Velitel německého námořnictva viceadmirál Kay-Achim Schönbach skončil velmi rychle ve své funkci. Došlo k tomu poté, co se nechal slyšet, že Ukrajina nikdy nezíská zpět poloostrov Krym, Schönbach také vyjádřil obdiv k ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi. Schönbacha zkritizoval mimo jiné ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba, německá velvyslankyně v Kyjevě byla v sobotu předvolána na ministerstvo zahraničí. Ukrajinský ambasador v Berlíně ale prohlásil, že rezignace viceadmirála nestačí. Své k tomu měl co říci i bavorský premiér Markus Söder, podle něhož „Rusko není nepřítel Evropy“.

Emoce v Kyjevě rozvířilo už počátkem týdne oznámení Německa, že nebude dodávat zbraně na Ukrajinu a nově vyjádření velitele německého námořnictva Kaye-Achima Schönbacha, který na konferenci v Indii prohlásil, že Ukrajina již nikdy nezíská zpět poloostrov Krym, v roce 2014 anektovaný Ruskem. Viceadmirál rovněž řekl, že Putin si zaslouží úctu, uvádí BBC.

Schönbach se podle agentury Reuters později za svá prohlášení omluvil a odstoupil. „Požádal jsem ministryni obrany Christine Lambrechtovou, aby mne s okamžitou platností uvolnila z funkce,“ uvedl Schönbach podle agentury Reuters. Dodal, že rezignuje z toho důvodu, aby nezpůsobil více problémů. Podle ukrajinského ministra zahraničí Kuleby byla Schönbachova tvrzení „kategoricky nepřijatelná“.

Mluvčí německého ministerstva obrany řekla, že viceadmirálova prohlášení, ať už jde o jejich obsah či formu, neodrážejí oficiální postoj Německa. Později Schönbach uvedl v prohlášení, že německá ministryně obrany Lambrechtová jeho rezignaci přijala.

Velvyslankyně Spolkové republiky na Ukrajině Anka Feldhusenová byla ještě v sobotu předvolána na ukrajinské ministerstvo zahraničních věcí. „Byla zdůrazněna kategorická nepřijatelnost prohlášení velitele německých námořních sil Kai-Achima Schönbacha, zejména to, že Krym se nikdy nevrátí Ukrajině a že náš stát nemůže splnit kritéria pro členství v NATO,“ píše se ve zprávě ministerstva. To vyjádřilo znovu i hluboké zklamání ohledně postoje německé vlády k neposkytnutí obranných zbraní Ukrajině.

Rezignace německého viceadmirála ale Kyjevu nestačí. „I když Ukrajina vítá včasnou rezignaci německého velitele námořnictva Kai-Achima Schönbacha, tento krok nestačí k obnovení plné důvěry v německou politiku. Německá vláda musí změnit svou politiku vůči Kyjevu,“ zdůraznil nyní ukrajinský velvyslanec v Berlíně Andrij Melnyk.

Ukrajinský velvyslanec ve Spojeném království Vadym Prystajko v rozhovoru pro tamní televizi Sky News uvedl, že doufá, že Německo bude hrát v případném konfliktu s Ruskem klíčovou roli. „Pokud nejsou připraveni nám dodat zbraně, myslím tím obranné zbraně, tak je určitě i něco jiného, co by mohli udělat,“ řekl Prystajko.

Ten dodal, že Ukrajina doufá, že Němci zablokují projekt plynovodu Nord Stream 2. Ten vede Baltským mořem z Ruska právě do Německa a mohl by hrát klíčovou roli v dodávkách plynu do Evropy. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského je plynovod „nebezpečnou geopolitickou zbraní“.

Protiruské sankce Evropské unie by se přitom právě neměly týkat dodávek ruského plynu. V rozhovoru, který zveřejnil týdeník Die Presse am Sonntag, to řekl rakouský ministr zahraničí Alexander Schallenberg. Podle něj by měl být z případných sankcí vyloučen i plynovod Nord Stream 2, který ještě není zprovozněn.

Německo-ruský plynovod na dně Baltského moře je hotov, nemá ale povolení k provozu od německých úřadů. Nevylučuje se, že bude jeho zprovoznění zastaveno sankcemi proti Rusku v případě, že se Moskva rozhodne napadnout Ukrajinu. Rusko popírá, že by mělo něco takového v plánu.

Ministr Kuleba uvedl, že Německo se musí vyjadřovat velmi opatrně k tématu sporu s Ruskem, mohlo by totiž podle něj motivovat Putina k útoku. „Němečtí partneři musejí přestat s podobnými vyjádřeními a činy, které podkopávají jednotu a povzbuzují Vladimira Putina k novému útoku na Ukrajinu,“ zdůraznil dnes Kuleba.

„Jednota Západu v postoji vůči Rusku je nyní důležitější než kdy dřív,“ podtrhl ukrajinský ministr zahraničí.

Söder: „Rusko není nepřítel Evropy“

Bavorský ministerský předseda byl k Rusku shovívavější než jiní. Podle nej je nejdůležitější vyhnout se další eskalaci konfliktu. „Musí být respektována územní celistvost a nezávislost Ukrajiny podle mezinárodního práva. Ale neustálé nové hrozby a stále přísnější sankce proti Rusku samy o sobě nemohou být řešením. Jednak proto, že sankce jsou dlouhodobě málo účinné a jednak proto, že tyto nové sankce by nás často stejně poškodily. Například vyloučení Ruska z finančního systému SWIFT, baltský plynovod Nord Stream, jeho omezení, nebo dokonce zastavení veškerých dodávek plynu z Ruska obecně by se dotklo i naší země,“ uvedl v rozhovoru s Frankfurter Allgemeine Zeitung.

e to vážná situace, kdy na hranicích Evropy eskalují konflikty. A co je nejdůležitější, musíme odmítnout agresi a vyhnout se eskalaci. Nikdo nemůže chtít válku v Evropě. Přitom musí být respektována územní celistvost a nezávislost Ukrajiny podle mezinárodního práva. Ale neustálé nové hrozby a stále přísnější sankce proti Rusku samy o sobě nemohou být řešením. Jednak proto, že sankce jsou dlouhodobě málo účinné a jednak proto, že tyto nové sankce by nás často stejně poškodily. Například vyloučení Ruska z finančního systému SWIFT. Baltský plynovod Nord Stream 2Její zavření nebo dokonce zastavení veškerých dodávek plynu z Ruska obecně by se dotklo i naší země. Ani v nejhorší době studené války nebylo zpochybněno energetické spojení mezi Sovětským svazem a Německem. Přes veškerou oprávněnou kritiku Ruska bude muset Západ v určitém okamžiku odpovědět na klíčovou otázku: Existuje plán na rozšíření NATO o Ukrajinu, nebo ne? Tady si Rusko rozhodně nesmíte nic diktovat. Ale stejně musíte odpovědět. Podle mého názoru je jedna věc jasná: rozšíření NATO na východ o Ukrajinu nebude na pořadu dne ještě dlouho.

Západ se obává, že se Rusko, které shromáždilo poblíž ukrajinských hranic přes 100 tisíc vojáků i vojenskou techniku, připravuje na invazi do sousední země. Moskva to popírá, v pátek ale šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov varoval před „nejvážnějšími důsledky“, pokud nebudou rychle vyslyšeny požadavky Ruska ohledně zajištění jeho bezpečnosti. Rusko žádá mimo jiné od Washingtonu a NATO záruku, že Ukrajina nevstoupí do Severoatlantické aliance.