Německá vláda už letos nečeká hospodářský růst, hrubý domácí produkt (HDP) podle ní klesne o 0,2 procenta. Na tiskové konferenci to ve středu oznámil ministr hospodářství Robert Habeck. Původně kabinet kancléře Olafa Scholze počítal s růstem o 0,3 procenta. Německá ekonomika zaznamenala pokles i loni. Německo se podle aktualizovaného výhledu vrátí k růstu v nadcházejícím roce, kdy by měl HDP vykázat růst o 1,1 procenta.
Je konec německé ekonomické síly na dosah? Německý deník Welt píše, že krize středních a malých rodinných firem může zasáhnout celou zemi. Nová studie odhaluje, jak hluboko jsou střední a menší firmy v krizi, což představuje zásadní ohrožení pro celý stát. „Skutečná katastrofa je u středních a menších, často rodinných firem, které tvořily páteř německého úspěchu,“ uvádí analýza. Nejhůře na tom jsou spolkové země na jihu jako je například rozvinuté Bavorsko, a také Sasko či Durynsko.
Velká Británie čelí narůstajícímu problému s nedostatkem kapacit pro ubytování žadatelů o azyl, kteří prý mohou být nuceni zůstat v hotelech po celé zemi až tři roky. Důvodem je výrazné zpoždění v azylovém procesu, který nedokáže zvládnout prudce narůstající počet žadatelů. Na konci června 2024 bylo v Británii evidováno téměř 119 tisíc čekatelů na rozhodnutí o azylu, což podle labouristů dokládá naprostou nefunkčnost systému, který zdědili po předešlé konzervativní vládě, píše The Independent.
Krize, které čelí německá automobilka Volkswagen, by mohla u našich sousedů ohrozit až 30 tisíc pracovních míst v Německu. Podle místních médií má firma kvůli propadu prodejů zrušit značnou část pracovních pozic, což by mělo dopad na několik výrobních závodů. To by znamenalo, že je ohroženo téměř každé čtvrté pracovní místo VW v Německu, píše deník Bild nebo měsíčník Manager Magazine.
Krizová povodňová situace zasáhne podle prognóz Česko o tomto víkendu. Očekává se stoletá či dokonce tisíciletá voda. A hned další víkend – v pátek a v sobotu – se mají konat krajské a senátní volby. Mezi politiky už se objevuje názor, že jejich konání nedává smysl, případně že je potřeba ještě pár dní počkat, než padne definitivní rozhodnutí. Ministerstvo vnitra pro Echo24 uvedlo, že vyhodnocuje možné postupy a mimořádné scénáře. Jasno by mělo být příští týden.
Evropské automobilky jsou v krizi, skoro třetina hlavních závodů na výrobu osobních automobilů pěti největších evropských automobilek, tedy BMW, Mercedes-Benz, Stellantis, Renault a Volkswagen – byla v loňském roce nedostatečně vytížena. Vyráběla méně než polovinu vozů, na které má výrobní kapacitu, vyplývá podle agentury Bloomberg z analýzy údajů firmy Just Auto. Zvažované uzavření továren automobilky Volkswagen v Německu by přispělo k obavám, že region čelí vleklému útlumu, neboť zaostal za konkurencí.
Bývalý francouzský premiér Édouard Philippe oznámil překvapivě už nyní svou kandidaturu v příštích prezidentských volbách. Ty by se řádně měly konat až v roce 2027, Philippe nicméně poměrně jasně naznačil, že počítá s předčasnými volbami již příští rok, jelikož sází na to, že Macron neustojí svou pozici a bude nucen odstoupit ještě před koncem svého mandátu v roce 2027 kvůli současné napjaté politické situaci. Sám Macron se k tomu zatím nevyjádřil.
Zatímco policie zatýká Venezuelany na pokojných demonstracích proti výsledkům prezidentských voleb, podle opozice zmanipulovaných, tamní autoritářský prezident Nicolás Maduro vyhlásil na 1. října začátek Vánoc. Informoval o tom deník El País či argentinský server Infobae. Některá média to označila za "další Madurovo šílenství". Není to poprvé, co Maduro oznámil dřívější začátek Vánoc o mnoho týdnů.
Volkswagen čelí jedné z největších krizí ve své historii, když oznámil, že zvažuje drastické kroky kvůli nedostatku prodejů a velkému ekonomickému tlaku. Společnost, která aktuálně zaměstnává přibližně 110 000 pracovníků v Německu, je nucena přehodnotit své záruky pracovních míst, a dokonce nevyloučila možné uzavření některých závodů. Během napjatého setkání ve Wolfsburgu, kam se dostavilo kolem 10 000 rozhněvaných zaměstnanců, vysvětlovali představitelé firmy situaci,
Automobilový gigant Volkswagen prožívá poměrně turbulentní období. Na pozadí rostoucího cenového tlaku a sílící konkurence ze strany Číny zvažuje koncern zavření jednoho nebo možná několika svých německých závodů. V téměř devadesátileté historii Volkswagenu by to bylo poprvé, a tedy zcela výjimečné. Plánované úspory a možné uzavírání továren v Německu logicky vyvolávají obavy i v České republice
Německý koncern Volkswagen zvažuje dříve nemyslitelné: zavírání továren v samotném mateřském Německu. Už nyní má VW za sebou vlnu úsporných opatření, například v saském Zwickau, kde místní zaměstnanci se smlouvou na dobu určitou nedostali další smlouvy. Bývalé hlavní město značky Trabant mimochodem patří v rámci Saska k těm oblastem, kde CDU mívá převahu nad AfD. Zatím. Propouštět kmenové zaměstnance se smlouvou na dobu neurčitou, to je ovšem jiná káva, ti bývají v německém průmyslu extra chráněni a VW není výjimkou.
Lidovci v evropských volbách získali pouze jednoho europoslance, čímž nebyla splněna podmínka, kterou si sám stanovil šéf KDU-ČSL Marian Jurečka pro potenciální obhajobu své funkce. Uvnitř strany se tak už začíná řešit, zda Jurečka své slovo dodrží, respektive, kdo by ho mohl nahradit. Představitelé strany pro Echo24 řekli, že chtějí počkat na říjnový sjezd, podle osloveného experta nicméně straně chybí charismatičtí lídři. Ve hře je přitom hned několik jmen.
Malým a nenápadným ostrovem Nová Kaledonie otřásají v posledních několika dnech velké nepokoje. Neklidnou francouzskou državu v jihozápadním Pacifiku sužují pouliční boje výtržníků a separatistů, kteří povstali proti francouzským správcům teritoria. Francie na ostrově, jenž leží nějakých 1200 kilometrů východně od břehů Austrálie, zavedla výjimečný stav. Paříž z podněcování ke smrtícím nepokojům obvinila Ázerbájdžán a na ostrov poslala tisícovku policistů, píše bruselský deník Politico. Také sousední Austrálie a Nový Zéland vypravily na ostrov letadla, která mají za úkol evakuovat jejich občany ze země.
Jedna stará čínská historka má v sobě spoustu moudrosti: Farmáři uteče kůň. „To je ale neštěstí!“ litují ho sousedé. „Štěstí, neštěstí, kdo ví,“ odpoví jim farmář. Druhý den se kůň vrátí a přivede s sebou dva další divoké koně. „To je ale štěstí!“ – „Štěstí, neštěstí, kdo ví.“ – Další den si farmářův syn vezme jednoho divokého koně na projížďku a spadne z něj, přičemž si zlomí nohu. „To je ale neštěstí!“ - „Štěstí, neštěstí, kdo ví.“
Česko není dostatečně připravené na krize a mimořádné události, varuje Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) ve výroční zprávě za loňský rok. Odpovědné instituce podle něj podcenily mnohé události, jako byla třeba pandemie covidu-19, a dostatečně se z nich nepoučily. Někdy jen podnikly formální kroky bez zásadních výsledků. Je pravděpodobné, že stát bude v kritických momentech opakovat podobné chyby, což může vést k významným škodám, plýtvání penězi i k ohrožení zdraví obyvatel, uvedl NKÚ.
Stavebnictví je v hluboké krizi a cestou z ní je výrazné snížení cen stavebních dodávek. Investorům se jinak nevyplatí investovat. Práci stavebníkům ale komplikuje také regulace a legislativa. Vyplývá to z analýzy stavebního a bytového trhu rezidenčního developera Central Group a poradenské společnosti KPMG, kterou dnes její zástupci představili novinářům.
Katastrofická premiéra nástroje AI Google Gemini je nejen zlověstnou zprávou o tom, jak daleko už prorostla rakovina woke ideologie, je to taky zlověstná zpráva pro Google (dnes Alphabet) z čistě byznysového hlediska. Že něco takového může firma vyvinout, to jde na vrub wokismu; že to může i vypustit do světa, to je nepochybně i selhání manažerské. A vzhledem k tomu, že Alphabet je jedna z největších firem na světě (momentálně podle tržní kapitalizace šestá), je to možná i zpráva, která by měla znepokojovat i širší okruh Američanů.
Česká republika by už brzy měla mít výstražný systém, který by podobně jako v zahraničí varoval všechny občany před nebezpečím. Nedávno to na Bezpečnostní radě státu navrhl ministr vnitra Vít Rakušan, který tím do značné míry reagoval na tragickou prosincovou střelbu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Nyní se začínají objevovat detaily o tom, jak by to celé vlastně mělo fungovat. Podobný systém měl přitom v tuzemsku sloužit už před lety.
"Pokud mám být upřímný, není mnoho naděje." Jak se Berlína zmocňuje politická paralýza, energetická krize byla poslední ranou pro německé výrobce. Bloomberg vidí brzký konec. Německo v nejbližší době ztratí status průmyslové velmoci, píše. Průmyslová výroba je už v plamenech a utíká, kdo může. Je tak symbolické, že rodinný podnik se 125letou tradicí, výrobce oblíbených spotřebičů německé střední třídy Miele, oznámil tento týden propouštění a stěhování celé výroby praček do Polska.
Propad akcií jedné z amerických regionálních bank tento týden vyvolal návrat obav, které v minulém roce spustil krach několika bank. Ve středu oznámila americká New York Community Bancorp překvapivou hlubokou ztrátu za poslední čtvrtletí, to způsobilo zároveň hluboký propad jejích akcií během jediného dne. Jejich hodnota se propadla nejníže za 25 let, píše americká CNN. "Konsolidace" bankovního sektoru je prý na obzoru.
Přechod automobilového průmyslu k elektromobilům ohrožuje dodavatele automobilových součástek v České republice a na Slovensku. Agentura Bloomberg také varuje předtím, že Česko se může stát „Detroitem Evropy“ kvůli hrozícímu propouštění a krachu v automobilovém průmyslu, který čím dál více přechází k elektromobilům. Upozorňuje přitom, že výroba automobilů v Česku a na Slovensku je v přepočtu na obyvatele nejvyšší na světě.
Výrobní závody odstavuje také další přední výrobce cihel v ČR, firma Heluz. Důvodem je nižší poptávka. Dva závody Dolní Bukovsko a Hevlín 1 společnost odstavila v říjnu, v zimě se k nim pak přidá závod Libochovice a pokud se situace na trhu nezlepší, tak také Hevlín 2. Uvedl to generální ředitel skupiny Heluz Group Jan Smola. Loni v prosinci zaměstnávala firma Heluz cihlářský průmysl 343 lidí. Všechny čtyři závody společnosti byly podle Smoly mimo provoz už v první polovině letošního roku, a to na čtyři až pět měsíců.
Makáme a chudneme. Titulek srpnového vydání Týdeníku Echo popisoval, jak jsme se ocitli v jedné z nejhorších pastí. Ve stavu, kdy se v zemi prudce zdražuje, ale ekonomika zároveň padá. Stejně jako životní úroveň. Říká se tomu stagflace. Je to jeden z nejnebezpečnějších stavů. Opak prosperity. Do nebezpečné triády patří vedle prudkého růstu cen a pádu ekonomiky ještě vysoká nezaměstnanost. Tu naštěstí nemáme. Naopak je tady v práci rekordní počet lidí v historii. A firmy si přitom stále stěžují, že jim lidé chybějí. Stagflace zpravidla přichází po nějakých šocích. Tím tady mohla být energetická krize s prudkým vzestupem cen.
Nový žebříček nejbohatších Čechů magazínu Forbes odhaluje jednu jasnou věc – závratně narostl majetek miliardářů, kteří těžili buď z energetické krize, anebo z inflace v obchodech. Jedničkou i nadále zůstává dědička impéria PPF Renáta Kellnerová s rodinou a majetkem 378 miliard korun. Na druhé místo se ale vyšvihl vlastník energetického Energetického a průmyslového holdingu (EPH) Daniel Křetínský, který si podle Forbesu za rok polepšil o 92 miliard korun. Ani to ale není největší nárůst.
Ceny dodavatelů energií míří pod vládní stropy a lidem už nezbývá moc času na výměnu smluv před začátkem topné sezóny. Ačkoliv se tak po zkušenostech z poslední zimy zajímají o ceny plynu či elektřiny výrazně více, zdá se, že pod tlakem volí „jistotu“ a jdou tak proti radám části expertů.
Bývalý radní či poslanec za KSČM Jiří Dolejš (62) byl v rámci reorganizace propuštěn po více jak 30 letech z KSČM. Dolejš dle svých slov chápe, že strana po neúspěšných volbách musí šetřit. Nadále zůstává v orgánech strany. Nebude už však honorován v rámci analýz a jiných výstupů, které straně poskytoval. V současnosti, kdy mu zbývá pouze několik let do důchodu, přemýšlí o předčasném důchodu či o zpracovávání ekonomických analýz pro jiné subjekty.
V loňském roce Češi zažili největší pád životní úrovně a nejrychlejší zdražování od vzniku samostatné republiky. Reálné mzdy se propadly o téměř osm procent, neměly šanci vyrovnat se s loňskou průměrnou patnáctiprocentní inflací. A je to především střední třída, která zchudla nejdramatičtěji, mimořádný růst cen se jí dotýká mnohem více než nejchudší a naopak nejmajetnější vrstvy. I letos se očekává minimálně tříprocentní propad reálných mezd a opravdu přilepšovat si české domácnosti začnou nejdříve až v roce 2026.
Když jste před dvěma lety měli našetřeno sto tisíc, dnes mají hodnotu sedmdesáti tisíc. Třicet tisíc požrala inflace. Ukazuje to také bezprecedentní zdražení všech základních potřeb, největší od vzniku samostatného státu. Lidé citelně chudnou. Koaliční vláda Petra Fialy je u moci více než rok a drží se spíš kréda, že kdo nic nedělá, nic nepokazí. Fialova vláda objektivně zdědila státní finance nejprve decimované pandemií čínského viru, na kterou kontinuálně navázala ruská válka proti Ukrajině, ale na chyby předchůdců a vnější neovlivnitelné události se nelze vymlouvat do konce volebního období.
Poté, co Sam Bankman-Fried (SBF) přivedl ke krachu své kryptoimpérium, všichni sledovali se zatajeným dechem ságu další zkratky, SVB – Silicon Valley Bank. Najdeme v ní dost starých dobrých neřestí – hrabivost, podcenění rizika, selhání dozoru, politicky zlobbovanou deregulaci. Ale roli hrál i specifický faktor současnosti – utažení monetární politiky – a taky specifika Silicon Valley.
Málokdo z tuzemských finančníků v sobě spojuje lokální s globálním tak jako on. Gabriel Eichler se narodil v Bratislavě, ekonomii vystudoval na slavné Chicagské univerzitě. Byl výkonným ředitelem největší americké banky Bank of America v Paříži, Vídni a Frankfurtu a jejím hlavním ekonomem v San Franciscu. Na americkou burzu uváděl společnost AVG a v roli finančního ředitele na kapitálové trhy elektrárenskou společnost ČEZ. Dnes je šéfem dozorčí rady Moneta Bank a řídí svoji investiční společnost Benson Oak z kanceláře v Praze. Z někdejší pracovny stavebního podnikatele Václava M. Havla, otce prvního českého prezidenta.
