedny z nejvyšších cen energií a energetická krize velmi rychle postupuje společností. Energetická drahota však ještě více než na domácnosti dopadá na průmysl, kdy podnikům dramaticky narostly náklady. V mnoha státech již vlády proti drahé elektřině i plynu zasáhly, podniky tam proto nedusí tak obrovské nárůsty na účtech. Češi jim ale nestíhají konkurovat. Je proto nyní na české vládě, jak rychle a účinně zasáhne, aby konkurenceschopnost českých firem ještě více neutrpěla.

Drzost Evropské komise

Hledat evropské řešení z energetické krize má sice v časech existence jednotného trhu s energiemi jisté ratio, ale také, jak už ví i česká vláda, nemalá rizika. Páteční schůzka ministrů hospodářství/průmyslu v Bruselu, tvrdí náš Jozef Síkela, vyústila v obecné zadání pro Evropskou komisi. Ta má navrhnout, jak 1) snížit zisky výrobcům elektřiny z levnějších, novořečí inframarginálních zdrojů (jádra, uhlí, OZE) a jak 2) zastropovat na nějaké hranici ceny plynu, a to buď toho, který se pálí na elektřinu, nebo ruského plynu, případně veškerého plynu dováženého do EU.

Brusel přinesl větší zmatek. Úkol zkrotit drahé energie teď čeká jen na Fialův tým

Co se dohodlo na ostře sledované „energetické“ bruselské schůzce svolané českým ministrem průmyslu Jozefem Síkelou (za STAN)? Konkrétního. Evropská komise sice o řešení akutní energetické krize, která velmi rychle prostupuje celou společností, jedná celý víkend, na přesnou podobu plánu jak postupovat se však bude čekat zřejmě ještě alespoň do poloviny příštího týdne. Jaké jsou tedy dosavadní návrhy, jak lidem konečně zlevnit elektřiny, v čem jsou jejich úskalí a co nyní musí urychleně dělat česká vláda?

Řešení energetické krize z Bruselu: pro Česko taktická pojistka na ještě levnější elektřinu

Vláda Petra Fialy (ODS) se dlouhodobě odvolává na společné evropské řešení energetické krize, která postupně decimuje společnost. Českem jakožto předsednickou zemí svolaná speciální bruselská schůzka se má konat dnes. Informované zdroje jsou velmi skeptické, že zde státy najdou společnou řeč a dojde k zásadní energetické reformě nebo dobře vymyšlené regulaci cen. Z taktických důvodů by však přesto nejen ČR měla o společné řešení usilovat a poté ho doplnit co nejefektivnějším domácím řešením.

Významný fyzik radí v energetické krizi: Těstoviny vařte jen dvě minuty

Energetická krize zasáhla celou Evropu a spotřebitelé hledají různé cesty, jak ušetřit na výdajích za energie. Do diskuse na téma úspor v domácnosti se zapojují i významní vědci. Jedním z nich je držitel Nobelovy ceny za fyziku za rok 2021 Giorgio Parisi. Podle jeho vyjádření se dá kratší dobou vaření těstovin výrazně ušetřit. Uvedl to server rnd.de. Fyzik Parisi radí, aby se při vaření špaget, penne nebo kolínek voda pouze přivedla do varu, vložené těstoviny se přikryly pokličkou a po dvou minutách se vypnul přívod tepla.

Fiala se probral, Síkelu odsunul do pozadí. O kolik lidem zlevní elektřina?

Energetická krize postupně paralyzuje chod společnosti. Česká vláda ovšem vyčkávala a až nyní pochopila, že bruselské celounijní řešení k uklidnění situace s drahými energiemi stačit nebude, a že bude muset přijít s velmi rychlou a efektivní pomocí sama. Ačkoliv zastropování cen elektřiny, k němuž přistoupilo mnoho států, aby se spotřebitelům ulevilo, kabinet striktně odmítal, nyní otočil.

Pryč z burzy

V pátek 9. září zasedají evropští ministři hospodářství, aby společně hledali evropské východisko z drahých cen elektřiny. Schůzku svolal český MPO Jozef Síkela. Není úplně jasné, proč by hledání evropské cesty mělo mít přednost před hledáním cesty národní, když některé vlády EU už nějaká svá východiska našly samy, popřípadě je právě nacházejí. U nás se takové iniciativy chopil ministr spravedlnosti Pavel Blažek. V Salonu Echa hledáme východiska s poradcem premiéra Jakubem Kajzlerem, známým advokátem Radkem Pokorným a konečně s Ivanem Noveským.

Extremismem je tato energetická politika

Demonstrace proti nečinnosti vlády v energetické krizi, která se v sobotu konala v Praze na Václavském náměstí, měla vyšší účast než 70 tisíc, jak se všude píše. Policie tento odhad zveřejnila půl hodiny po začátku, přičemž autor, který v tu chvíli na demonstraci sám přišel, sledoval, jak od té chvíle dav ještě nějakou dobu rostl. Dalším rysem tohoto davu bylo to, že hustota takzvaných extremistů, dezolátů, případně lidí dávajících najevo sympatie Vladimiru Putinovi, se na pohled snižovala směrem od pódia.

Pokud se nevyřeší energetická krize, EU se rozpadne před očima

Rostoucí ceny energií, které se rychle vymykají i těm nejčernějším představám, se rychle stávají hlavním politickým tématem. Přesto se zdálo, že vláda je velmi pasivní, slibovala dílčí řešení, zatímco se šířily zprávy, že v zimě budou muset zavřít školy a nemocnice nebudou mít na zaplacení elektřiny. To se změnilo 26. srpna, kdy ve sněmovně rázně vystoupil ministr spravedlnosti Pavel Blažek. „Pokud se nevyřeší krize v energetice, tak je ohrožen politický systém této země,“ prohlásil. V roizhovoru dodal, že vláda musí nalézt způsob, jak zastropovat marže v energetice.

Laxní přístup, zdržování, další analýza. Vláda marně čeká na řešení energií z EU

Ačkoliv energetická krize a nevídaně vysoké ceny elektřiny a plynu mohou velmi brzy zcela paralyzovat chod společnosti, česká vláda mnohé udivuje svým dosud laxním přístupem a vyčkáváním. Mnohé jiné evropské státy obrovsky rostoucí náklady na energie, který se dotýkají jak domácností, tak firem na své domácí půdě řeší a nespoléhají na to, s čím přijde Evropská unie. Kabinet Petra Fialy (ODS) se však zatím příliš neinspiroval a reaguje jen velmi pomalu.

Fiala má novou skupinu pro energetickou krizi. Řešení chce mít do konce září

Premiér Petr Fiala (ODS) chce mít řešení vysokých cen energií hotové nejpozději na konci září. Svolal kvůli tomu speciální skupinu odborníků, kteří by na úrovni České republiky měli připravit návrh k zastropování cen elektřiny nebo plynu. Deníku Echo24 to sdělil mluvčí předsedy vlády Václav Smolka. Fiala tak chce mít řešení neúnosných cen přibližně v době, kdy se mají konat dvě protivládní demonstrace.

Nehmotná věc zvaná „leadership“

Slovo „vůdce“ u nás totálně a patrně navždy zprofanoval jistý kaprál s knírkem, který to časem dotáhl až do čela třetí říše a spálil půlku Evropy. Musíme se mu tedy vyhnout a spokojit se s anglickým slovíčkem lídr, jež sice znamená úplně to samé, ale nevyvolává v českém posluchači představu esesáků pochodujících ulicemi právě dobytého města. Poptávka po lídrech, na rozdíl od Führerů, totiž trvá dodnes a v krizových časech je obzvlášť akutní.

Kdo se zúčastnil demonstrace proti vládě a jaké další protesty se plánují

Zhruba 70 tisíc lidí demonstrovalo o víkendu proti vládě Petra Fialy. Premiér následně označil organizátory akce za proruské síly a pátou kolonu, v pondělí dodal, že za svým výrokem si stojí. Akci přímo organizovali Jiří Havel a Ladislav Vrábel, kteří se sami politicky nijak významně dosud neangažovali, vystoupila ale řada lidí, kteří stojí za pozornost. Přinášíme přehled těch, kteří se objevili v sobotu na pódiu. Chystají se i další demonstrace, na 8. říjen například protestní akci svolaly odbory.

Kdo organizoval a kdo protestující na Václavské náměstí poslal?

Ukázalo se, že stále více lidem začíná být jedno, kdo je vyvede z hrozící, nebo dokonce už doléhající chudoby. Je to projevem ohrožené společnosti, ztráty důvěry v systém a státní zřízení. V každé, i vyspělé demokracii dýchají extrémní nebo radikální proudy. V klidných dobách přežívají na okraji, demonstrace jejich názorů se odehrává bez větší pozornosti v kroužku stovek dalších podobně smýšlejících. Platilo to i u nás. Většinová společnost se s radikálními proudy dosud nespojovala.