Bývalého kandidáta na prezidenta Pavla Fischera oslovilo s návrhem na kandidaturu do Senátu několik politických stran. V rozhovoru s ČTK ve čtvrtek svou kandidaturu nevyloučil, chce se ale teprve rozhodnout. Své rozhodnutí plánuje oznámit příští týden na tiskové konferenci.

Fischer v prvním kole prezidentské volby získal přes deset procent hlasů voličů. „Udělalo mi to obrovskou radost, je to pro mě velké povzbuzení a také velký závazek, že témata, nad kterými jsem pracoval v think-tankách nebo expertních skupinách, oslovila tolik lidí,“ poznamenal Fischer ke svému volebnímu výsledku.

Stejně jako o jeho protikandidátech Jiřím Drahošovi a Marku Hilšerovi se o něm mluví jako o pravděpodobném uchazeči o senátorské křeslo. Fischer přiznal, že ho s kandidaturou několik subjektů oslovilo. Podotkl, že se s nimi radil, co kandidatura pro člověka jeho typu znamená. „Jsem nestraník, jsem Pražák jako poleno. A přestože jsem Pražák jako poleno, tak jsem získal velmi pěkné výsledky ve východních Čechách nebo na jižní Moravě,“ řekl.

Zda kandidaturu přijme, nechtěl nyní komentovat, chystá se tak udělat asi za týden. „Teď to nemohu ještě úplně udělat, protože není ještě úplně všechno jasné. Opravdu upřímně přemýšlím, protože jsem člověk nestranický a zatím jsem do žádné strany nevstoupil. Takže je to všechno ve stádiu vyjednávání,“ poznamenal.

Ke své motivaci vstoupit do Senátu řekl, že jsou v Česku hlasy, které chtějí oslabit Parlament, prosazovat některé změny v ústavě nebo posilovat přímou demokracii, což teď považuje za nerozumné. „Takže já bych rád, pokud mohu někde přiložit ruku k dílu, a Senát se nabízí, tak to rád učiním,“ řekl.

V Praze by se v senátních volbách mohl potkat s protikandidáty z prezidentské volby, kteří se spoléhají na podporu podobně naladěných voličů, tedy s Drahošem a Hilšerem. Fischer podotkl, že sice pochází z centrální Prahy, během života se ale po hlavním městě často stěhoval. K možnosti kandidovat v jiném pražském senátorském obvodu poznamenal, že Praha je dost velká. „Já jsem vždy hledal nějaký úkol a až pak jsem řešil, kam si mám stoupnout. Já jsem z Vinohrad, ze Žižkova, ale pokud bych hledal úkol, tak já vím, že by mohl být i jinde.“

Fischer kandidaturu do Senátu považuje za velmi závažné rozhodnutí. Protože se o senátorské křeslo nikdy neucházel, neví, co to pro člověka přesně znamená. „Na druhou stranu jsem se Senátem pracoval již před 20 lety jako člověk, který měl za úkol vyjednávat, který měl třeba v těch důležitých ústavních reformách za úkol prezidentovi (Václavu Havlovi) přinášet podklady pro další jednání,“ řekl.

Fischer zároveň poznamenal, že prezidentská volba přinesla jako pozitivum nové tváře, o které je teď zájem, třeba Hilšera. „Mně imponuje, že člověk s jeho zkušeností a jeho stylem dokázal přebít s dvojnásobným výsledkem Mirka Topolánka,“ podotkl. Je podle něj vidět, že je v Česku poptávka po lidech jeho typu. V Hilšerovi vidí veliký politický talent.

Ať se rozhodne kandidovat či nikoliv, chce se i nadále věnovat otázkám evropské integrace, bezpečnosti a obrany, občanské iniciativě a otázkám rodiny. „Pokud hledáte moje programové ukotvení, tak bude určitě tady. Záleží mi na tom, aby v české politice zaznívaly hlasy, které mluví ve prospěch právního státu, spravedlnosti pro všechny, parlamentní demokracie,“ dodal.