Polovina Čechů si myslí, že nejvhodnějším řešením současné politické situace jsou předčasné volby. Necelá polovina, konkrétně 45 %, si naopak umí představit vládu hnutí ANO a ČSSD s podporou komunistů. Údaje vyplývají z průzkumu agentury Median pro server iRozhlas.
Pondělím končí lhůta pro nominace do doplňovacích senátních voleb v obvodu číslo 78 na Zlínsku za Františka Čubu. Konat se budou 18. a 19. května. Čuba rezignoval na senátorský mandát na konci února poté, co půldruhého roku v horní komoře Parlamentu chyběl kvůli zdravotním problémům.
Od hlasování Britů pro vystoupení z EU a zvolení Donalda Trumpa prezidentem se liberální Západ snaží odhalit onu závadu, podvod, spiknutí či díru v matrixu, kvůli které k těm nedopatřením došlo. V naději, že když se tento defekt podaří nalézt a izolovat, vše se vrátí k normálu. V posledních týdnech se zdá, že se konečně podařilo ulovit jednoho z dlouho podezíraných viníků, firmu Cambridge Analytica.
Před časem kdosi na sociální síti zaznamenal následující dialog s kolegou – příznivcem ANO: „Tak je Babiš oficiálně estébák.“ „Abyste se z toho Kalouska neposrali!“
Zatím není zřejmé, kolika českých uživatelů sociální sítě Facebook se týká možné zneužití dat britskou konzultačí společností Cambridge Analytica. Ta se měla tajně účastnit volebních kampaní po celém světě včetně České republiky. Analytická společnost přitom díky datům z Facebooku cílila kampaň, posílala videa konkrétním uživatelů tak, aby se co nejvíce šířila. Únik se má přitom týkat 50 milionů uživatelů sociální sítě.
Bez předčasných voleb to už nepůjde. Pokud se nestane něco nečekaného, budou voliči dříve nebo později vyzváni, ať svůj verdikt z konce loňského října opraví. Nesouhlasí s tím jediný, zato významný hráč, prezident Miloš Zeman. Má dost silné páky, aby čekání na volby protáhl o dlouhé měsíce.
V Rusku skončily prezidentské volby. Vyhrál je Vladimir Putin. Získal přes 76 % hlasů, hlasovat přišlo 67 % oprávněných voličů. Pro Putina z nich hlasovalo 56 milionů. Tento výsledek nikoho nijak zvlášť nepřekvapil.
Stahují se nad evropským projektem opět mraky – anebo, protože v Itálii nelze brát nic úplně vážně, se vlastně nic nestalo?
Miloš Zeman zaslal gratulaci Vladimiru Putinovi ke znovuzvolení. V telegramu mimo jiné píše, že Putinovo vítězství očekával, a není tak pro něj překvapením. Rusové podle něj volili „stabilitu, předvídatelnost a perspektivnost“.
Kvůli omezování základních svobod a registrace kandidátů nebylo v ruských prezidentských volbách vytvořeno konkurenční prostředí. Podle agentury Reuters to uvedla Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). Kromě znemožnění konkurence pro jasného vítěze Vladimira Putina poukázali pozorovatelé mise OBSE také na neregulérnosti, jejichž cílem bylo posílit volební účast.
Políbil tygra i jesetera, v závěsném kluzáku, převlečen za ptáka, naváděl nad Sibiří zmatené jeřáby na správný směr, takže desítky ruských žen musely být umístěny kvůli neodolatelné vášni na psychiatrii.
Ruský vůdce Vladimir Putin s přehledem obhájil mandát. Po sečtení 99 procent volebních lístků získal 76,65 procent odevzdaných hlasů. Volilo jej přes 55 milionů Rusů. Ústřední volební komise dále informovala, že volební účast byla po sečtení 95 procent hlasů 63,7 procent. "(Volební účast) přesáhne 67 procent," řekl agentuře TASS místopředseda ústřední volební komise Nikolaj Bulajev.
Ukrajinské bezpečnostní složky i místní nacionalistické skupiny v neděli blokují vstupy do ruských konzulátů na Ukrajině, informovala ukrajinská média. Kyjev tak brání Rusům žijícím na ukrajinském území volit novou hlavu ruského státu. Jedná se o odvetu za to, že ruského prezidenta mohou volit i obyvatelé Krymského poloostrova, který Rusko v roce 2014 anektovalo. Moskva dnes ukrajinský postup odsoudila.
Slovo populismus mění význam. Dřív znamenal nezodpovědnou sociální politiku, dnes nechuť voličů poslouchat elity. Dosud jsme byli zvyklí, že byť i v západní Evropě populismus sice roste, nikdy se tam nevylije z břehů. Čtvrtého března se to změnilo.
Ruská prezidentská kandidátka Xenija Sobčaková ohlásila založení nové politické strany. Společně s bývalým poslancem dumy Dmitrijem Gudkovem tak chce sjednotit roztříštěnou liberální opozici, prohlásila podle agentury DPA na předvolebním mítinku v Moskvě.
Prezident Miloš Zeman poděkoval na Pražském hradě svým příznivcům i voličům, kteří v prezidentské volbě nevolili v prvním kole, ale přišli hlasovat v kole druhém. Rozhodli podle něj volby. Zeman Hradě na setkání s asi tisícovkou svých podporovatelů řekl, že vyhrát tentokrát bylo těžší než před pěti lety.
Vládní koalice se na Slovensku rozpadá. Strana Most-Híd se po několikahodinovém jednání vyslovila pro předčasné volby. Čím dříve, tím lépe. Předseda strany Béla Bugár uvedl, že v případě, že se k dohodě o nových volbách nedospěje, strana vystoupí z koalice premiéra Roberta Fica. Dodal, že Fico, který je předsedou nejsilnější vládní strany Směr-sociální demokracie, konání předčasných voleb při jednáních odmítl.
Američtí republikáni a demokraté se neshodli na závěrech vyšetřování kongresového výboru zkoumajícího údajné ruské vazby na volební kampaň prezidenta Donalda Trumpa. Zatímco republikáni vypracovali závěrečnou zprávu tvrdící, že k žádné tajné spolupráci Trumpova týmu s Rusy před volbami v roce 2016 nedocházelo, nejvýše postavený demokrat ve výboru oponoval, že ignorují zásadní fakta.
Kubánci v neděli zvolili 605 členů nového parlamentu, který bude příští měsíc volit hlavu státu. Tou se sice poprvé po půlstoletí zřejmě nestane nikdo z dosud vládnoucí rodiny Castrů, velké změny ale karibský ostrov zatím nejspíš nečekají. Nedělní volby označila kubánská opozice podle španělského deníku ABC za „frašku“, podle ní se sice „hlasovalo, ale nevolilo“. Kandidátů bylo totiž stejně jako křesel.
Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že se nestará o údajné ruské zásahy do prezidentských voleb v USA, protože akce nebyly spojeny s jeho vládou. V rozhovoru s americkou televizní stanicí NBC, který byl odvysílán v sobotu, Putin také zaspekuloval, že někteří z 13 ruských státních příslušníků, obviněných Spojenými státy z vměšování, nemusejí ani být etničtí Rusové.
Hnutí Žít Brno asi nebude mít v podzimních komunálních volbách v Brně vlastní kandidátku. Jeho zástupci chtějí být na magistrátní kandidátce Pirátů, kteří naopak byli před čtyřmi lety na kandidátce Žít Brno. O některé z čelných míst má zájem primátorův náměstek Matěj Hollan (Žít Brno), o post lídra bude usilovat zastupitelka Hana Kašpaříková (za Žít Brno). Řekl to brněnský předseda Pirátů a radní Brna Tomáš Koláčný, který chce být také lídrem. Podle něj rozhodne členská základna v primárních volbách. Hlasování začne v půli března.
Miloš Zeman ve čtvrtek na Pražském hradě složí svůj druhý prezidentský slib. Na společné schůzi poslanců a senátorů se tak ujme prezidentského úřadu na dalších pět let. Zeman byl do úřadu hlavy státu zvolen v lednu v druhé přímé volbě prezidenta, když ve druhém kole porazil Jiřího Drahoše.
Italské volby mnohá překvapení nepřinesly, alespoň ne lidem se střízlivým pohledem na evropskou realitu.
Dlouho nebylo tak jasno, kdo v Česku drží moc. V devadesátých letech dominovala pravice, než její převahu ukončila recese roku 1997. Po roce 2000 nastala levicová éra a v zemi nic nefungovalo bez sociální demokracie. Teď vládne Andrej Babiš, kterému sekunduje zavilý pán Pražského hradu.
Po brexitu se evropské elity začaly nervózně rozhlížet, kde si lidé nejvíce pohrávají s myšlenkou na odchod z Evropské unie.
Nedělní parlamentní volby v Itálii vyhrála podle předběžných výsledků středopravá koalice, v níž jsou nejvýraznějšími silami protiimigrační a euroskeptická Liga severu Mattea Salviniho a strana Vzhůru, Itálie expremiéra Silvia Berlusconiho.
Podle prvních odhadů výsledků nedělních parlamentních voleb v Itálii vyhrála středopravá koalice, v níž jsou nejvýraznějšími silami strana Vzhůru, Itálie (FI) expremiéra Silvia Berlusconiho a protiimigrační a euroskeptická Liga severu (LN) Mattea Salviniho. Jako nejsilnější jednotlivá strana z voleb podle odhadů vzešlo populistické protestní Hnutí pěti hvězd (M5S). Prognózy napovídají, že ani jedna z hlavních politických sil nezíská parlamentní většinu.
Ruský prezident Vladimir Putin se zapřisáhl, že Rusko nikdy nevydá Spojeným státům své občany, obviněné za oceánem ze vměšování do amerických prezidentských voleb v roce 2016. „Nikdy. Nikdy. Rusko nikomu nevydá své občany,“ prohlásil prezident v rozhovoru, poskytnutém americké televizi NBC, jehož výňatky byly v neděli odvysílány.
Nehledě na všechny skeptické úvahy o tom, že se v Rusku chystají předem rozhodnuté „prezidentské volby Vladimira Putina“, nás v půli března možná čeká podívaná, jaká si nezadá s dramatickým průběhem voleb amerických. A v lecčem je dokonce nejspíš i předčí: Alexej Navalnyj se totiž rozhodl hrát vabank.
Bývalý diplomat Pavel Fischer, druhý nejúspěšnější protikandidát prezidenta Miloše Zemana, bude na podzim kandidovat do Senátu v Praze 12, zatím jako nezávislý. Novinářům ve čtvrtek řekl, že jedná i o podpoře stran, nechce ale, aby byl kandidátem pouze jedné.
