Ruský soud v Simferopolu, správním středisku anektovaného Krymu, v úterý uvalil dvouměsíční vazbu na prvního ze 24 zajatých ukrajinských námořníků. Ti jsou kvůli nedělnímu incidentu v Kerčském průlivu obviněni z nezákonného překročení ruských hranic ve spiknutí a s hrozbou použití zbraní. Oznámila to agentura TASS, podle níž dotyčný námořník vinu u soudu nepřiznal. Ukrajincům hrozí až šest let v ruském vězení.
Prezident Miloš Zeman v úterý řekl českým novinářům v Jeruzalému, že ve sporu Ukrajiny s Ruskem sdílí stanovisko německé kancléřky Angely Merkelové, která se konflikt snaží zmírnit. „Chraň bůh, abych tím říkal, že chci být také zprostředkovatelem, to mi nepřísluší. Ale myslím si, že Angela Merkelová může být dobrou zprostředkovatelkou a budu přát její misi plný úspěch,“ řekl.
Na palubě ukrajinských plavidel, zadržených v neděli ruskými pohraničníky u Kerčského průlivu, byli i příslušníci vojenské kontrarozvědky ukrajinské tajné služby SBU. Jeden z nich byl těžce zraněn, potvrdil v úterý šéf SBU Vasyl Hrycak citovaný agenturou Interfax-Ukrajina. V komuniké uvedl, že "jeden z ruských bitevníků použil proti ukrajinským člunům dvě neřízené rakety, v důsledku jeden z důstojníků SBU utrpěl těžká zranění".
Popularita ruského prezidenta Vladimira Putina poprvé za posledních pět let klesla pod 60 procent. Dnes zveřejněný průzkum nezávislé ruské společnosti Levada ukázal, že pro nynějšího kremelského šéfa by v prezidentských volbách hlasovalo 56 procent Rusů, což je o deset procent méně než ve stejném období loni.
Ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi se v Paříži podařilo hovořit s americkým vůdcem Donaldem Trumpem, uvedla agentura RIA Novosti. Konverzaci Putin označil za dobrou. Oba prezidenti se opět setkají na okraj summitu G20 v Argentině, který se bude konat ve dnech 30. listopadu až 1. prosince.
Dost dobře nešlo tu zprávu nezaznamenat. Písničkář Jaromír Nohavica na slavnostní ceremonii v Kremlu převzal Puškinovu medaili, dekoroval ho prezident Vladimir Putin. Reakce v Česku byly početné - v tradičně proruských zdrojích nadšené, jinde opačné, někdy i zraněné a smutné, docela pochopitelně.
Zpěvák Jaromír Nohavica převzal z rukou ruského prezidenta Vladimira Putina Puškinovu medaili. Slavný písničkář ocenění převzal na nedělním ceremoniálu v ruském Kremlu. Nohavica medaili získal za upevnění přátelství a spolupráce mezi národy, jak uvádí Putinem podepsaný výnos.
Ruský prezident Vladimir Putin ve středu pohrozil Evropě možnou odvetou, bude-li souhlasit s rozmístěním nových amerických raket po odstoupení Washingtonu od odzbrojovací smlouvy INF z roku 1987. Po setkání s italským premiérem Giuseppem Contem Putin řekl, že pokud Američané nové rakety do Evropy pošlou, odpoví Moskva zrcadlově.
Ruský prezident Vladimír Putin se rozhodl vyznamenat písničkáře Jaromíra Nohavicu. Puškinovu medaili mu udělí podle výnosu zveřejněného Kremlem za „zásluhy o upevnění přátelství mezi národy“. Pětašedesátiletý písničkář už vloni obdržel z rukou hlavy českého státu Miloše Zemana Medaili Za zásluhy.
Ruský prezident Vladimir Putin podepsal výnos o uplatnění sankcí kvůli nepřátelským krokům Ukrajiny. Oznámila to ruská média s odvoláním na Kreml. Cílem má být „obrana národních zájmů“.
Ruský prezident Vladimir Putin má pravděpodobně podíl na vraždách a otravách, řekl v neděli v pořadu televize CBS jeho americký protějšek Donald Trump. Případy otrav otřásly v poslední době zejména Velkou Británií, v březnu tam byli otráveni bývalý dvojitý agent Sergej Skripal a jeho dcera Julije.
Protivzdušné rakety S-300, jež Rusko dodalo nedávno Sýrii, byl dar. S odvoláním na vojenské zdroje o tom informovala agentura TASS. Ministr obrany Sergej Šojgu o dodání raket hovořil 2. října bez uvedení způsobu úhrady.
Důvěra v prezidenta Vladimira Putina klesla mezi Rusy na 39 procent, vyplývá z nově zveřejněného průzkumu ruského nezávislého sociologického střediska Levada. Podle analytiků stojí za poklesem důvěry zejména nesouhlas s vládním plánem zvýšit věk odchodu do důchodu. Jak poznamenala agentura AFP, důvěra v Putina je vůbec nejnižší od roku 2014, kdy se ruský prezident těšil vysoké popularitě v souvislosti s anexí Krymu.
Už je tady zase. Ruský prezident se v novém kalendáři opět ukazuje v nejroztodivnějších situacích. Sbírka fotografií Vladimíra Putina na rok 2019, z nichž bude první z Rusů opět shlížet ze stěn na miliony svých krajanů, se ovšem zdá trochu střízlivější, zdrženlivější než v uplynulých letech, kdy se řada snímků vyznačovala až komičností, zjevně nechtěnou, všímají si ruští komentátoři.
Ruský prezident Vladimir Putin neplánuje přijet na svatbu bývalého německého kancléře Gerharda Schrödera, která se uskuteční v pátek v Berlíně. Podle agentury TASS to sdělil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Schröder, který stál v čele německé vlády po dvě funkční období v letech 1998 až 2005, se ve svých 74 letech rozhodl oženit se svou o čtvrt století mladší jihokorejskou partnerkou Kim So-jon. Pro bývalého čelného německého politika, který s Putinem udržuje přátelské vztahy, to bude již pátý manželský svazek.
Rusko jako supervelmoc má velkou zodpovědnost za urovnání konfliktů na Ukrajině a v Sýrii. Rakouský kancléř Sebastian Kurz to ve středu řekl na tiskové konferenci v Petrohradu po jednání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Kurz doufá, že se Sýrie budou stažena všechna zahraniční vojska. Kurz, který jednal s Putinem letos už počtvrté, označil debatu o Ukrajině a Sýrii za „delikátní“. Z ruských informací vyplývá, že zvlášť velké výhrady měl kancléř vůči přítomnosti íránských vojáků v Sýrii. „Pozorně jsem sledoval vaše slova o Sýrii,“ řekl Kurz Putinovi.
Ruský prezident Vladimir Putin ve středu podle očekávání podepsal zákon o důchodové reformě, který lidem prodlužuje odchod do penze o pět let. Zákon, který v Rusku vyvolal značné napětí a způsobil propad Putinovy popularity, schválila koncem září dolní a nyní i horní komora ruského parlamentu. Reforma poprvé za posledních téměř 100 let odsouvá hranici odchodu do důchodu pro muže na 65 a pro ženy na 60 let. Putin, který před lety podobné opatření vylučoval, zmírnil původní vládní návrh, který počítal s prodloužením důchodového věku u žen dokonce o osm let.
Ruský opozičník Alexej Navalnyj, který byl v pondělí po odpykání 30 dní vězení za plánování nepovolené lednové demonstrace proti prezidentovi Vladimiru Putinovi opět zadržen, stráví za mřížemi dalších 20 dní. Na twitteru to oznámila Navalného mluvčí Kira Jarmyšová.
Rusko bude dál vyvíjet perspektivní zbrojní systémy, které zařadí do výzbroje své armády v příštích desetiletích. Na schůzi armádního kolegia to v Moskvě prohlásil prezident Vladimir Putin. Státní program modernizace zbrojního arzenálu, jehož realizace byla letos zahájena, by měl vyvrcholit v roce 2027, řekl Putin. Útvary ruské armády by měly v budoucnu dostat ty nejmodernější zbraně včetně těžkých mezikontinentálních raket Sarmat, stíhaček páté generace Su-57, obrněnců na platformě Armata nebo protiraketových systémů S-500, uvedl ruský prezident.
Příliv uprchlíků do Evropy nebude slábnout, potenciál migrace je kolosální. Na tiskové konferenci v Moskvě to po jednání s maďarským premiérem Viktorem Orbánem řekl ruský prezident Vladimir Putin. Řešení problému podle ruského vůdce leží v politické rovině, musejí ho ale najít sami Evropané.
Rusko a Turecko vytvoří v syrské provincii Idlib do poloviny října demilitarizovanou zónu oddělující bojující strany, která bude pod ruskou a tureckou kontrolou. V jihoruském letovisku Soči se na tom po zhruba čtyřhodinovém rozhovoru dohodli prezidenti obou zemí Vladimir Putin a Recep Tayyip Erdogan. O vojenskou operaci se podle Moskvy nejedná. „Rozhodli jsme se vytvořit podél linie dotyku (vládních a povstaleckých jednotek) do 15. října patnáct až dvacet kilometrů širokou demilitarizovanou zónu,“ řekl Putin po schůzce novinářům.
Severokorejský vůdce Kim Čong-un potvrdil svou připravenost navštívit Rusko. Oznámila to v sobotu ruská agentura RIA s odvoláním na šéfku horní komory ruského parlamentu Valentinu Matvijenkovou. „Kim chce mír“, prohlásila Matvijenková po sobotním setkání se severokorejským vůdcem v Pchjongjangu, které trvalo přes hodinu.
Britská vláda má o roli ruské vojenské rozvědky v případu otravy bývalého ruského i britského agenta Sergeje Skripala množství důkazů, avšak nemůže je zveřejnit. Řekl to náměstek britského ministra vnitra Ben Wallace, který prohlásil, že za březnový útok nervovým jedem v městečku Salisbury je přímo či nepřímo zodpovědný ruský prezident Vladimir Putin.
Tisíce lidí po celém Rusku se v neděli připojily k protestům proti vládnímu plánu zvýšit věk odchodu do důchodu, přestože prezident Vladimir Putin tento týden naznačil možnost zmírnění neoblíbené důchodové reformy. Demonstrace organizované komunistickou stranou byly ohlášeny z Moskvy, ale také z Vladivostoku, Simferopolu, Omsku či Novosibirsku, napsaly agentury AP a Reuters.
Při výbuchu v Doněcku na východě Ukrajiny přišel v pátek o život jeden z hlavních vůdců proruských separatistů Alexandr Zacharčenko. Naposledy stál v čele neuznávané Doněcké lidové republiky, vyhlášené separatisty. Zprávy ruských médií oficiálně potvrdilo i povstalecké vedení, podle něhož Zacharčenko zahynul v důsledku „teroristického činu“
Ruský prezident Vladimir Putin se mezi svými spoluobčany těší výjimečné oblibě. Osm z deseti Rusů je přesvědčeno o schopnosti šéfa Kremlu správně řešit záležitosti ve světě. Každý druhý se pak domnívá, že by Rusko mělo zasahovat do svrchovanosti okolních zemí, pokud by zde byli v ohrožení etničtí krajani. Vyplývá to z nového průzkumu, který provedl americký institut Pew Research Center.
Ruský neparlamentní opoziční politik Leonid Gozman vyčetl prezidentovi Vladimiru Putinovi, že se na 50. výročí vpádu sovětských vojsk do tehdejšího Československa neomluvil Čechům a Slovákům za potlačení pražského jara. O kritice hlavy státu, byť Gozman Putinovo jméno nevyslovil, informoval zpravodajský server Newsru.com.
Ruský prezident Vladimir Putin dorazil do Německa na setkání s kancléřkou Angelou Merkelovou (CDU). Jednanjí spolu na zámku Meseberg mimo jiné o konfliktech v Sýrii a na Ukrajině a také o kontroverzním plynovodu Nord Stream 2. Naposledy se viděli v květnu v Soči. Cestou se šéf Kremlu zastavil ještě v Rakousku na svatbě tamní ministryně zahraničí Karin Kneisslové.
Zdravotní stav ukrajinského filmového režiséra Oleha Sencova, který si v ruské věznici odpykává dvacetiletý trest za terorismus, je uspokojivý. Oznámila to dnes podle ruského tisku vězeňská správa (FSIN), která tak odmítla zprávy, podle kterých se jeho stav nebezpečně zhoršuje. Sencov od poloviny května drží hladovku a obavy o něj vyjádřila řada mezinárodních institucí i jednotlivců, nejnověji francouzský prezident Emmanuel Macron.
