Summit mezi americkým prezidentem Joem Bidenem a jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem není v plánu. Uvedl to Bílý dům. Setkání obou státníků bude podle něj možné, až Rusko sníží napětí na Ukrajině. Tím ztroskotaly snahy francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, který se vrcholnou schůzku snažil zařídit.

Když se ruský prezident Vladimir Putin rozhodl, že uzná nezávislost separatistických republik na východě Ukrajiny a následně toto území vyslal armádu, došlo k dalšímu prohloubení napětí mezi Ruskem a Ukrajinou a jejím prostřednictvím se Západem včetně USA. Bylo to v pondělí , kdy ještě Kreml čile vyjednával o setkání Putin – Biden. Jen několik hodin před tím, než Putin uznal povstalecké republiky na východě Ukrajiny, hlásil Elysejský palác, že uspořádání summitu „v zásadě nic nebrání“.

Ochota setkat se s Putinem se v Bílém domě rychle vytratila. „V tuto chvíli to určitě není v plánu,“ uvedla podle agentury Reuters mluvčí Bílého domu Jen Psakiová o případné vrcholné schůzce mezi Bidenem a Putinem. „Spojené státy ale úplně nezavírají dveře diplomacii,“ dodala Psakiová.

Americký prezident Biden v úterý oznámil řadu sankcí, jež reagují na ruské uznání separatistických oblastí na Ukrajině a vyslání ruské armády do Donbasu. Biden to označil za začátek ruské invaze na Ukrajinu.

Schůzku se svým ruským protějškem v úterý zrušil také americký ministr zahraničí Antony Blinken. Podle něj setkání se šéfem ruské diplomacie Sergejem Lavrovem po začátku ruské invaze nedává smyl. „Pokud Moskva změní přístup, tak jsem připraven vést jednání,“ uvedl Blinken. Rusko také varoval, že při každém zvýšení napětí přijdou ze strany USA i nové sankce.

Prostředníkem setkání mezi Bidenem a Putinem chtěl být francouzský prezident Emmanuel Macron, který se ho pokoušel během února dojednat. V neděli telefonicky hovořil s několika představiteli zemí zapojených do diplomatických sporů ohledně napětí na ukrajinsko-ruských hranicích. S Putinem jednal nejprve hodinu a tři čtvrtě, následně se spojil s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, německým kancléřem Olafem Scholzem, Bidenem a britským premiérem Borisem Johnsonem.

„Úplné selhání francouzské diplomacie?“

Pondělní rozhodnutí Moskvy uznat nezávislost ukrajinských separatistických republik však Macronovy plány překazilo. Francouzský deník Le Monde situaci shrnul titulkem „Po měsících diplomatického napětí se Putin rozhodl převrhnout stůl“. Le Figaro píše o „Putinově vyhlášení války“, ekonomický server Les Échos o „políčku uštědřeném Západu“. Další francouzská média pak komentují právě Macronovu úlohu v jednání, riziko které tím podstupuje a možnou spojitost s francouzskými dubnovými prezidentskými volbami.

„Krize na Ukrajině v pondělí večer udělala krok do neznáma, nebo spíše do příliš známého střetu zbraní a lidské bolesti, která ho provází,“ píše zástupce šéfredaktora Le Figaro Philippe Gélie. „Když už to vypadalo, že (Rusko) bude naslouchat vábení diplomatických sirén Emmanuela Macrona, který sám tři dny stál na frontě horečného vyjednávání, připravoval ve stejnou chvíli šéf Kremlu eskalaci napětí přímo v terénu,“ píše Gélie. Minské dohody „už nemají ani cenu papíru, na kterém byly napsány,“ uvádí novinář.

Macron, který stále neoznámil kandidaturu na prezidenta, ale počítá se s ním jako s jedním z favoritů, podle řady médií aktivně vystupoval jako prostředník právě kvůli blížícím se volbám. Ve středu Macron oznámil termín svého prvního předvolebního mítinku. S voliči se setká v sobotu 5. března v jihofrancouzském městě Marseille, informovala agentura AFP.

„Macron vložil veškerý svůj vliv na misky vah při hledání čestného východiska, které by zachovalo mír. Pokud se mu to podaří, může si za to připsat zásluhy. Pokud krize skončí částečnou nebo úplnou vojenskou invazí na Ukrajinu, bude to na mezinárodní scéně považováno za selhání francouzské diplomacie,“ domnívá se specialista na mezinárodní vztahy Patrick Martin-Genier v rozhovoru s týdeníkem L‘Obs.

Macronovy snahy už v pondělí kritizovala jedna z jeho hlavních rivalek v prezidentských volbách, krajně pravicová europoslankyně Marine Le Penová. Macron se podle ní snažil dělat zprostředkovatele jednání, aby mohl na pozadí jejich úspěchu ohlásit svou kandidaturu. Po jejich krachu teď kandidaturu oddaluje, soudí politička.

„Viděla jsem fotografie neoholeného Emmanuela Macrona, hlavu v dlaních. Všechno je to velmi umělecky podané, ale není seriózní stavět komunikaci na tomto tématu,“ uvedla Le Penová v rozhovoru se stanicí RTL. „Dokonce jsme si položili otázku, zda je na těchto záběrech opravdu prezident republiky nebo někdo, kdo se snaží získat Nobelovu cenu míru,“ dodala.

Macronovy snahy o deeskalaci konfliktu vyšly naprázdno, oddálily ale jeho oznámení kandidatury na prakticky nejzazší možný termín. Uzávěrka seznamu uchazečů o post prezidenta je v pátek 4. března v 18 hodin. Macron by podle zdrojů AFP z prezidentova týmu měl svou kandidaturu ohlásit příští týden, přesné datum ale zatím není jasné.