Tag: Vladimir Putin

Články k tagu

Ruská policie zatýká Putinovy odůrce. Pro některé si přišla domů

Ruská policie zadržela v Moskvě více než 60 lidí, kteří protestovali či se chystali protestovat proti válce s Ukrajinou, uvedl server BBC na svém ruskojazyčném webu. Podle specializovaného serveru OVD-Info, který monitoruje činnost policie, se zatýká i v dalších městech, kde často demonstrují jen jednotlivci, dožadující se ukončení bojových operací. „Aktivisty zatýkají zejména u sídla prezidentské kanceláře a na Puškinově náměstí. Někteří z nich říkají, že policie přišla k nim domů," napsala BBC.

Putinův děsivý projev. „Západ je říše lží. Kdo se nám postaví, následky budou hrozivé“

Projev prezidenta Ruska Vladimira Putina, který dal svolení „ke speciální vojenské operaci“ vůči Ukrajině, přitahuje pozornost coby zrůdné ospravedlňování útoku na svrchovaný stát, plné demagogie. Je z něj cítit ukřivděnost nad upadající rolí Ruska ve světě od rozpadu SSSR. Obsahuje i jasnou výhrůžku: „Ať se nám kdokoli pokusí postavit do cesty nebo tím spíše vytvořit hrozby pro naši zemi a náš lid, musí vědět, že Rusko okamžitě odpoví a následky budou takové, jaké jste v celé své historii ještě nezažili.“

EU zřejmě nenajde odvahu odstřihnout Rusko od SWIFT

Evropská unie zatím asi nepodnikne kroky k tomu, aby odpojila Rusko od mezinárodního platebního systému SWIFT. Agentuře Reuters to sdělili nejmenovaní evropští diplomaté. EU nyní pracuje na novém balíku sankcí vůči Rusku za jeho útok na sousední Ukrajinu. Pokud by Rusko nemohlo SWIFT vůbec používat, mělo by to zřejmě na jeho ekonomiku devastující dopady. K odpojení Ruska od systému SWIFT vyzvali ministři pobaltských států, další členské země EU se k tomu ale stavějí zdráhavě.

Jak tvrdé sankce by Putina zastavily

Západ se rozhodl potrestat Vladimira Putina za vpád na Ukrajinu sankcemi. Dohodl se na nich poměrně rychle. Demonstruje na nich jednotu. Zásadní problém je, že ty sankce nebudou fungovat. Nezaberou, protože jsou slabé. Vladimir Putin se jim směje. Přes mluvící hlavy ze svého okolí vysílá signály, že ho to nepřekvapuje. Že je to přesně to, co očekával. Že je na to připraven. Můžou to být prázdná slova. Nikdo moc neví, co Putin čekal a na co je připraven. V každém případě pokračuje v demonstraci síly.

Co když jsme Ukrajinu už prohráli?

Je třeba kousnout do kyselého jablka a říct otevřeně, že vyvěšováním ukrajinských vlajek tuto zemi nezachráníme. Ale velmi pravděpodobně Ukrajinu před ruskou agresí nezachrání ani západní sankce, i kdyby k nim existovala vůle. Ukrajina se teď může spoléhat jen na svou schopnost se bránit a na vojenské dodávky zemí, které k tomu jsou ochotné. Což není třeba jen Německo, ale i Izrael, který, jak referovala tamní média, odmítl žádost Ukrajinců o protiraketový systém Iron Dome – aby si nenaštval Rusko. Tak daleko ruský vliv sahá.

Macronova diplomatická prohra. Putin mu kývl na summit, potom vydal rozkaz armádě

Summit mezi americkým prezidentem Joem Bidenem a jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem není v plánu. Uvedl to Bílý dům. Setkání obou státníků bude podle něj možné, až Rusko sníží napětí na Ukrajině. Tím ztroskotaly snahy francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, který se vrcholnou schůzku snažil zařídit. Ochota setkat se s Putinem se v Bílém domě rychle vytratila. „V tuto chvíli to určitě není v plánu,“ uvedla podle agentury Reuters mluvčí Bílého domu Jen Psakiová.

Putin by měl být na sankčním seznamu první, jinak jde o slabost, kritizuje Jourová

Ruský prezident Vladimir Putin by měl být podle eurokomisařky Věry Jourové první na seznamu sankcí uvalených na Rusko kvůli jeho agresivnímu postupu vůči Ukrajině. Fakt, že Putin na unijním seznamu chybí, je podle Jourové spíše projevem slabosti než diplomatického umu. Jourová, která má v Evropské komisi na starosti hodnoty, transparentnost a dodržování zásad právního státu, vynechání ruského prezidenta kritizuje. „Vladimir Putin by měl být první na seznamu,“ řekla Hospodářským novinám.

Trump chválí Putina: „Jeho jednání je chytré a geniální. Je to muž s velkým šarmem“

Počínání ruské hlavy státu Vladimira Putina ohledně Ukrajiny je chytré a geniální, uvedl bývalý americký prezident Donald Trump. V konzervativním podcastu dál zkritizoval svého následovníka Joea Bidena a řekl, že by za jeho úřadování bylo podobné vyhrocení situace nemyslitelné, píší americká média. Nepodloženě pak Trump dodal, že důvodem, proč se Putin rozhodl k invazi nyní – a nikoliv za jeho vlády – je jeho lepší vztah s ruským prezidentem, než má Biden.

Putin a racionalita

Na ruského prezidenta Putina není možné pohlížet jako na racionálního člověka, končí svůj dnešní komentář kolega Ondřej Šmigol. A jistě – kdo sledoval jeho pondělní projev, ten výčet křivd a jemu předcházející divadlo, během nějž moudrý vůdce vyvolává členy bezpečnostní rady, aby přednesli svoje příspěvky k otázce uznání separatistických „republik“, mu dá snadno za pravdu. Racionality v tom moc nebylo. Nebo přesněji racionality v tom smyslu, jak ji lidé na Západě chápou. A možná byli v době, jež nastavší krizi předcházela, tím omezeným pojetím racionality omezeni.

Dělostřelecké granáty věnované Ukrajině jsou stále v Česku

Je to už téměř měsíc, kdy česká vláda rozhodla o darování 4 000 dělostřeleckých granátů pro ukrajinskou armádu. Tato munice se však dosud podle zjištění deníku Echo24 nachází v České republice a nebyla na Ukrajinu dopravena. České ministerstvo obrany sdělilo, že je připraveno granáty předat, kdy k tomu má dojít, je však stále nejasné. Podle Echo24 se zatím nepodařilo zajistit vhodnou přepravu této výzbroje.

Biden označil Rusko za agresora, představil první sadu sankcí

Rusko provedlo invazi na Ukrajinu a zaplatí za to vysokou cenu. Mimo jiné ve formě sankcí, které budou mnohem tvrdší, než ty dosavadní. Tak se dá ve stručnosti shrnout večerní projev amerického prezidenta Joe Bidena, který v úterý podobně jako evropští lídři oznámil první sadu protiruských sankcí v reakci na kroky Moskvy. Postihy se v tuto chvíli týkají dvou ruských bank, obchodování se státním dluhem na západních trzích a také vybraných ruských „elit“.

Rusko uznalo separatistické republiky v širších hranicích. I tam, kde nyní vládne Kyjev

Rusko uznalo povstalecké republiky v Donbasu na Ukrajině v hranicích stanovených jejich ústavami, což odpovídá celé Doněcké a Luhanské oblasti. Vyplývá to z úterního prohlášení ruského prezidenta Vladimira Putina. Většinu tohoto území ovšem nyní kontroluje Kyjev. Mírové dohody z Minsku, které měly urovnat konflikt mezi separatisty a prozápadní vládou v Kyjevě a které stanovovaly stávající hranice povstaleckých republik, podle Putina již neplatí, za což podle něj nese vinu Kyjev.

Rusové hledají hranice Donbasu. Posouvají je do oblastí, které drží Ukrajina

Obě komory ruského parlamentu v úterý hladce schválily dohody s Doněckou a Luhanskou lidovou republikou, které se separatisty podepsal ruský prezident Vladimir Putin. Informovaly o tom agentury. Putin výnosy uznávající nezávislost obou separatistických republik podepsal v pondělí, na základě smluv s jejich vůdci nařídil armádě, aby v regionech zahájila "mírovou misi". Z Kremlu zaznívá informace, že Rusko uzná za nezávislé i ty části „nezávislých“ republik, které nyní kontroluje Ukrajina.

OBRAZEM: Civilní oběti a rozpačitý ohňostroj. První den na Donbase pod dohledem Rusů

Donětsk a Luhansk se v úterý vzbudily do prvního dne pod dohledem ruských vojáků. O vytržení z válečného napětí se starala jen skupina automobilů s ruskými vlajkami, stejné vlály také při nočním ohňostroji. Z oblasti přicházely zprávy o civilních obětech. Lidé ve městech i na venkově se snaží nevycházet a ukrývají se v krytech. První civilní oběti hlásily separatisté už ráno. Ze smrti tří civilistů obvinil představitel separatistické Doněcké lidové republiky podle agentury "ukrajinské sabotéry".

VIDEO: Ruská vojska vstoupila do Donbasu. Na Putinův rozkaz

Ruský prezident Vladimir Putin nařídil armádě zahájit misi ve dvou povstaleckých republikách na východě Ukrajiny, jejichž nezávislost krátce předtím uznal zvláštními dekrety. Cílem mise má být podpora míru, napsala agentura TASS. V návaznosti na uznání samostatnosti separatistických regionů dnes Putin s vůdci Doněcké lidové republiky a Luhanské lidové republiky podepsal dohody o spolupráci.

Války nezačínají ve středu

Jedno z klišé, které se v posledních týdnech neustále objevovalo v souvislosti s ukrajinskou krizí, zní „Západ hraje dámu, Putin šachy“. Má vyjadřovat způsob, jakým se ruskému prezidentovi daří lámat ze Západu koncese a zařídit, že kolem něho skáčou světoví lídři. Jakou hru tedy nakonec Putin vlastně hraje? K čemu to celé je? Kdo vyhrává? I když se o Putinovi občas mluví jako o geniálním stratégovi, ve skutečnosti pouze pracuje s faktem, že on je ochoten použít k dosažení svých cílů hrubou sílu, avšak jeho protivníci ne. Na snímku Putina manévrech ruské armády Západ 2021.

Putin uznal nezávislost povstaleckých republik. „Hrubé porušení práva,“ reagují státníci

Ruský prezident Vladimir Putin podepsal příslušné dekrety a dohody s vůdci Doněcké lidové republiky a Luhanské lidové republiky, uznávajícími jejich nezávislost. Tyto dohody podle pozorovatelů mají Rusku poskytnout právní základ pro vyslání vojáků do východoukrajinského Donbasu. Řada státníků to má za hrubé porušení mezinárodního práva. Putin informoval francouzského prezidenta Emmanuela Macrona a německého kancléře Olafa Scholze o pondělním zasedání ruské bezpečnostní rady,

Macron mluvil 105 minut s Putinem. Smír má nastat pod dohledem Německa a Francie

Za „poslední možnou šanci a důležitou snahu zabránit vážnému konfliktu na Ukrajině“ označil Elysejský palác nedělní rozhovor mezi prezidentem Francie Emmanuelem Macronem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Hovor začal v 11 hodin dopoledne a trval 105 minut. Hned potom si Macron volal s prezidentem Ukrajiny Volodymyrem Zelenským.

Putin opakuje gruzínský scénář

Když něco fungovalo jednou, proč to nezkusit podruhé? To je evidentně heslo, jímž se momentálně řídí Vladimir Putin. Na Ukrajině se snaží zopakovat scénář, který mu vyšel v roce 2008 během invaze do Gruzie. Tehdy gruzínská vláda skočila do ruské pasti. Separatistická Ruskem podporovaná Jižní Osetie zahájila ostřelování gruzínských pozic. Gruzínci odpověděli vlastní palbou a situace eskalovala.

Biden označil nebezpečí ruské invaze na Ukrajinu za velmi vysoké

Nebezpečí ruské invaze na Ukrajinu je velmi vysoké. Řekl to ve čtvrtek americký prezident Joe Biden. Vše podle něj nasvědčuje tomu, že Rusko je připraveno do sousední země vpadnout. Šéf Bílého domu podle agentury Reuters rovněž poukázal na informace, podle nichž Rusko provádí operace, které mají působit jako akce někoho jiného, a tím si vytváří záminku k vojenské akci.

Putin přirovnal situaci na východě Ukrajiny ke „genocidě“. Moskva podle něj chce „diplomatické řešení“

Ruský prezident Vladimir Putin po jednání s německým kancléřem Olafem Scholzem přirovnal situaci ve východoukrajinských separatistických regionech ke „genocidě“. Zároveň vyzval k vyřešení tamního konfliktu mírovým pokrokem v Minsku a dodal, že si válku v Evropě nepřeje. Po úterním setkání s německým kancléřem Putin řekl, že je otevřen k diplomatickému jednání a hodlá stáhnout část vojenských jednotek.

Nenápadný půvab Vladimira Putina (pro část západních konzervativců)

Část amerických a evropských konzervativních intelektuálů (jistě ne většina) a veřejných osobností má značnou slabost pro režim Vladimira Putina – třeba vlivný Tucker Carlson z Fox News, Sohrab Ahmari a další lidé z končin bližších i nejbližších včetně třeba Václava Klause, jehož včerejší dopis premiéru Fialovi ovšem nelze přiřadit k textům intelektuálně či argumentačně významným, nebo aspoň koherentním.

Putin ve středu změní dějiny

Jeden z největších teoretiků válečných konfliktů Carl von Clausewitz přišel s konceptem takzvané válečné mlhy. Nazývá tak nejistotu, která je přítomna ve všech válečných konfliktech, skutečnost, že si nikdy nemůžete být jisti, co protivník provede, kde má své armády, v jakém složení a za jakým účelem. Svět nyní zažívá praktickou ukázku této mlhy. V okolí ukrajinské hranice se evidentně něco děje. Na sítích se šíří spekulace o přesunech ruských vojsk, provokacích a manévrech. Americké tajné služby to vyhodnotily jako důkaz, že v Moskvě padlo rozhodnutí o útoku.

Klíčový rozhovor: Americká hysterie ohledně Ukrajiny „dosáhla vrcholu“, vzkázalo Rusko

Jestliže Rusko napadne Ukrajinu, bude následovat rozhodná a rychlá odpověď, řekl podle Bílého domu během sobotního telefonického rozhovoru americký prezident Joe Biden svému ruského protějšku Vladimiru Putinovi. Ruská invaze by s sebou podle Bidena přinesla „rozsáhlé lidské utrpení“, Spojené státy jsou ale připravené na diplomacii i „další možné scénáře“. Kreml zatím telefonát oficiálně nekomentoval. Putinův poradce Jurij Ušakov ale uvedl, že americká hysterie ohledně Ukrajiny „dosáhla svého vrcholu“.

Raději dlouhý stůl než PCR test. Macron nechtěl poskytnout Rusku svoje DNA

Prezident Francie Emmanuel Macron si odmítl nechat v Rusku udělat PCR test na covid-19, protože nechtěl, aby mělo Rusko vzorek jeho DNA. Z toho důvodu museli mít oba státníci od sebe v pondělí na jednání ohledně situace na Ukrajině značné rozestupy, nad kterými se podivovala některá světová média. Informuje o tom agentura Reuters s odvoláním na dva nezávislé zdroje z Macronova okolí. Snímky extrémně dlouhého stolu, u kterého jednání Macrona s Putinem probíhalo, obletěly svět.

Berlínské noční jednání o Ukrajině nevedlo nikam. Jsme v patové situaci, oznámilo Rusko

Žádné výsledky nepřineslo jednání na úrovni politických poradců nejvyšších představitelů zemí takzvaného normandského formátu, který tvoří Rusko, Německo, Ukrajina a Francie. Ani za devět hodin rozhovorů v Berlíně se ve čtvrtek večer a v noci na dnešek nepodařilo překonat neshody ohledně výkladu minských dohod, řekl novinářům ruský vyjednavač v otázkách Ukrajiny a zástupce šéfa kremelské prezidentské kanceláře Dmitrij Kozak, kterého citovala agentura TASS.

Invazi nemáme v plánu, ale nesmíte nás vyprovokovat, prohlásil ruský velvyslanec

Rusko se nadále domnívá, že diplomacie může pomoci při deeskalaci krize kolem Ukrajiny, řekl ve středu stanici BBC ruský velvyslanec při EU Vladimir Čižov. Moskva podle něj nemá v plánu provést nikam invazi, varoval však, že je důležité nevyprovokovat Rusko ke změně názoru. Rusko opakovaně popírá, že by se chystalo vtrhnout na Ukrajinu, u jejích hranic však shromažďuje desetitisíce vojáků a vojenskou techniku.

Byli jsme slabí a naivní. Už nikdy víc

Odmyslíme-li si občasné citáty a parafráze slov Vladimira Putina nebo jeho ministra zahraničí Sergeje Lavrova, ruský pohled v diskusích o současné krizi na rusko-ukrajinské hranici naprosto chybí. Proto jsme pořídili rozhovor se Sergejem Karaganovem, profesorem pro mezinárodní politiku v Moskvě. Karaganov sice nikdy nebyl zaměstnán ve vládní nebo politické funkci, přesto je díky svému propojení a vlivu na zahraničněpolitický establishment někdy nazýván „ruským Kissingerem“.

Putin nezná punk. Kreml vysvětloval, kde se vzal výrok o Ukrajině a krasavici

Ruský prezident Vladimir Putin svým ostrým jazykem vyvolal kontroverze, když s odkazem na dodržování minských mírových dohod s Ukrajinou vzkázal svému protějšku: „Líbí, nelíbí, přetrp to, má krasavice.“ Podle Putina se ukrajinskému prezidentovi Volodymyrovi Zelenskému „nelíbí ani jediný bod minských dohod“. Ruská média poté spekulovala, zda tím prezident neodkazoval na sadistickou píseň. Podle mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova však šlo jen o to, že závazky se musí plnit.