Obdivovatel Vladimíra Putina bude dalších pět let následníkem Václava Havla. Radikální pravičák na postu prezidenta drží vládu pravicového populisty Babiše. Extrém se stává také v Česku normou, o jednotné Evropě si můžeme nechat jen zdát. Takové výroky se běžně používají v západoevropských médiích, když informují o tom, že Miloš Zeman vyhrál se ziskem 51,4 procenta prezidentské volby.
Jednání generálního ředitele ČEZ Daniela Beneše, který o víkendu podpořil ve štábu znovuzvoleného prezidenta Miloše Zemana, nelze považovat za politicky angažované. Uvedl to mluvčí ČEZ Ladislav Kříž. Beneš patřil mezi lidi, kteří hlavu státu doplnili na pódiu při tiskové konferenci k vítězství ve volbách. Podle informací ČTK byla účast soukromou aktivitou Beneše.
Zemské volby v rakouské spolkové zemi Dolní Rakousy vyhráli opět lidovci (ÖVP) kancléře Sebastiana Kurze. Podle předběžných výsledků obdrželi 49,6 procenta hlasů, což jim v zemském sněmu zajistí opět absolutní většinu, informují místní listy. Proti volbám před pěti lety zaznamenali jen malou ztrátu - v roce 2013 získali 50,8 procenta hlasů. Předpokládá se, že svou pozici obhájí lidovecká zemská hejtmanka Johanna Miklová-Leitnerová.
Jiří Drahoš v sobotu odpoledne, když uznával porážku v druhém kole prezidentských voleb, energicky oznamoval aplaudujícím příznivcům: „Jedeme dál.“
Pokud si Britové do čela země zvolí v příštích volbách labouristy, strana okamžitě zakoupí nemovitosti, aby zajistila každému bezdomovci dům. Slíbil to její předseda Jeremy Corbyn. Jedná se do značné míry o reakci na nedávno zveřejněné vládní statistiky, podle nichž žije v Británii bez střechy nad hlavou zhruba 5000 lidí. Jde asi o 73procentní nárůst za poslední tři roky.
Finský prezident Sauli Niinistö povede zemi dalších šest let. V nedělním hlasování získal po sečtení zhruba 99 procent odevzdaných lístků 62,7 procenta hlasů a už se prohlásil za vítěze. Jeho hlavní rival Pekka Haavisto, pro něhož hlasovalo 12,4 procenta voličů, uznal porážku a Niinistömu k volebnímu triumfu pogratuloval. Informovala o tom agentura Reuters.
Zájem sázkařů o prezidentské volby byl rekordní, prosázeli přes dvě stě milionů korun. Je to šestkrát více než při volbách v roce 2013. Sázkové kanceláře zájem i nadále podporují. Už nyní si lidé mohou vsadit na to, kdo Miloše Zemana na Hradě vystřídá. U Fortuny je favoritem v kursu 7:1 Václav Klaus mladší.
Pro Jiřího Drahoše hlasovalo v prezidentském finále 47 procent jeho voličů především kvůli tomu, aby nevyhrál Miloš Zeman. Cíl skutečně zvolit Drahoše prezidentem mělo 52 procent jeho voličů. Vyplývá to z průzkumu Kantar TNS, který zveřejnila Česká televize v pořadu Otázky Václava Moravce.
Nečekanou dohru mělo povolební dění ve štábu prezidenta Miloše Zemana. Sympatizanti čerstvě zvoleného prezidenta slovně i fyzicky napadli v TOP Hotelu mladou novinářku i několik jejich kolegů, kteří fotografovali a natáčeli záchranáře a muže, který ve štábu zkolaboval. Incidentem se začali zabývat pražští policisté. Na twitteru uvedli, že potyčka zatím nemá právní kvalifikaci.
Se svolením autora přinášíme pohled na české prezidentské volby z pera šéfredaktora slovenského týdeníku Týždeň Štefana Hríba. Česko mám veľmi rád, aj preto som mu neželal duo Babiš-Zeman. Dvoje slobodné voľby však rozhodli, že práve títo dvaja budú kaziť nielen Česko, ale aj strednú Európu. Čo sa stalo?
Světová média se shodují v závěru, že v prezidentských volbách v České republice, v nichž zvítězila dosavadní hlava státu Miloš Zeman, vyhrál populismus a proruské směřování země.
Letošní volba českého prezidenta skončila za zřejmě rekordního zájmu voličů. Češi se v příštích hodinách dozví, zda si většina z nich zvolila hlavou státu opět Miloše Zemana, nebo nově Jiřího Drahoše. Hlasovat přišlo podle informací ČTK od volebních komisařů v průměru 60 až 70 procent voličů. Před pěti lety při první volbě hlavy státu přišlo ve finále volit 59 procent lidí.
Dvě hodiny po poledni začali dnes Češi vybírat prezidenta. Zhruba 8,4 milionu oprávněných voličů má možnost rozhodnout, zda dá hlas Miloši Zemanovi, který mandát obhajuje, nebo bývalému předsedovi Akademie věd Jiřímu Drahošovi. Okolo 16:00 byl zájem o prezidentské volby podle volebních komisařů minimálně stejný, nebo větší než v prvním kole.
Kampaň před druhým kolem prezidentských voleb skončila včera devadesátiminutovou debatou kandidátů v České televizi.
Čtvrteční debata prezidentských kandidátů Miloše Zemana a Jiřího Drahoše v České televizi necelý den před otevřením volebních místností pro finále volby nové hlavy státu se nesla v klidnějším duchu než jejich předchozí duel v televizi Prima. Oba uchazeči o prezidentské křeslo se v odpovědích na otázky většinou vyjadřovali k tématům, které komentovali už dřív, mnohdy opakovaně.
Americký prezident Donald Trump uvedl, že je připraven vypovídat pod přísahou před zvláštním vyšetřovatelem Robertem Muellerem, který prověřuje údajné ruské ovlivňování prezidentských voleb ve Spojených státech v roce 2016. "Vlastně se na to těším. Udělal bych to pod přísahou," řekl Trump novinářům v Bílém domě. Rozhovor by se podle něj mohl konat za dva či tři týdny.
Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí udělí pokutu nakladatelství Olympia za billboardy propagující knihu „Dokážeme si vládnout sami“ prezidenta Miloše Zemana. Podle úřadu šlo o neohlášenou součást Zemanovy volební kampaně, uvedl ve středu web týdeníku Respekt. Nakladatelství se o pokutě dozvědělo z médií, k situaci se vyjádří, až mu úřad pokutu zašle. ČTK to řekl ředitel nakladatelství Karel Hejna.
Chvílemi nejistý Jiří Drahoš, převážně sebejistý Miloš Zeman a hlučící publikum, které se z valné části chovalo jako na fotbale. Zhruba těmito slovy se dá shrnout první debata mezi finalisty prezidentské volby, kterou na TV Prima moderoval velmi nevýrazný Karel Voříšek.
Nebylo to v Karolinu, ale v Lucerně. Viděno z jednoho úhlu, tato banální věta rozhodla první prezidentskou debatu na televizi Prima, přesněji řečeno prezidentskou estrádu.
1. Jiří Drahoš působí jako celistvá osobnost, relativně odolná jak vůči tlaku zvenčí, tak vůči démonům zevnitř. Z psychologického hlediska nevykazuje žádný oslnivý rys, ale ani žádnou zjevnou vadu. Jeho politická nezkušenost může být určitou nevýhodou, zejména v začátcích prezidentského období. Nelze ale tvrdit, že politická zkušenost je za všech okolností výhodou, zvláště pak u lidí, kteří v politice strávili několik desetiletí. Miloš Zeman je naopak názorným příkladem kdysi brilantního politického talentu, na jehož politický, fyzický a osobnostní rozpad před očima veřejnosti je mimořádně bolestivá podívaná.
Miloš Zeman a Jiří Drahoš se v úterý střetli v první televizní debatě před finále voleb hlavy státu, kterou poznamenala bouřlivá atmosféra. Oponovali si v otázkách jmenování premiéra, ovlivňování voleb nebo migrace. Zeman vytýkal Drahošovi například nezkušenost, bývalý předseda Akademie věd poukazoval mimo jiné na to, že současný prezident často mění názory. Podle expertů na politický marketing ale první duel dopadl lépe pro Zemana, což potvrzovaly i kurzy sázkových kanceláří.
Prezidentskými volbami se Česko posune buď na Západ, nebo na Východ. Rozhodnutí je na hraně, protože žádný z předvolebních průzkumů nedává jasnou přednost „západnímu“ Drahošovi ani jeho soku Zemanovi, který je příznivcem východních autoritářských vládců. Tento pohled na víkendové volby razí zahraniční média.
Prezident Miloš Zeman uvedl, že pokud vyhraje ve druhém kole prezidentských voleb, nebude spěchat se jmenováním Andreje Babiše znovu premiérem. Dá mu dostatek času, aby získal 101 hlasů pro svou vládu. Pokud Zeman prohraje, jmenuje Babiše už do 8. března, kdy ve funkci prezidenta skončí. Uvedl to ve volební debatě na TV Barrandov.
Současný prezident Miloš Zeman začal podle svého vyzyvatele Jiřího Drahoše vystupovat jako umírněný státník, který slibuje polepšení. Drahoš tak na pondělní tiskové konferenci reagoval na nedělní volební debatu v televizi Nova, které se Zeman zúčastnil. Debatu Drahoš nepovažuje za nijak zajímavou. Zeman v ní podle něho řekl, co říci chtěl. Na společnou úterní a čtvrteční debatu v TV Prima a v České televizi se Drahoš chystá. Podle něho je problém vybrat z nepřeberného množství Zemanových „veletočů“, které z nich budou v duelech relevantní.
Pokud se někdo ze zahraničí rozhodne vést volební kampaň, má úplně volnou ruku. Úřad pro dohled nad stranami totiž nemá možnosti, jak proti nim zasáhnout. V Česku hlídá Úřad politické strany a hnutí, ale i prezidentské kandidáty. Případné třetí osoby, které se rozhodnou vést kampaň, se musí u úřadu registrovat. To u zahraničního subjektu neplatí.
Prezident má nemalé možnosti, jak zasahovat do zahraniční politiky. Byť nejsou na papíře vyjmenovány výslovně, vyplývají nepřímo. S přímo voleným prezidentem může jejich síla dál růst.
Jiří Drahoš a jeho tým dost možná udělali chybu, když zvolili neúčast v prvním debatním střetu. Odehrával se na nejsledovanější televizi a také byl prostě první.
Prezident Miloš Zeman by preferoval menšinovou vládu, kterou by podpořila ČSSD a s ní komunisté nebo SPD, řekl v neděli v televizi Nova. Zda bude předseda ANO Andrej Babiš premiérem i při druhém sestavování vlády, si podle prezidenta rozhodne toto hnutí, které vyhrálo říjnové volby.
Šance někdejšího předsedy Akademie věd Jiřího Drahoše a současné hlavy státu Miloše Zemana jsou v 2. kole prezidentské volby velmi vyrovnané. Vyplývá to z průzkumu agentur Kantar TNS a Median pro Českou televizi. Oba kandidáty by podle něj volilo kolem 45 procent lidí, k urnám by mělo jako v případě kola prvního zamířit přibližně 60 % voličů.
Bývalý prezident Václav Klaus označil Jiřího Drahoše v souboji o Pražský hrad jako kandidáta s výrazně minusovým znaménkem. Uvedl to v rozhovoru pro deník MF Dnes. Klaus v tomto rozhovoru také mluví o tom, že ho s nyní úřadujícím prezidentem spojil „havlistický režim“.
