Maďarská prezidentka Katalin Nováková míří na návštěvu Kyjeva na pozvání ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, informoval v pátek maďarský server Index. Na Ukrajinu podle něj prezidentka cestuje vlakem přes Polsko. Zelenskyj už v červnu pozval na Ukrajinu premiéra Viktora Orbána, tato návštěva se však zatím neuskutečnila. Vztahy mezi oběma sousedními zeměmi v posledních letech trpí vzájemnými spory.
Podle zdroje agentury Reuters ze Severoatlantické aliance řekl ve středu americký prezident Joe Biden na jednání zástupců G7 a NATO, že výbuch způsobila střela ukrajinské protivzdušné obrany. Již dříve Biden řekl, že vzhledem ke trajektorii střely je nepravděpodobné, že by raketa byla odpálena z Ruska. Raketu, která v úterý zasáhla Polsko, vypálily podle předběžných zjištění zřejmě ukrajinské ozbrojené síly, které mířily na přilétající ruskou střelu. Napsala to agentura AP s odvoláním na tři nejmenované americké činitele.
Již několik týdnů trvají v Maďarsku výpady členů vlády Viktora Orbána proti Spojeným státům v souvislosti s válkou na Ukrajině. Americké velvyslanectví proto zveřejnilo na twitteru video, ve kterém poukazuje na "drsný antiamerikanismus. Ve videu se objevují protiamerické výroky vládních představitelů nebo jejich mediálních spojenců, píše web BBC. Američané se ohradili proti "drsným antizápadním a antiamerickým" prohlášením členů maďarské vlády.
Doba se změnila. Prudký růst státních dluhů už se netoleruje. To je tvrdá lekce, kterou v posledních dnech dali investoři Velké Británii a Maďarsku. Poté, co finančníci sledovali, jak se politici v Londýně a Budapešti rozhodli roztáčet inflaci dalšími obřími státními dluhy, poslali ke dnu libru i forint: s nimi prudce zvýšily úroky ze státních dluhopisů. V Londýně byla politická reakce velmi rychlá. Nejdřív byl odvolán ministr financí Kwasi Kwarteng, který představil rozpočet s výraznými škrty daní a zároveň prudkým růstem státních výdajů. Výsledkem tohoto pokusu o oživení ekonomiky měl být prudký růst státních dluhů.
Bez větší pozornosti českého i evropského publika se právě v Maďarsku rozjíždí velká měnová krize. Jak se v Evropě těžko hledají dvě země, které by byly v tolika ohledech odlišnější než Velká Británie a Maďarsko, teď mají jedno společné. Plány tamních politiků postavené na nekontrolovaném růstu státních dluhů si investoři vyhodnotili jako tak velké riziko, že poslali ke dnu britskou libru a forint. A poslali je ke dnu tak rychle, že se tamní centrální banky musely pustit do mimořádných záchranných operací, aby pády měn aspoň zmírnily.
Maďarský premiér Viktor Orbán požádal guvernéra maďarské centrální banky a svého ministra financí, aby do konce letošního roku zmenšili míru inflace alespoň o polovinu. Centrální banka proti ní zasahovala už v uplynulých dnech a další kroky udělala v pátek, zřejmě se jí prozatím podařilo zastavit propad forintu. Maďarsko se potýká s inflací přes 20 procent, centrální banka v reakci na inflaci a na oslabení forintu přijímala drastická opatření.
Míra inflace v Maďarsku v září vystoupila na 20,1 procenta, zatímco v srpnu byla na hodnotě 15,6 procenta. Ve své zprávě to v úterý oznámil maďarský statistický úřad. Zvyšují se hlavně ceny energií, meziročně jsou dražší o 62,1 procenta. Ekonomové očekávali, že míra inflace v září vystoupí k 19 procentům. Proti srpnu pak ceny vzrostly o 4,1 procenta.
Cenový strop na ruskou ropu navrhovaný v rámci osmého balíku protiruských sankcí Evropské unie se nebude vztahovat na dodávky prostřednictvím ropovodů. Uvedl to podle agentury MTI maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó. Dodal, že ze sankcí byla vyňata jaderná energetika, takže nebudou mít vliv na výstavbu nových bloků maďarské jaderné elektrárny Paks. EU uvaluje sankce na Rusko kvůli jeho útoku na Ukrajinu.
Poslanci Evropského parlamentu v týdnu rozhodli o tom, že Maďarsko již nelze kvůli údajnému trvalému porušování evropských hodnot ze strany vlády premiéra Viktora Orbána považovat za plnohodnotnou demokracii, stalo se prý "volební autokracií".
Ruský Rosatom začne v následujících týdnech stavět dva nové bloky maďarské jaderné elektrárny Paks. Píše o tom britská BBC s odvoláním na vyjádření maďarského ministra zahraničí Pétera Szijjárta. Smlouva mezi Ruskem a Maďarskem byla podepsána v roce 2014 a jejím předmětem je rozšíření elektrárny. Podle ministra by nové bloky mohly být hotové v roce 2030. Cena stavby se odhaduje na 12,5 miliardy eur (zhruba 310 miliard korun).
„Vytáhneme všechna děla v našem arzenálu a zahájíme palbu,“ zní jedno varování ze strany polské vlády. Dále upozorňuje, že přijme strategii „oko za oko, zub za zub“, a „nevylučuje žádné možnosti“. Polsko je momentálně jeden z nejbližších spojenců bojující Ukrajiny, zásobující Kyjev zbraněmi a starající o zraněné ukrajinské vojáky; přes letiště v Řešově vede hlavní trasa západní pomoci. Bez kontextu by bylo jednoduché výše uvedené věty interpretovat jako varování Moskvě, možná dokonce polské signalizování, že se do konfliktu zapojí přímo. Jenže tyto výroky nemířily do Moskvy, ale do Bruselu.
Se štědrou státní pomocí je v některých zemích na východním křídle EU konec. Minulostí se také stala doba, kdy se příjmy zaměstnanců zvyšovaly až dvouciferným tempem. Takovým způsobem teď roste inflace, náklady na potraviny se zvyšují o 15 až 22 procent, prudce stoupají náklady na energie. Vzhledem k tomu, že domácnosti snižují spotřebu, mění ekonomové odhadya růstu HDP a hrozí celoevropská recese. Ve své analýze to uvedla agentura Reuters.
Cesty Polska a Maďarska se kvůli rozdílným postojům k válce na Ukrajině rozešly, řekl podle agentury PAP polský premiér Mateusz Morawiecki. V podobném duchu se již dříve vyjádřil také předseda maďarské vlády Viktor Orbán. „Potvrzuji slova premiéra Orbána, že se cesty Polska a Maďarska rozešly,“ řekl Morawiecki v pátek večer při návštěvě obce Kózki východně od Varšavy. Orbán minulý týden řekl, že válka na Ukrajině otřásla maďarsko-polskou spoluprací, která je podle něj základem takzvané visegrádské čtyřky (V4).
Maďarsko dává stejně jako zbytek Evropské unie najevo nesouhlas s ruskou invazí na Ukrajinu, řekl dnes ve Vídni rakouský kancléř Karl Nehammer po setkání s maďarským premiérem Viktorem Orbánem. Na kancléře se před dnešní Orbánovou návštěvou v Rakousku snesla kritika, že přijímá předsedu maďarské vlády, který o víkendu pronesl kontroverzní projev o "nesmíšené maďarské rase". Orbán je kromě toho znám svým odmítavým postojem k protiruským sankcím přijímaným Západem.
Maďarští poslanci přijali usnesení, podle kterého by měly být zrušeny přímé volby do Evropského parlamentu a parlamenty jednotlivých zemí by měly mít práva veta ohledně nových právních předpisů přijatých Evropskou unií. Většinu v maďarském zákonodárném sboru má národně-konzervativní strana Fidesz premiéra Viktora Orbána.
Napětí na tzv. balkánské trase se stupňuje. Podle maďarského ministra zahraničí Pétera Szijjártó je jižní hranice Maďarska „prakticky v obležení kvůli nelegální migraci“. Agresivita a útoky migrantů prudce rostou. V sousední Vojvodině došlo u maďarských hranic počátkem července k přestřelce mezi Pákistánci a Afghánci. Zůstal jeden mrtvý a několik zraněných. Srbská police u nich zabavila automatické pušky a řadu dalších zbraních. Maďarsko zahájilo nábor do nového zvláštního pluku pohraničních myslivců.
Maďarsko vyhlásilo stav energetické nouze, jehož součástí je zákaz vývozu zdrojů energie. Zrušilo také mnoho let platný cenový strop u energií pro domácnosti s nadprůměrnou spotřebou a plánuje zvýšit domácí těžbu zemního plynu. Soubor opatření, která začnou platit od srpna, má zemi připravit na nadcházející zimu. Uvedl to šéf kanceláře maďarského premiéra Gergely Gulyás. Těžba zemního plynu by se podle plánů maďarské vlády měla zvýšit ze současných 1,5 na dvě miliardy metrů krychlových ročně.
Americká vláda hrozí maďarské vládě vypovězením staré smlouvy, která zabraňuje dvojímu zdanění. Na první pohled odtažitá zpráva, avšak skrývá v sobě jeden z důvodů dramatického stavu, do něhož jsme na Západě dospěli. Američané to nedělají jako odvetu za nějaké bilaterální spory, například majetkové (ačkoli Viktor Orbán Bidenův Bílý dům ideologicky irituje). Dělají to proto, že vláda v Budapešti se rozhodla vzepřít jednomu nadnárodnímu politickému projektu, který si Biden bez toho, aby tomu předcházela veřejná rozprava, a bez větší pozornosti světové veřejnosti dohodl v rámci G7.
Maďarsko musí podle premiéra Viktora Orbána kvůli válce na Ukrajině zrychlit svůj program rozvoje obrany. V pravidelném rozhovoru pro rozhlasovou stanici Kossuth také řekl, že potřebné nejsou další protiruské sankce, ale okamžité příměří a mírová jednání. Orbán, který se svojí stranou Fidesz v dubnu vyhrál čtvrté parlamentní volby v řadě, řekl, že Maďarsko není ochotné jednat s Evropskou unií o jakémkoliv případném embargu na ruský plyn nebo o omezení jeho odběru
O Maďarsku a Polsku se často mluví a píše jako o euroskeptických suverenistických zemích. Šedesát devět procent Maďarů a padesát devět procent Poláků by přitom chtělo podle aktuálního průzkumu Eurobarometru ve svých zemích okamžité přijetí eura. Ta čísla jsou s malými výkyvy už roky stejná. Výrazně vyšší než v Dánsku nebo ve Švédsku, kde většina společnosti euro odmítá. Ve Švédsku je pro přijetí jen 45 procent lidí. Maďaři a Poláci nejsou žádní eurofilové. Společnou měnu chtějí, protože nevěří v sílu a stabilitu svých vlastních měn. Vědí proč.
Summit Evropské unie v noci na dnešek našel shodu na embargu, které se bezprostředně dotkne více než dvou třetin dovozu ruské ropy. Na twitteru to krátce před půlnocí oznámil šéf vrcholných unijních schůzek Charles Michel. Cílem je podle něj co nejvíce zvýšit tlak na Rusko, aby ukončilo svou válku na Ukrajině. Podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové uzavřená dohoda vychází vstříc požadavkům Maďarska, které ji dosud odmítalo podpořit.
Maďarsko má výhrady k nejnovějšímu návrhu podoby embarga Evropské unie na ruskou ropu, nezohledňuje prý energetickou bezpečnost země. Při příchodu na jednání unijních lídrů to v Bruselu novinářům řekl maďarský premiér Viktor Orbán. Budapešť podle něj podporuje Evropskou komisí navrženou výjimku pro ropu přepravovanou ropovody, chce však mít zajištěný přístup k této surovině také v případě jejich poškození či výpadku.
Včera v Budapešti skončila konference CPAC pořádaná rok co rok Americkou konzervativní unií (ACU), letos historicky poprvé v Evropě. Autor ji absolvoval celou, a může tedy zodpovědně napsat, že svého vrcholu konference dosáhla hned v prvních půlhodině – zahajovacím projevem maďarského premiéra. Tento muž, který před měsícem dokázal počtvrté v řadě a ústavní většinou vyhrát volby, ještě navíc když se jmenuje Viktor Orbán, přirozeně nešetří sebevědomím. Takže Orbán na začátku své řeči oznámil, že konzervativcům z USA dává k použití recept na volební úspěch.
„Maďarsko je laboratoř, kde jsme testovali protijed na progresivní vládnutí," řekl ve čtvrtek maďarský premiér Viktor Orbán a představil svůj dvanácti bodový program „open source.“ Ten by měli konzervativci z celého světa následovat, pokud chtějí uspět. Plán přednesl na Konferenci konzervativní politické akce (CPAC), kde uvedl, že po dubnových vítězných volbách v Maďarsku, kde obhájil už počtvrté mandát, převládl křesťanský konzervatismus.
Americký kapitalismus ještě není mrtvý. To není zpráva pro investory, týká se spíš probíhajícího potýkání o to, zda se pracoviště soukromých firem stanou vektorem progresivní revoluce. Čtenáři si možná vzpomenou, že Antonio García Martínez, komentátor a pracovník v informačních technologiích příležitostně citovaný na těchto stránkách, se loni v květnu stal zaměstnancem firmy Apple, aby ho za dva dny firma na nátlak zaměstnanců vyhodila. Názory vyjádřené v jeho knize prý neodpovídaly požadavkům na inkluzivní atmosféru na pracovišti.
Maďarský premiér Viktor Orbán v parlamentu složil přísahu a při té příležitosti varoval před hospodářskou recesí v Evropě, obnovil kritiku Bruselu a volal po mírových jednáních o Ukrajině. Informovala o tom agentura Reuters, podle níž Orbán také řekl, že orgány Evropské unie dennodenně zneužívají své moci. Šéfové Evropské komise (EK) a Evropské rady v gratulačních prohlášeních uvedli, že se těší na spolupráci s Maďarskem.
Visegrádská čtyřka je již přes třicet let hlavním formátem, přes který se řídí spolupráce Česka, Polska, Maďarska a Slovenska na světové scéně. Společně tyto země usilovaly o vstup do NATO a EU a často fungují jako blok při vyjednáváních v Bruselu. Válka na Ukrajině však odhalila rozpory. Zatímco Polsko, Česko a Slovensko se rezolutně postavily za Ukrajinu a dodávají jí ve velkém zbraně a další pomoc, Maďarsko odmítlo povolit transporty zbraní přes své území.
Polsku a Maďarsku stále hrozí, že přijdou o evropské dotace kvůli svým vládám. Důvodem je, že Evropské unii i Evropské komisi vadí, že údajně má docházet v těchto dvou státech k porušování zásad právního státu. Už dříve si europoslanci odhlasovali, že Polsko i Maďarsko porušuje unijní hodnoty a mají na ně být uvaleny sankce. Polsko je přitom v současné době pod vlnou uprchlické krize a Ukrajinu vyzbrojuje a podporuje jako jeden z předních států Evropy.
Maďarsko v neděli opět zablokovalo návrh Evropské komise uvalit embargo na dovoz ruské ropy, protože by to prý znamenalo katastrofu pro ekonomiku Budapešti. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura Bloomberg. Jednání sedmadvacítky tak skončilo neúspěšně a mělo by pokračovat během několika dnů. Předsedkyně EK Ursula von der Leyenová ve středu představila návrh do konce letošního roku úplně zakázat dovoz ruské ropy do Evropské unie. Podle ekonoma Lukáše Kovandy může o taktiku Maďarska své partnery ještě déle tlačit a vymoci si pro sebe výhodnější pozici.
Maďarsko nemůže přijmout návrh Evropské komise (EK) týkající se sankcí na dovoz ruské ropy v jeho současné podobě, oznámil podle Reuters premiér země Viktor Orbán. Přijetí návrhu by podle něj totiž znamenalo „atomovou bombu“ svrženou na maďarskou ekonomiku. Předsedkyně EK Ursula von der Leyenová ve středu představila návrh do konce letošního roku úplně zakázat dovoz ruské ropy do Evropské unie, dnes mají o věci v Bruselu jednat diplomaté členských zemí bloku.
