Bankovní rada České národní banky zvýšila základní úrokovou sazbu o 0,5 procentního bodu na pět procent. Informovala o tom mluvčí centrální banky Markéta Fišerová. Důvodem růstu sazeb je rostoucí inflace a s tím spojená snaha centrální banky tlumit inflační očekávání, tedy že inflace nadále rychle poroste. Takto vysoko byla základní úroková sazba naposledy v roce 2001.
Volkswagen se připravuje na svět po globalizaci. Hlásí titulek nejvlivnějšího globálního deníku světa, amerického Wall Street Journal. V detailní analýze popisuje, jak německá automobilka, která stejně jako tento deník byla jedním ze symbolů globalizace, zásadně mění strategii. Ta by měla stát v budoucnu na „resilienci“, větší odolnosti před globálními riziky. V poslední době svět zasáhla hned tři. Válka, pandemie a obchodní spory.
Pro dvě třetiny českých firem má válka na Ukrajině má negativní dopad na jejich podnikání.Stejná část firem dlouhodobě či krátkodobě zaměstnává občany Ukrajiny. Vyplývá to z dotazníkového šetření, které uskutečnila Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ve třetím březnovém týdnu mezi stovkou podniků. U 52 procent firem se nikdo z ukrajinských pracovníků nevrátil kvůli válce zpět do vlasti. Do pěti procent Ukrajinců se vrátilo u 24 procent firem.
Ruský vpád na Ukrajinu má a hlavně bude mít i mohutné ekonomické dopady. Nejsou to jen přímé hospodářské škody pro Ukrajinu, ale i sankce uvalené západní Evropou a USA na Rusko (bývalý třetí svět se nepřidal). Aspoň teď vypadá zcela reálně budoucnost, v níž někde mezi Ruskem a EU povede železná opona, tentokrát hospodářská. EU se od Ruska ekonomicky odpoutává, zatímco Rusové uzavírají ad hoc smlouvy na odběr svého plynu a dalších surovin s Indií, Pákistánem, Čínou a dalšími. Ekonomka Elisabeth Christenová je specialistkou na mezinárodní obchod v rakouském institutu WIFO ve Vídni.
Velkou bouří nevole může vyvolat obnovené jednání o Transatlantickém obchodním a investičním partnerství (TTIP) mezi Evropskou unií a Spojenými státy. Tato dohoda o volném obchodu byla předmětem masových demonstrací, které probíhaly zejména v Německu. Právě Německo chce o partnerství jednat na čtvrtečním summitu v Bruselu, kam dorazí prezident Spojených států Joe Biden.
Růst ekonomiky koncem letošního roku na nule a inflace kolem 13 až 14 procent. Tak vidí guvernér centrální banky Jiří Rusnok kondici České republiky v době, kdy bude banku přebírat jeho nástupce. A to je ještě odhad, do něhož se úplně nepromítla válka na Ukrajině, která zvedá už tak rekordně vysoké ceny elektřiny, ropy a plynu. Je to dost tvrdá verze stagflace. Nebezpečného stavu, kdy ceny rostou výrazně rychleji než výkon ekonomiky. Znamená to pád životní úrovně. Za to, co si vyděláme, si koupíme méně než loni. Do této těžké doby musí prezident Miloš Zeman vybrat na jaře nového guvernéra a dva členy bankovní rady.
Vladimir Putin všemi těmi dramatickými projevy přiznává, že ekonomická izolace, kterou použil Západ, je skutečně silnou zbraní, na niž Rusko moc nemůže odpovědět. Mohlo by udělat jedinou věc, která by některé země v čele s Německem v Evropě skutečně bolela. Odstřihnout Evropu od dodávek plynu. To ale Moskva neudělala a ani se k tomu nechystá. Do Evropy naopak nyní proudí víc ruského plynu než před invazí na Ukrajinu. Strach, že Putin zavře plynové kohoutky, byl lichý. Platby za proudící plyn a ropu jsou v této chvíli fakticky jediné v dolarech a eurech, k nimž se Rusko dostává.
Guvernér České národní banky (ČNB) Jiří Rusnok se nechal slyšet, že přetrvávající vysoká inflace se projeví na dramatickém snížení hospodářského růstu České republiky. Růst českého HDP podle jeho mínění může koncem letošního roku klesnout až k „černé nule“, uvedl v Otázkách Václava Moravce. Vyjádřil se také k hospodářské situaci Ruska, které sevřely ekonomické sankce celého světa.
Po vpádu na Ukrajinu se Rusko dostalo do izolace, zastavila se výměna nejenom ekonomická, ale i kulturní. Zároveň se z Ruska stalo velké téma, potřeba porozumět tomu, co se v té zemi děje a proč se to děje, je najednou velice akutní. Představují Putinův režim a jeho válka jakousi anomálii v ruském vývoji, nebo jsou vyjádřením skutečných a šíře sdílených ruských aspirací, existujících bez ohledu na to, kdo stojí v čele země?
ÚHEL POHLEDU: Během posledního týdne přišlo hned několik statistik, které nás ujistily, že chyba není na našem přijímači, nýbrž na vládním vysílači. Asi takhle: Jen co jsme získali pocit, že recese jsou na dlouhý čas za námi, zase dost možná do nějaké směřujeme. Asi nikdo nemůže čekat, že s cenami pohonných hmot takovými, jaké jsou, a s chybějícími součástkami, kvůli kterým Škoda Auto už zase omezuje výrobu, a s chybějící železnou rudou z Ukrajiny budeme dosahovat kdovíjak zářného hospodářského růstu. Teď už je zřejmé, že inflace bude mnohem vyšší, než se ještě na přelomu roku čekalo.
Ruský prezident Vladimir Putin podle zahraničních agentur a serverů prohlásil, že jeho vláda najde způsob, jak znárodnit majetek mezinárodních společností, které se v současné situaci rozhodly odejít z Ruska. V posledních dnech tam ukončily své aktivity i firmy jako McDonald’s, Coca-Cola nebo Starbucks, které byly kritizovány za svou liknavost a neochotu odejít z ruského trhu. Moskva podle všeho bude brzy čelit dalším ekonomickým problémům a nezaměstnanosti až milionu lidí.
Ruská vláda zakázala export telekomunikačního, zdravotnického, automobilového, zemědělského, elektrického a technického vybavení, a to až do konce roku 2022. Má jít o odpověď na sankce Západu, ohlásila ve čtvrtek podle agentury Reuters Moskva. Na seznamu, kde figurují mimo jiné vagony, kontejnery nebo turbíny, je podle všeho na 200 položek. Tato opatření jsou logickou odpovědí na sankce uvalené na Rusko a jsou namířené tak, aby se předešlo výpadkům v klíčových ekonomických sektorech.
Prázdné regály v supermarketech, ale také vybrakované či opuštěné luxusní obchody a velké fronty na bankomaty i nákupy. Tak vypadá situace v Rusku po vpádu na Ukrajinu. V souvislosti s invazí výrazně stoupá cena potravin a tamní řetězce tak omezují množství jídla nakoupeného na osobu, aby nedošlo k výraznému rozšíření černého trhu. Z Ruska navíc odchází i značky typu McDonald‘s, Pepsi, Coca Cola, Starbucks nebo kosmetická firma L‘Oréal nebo výrobce luxusních automobilů Ferrari.
Sociální geograf a energetik, jeden ze světově uznávaných teoretiků vývoje civilizací Václav Smil napsal obsáhlou 600stránkovou knihu nazvanou Růst. Byl jsem požádán, abych recenzoval její český překlad, a to mě donutilo číst knihu pomalu a promýšlet ji. Pro myšlení Václava Smila je typická důkladná práce s ověřenými číselnými údaji, ale i nechuť zevšeobecňovat.
V zemích, jako jsou Česká republika nebo třeba Slovensko, prudce roste riziko takzvané stagflace. Na základě vývoje posledních dnů a hodin to již můžeme tvrdit s vysokou mírou jistoty. Stagflace je ekonomy velmi obávaný stav kombinace inflace a současně hospodářské stagnace, anebo dokonce případného hospodářského poklesu. Stav je to obávaný jednoduše proto, že na něj neexistuje jednoduchý lék.
Tak náhle, najednou vám řeknou: Jste Rus? Pak vám v Evropě zavřeme účet a odstřihneme vás od vašeho majetku. To je nová železná opona?“ nadával v neděli večer oligarcha Vladimir Solovjev, vrchní propagandista Vladimira Putina, ve svém televizním pořadu Nedělní večer s Vladimirem Solovjevem na prvním programu ruské státní televize. Byl večer 27. února a krátce předtím se dověděl, že ho západní sankce kvůli ruskému napadení Ukrajiny odřízly od jeho luxusní vily u Lago di Como kousek od italského Milána.
Původně to měl být tvrdý nástroj, jak potrestat Rusko za vojenský vpád na Ukrajinu. Ve výsledku však odstřihnutí bank od mezinárodního platebního systému SWIFT dopadlo jen na sedm z nich. Spojení největší Sberbanky s mezinárodním obchodem navíc zůstalo zachováno a spolu s ní i pro banku, která je spoluvlastněná ruským plynovým gigantem Gazprom.
Scházíme se ve středu 16. února, podle některých zpráv měla toho dne vypuknout na rusko-ukrajinské hranici válka. Je odpoledne a zdá se, že nevypukne (mezitím, ve čtvrtek 24. 2. ráno, Rusko zahájilo proti Ukrajině mohutnou vojenskou invazi). Jakási forma lokální války tam však už několik let, jistě od roku 2014, doutná. V takové situaci se v Salonu Echa sešli tři muži, kteří mají kořeny v té zemi, kde zítra znamená včera. Ataman Vševelikého kozáckého vojska v exilu (to je oficiální termín) a historik Alexej Kelin, redaktor Rádia Svoboda Jaroslav Šimov a Vladislav Jandjuk, člen běloruské vlády v exilu.
ÚHEL POHLEDU: Válka na Ukrajině bude mít velmi hmatatelné a praktické dopady i na naši ekonomiku. A zdaleka nepůjde „jen“ o zapojení do systému sankcí.
Návrh státního rozpočtu na letošek Fialova vláda zdědila a za půldruhého měsíce, během rozpočtového provizoria, přepracovala. Ve výsledku už tak nemá deficit 377, ale „pouhých“ 280 miliard korun. Návrh minulý týden ve sněmovně prošel prvním čtením a premiér Petr Fiala ho prodával s argumentem, že v době vysoké inflace je to rozpočet protiinflační. Jedním z premiérových ekonomických poradců je hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček.
Konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou bude mít podle guvernéra České národní banky (ČNB) Jiřího Rusnoka proinflační efekt, tedy zvýší inflaci. Růst by měla především kvůli vyšším cenám plynu a ropy. Zároveň aktuální vývoj ve srovnání s odhady ČNB pravděpodobně oddaluje návrat inflace k dvouprocentnímu cíli, nicméně ke dvěma procentům by se inflace měla dostat v příštím roce. Vyplývá to z vyjádření Rusnoka pro `CRo.D8le dodal, 6e konflikt zároveň negativně ovlivní růst ekonomiky.
Kanadská vláda se pod vedením premiéra Justina Trudeaua vrhla na demonstranty způsobem, za jaký by se nemusel stydět ani stát s autoritářským zřízením. Kvůli dlouhotrvajícím protestům Konvoje svobody byl totiž aktivován nouzový zákon, pomocí kterého může stát zmrazit bankovní účty demonstrantům. Kromě toho však může stát zmrazit peněžní dary přes crowdfundingové platformy nebo sleduje peněžní transakce, jako například u kryptoměn nebo jiných digitálních aktiv.
Život v Česku se za poslední rok prodražil skoro o desetinu. Ceny zboží a služeb se v lednu oproti předchozímu roku zvedly o 9,9 procenta. Jen za poslední měsíc se zvýšily o 4,4 procenta. Rychlejší zdražení z měsíce na měsíc zažila Česká republika jen jedinkrát v historii. V roce 1993, kdy se zásadně měnila struktura daní a byla zavedena DPH. Největší roli hraje zdražování energií. Účty za elektřinu stouply o 18,8 procenta, u plynu o 21,5 procenta a u tepla a vody o 12 procent.
Lednový růst spotřebitelských cen potvrzuje, že česká ekonomika bude v letošním roce čelit nejvyšší inflaci od roku 1998, míní analytici. Podle nich meziroční inflace v dalších měsících pravděpodobně překoná deset procent a až od poloviny roku začne výrazněji polevovat. Letošní celoroční průměr odhadují na zhruba devět procent. Obava z růstu inflačních očekávání zřejmě ještě povede ke zvýšení úrokových sazeb České národní banky, dodali. ČNB čekala lednovou inflaci 9,4 procenta, tedy o půl procentního bodu nižší.
Lidé nejvíce postižení často drastickými účty za energie čekají na přímou finanční pomoc od vlády. Čerpat sice mohou zvýšený příspěvek na bydlení, šéf průmyslu a obchodu Josef Síkela (STAN) chce však pro ty nejpotřebnější zavádět ještě další, co nejvíce adresnou pomoc. Stejně tak jsou v plánu kompenzace vysokých nákladů za elektřinu a plyn pro podnikatele. Někteří ekonomové si ale fungování tarifů pro „chudé“ neumějí představit.
Americká farmaceutická společnost Pfizer loni zvýšila tržby o 95 procent na 81,3 miliardy dolarů (1,7 bilionu Kč), zejména díky vakcíně proti covidu-19. Další masivní růst firma očekává letos, jen z prodeje covidové vakcíny a nového léku na covid čeká tržby kolem 54 miliard USD. Z výsledkových zpráv podniku vyplývá, že Pfizer mezi lety 2018 až 2020 tržby zvýšil pouze nepatrně. Masivní růst zisku i tržeb mu tedy od loňského roku zajišťují až vakcíny proti covidu-19.
Fotky tálibánské delegace mířící na palubě letadla vyjednávat o finanční pomoci a lidských právech do Norska zaujaly čtenáře na celém světě. Kontrast mezi plnovousy a turbany sveřepých mužů reprezentujících jednu z nejzaostalejších zemí světa a hypermoderním prostředím kabiny kolem nemohl být větší. Dva světy se potkaly – tentokrát bez násilí a dobrovolně, i když žádná láska mezi nimi nepanuje.
Lidé si výrazně připlatí za obědy v restauracích, jejichž ceny rostly i začátkem roku 2022. Jen za leden šly podle stravenkové firmy Sodexo meziročně nahoru o 13 korun a průměrně stály zákazníky 157 korun. Na vině je zvyšující se inflace, například zdražování energií. Nejdražší obědy byly v Praze, kde za ně lidé museli vydat 176 korun, meziročně o zhruba 15 korun více. Naopak nejlevněji se přes poledne Češi najedli v Karlovarském kraji, kde za oběd zaplatili průměrně 142 korun.
Vzali jsme zpětný chod. Definitivně. Světová ekonomika mění paradigma. A s ním se mění všechno. Abychom to ovšem zasadili do toho správného kontextu a pochopili, o co tu kráčí, musíme se nad tím rozkročit trochu víc zeširoka.
Bankovní rada České národní banky ve čtvrtek zvýšila základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu na 4,5 procenta. Informovala o tom mluvčí centrální banky Markéta Fišerová. Důvodem růstu sazeb je rostoucí inflace a s tím spojená snaha centrální banky tlumit inflační očekávání, tedy že inflace nadále rychle poroste. Základní úroková sazba je tak nejvyšší od počátku roku 2002. Zároveň dnes šlo o čtvrté nadstandardní zvýšení základní sazby o více než 0,25 procentního bodu v řadě za sebou. Ekonomové dnešní krok centrální banky očekávali.
