Česko je o krok blíž obecnému referendu. Na jeho prosazení tlačí hlavně SPD, komunisté a hnutí ANO. Pro určitou formu referenda jsou i ČSSD, Piráti a lidovci. Neshodnou se ale na tom, kolik podpisů občanů by pro vyvolání referenda mělo stačit a jakých otázek by se mělo týkat. Zbylé opoziční strany varují, že obecné referendum může zemi uškodit. O případném referendu se nejčastěji hovoří v otázce setrvání Česka v Evropské unii.

V době pokračování vyjednávání o příští vládě budou dnes zástupci ANO, KSČM, Pirátů a SPD hovořit o tom, jak by měl vypadat zákon o referendu. „Je potřeba dojít ke kompromisu ohledně počtu podpisů pod petici. SPD navrhuje 100 tisíc, hnutí ANO 800 tisíc, my 250 tisíc,“ uvedl pro Echo24 k chystanému jednání šéf KSČM Vojtěch Filip. Lidovci a sociální demokraté, přestože jsou pro obecné referendum, se úterní schůzky neúčastí. Serveru Echo24 to potvrdili šéfové poslaneckých klubů Jan Bartošek (KDU-ČSL) a Jan Chvojka (ČSSD). „Na toto jednání jsme pozvánku neobdrželi. Zástupci KDU-ČSL se účastnit nebudou,“ dodal Bartošek.

Přijetí zákona o obecném referendu není jediná programová shoda ANO, SPD a komunistů. V lednu odsouhlasila vláda zdanění církevních restitucí, po kterém volali hlavně komunisté a SPD. Více o tématu jsme psali zde.

Obecné referendum je přijatelné pro šest z devíti stran ve sněmovně, vyžaduje to ale změnu ústavy. O tom rozhodují poslanci i senátoři. K přijetí ústavního zákona je třeba souhlasu třípětinové většiny všech poslanců a třípětinové většiny přítomných senátorů.

Odmítavě se k celostátnímu referendu staví pouze ODS, STAN a TOP 09. Pro SPD a komunisty jde o základní programový prvek. Hnutí ANO jej nainstalovalo i do programového prohlášení své jednobarevné menšinové vlády, jež je nyní v demisi. „Doplníme ústavní systém o zákon o všeobecném referendu za přísného respektování čl. 6 Ústavy,“ píše se v programovém prohlášení. Premiér v demisi Andrej Babiš už o své představě informoval na Twitteru. „Zákon o referendu určitě chceme. Kvórum, tedy počet lidí, kteří můžou referendum, svolat, by mělo být podstatně větší. Navrhujeme 10 procent z oprávněných voličů, to je asi 800 000 obyvatel, a rozhodnout musí většina oprávněných voličů,“ napsal v půlce ledna na sociální síti.

Obecné referendum nevylučují ani Piráti, hovoří ale o nutných pojistkách proti zneužití. „Chceme, aby občané měli slovo. Zasadíme se o to, aby se referenda zaváděla postupně, nejprve standardní záležitosti a až později a s větším kvórem změny ústavy, aby nebylo hned zneužito k vystoupení z EU. Rádi bychom také, aby se zfunkčnilo místní referendum. V jednání budeme prosazovat zlatou racionální cestu. Nikoliv extrémní pojetí Okamury, ani nefunkční pojetí Babiše,“ uvedl pro Echo24 šéf poslanců Pirátů Jakub Michálek.

ČSSD už v minulém volebním období připravila návrh zákona o obecném referendu, neprošel ale parlamentem. „Neodmítáme tudíž diskuzi o této otázce,“ řekl Chvojka. Pro obecné referendum jsou i lidovci. Nicméně podle jejich předsedy Pavla Bělobrádka záleží na podobě příslušného zákona. „Ďábel je skryt v detailu,“ uvedl Bělobrádek pro Echo24 s tím, že je pro něj zásadní, za jakých podmínek bude referendum platné a jakých témat se nemůže týkat.

SPD už návrh ústavního zákona o referendu předložila

Ve sněmovně už nyní leží návrh ústavního zákona o celostátním referendu z dílny SPD. Vláda Andreje Babiše v demisi návrh navzdory doporučení legislativců neodmítla. Přijala k němu neutrální stanovisko. O návrhu zákona rozhodnou poslanci.

Podle předlohy SPD by referendum mohli vyvolat občané peticí s nejméně 100 000 podpisy, nebo vláda. Hlasování by vyhlašoval prezident potom, co by Ústavní soud shledal, že je přípustné. Hlasování by se muselo konat do roka, nejdříve ale za půl roku. Navrhovatelé a oponenti by dostali pro prezentaci stanovisek nejméně pětihodinový bezplatný prostor v Českém rozhlasu a v České televizi. Některé strany považují návrh SPD za příliš radikální.

„V případě některých návrhu, například pana Okamury, vidím zásadní problém v parametrech. Jsem přesvědčený, že v současné podobě by zákon naší zemi více uškodil, než pomohl. Považuji například za naprosto absurdní, aby necelé procento obyvatel mohlo navrhnout zásadní změny ve směřování naší země a poté po schválení minimální většinou hlasujících nás poslat o několik let nazpět,“ dodal Chvojka.

‚Postupy přímé demokracie často zabraňují výběru dobrého řešení‘

Podle druhé nejsilnější strany ve sněmovně ODS mají referenda smysl především na nižší úrovni. Celostátní referendum by se mělo využívat jen výjimečně a v důležitých otázkách, jako byl například vstup do Evropské unie. „Politici mají pro svá rozhodování mandát od voličů a neměli by se zbavovat zodpovědnosti. Postupy přímé demokracie často zabraňují výběru dobrého řešení, vedou k zbytečně vyhrocené a zjednodušené argumentaci a znejasňují odpovědnost za rozhodnutí,“ uvedl pro Echo24 šéf ODS Petr Fiala.

Proti je i TOP 09. „Česko je zemí se zastupitelskou demokracií a s prvky přímé demokracie bychom měli zacházet opatrně. Na obecní úrovni jsou referenda prospěšná, lidé v nich rozhodují o podobě své obce a důsledky rozhodnutí si jsou schopni snaze a realističtěji představit,“ řekla serveru první místopředsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová.

Referendum se dá snadno zneužít, varují Starostové a nezávislí. „Má být jen opravdu výjimečným nástrojem, dá se snadno zneužít a nelze v něm rozhodovat o otázkách, které vyžadují expertní posudky. Nejsem proti referendu zcela, ale mělo by být vždy vypsané na základě speciálního zákona, jako bylo například referendum o vstupu do EU. Referendum se dá lehce zneužít a může třeba úplně a nezvratně změnit celý ústavní pořádek,“ uvedl pro Echo24 poslanec Vít Rakušan (STAN).

„Na celostátní úrovni může jít o velmi složité problémy s dalekosáhlými důsledky, k nimž je pro laika těžké zaujmout objektivní stanovisko. Právě proto si volíme své zástupce, aby ti, se znalosti stanovisek odborníků, byli schopni rozhodnout co nejlépe ve veřejném zajmu a následně za taková rozhodnuti nesli odpovědnost,“ dodala Pekarová Adamová.