Německá SPD vsadila na jistotu a zvolila si slabého lídra
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Německá sociální demokracie (SPD) vsadila na jistotu a rozhodla se, že ji do předčasných parlamentních voleb povede dosavadní kancléř Olaf Scholz. Podle německého magazínu Der Spiegel si tak vybrala možná nejslabšího kandidáta všech dob. Dlouhé váhání, zda by Scholze neměl přece jen v pozici volebního lídra nahradit výrazně oblíbenější ministr obrany Boris Pistorius, stranu silně poškodilo, napsal list Die Welt.
Ministr Pistorius ve čtvrtek večer po několika dnech intenzivních spekulací ve videu oznámil, že se nehodlá ucházet o funkci takzvaného kandidáta na kancléře, tedy volebního lídra sociálních demokratů. Předčasné volby se v Německu budou po krachu Scholzovy tříčlenné vládní koalice konat pravděpodobně 23. února.
Německá média se shodují, že se Pistorius rozhodl správně, když jasně kandidaturu odmítl, vnitrostranická debata ale přesto stranu v očích voličů poškodila. „Škoda byla napáchána, SPD je na tom hůře než kdy dříve,“ komentuje vývoj Die Welt.
Šéf redakce časopisu Der Spiegel v hlavním městě Christoph Hickmann označil Scholze v komentáři za „asi nejslabšího, nejméně vhodného kandidáta“, se kterým kdy SPD do voleb nastoupila. „Pokud si Olaf Scholz skutečně myslí, že by se mohl ještě jednou stát kancléřem, museli bychom si dělat starosti o jeho duševní zdraví,“ napsal.
Podle čtvrtečního průzkumu veřejného mínění, který byl zveřejněn ještě před Pistoriusovým prohlášením, by nyní SPD svůj hlas dalo jen 14 procent voličů. Scholzova strana by tak získala zhruba stejný počet hlasů jako její koaliční partner v menšinové vládě – strana Zelených. Volby by s přehledem vyhrála opoziční konzervativní unie CDU/CSU s 32 procenty hlasů. Na druhém místě by skončila Alternativa pro Německo (AfD) označovaná za pravicově populistickou až krajně pravicovou stranu, a to s 19 procenty. Do Spolkového sněmu by se kromě nich dostala už jen nová levicově populistická formace Spojenectví Sahry Wagenknechtové (BSW) se šesti procenty.