Ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) by byl pro zrušení principu jednomyslnosti při rozhodování o zahraničněpolitickém směřování Evropské unie. Uvedl to v rozhovoru pro portál iRozhlas.cz, ve kterém rovněž okomentoval oficiální zahájení přístupových rozhovorů s Ukrajinou a zablokování další finanční pomoci napadané zemi ze strany Maďarska. Zvláště maďarský postoj vůči ruské agresi zavdává podle Dvořáka podnět k otevření debaty o funkčnosti veta v unijních rozhodovacích procesech.

„Myslím, že se o tom musíme seriózně bavit a hledat [nový] model. Jsem připraven podpořit zrušení jednomyslnosti při rozhodování v otázkách v některých oblastech, kde dosud platí,“ odpověděl ministr Dvořák na otázku, zda by měla být zrušena jednomyslnost při rozhodování o vnějších vztazích Unie.

Svoji pozici Dvořák zdůvodňuje přístupem maďarské vlády, která tento týden zablokovala balík další finanční pomoci pro Ukrajinu. „Myslím si, že pan premiér Orbán svým chováním dává jasný signál, že ta věc je velmi naléhává,“ prohlásil. Maďarský ministerský předseda se prostřednictvím blokování podpory určené pro Ukrajinu snaží donutit evropské orgány, aby uvolnily dotace určené pro jeho zemi, které Evropská komise zmrazila kvůli činnosti Orbánovy vlády, jež se podle jejího názoru dopouští útoků vůči právnímu státu. To se mu také povedlo.

Evropské země nyní hledají způsob, jak maďarské veto obejít. Podle ministra Dvořáka je současná situace přímočařejší než v případě rozhodnutí o připuštění Ukrajiny k přístupovým rozhovorům. „U peněz už je to jednodušší,“ řekl Dvořák, „protože tam nikdo nemůže zabránit tomu, aby se ostatní, kteří peníze poskytnout chtějí, dohodli a ze svých vlastních rozpočtů místo přes bruselskou strukturu posílali svůj podíl rovnou do Fondu pro obnovu Ukrajiny.“ Současná Orbánova strategie podle něj dost možná představuje jen hru pro domácí publikum, Maďaři však reálně nemohou zabránit ostatním zemím, aby peníze Ukrajině poskytly.

Přesto je podle ministra nutné se o budoucí existenci veta začít bavit. Dvořák však prohlásil, že se jedná pouze o jeho osobní názor, a že česká vláda oficiální stanovisko k této otázce dosud prý definované nemá. Ministr podle svých slov také není schopen odhadnout, nakolik je jeho vztah k unijnímu vetu sdílen ostatními členy vlády. „Je mi jasné, že příliš velká politická odvaha k takovému kroku v tuto chvíli není,“ uvedl.

Dvořák také připomněl reakce, které vyvolaly výroky prezidenta Petra Pavla, jenž v říjnu v rámci projevu na univerzitě v belgických Bruggách prohlásil, že je nutné „zvážit různé návrhy, jak upravit rozhodovací proces EU, včetně přechodu k hlasování kvalifikovanou většinou v některých oblastech.“ Za tato slova si Pavel vysloužil kritiku jak z řad vládních stran, tak od opozice. Například europoslanec za KDU-ČSL Tomáš Zdechovský pro Echo24 řekl, že omezení veta vypadá velmi jednoduše, ale ďábel je skrytý v detailu. „Vypadá to jako pokroková myšlenka, ale představte si, že někdy toto hlasování prohraje Německo nebo Francie. Podle mě prezident tyto souvislosti nedomyslel,“ uvedl Zdechovský. Opoziční lídr Andrej Babiš zase prohlásil, že „ztráta veta by pro nás byla fatální“, a že v takovém případě by „nás všechny řídilo Německo s Francií“. Dvořák nyní podobné reakce označil za „až hysterické“ a souznil s Pavlovým názorem, že o omezení veta je třeba „alespoň zahájit debatu“.