Čtyři měsíce od voleb nemá česká vláda důvěru. Také nejde o obvyklé domlouvání parlamentní většiny, probíhá složitější proces, který se ve světě nazývá „state capture“. Tento termín se obvykle překládá jako „převzetí státu“ a označuje situaci, kdy se rozhodujících státních funkcí chopí jedna ekonomická skupina.
Nejvyšší správní soud (NSS) zamítl první ze stížností na kampaň vítěze prezidentské volby Miloše Zemana, podali ji čtyři lidé z Prahy. Prokazatelné porušení zákona, které by hrubě ovlivnilo výsledky, volební senát nezjistil. Uchopení tématu migrace ani heslo „Stop imigrantům a Drahošovi“ nelze podle soudu považovat za protiprávní, byť se slogan mnohým mohl zdát zavádějící či nepravdivý. Soud ve čtvrtek zamítl také 11 jiných stížností na prezidentskou volbu, dalšími se ještě bude zabývat.
O vystoupení Itálie z EU bude usilovat Liga severu, pokud se Brusel do dvou let od nadcházejících voleb neuvolí znovu projednat fiskální a imigrační pravidla. Agentuře Reuters to v úterý laudio Borghi, který ve straně zodpovídá za oblast hospodářství. Euroskeptická Liga severu je hlavním partnerem strany Vzhůru, Itálie bývalého premiéra Silvia Berlusconiho v předvolební středopravé koalici, jež podle prognóz v Itálii březnové volby vyhraje.
Není na světě horší sebranka než české elity, musel by říci nezaujatý pozorovatel zdaleka poté, co by si důkladně prostudoval průběh veřejné debaty po letošních prezidentských volbách.
Starostové mají šanci, že se dočkají zmírnění povinnosti předkládat majetková přiznání. Ta si nyní může najít a prohlédnout kdokoli. Starostové žádají, aby se s informacemi o jejich majetku zacházelo zodpovědně. Změny zákona o střetu zájmů, jenž tuto povinnost ukládá, projednají zástupci všech sněmovních stran.
Hnutí Praha Sobě, které se bude snažit získat důvěru občanů v boji o magistrát, nemá malé cíle. Do podzimních voleb chce na svou stranu získat každého třetího pražana, jenž půjde k hlasovacím urnám. Odvážný cíl hájí lídr hnutí a lidovecký poslanec Jan Čižinský, kterému se s podobným hnutím Praha 7 Sobě povedlo získat skoro 44 procent v minulých volbách ve svém okrsku.
Na krátké a všestranně pozoruhodné tiskové konferenci Miloše Zemana po jeho vítěství ve druhém kole prezidentských voleb položil první otázku Vladimír Keblúšek, v sále byl hluk a novinář neměl mikrofon, musel křičet. Prezident reagoval s obvyklou epickou šíří podaným vtipem na barvu žurnalistova hlasu v tu chvíli, doporučil mu, aby nemluvil „hlasem mutanta“ (zjevně tím chtěl říct, že redaktor mluví, jako kdyby mutoval, a použil nepřesný výraz, jak se Miloši Zemanovi velmi často stává). Urazit novináře, navíc takovým hloupě ponižujícím a vlastně i nízkým způsobem – to by mohlo politikovi způsobit problémy.
rezident Miloš Zeman časově neomezí premiéra v demisi Andreje Babiše (ANO) při druhém pokusu o sestavení vlády. Babiš to ve čtvrtek řekl novinářům po přibližně dvouhodinové večeři se Zemanem na zámku v Lánech. Zeman také nebude od Babiše předem chtít 101 podpisů od poslanců, kteří vládu podpoří. Očekává však, že kabinet získá hlasy většiny poslanců přítomných ve Sněmovně, uvedl Babiš. Příští setkání obou politiků je naplánováno na 18. února, kdy již bude znám nový předseda ČSSD. Babiš s manželkou Monikou ten den pozval manžele Zemanovy na večeři do Průhonic.
Bývalého kandidáta na prezidenta Pavla Fischera oslovilo s návrhem na kandidaturu do Senátu několik politických stran. V rozhovoru s ČTK ve čtvrtek svou kandidaturu nevyloučil, chce se ale teprve rozhodnout. Své rozhodnutí plánuje oznámit příští týden na tiskové konferenci.
Televize Barrandov Jaromíra Soukupa před volbami ve svých pořadech zřejmě opakovaně zvýhodnila prezidentského kandidáta Miloše Zemana. Rada pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV) proto s provozovatelem televize zahájila správní řízení pro možné porušení zákona. Uvedla to ve čtvrtek v tiskové zprávě.
Toto není článek o prezidentských volbách, i když se k nim budu odkazovat.
Od počátku týdne naplňují stranický tisk ANO úvahy, která z demokratických stran vstoupí do koaliční vlády premiéra Andreje Babiše.
Hlavním poraženým voleb do sněmovny byla ČSSD, přesto právě tato strana příští neděli rozhodne o tom, jaká vznikne vláda. Rozhodne její sjezd v Hradci Králové, na němž budou delegáti vybírat nové vedení.
Americký výbor pro kontrolu tajných služeb Sněmovny reprezentantů jednohlasně schválil zveřejnění stanoviska demokratických kongresmanů o údajném zneužití pravomocí Federálním úřadem pro vyšetřování (FBI) při objasňování ruského vlivu na předloňské prezidentské volby v USA. Uvedl to demokratický kongresman Adam Schiff. Konečné rozhodnutí o zveřejnění je nyní v rukou prezidenta Donalda Trumpa, čas na posouzení má do pátku.
Česko je o krok blíž obecnému referendu. Na jeho prosazení tlačí hlavně SPD, komunisté a hnutí ANO. Pro určitou formu referenda jsou i ČSSD, Piráti a lidovci. Neshodnou se ale na tom, kolik podpisů občanů by pro vyvolání referenda mělo stačit a jakých otázek by se mělo týkat. Zbylé opoziční strany varují, že obecné referendum může zemi uškodit. O případném referendu se nejčastěji hovoří v otázce setrvání Česka v Evropské unii.
Bývalý neúspěšný kandidát na post prezidenta, lékař a vysokoškolský učitel Marek Hilšer, už má představu o své politické budoucnosti. Počítá s tím, že bude na podzim kandidovat v Praze do Senátu.
Je týden po volbách, národ je rozpolcen jak špalek po ráně sekery.
Výsledný dojem z prezidentské volby je pro mnoho lidí deprimující.
Prezidentské volby na Kypru v neděli se ziskem 56 procent hlasů vyhrál dosavadní prezident Nikos Anastasiadis. Po vyhodnocení všech odevzdaných hlasovacích lístků to oznámila ústřední volební komise. Prezidentův vyzyvatel Stavros Malas, kterého ve druhém kole podpořilo 44 procent voličů, svou porážku již uznal a Anastasiadovi blahopřál, informovala agentura AFP. Volební účast dosáhla 73 procent.
V sobotních novinách vyšly hned dva rozhovory s Andrejem Babišem, v Právu a v Lidových novinách, a je to jako obvykle fascinující čtení. Najdeme tam několik pasáží, na které by dramatik musel být pyšný.
Premiér v demisi Andrej Babiš (ANO) připustil předčasné volby, pokud jeho druhá vláda nezíská ve Sněmovně důvěru, řekl Právu
Během jednoho dne jsem měl to štěstí potkat dva psychoterapeuty, oba mi sdělili, že jejich klienti mluví jenom o výsledku prezidentské volby.
Jsou Češi nacionalističtí? Jak se jich dotýkají trendy objevující se jinde v Evropě? Co se dnes děje s politickými stranami?
Povolební Salon Echa je introspektivní. Kde udělali odpůrci Miloše Zemana chybu, jak to, že se ani po pěti letech nepodařilo najít kandidáta, který by mezitím okoukaného a opotřebovaného prezidenta dokázal porazit? Pozvání do Salonu přijali bývalý diplomat a politik Saša Vondra, spisovatel David Zábranský a Michael Žantovský, ředitel Knihovny Václava Havla, kde se diskuse konala.
Jak se volilo na malé vesnici ve východních Čechách? Tak především v klidu.
K Nejvyššímu správnímu soudu (NSS) přicházejí první stížnosti na prezidentské volby. Několik jich dorazilo už před dnešním začátkem sedmidenní lhůty ke zpochybnění voleb, čeká je proto pravděpodobně odmítnutí. Obsah stížností NSS nezveřejňuje. Na soud se obrátil také justiční aktivista Tomáš Pecina, jenž svůj návrh na zopakování voleb zpřístupnil na blogu.
Prezidentské i parlamentní volby byly prvním velkým testem nového úřadu pro kontrolu hospodaření stran. Ten dohlížel i na volební kampaně prezidentských kandidátů. Na povrch už vyplývají první problémy. Třeba slabé pravomoci kontrolorů nebo díry v zákoně. Ukazuje to například netransparentní kampaň prezidenta Miloše Zemana. Zásadní úkol ale úřad teprve čeká.
Slavná a neblahá scéna ze sobotního večera v hotelu TOP (příznačné jméno) byla již popsána ze všech stran.
Zopakoval se fenomén z loňských podzimních sněmovních voleb, ve kterých se nenašel silný soupeř k Andreji Babišovi.
Obdivovatel Vladimíra Putina bude dalších pět let následníkem Václava Havla. Radikální pravičák na postu prezidenta drží vládu pravicového populisty Babiše. Extrém se stává také v Česku normou, o jednotné Evropě si můžeme nechat jen zdát. Takové výroky se běžně používají v západoevropských médiích, když informují o tom, že Miloš Zeman vyhrál se ziskem 51,4 procenta prezidentské volby.
