Británie by v případě nových ruských „kroků proti Ukrajině“ zpřísnila sankce mířící na podniky a osoby s nejužšími vazbami na Kreml. V televizním rozhovoru to v pondělí řekl náměstek na britském ministerstvu financí Simon Clarke. Zároveň se očekává předložení návrhu zákona, který by umožnil rozšíření protiruských sankcí. Kreml v reakci pohrozil odvetou Londýnu za případný "útok proti ruskému byznysu".

„Jasně říkáme, že pokud Rusko podnikne další kroky proti Ukrajině, pak dál zpřísníme sankční režim mířící na podniky a lidi s nejbližšími vazbami na Kreml," řekl Clarke televizi Sky News.

Vyjádření navazuje na opakovaná varování západních činitelů, že za případné nové napadení Ukrajiny by Moskva zaplatila obrovskou cenu. Podrobnosti kolem sankčních plánů nicméně stále vychází najevo, přičemž je velká pozornost věnována možným dopadům na plynovod Nord Stream 2 či ruské banky a také případným sankcím proti samotnému ruskému prezidentu Vladimiru Putinovi. Ty minulý týden nevyloučila ani britská ministryně zahraničí Liz Trussová.

Ta následně o víkendu oznámila, že vláda předloží parlamentu návrh zákona o rozšíření palety sankcí, které Londýn může na ruské zájmy uvalit. Agentura Reuters v této souvislosti podotýká, že britská metropole se v posledních dekádách stala přední destinací kapitálu z postsovětských zemí, kvůli čemuž se jí někdy přezdívá Londongrad. Deník The Times minulý týden s odvoláním na nejmenované diplomatické zdroje napsal, že činitelé na americkém ministerstvu zahraničích věcí v poslední době vyjadřují "zděšení a frustraci" nad neschopností britské vlády zakročit proti přílivu ruských peněz.

„Útok jedné země na ruský byznys samozřejmě přinese odvetná opatření. Ta budou přijata výlučně s ohledem na naše vlastní zájmy, budou vycházet z našich vlastních zájmů, pokud to bude zapotřebí," řekl mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov podle agentury TASS.

Diskuse o nových protiruských sankcích reagují na vojenské manévry podél ukrajinských hranic. Moskva v blízkosti Ukrajiny shromáždila kolem 100 000 vojáků, odmítá však, že by připravovala invazi. Zároveň hrozí blíže nespecifikovanými kroky, pokud Západ nevyslyší sérii požadavků ohledně fungování NATO, z nichž ty hlavní jsou pro spojence zcela nepřijatelné. Podle Kyjeva jde Moskvě o destabilizaci Ukrajiny, spíše než o použití vojenské síly.

Vývoj dramaticky zvýšil napětí mezi Ruskem na jedné a Ukrajinou a jejími západními spojenci na druhé straně a vedl v posledních týdnech ke smršti diplomatických jednání. Ta mají tento týden pokračovat mimo jiné telefonátem mezi Putinem a britským premiérem Borisem Johnsonem. Ten se také chystá na cestu na východ Evropy včetně Ukrajiny, informují britská média.