Poslanci po několika měsících dohadů schválili možnost korespondenční volby pro Čechy žijící v zahraničí. Pevný termín hlasování stanovila na páteční odpoledne sněmovna na návrh vládního tábora, navzdory odporu opozice. To, že vládnoucí pětikoalice legislativu protlačí, se vzhledem k její většině očekávalo, hnutí ANO a SPD do ní ale tepalo jak za způsob projednávání, tak i kvůli motivaci za zákonem.
Vyjednávání v Evropském parlamentu je v plném proudu a účastní se ho i nově zvolení čeští europoslanci. Hnutí ANO například avizuje, že by chtělo dostat svou volební lídryni Kláru Dostálovou do předsednictva EP, naopak ve složité situaci je podle pozorovatelů Filip Turek, který by mohl v horším případě skončit bez frakce a tím pádem prakticky bez vlivu na chod europarlamentu. V některých otázkách, které se po eurovolbách otevřely, už je jasno.
Poslanecký klub hnutí ANO v pátek před jednáním sněmovny otevře debatu o tom, kdo by mohl nahradit nově zvolenou europoslankyni Kláru Dostálovou ve vedení Poslanecké sněmovny. Pro deník Echo24 to potvrdil místopředseda poslaneckého klubu a sněmovny Karel Havlíček. Ve hře jsou v tuto chvíli podle zákulisních informací tři jména. Koaliční strany avizují, že respektují právo hnutí ANO místopředsedu nominovat.
Chcete šokující srovnání? Bill Clinton, který odešel z úřadu amerického prezidenta v roce 2001, je mladší než oba dva nynější kandidáti na obyvatele Bílého domu. Clintonovi je 77, Donaldu Trumpovi čerstvě 78 a Joeu Bidenovi 81. Zvlášť mentální stav Bidenův je předmětem ostrých sporů. Poslední kolo vybuchlo kvůli záběrům ze setkání lídrů zemí G7. Na nich státníci sledují seskok parašutistů a aplaudují jim. Joe Biden se najednou od skupinky vzdálí a začne hledět na opačnou stranu. Trapnou situaci vyřeší až hostitelka summitu, italská premiérka Giorgia Meloniová, která amerického prezidenta nasměruje správným směrem.
Britská opoziční Labouristická strana má podle nového průzkumu veřejného mínění nakročeno k tomu, aby v červencových parlamentních volbách získala 453 ze 650 křesel. Naproti tomu konzervativci, kteří jsou nyní ve vládě, směřují k nejhorší porážce v historii a mohli by mít jen 115 mandátů, vyplývá ze sondáže agentury Ipsos, o jejíchž výsledcích informoval server stanice Sky News. Podle dalšího průzkumu od společnosti Savanta by se do parlamentu nemusel dostat ani současný premiér Rishi Sunak.
Volby do Evropského parlamentu měly zcela odlišný ráz od všech dosavadních voleb, počínaje rokem 1979. Poprvé hrály téměř ve všech zemích hlavní roli postoje k tématům nastoleným Evropskou komisí v posledních letech, jako je Green Deal, migrace nebo personální obsazení špiček bruselských institucí. V tomto smyslu to byly zatím ty nejevropštější volby. Doteď se vždycky jednostranně hlasovalo buďto proti stávajícím národním vládám, nebo podle toho, k jakému proudu voliči ideově tíhli. Prostě jste svým hlasem dávali vysvědčení vlastní vládě nebo větší či menší míře integrace. Tentokrát se poprvé ozval silný hlas proti samotné bruselské mocenské centrále.
S těmito volbami do Evropského parlamentu byla spjata téměř nepřirozená očekávání, ve stejném duchu se pokračuje i po volbách analýzami, že Evropa jde doprava. Proč je tento dojem přehnaný? A jaký budou mít posuny v EP zpětný vliv na naši domácí politiku? O tom jsme si povídali s Ondřejem Dostálem, kdysi stínovým ministrem zdravotnictví za Piráty, nově europoslancem za koalici Stačilo!, Luďkem Niedermayerem, dříve viceguvernérem ČNB a dnes staronovým poslancem za TOP 09 na kandidátce koalice Spolu, a Janem Zahradilem (ODS). Ten je po dvaceti letech na odchodu z europarlamentu.
Koncem května francouzský premiér Daniel Attal v předvolební debatě s Jordanem Bardellou, lídrem strany Marine Le Penové, jež se dnes jmenuje Rassemblement national (RN), obhajoval migrační pakt. Začal různými jeho výhodami, jež zmiňují i naši politici. Ale pak pokračoval: „A na přijímání migrantů máme solidaritu. Ale není to, jak říkáte, francouzská vesnice, které se bude týkat především. Jsou to země, které dnes odmítají vítat žadatele o azyl. Země Východu. Uvědomujete si, že se nám podařilo přimět je k podpisu dohody, kde říkají: Buď je vítáme jako Francie, Španělsko nebo Itálie, nebo finančně přispíváme na ochranu vnějších hranic?“
Stále více americká veřejnost spekuluje o možnosti, že by Demokratická strana vyměnila svého kandidáta na prezidenta do listopadových voleb Joa Bidena. Domněnky podněcuje téměř každé veřejné vystoupení současného amerického prezidenta v poslední době, kdy se Biden nechává podepírat bývalým prezidentem Barackem Obamou či video, na kterém ztuhne a celou minutu jen nepřítomně zírá. Podle serveru DailyMail podobné incidenty pobízí k myšlence, že Biden z kandidatury buďto odstoupí sám, nebo bude k odstoupení nucen.
Národně konzervativní Národní sdružení (RN) Marine Le Penové by v prvním kole francouzských parlamentních voleb získalo 33% podporu, zatímco aliance levicových stran by získala 28%, čímž se přiblížila protimigrantskému bloku RN. Vyplývá to z nejnovějšího průzkumu volebních záměrů. Vítěz evropských voleb RN zůstává ve vedení, ale nyní ztrácí dva body ve srovnání s posledními měřeními Ifop, které Národnímu sdružení přisuzovalo 35%.
Volební neúspěch Pirátů v evropských volbách vnesl do strany rozbroje. Ve straně panují neshody, zda vina leží na vedení strany či zda je potřeba situaci reflektovat na úrovni celorepublikového sněmu. Po tradičních hádkách na veřejně přístupném pirátském fóru řešil situaci stranický republikový výbor. Došel však jen k tomu, že je třeba učinit změny. Piráti po zisku 13,95 procenta hlasů ve volbách v roce 2019 letos klesli na 6,20 procenta.
Minulý týden proběhly evropské volby a v českých médiích prozatím byly interpretovány málo – samozřejmě především ve vztahu k tuzemské politice, leč málo bohužel ve vztahu k té evropské a k tomu, jak výsledky promění uvažování a chod Evropského parlamentu. A málo prostoru dostala také interpretace přespolních výsledků. Nabízím proto pohled k sousedům do Saska a do Lužice, kde se dějí věci, jež by nás vzhledem k volebnímu potenciálu AfD v zářijových zemských volbách přece jen měly zajímat, protože se nás patrně dotknou. Nuže v celém Sasku vyhrála eurovolby strana Alternativa pro Německo, získala celkem 31,8 % hlasů.
V Česku se zatím debatu ohledně nominace kandidáta do Evropské komise nepodařilo rozseknout, byť se nejčastěji hovoří o čerstvě zvolené europoslankyni Danuši Nerudové nebo zvláště o ministrovi průmyslu a obchodu Jozefu Síkelovi (oba STAN), případně o pirátském Marcelu Kolajovi, který neobhájil poslaneckýmandát. Naopak například v Polsku už je prakticky jasné, že kandidátem bude ministr zahraničí Radek Sikorski. Podobně jasno je i na Slovensku. Deník Echo24 přináší přehled vývoje v dalších vybraných zemích.
Reformy vnitřního fungování a kampaní Pirátské strany je třeba provést do konce příštího měsíce. Předsednictvo k tomu dostalo důvěru od širšího vedení strany, řekl dnes novinářům po jednání stranického republikového výboru předseda Pirátů a vicepremiér pro digitalizaci Ivan Bartoš. Výrazné zúžení by se mělo týkat administrativních a mediálních skupin. V reakci na výsledek voleb do Evropského parlamentu podle něj ještě před jednáním rezignoval dosavadní vedoucí mediálního odboru.
Sotva se Berlín po několika dnech probral po překvapivém rozpuštění francouzského parlamentu prezidentem Emmanuelem Macronem, začala se německá vláda připravovat na „nejhorší možný scénář“: vstup Jordana Bardelly nebo jiného člena Národního sdružení (RN) do Matignonu, sídla francouzské vlády, píše deník Le Figaro. Tato obava, která překonala jakoukoli jinou volební hypotézu, se obšírně zhmotnila v pátek do výjimečného setkání, které narychlo svolali němečtí diplomaté.
Ihned poté, co před týdnem v eurovolbách ve Francii s výrazným náskokem zvítězilo opoziční Národní sdružení (RN) v čele s Jordanem Bardellou, rozpustil prezident Emmanuel Macron parlament a vypsal nové volby do Národního shromáždění už na konec června. Macronův nečekaný krok vyvolal šok a následně chaos na politické scéně, především v řadách pravé i levé opozice. To bylo zřejmě mimo jiné i Macronovým cílem, nicméně mezi voliči si nepolepšil.
Pokud palčivé problémy nebudou řešit středové strany, chopí se jich populistické okraje politického spektra. Řešení může být nakonec radikálnější, než by se leckomu mohlo líbit. Právě se o tom přesvědčují lídři Británie a Francie. Rishi Sunak a Emmanuel Macron spolu soutěží ve vyhlášení nejméně pochopitelných předčasných voleb. Pokud se situace bude vyvíjet, jak naznačují průzkumy, nejspíš na obou stranách kanálu La Manche dojde k vymření tradiční pravice a nástupu populistů různého druhu. Vezměme si nejdříve příklad Británie. Tam jsou Sunakovi konzervativci u moci již 14 let – a všichni jich už mají plné zuby.
Donald Trump je vinen ve všech bodech obžaloby. Takové titulky obletěly svět předminulý týden, když newyorská porota uznala Trumpa zodpovědným z 34 trestných činů. Poprvé v americké historii byl bývalý prezident a současný kandidát na hlavu státu oficiálně prohlášen za kriminálníka. Nicméně právní bitva tím nekončí. Začíná odvolací kolečko, které má potenciál vystoupat až k Nejvyššímu soudu. I když porota zřejmě nemohla rozhodnout jinak, pochyby nad celým právním konstruktem zůstávají. Rozetnout je mohou teprve tribunály vyšší instance. V ideálním světě by se nejdřív stal zločin a následně by byl hledán pachatel.
Lidovci v evropských volbách získali pouze jednoho europoslance, čímž nebyla splněna podmínka, kterou si sám stanovil šéf KDU-ČSL Marian Jurečka pro potenciální obhajobu své funkce. Uvnitř strany se tak už začíná řešit, zda Jurečka své slovo dodrží, respektive, kdo by ho mohl nahradit. Představitelé strany pro Echo24 řekli, že chtějí počkat na říjnový sjezd, podle osloveného experta nicméně straně chybí charismatičtí lídři. Ve hře je přitom hned několik jmen.
Britská národní strana Reform UK vedená Nigelem Faragem v průzkumu preferencí před červencovými volbami poprvé předstihla vládnoucí Konzervativní stranu premiéra Rishiho Sunaka. Podle sondáže agentury YouGov zveřejněné dnes webem listu The Times jí chce dát hlas 19 procent voličů, zatímco konzervativcům 18 procent. Suverénním vítězem voleb se podle průzkumu stanou levicoví labouristé se 37 procenty hlasů.
Lidovci očekávají, že podzimní volební sjezd přinese změny současného vedení strany. Zda by měl funkci předsedy KDU-ČSL obhajovat Marian Jurečka, většina z oslovených politiků nechce předjímat. Senátor, starosta Vsetína, bývalý hejtman a někdejší šéf KDU-ČSL Jiří Čunek je nicméně přesvědčen o tom, že Jurečka měl skončit už před několika měsíci. Sjezd se koná v Olomouci 18. a 19. října, měsíc po krajských a senátních volbách.
Největší šok eurovoleb bude v době, kdy se tento text dostane ke čtenářům, asi už dostatečně vstřebán. Potvrdilo se (opět), že Twitter není skutečný život. Tam sklízela Danuše Nerudová ovace za to, jak si Filipa Turka namazala na chleba. Volební výsledky a jejich srovnání s průzkumy před duelem ukazují něco jiného. Ale to není jediné pravidlo, na něž bublina Nerudové zapomněla (a ostatně Turkovi se zvládání jiných sociálních sítí osvědčilo). To další zní, že ta, kterou národ zná jako třetí v loňských prezidentských volbách, nemá zviditelňovat člověka, o němž ještě před měsícem většina Čechů netušila, že existuje.
Nedávné výsledky voleb do Evropského parlamentu podle všeho ukázaly významný posun v politických preferencích mladých voličů, kteří se čím dál častěji odklánějí od tradičních levicových stran směrem k pravicovým alternativám. Zatímco zahraniční média píší o změnách v Německu, Itálii nebo Portugalsku, v České republice zase u mladé generace zaznamenal úspěch lídr koalice Přísahy s Motoristy Filip Turek.
Krátce po vyhlášení voleb do Evropského parlamentu se rozhořel boj o to, kdo vlastně volil seskupení kolem Filipa Turka. Formace Přísaha / Motoristé sobě, jejíž byl Turek hlavní postavou, fantasticky zvládla koncovku volební kampaně a získala přes deset procent hlasů. Neobvyklá stabilita preferencí ve všech regionech naznačuje, že šlo hodně o hlasy protestní, podobně jako kdysi v případě Věcí veřejných. Šéf agentury STEM Martin Buchtík tvrdí, že Turek čerpal hodně od lidí, co se neúčastnili ani sněmovních voleb v říjnu 2021, ani prezidentských v lednu 2023.
Roli černého koně v eurovolbách potvrdila koalice Přísahy s Motoristy sobě, která skončila třetí a získala hned dva mandáty v Evropském parlamentu (EP). Okamžitě se tak rozjela debata, odkud tyto mimosněmovní subjekty vzaly 10,26 procenta voličů, kteří jim dali svůj hlas. Analytik agentury Ipsos Michal Kormaňák rozebral zdroje voličů a zároveň avizuje, že se žádná konkrétní strana nemusí v tuto chvíli dlouhodobě obávat.
Dalším útokem expremiéra Andreje Babiše na jeho nástupce Petra Fialu začala středeční schůze sněmovny o korespondenční volbě. Program mimořádné schůze svolané z koaličního podnětu schválila hlasy vládního tábora asi po hodině, kterou vyplnila vystoupení zástupců opozičního hnutí ANO na jiná témata. Předseda ANO se ale opřel do premiéra Petra Fialy (ODS), označil ho za „patologického lháře“, podle něj předseda vlády zešílel, pokud tvrdí, že se vládě vůči opozici daří. Fiala v jednacím sálu nebyl, byl omluven.
Britský premiér Rishi Sunak představil program své Konzervativní strany ve snaze zvrátit vývoj kampaně před červencovými volbami, v nichž vládní straně hrozí drtivá porážka od opozičních labouristů. Mezi hlavními novinkami je příslib dalšího snížení odvodů na sociální pojištění, uvádějí britská média. Kromě snižování daní Sunak slíbil také výrazné omezení imigrace do Británie. "Jsme v těchto volbách jedinou stranou s velkými nápady, které z naší země udělají lepší místo k životu," prohlásil premiér na mítinku v areálu závodního okruhu Silverstone
„Moje myšlenky jsou pro novináře příliš komplikované.“ Tak zní parafráze výroku Emmanuela Macrona z roku 2017. Tehdy jeho kancelář zdůvodnila, proč se francouzský prezident nezúčastní tradičního interview na Den Bastily, tím, že Macronův „složitý myšlenkový proces se špatně přizpůsobuje hře na otázky a odpovědi s novináři“. Na první pohled nepochopitelné Macronovo rozhodnutí vyvolat po oznámení výsledků evropských voleb předčasné parlamentní volby je připisované právě jeho komplexnímu rozhodovacímu procesu. Zatím se jedná o jediný konkrétní dopad eurovoleb, který navíc vyvolal paniku napříč kontinentem.
Mezi jednoznačně poražené ve volbách do Evropského parlamentu v Česku patří Piráti. V tom zrychleně ubíhajícím čase zdejší nejenom politiky je snadné zapomenout, že před posledními sněmovními volbami to byla strana, o níž se předpokládalo, že by se mohla stát hlavní opoziční silou, největší protiváhou ANO. Andrej Babiš se vůči nim také tenkrát vymezoval jako proti nejdůležitějšímu protivníkovi. V příštích parlamentních volbách to tak, řekl bych, nebude, Piráti v nich možná budou bojovat o holé přežití. Co se stalo? Na tuhle otázku existují jaksi standardizované odpovědi.
Předseda KDU-ČSL Marian Jurečka chce v klidu zvážit kroky k vyvození osobní zodpovědnosti za výsledky víkendových eurovoleb, ve kterých jeho strana ztratila jeden z dvou mandátů, a věc prodiskutovat s dalšími členy vedení. Napsal to v dopise spolustraníkům, který má k dispozici agentura ČTK. Zopakoval, že zisk jednoho mandátu nepovažuje za úspěch a sám sobě stanovil několik podmínek pro možnou obhajobu nejvyššího stranického postu na podzimním sjezdu.
