Ruský prezident Vladimir Putin opět prodloužil platnost svého nařízení o zákazu dovozu potravin ze zemí, které po ruské anexi ukrajinského poloostrova Krym na jaře 2014 přijaly sankce proti ruským společnostem a ruským představitelům. Ruská odveta za západní sankce se prodlužuje do konce roku 2022, uvedl internetový list Gazeta.ru s odvoláním na dokument zveřejněný v úředním věstníku. Putin své rozhodnutí odůvodnil "ochranou národních zájmů".

Deník připomněl, že sankce proti Rusku přijaly Spojené státy, členské země Evropské unie a další západní státy kvůli anexi Krymu, ruskému zapojení do konfliktu s proruskými separatisty na východě Ukrajiny, jakož i kvůli otravám někdejšího důstojníka ruské vojenské rozvědky a britského agenta Sergeje Skripala a jeho dcery Julie a opozičního předáka Alexeje Navalného a také kvůli údajnému ruskému vměšování do amerických voleb. Sankce spočívají například v omezení přístupu některých ruských finančních institucí se státní účastí na kapitálový trh, v zákazu dodávek zbraní a výrobků dvojího určení - tedy i s vojenským využitím - do Ruska a v omezení přístupu ruských ropných společností k novým technologiím.

Nejdelší sankční seznam vedou USA, které na černou listinu zařadily 345 firem, z nichž 58 sídlí mimo Rusko. Značnou část seznamu zabírají dceřinné společnosti plynárenské společnosti Gazprom, ropné firmy Rosněfti, zbrojařského holdingu Rostech a finančních ústavů VEB, Sberbank a VTB.

Ruská odveta představuje zákaz dovozu masa, ryb, zeleniny, ovoce, ořechů, soli a mléčných výrobků z Evropské unie a USA, jakož i Albánie, Austrálie, Británie, Černé Hory, Lichtenštejnska, Kanady, Islandu, Norska a Ukrajiny, připomněla Gazeta.ru a dodala, že od léta 2015 platí nařízení, že zakázané potraviny musí být po zabavení zničeny.

Moskva tvrdí, že západní sankce neovlivní ruskou politiku. Putin letos na jaře prohlásil, že USA kvůli sankcím utrpěly přinejmenším stejné škody jako Rusko.

V nezávislých médiích se ale komentátoři před časem pozastavovali nad tím, že v obavě z amerických sankcí si velké soukromé i státní firmy netroufají otevřít filiálky na Krymu a že ruská odveta v podobě zákazu západních potravin postihla především ruské spotřebitele.

Státy EU tento měsíc znovu o půl roku prodloužily sankce přijaté po ruské anexi Krymu. Postihy za narušování suverenity a územní celistvosti Ukrajiny se v současnosti vztahují na 177 lidí a 48 firem či institucí. Platit budou přinejmenším do poloviny března příštího roku,

Unie sankce zavedla v roce 2014 reakci na zabrání ukrajinského poloostrova Krym Ruskem, které podle evropského bloku porušilo mezinárodní právo. Na seznam se postupně dostali místní proruští politici či šéfové firem, kteří mají na základě sankcí zákaz cestovat do unijních zemí. Kromě toho je jim i firmám zmrazen veškerý majetek v EU a mají zákaz získávat v unii půjčky.

Seznam dostal současnou podobu loni v říjnu, kdy na něj přibyla jména dvou členů vedení firem přispívajících k infrastrukturnímu propojení Ruska a Krymu. Rozšířil se tehdy i o čtyři společnosti kvůli jejich účasti na propojování železnice mezi ukrajinským poloostrovem a Ruskem.

Unie uplatňuje rovněž hospodářské sankce vůči některým sektorům ruské ekonomiky, které v červenci prodloužila do konce ledna příštího roku. Zaměřené jsou na finančnictví, určité oblasti energetiky a obrany a na zboží, které by mohlo být využito k vojenským účelům.