Předmětem schůzky ruského prezidenta Vladimira Putina a německé kancléřky Angely Merkelové byla převážně situace v Afghánistánu. Řešili ale také kauzu okolo opozičního předáka Alexeje Navalného a v neposlední řadě stvrdili zájem na dokončení ruského plynovodu Nord Stream 2 do Německa.

Ruský prezident Vladimir Putin po rozhovoru s Angelou Merkelovou v Moskvě na společné tiskové konferenci prohlásil, že hnutí Tálibán nesmí svou nově nabytou moc v Afghánistánu šířit do zahraničí. Kancléřka k situaci v Afghánistánu, která patřila k hlavním tématům setkání, řekla, že riziko terorismu v Afghánistánu lze prozatím zvládnout a že je třeba se snažit s Tálibánem jednat.

Merkelová, která letos po 16 letech končí působení v čele německé vlády a jejíž cesta do Moskvy je prakticky rozlučkovou, dala najevo, že k hlavním bodům dnešní diskuse s Putinem řadí i kauzu opozičního předáka Alexeje Navalného. Před médii oznámila, že prezidenta opět vyzvala k propuštění tohoto ostrého kritika Kremlu, který se loni v Berlíně léčil po otravě, z jejíž organizace viní ruské úřady. Navalnyj je od ledna, kdy se z Německa vrátil do vlasti, ve vězení a čekají ho další procesy s hrozícími tresty vězení.

Kancléřka před novináři zaujala k věznění Navalného důrazné stanovisko. „Z našeho pohledu nelze akceptovat odsouzení k pobytu v trestanecké kolonii na základě dřívějšího rozsudku, který Evropský soud pro lidská práva označil za zjevně nepřiměřený,“ prohlásila.

Putin se ve svém úvodním slovu tomuto tématu vyhnul. V odpovědích na dotazy novinářů však jasně naznačil, že žádost Merkelové zůstane i nadále nevyslyšená. Zopakoval už známé stanovisko Kremlu, že Navalnyj si odpykává tresty za porušení zákona, že byl odsouzen za trestné činy, nikoli za své politické aktivity.

Rozdílná stanoviska mají Putin a Merkelová i ke konfliktu na východě Ukrajiny, jejíž část kontrolují proruští separatisté podporovaní podle přesvědčení Kyjeva i Západu i vojensky Moskvou. Na dělící linii stále panuje napětí, umírají tam dál lidé, a rozhovory k urovnání situace stagnují. Nicméně kancléřka dnes zdůraznila nutnost udržet mírová jednání mezi stranami při životě, „navzdory jejich pomalému postupu způsobenému hlubokým napětím mezi Ruskem a Ukrajinou“.

Putin má na druhé straně dojem, že Kyjev chce mírová jednání opustit. Ukrajina podle něj připravuje právní kroky, které by v takový vývoj mohly vyústit. Prezident nevidí alternativu k minským mírovým plánům dojednaným v letech 2014 a 2015, které podle něj ukrajinská strana porušuje. Německá kancléřka by prý proto podle něj měla vyvinout tlak především na Kyjev.

I přes řadu neshod ale Merkelová s Putinem během jednání potvrdili zájem o dokončení plynovodu Nord Stream 2 až do Německa. S tímto krokem původně nesouhlasila Evropská komise a USA. Právě Spojené státy ale před pár týdny daly dostavbě plynovodu až do západní Evropy zelenou. Protažení Nord Streamu 2 až do Německa umožní Rusku vyhnout se dodávkám plynu východní Evropě, převážně Ukrajině, Polsku a Litvě, a dodávat plyn rovnou západní Evropě. Ukrajině se tak sice sníží poplatky za přívod plynu, ale také se ohrozí jeho dodávání, které může být kdykoliv vypnuto, aniž by ohrozilo dodávky západní Evropě.

Merkelová už bezprostředně před setkáním s Putinem dala najevo, že Německo chce v dialogu s Ruskem pokračovat. „Nehledě na naše neshody v názorech je dobře, že spolu hovoříme. Tyto kontakty chceme nadále udržovat,“ řekla.

Angela Merkelová má na neděli naplánovanou cestu na Ukrajinu. Hovořit při ní chce s tamním prezidentem Volodymyrem Zelenským.