Růst ekonomiky koncem letošního roku na nule a inflace kolem 13 až 14 procent. Tak vidí guvernér centrální banky Jiří Rusnok kondici České republiky v době, kdy bude banku přebírat jeho nástupce. A to je ještě odhad, do něhož se úplně nepromítla válka na Ukrajině, která zvedá už tak rekordně vysoké ceny elektřiny, ropy a plynu. Je to dost tvrdá verze stagflace. Nebezpečného stavu, kdy ceny rostou výrazně rychleji než výkon ekonomiky. Znamená to pád životní úrovně. Za to, co si vyděláme, si koupíme méně než loni.

Do této těžké doby musí prezident Miloš Zeman vybrat během jara nového guvernéra a dva členy bankovní rady. Koncem června končí druhý mandát Jiřímu Rusnokovi a první mandáty viceguvernérovi Tomáši Nidetzkému a členovi bankovní rady Vojtěchu Bendovi. Ti oba mohou získat další mandát. Rusnok ne.

Je to úplně jiná doba, než když v červenci 2016 přebíral vedení ČNB po Miroslavu Singerovi. Česká ekonomika byla v té době na vrcholu prosperity. Klidná doba se zrovna v případě centrálních bank pozná podle toho, že nikoho nezajímají. Jako člověka nezajímá dobrá pojistka, když se mu nic špatného neděje. Ví, že ji má. Tak jako byl Rusnokův nástup klidný, jsou poslední dva roky v čele banky dramatické. Nejdřív bezprecedentní covidové lockdowny, které z podstatné části vypnuly ekonomiku. Po nich Green New Deal, který přispěl v Evropě k prudkému růstu cen energií. Následuje rozjezd inflační vlny, který obojí vyvolává. U nás se ještě přidává rekordní rozhazování Andreje Babiše. Už v té chvíli je z toho hodně nebezpečná směs, která prudce zvedá ceny. Do toho přichází Putinova agrese na Ukrajině.

Udržet v takové konstelaci stabilitu cen, což je podle našeho zákona o České národní bance výkyv cen o plus minus dvě procenta, je krajně obtížné. Zvlášť když velká část vlivů, které ceny zvedají, není v dosahu České národní banky. Paradoxně má dnes nad cenami větší moc vláda, pokud by se rozhodla zasáhnout do regulace cen elektřiny.

Nový guvernér a další dva členové bankovní rady nastoupí v těžké době. Poslední veřejná vystoupení prezidenta Miloše Zemana ukazují, že se v aktuální situaci dobře orientuje. Dá se očekávat, že si uvědomuje, v jak složité době teď bude muset centrální banka manévrovat. A že tomu přizpůsobí výběr nového guvernéra.

Miloš Zeman rád překvapuje, podle dostupných informací si nového guvernéra nebude hledat na trhu, ale přímo uvnitř centrální banky. A přestože Jiří Rusnok končí, pro Miloše Zemana je stále člověkem tak blízkým, že jeho rozhodování nejspíš výrazně ovlivní. Bankovní rada v poslední době vysoké inflace o změnách úroků zpravidla hlasovala v poměru 5 : 2. Na straně většiny, která se snažila ceny krotit zvyšováním úroků, stál Jiří Rusnok, oba viceguvernéři Tomáš Nidetzký a Marek Mora, Vojtěch Benda a Tomáš Holub. Na straně druhé Aleš Michl a asi nejméně výrazný člen bankovní rady Ondřich Dědek.

Nového guvernéra podle dostupných informací vybírá prezident z Rusnokovy většiny. Rozhoduje se mezi viceguvernéry Tomášem Nidetzkým a Markem Morou. Nidetzký je víc „Rusnokův člověk“. Právě současný guvernér ho při prvním jmenování prezidentovi doporučil.

V této chvíli, kdy se sám Miloš Zeman čile zajímá o Green New Deal a budoucnost evropské energetiky, to vypadá, že okolnosti při jeho rozhodování mírně favorizují Marka Moru. Kdyby volba skutečně padla na něj, Tomáš Nidetzký bude s vysokou pravděpodobností pokračovat ve svém druhém mandátu ve funkci viceguvernéra.

Právě symbióza profesionálních zkušeností obou současných viceguvernérů, kteří se v posledních těžkých měsících shodují, jak má kurz České národní banky vypadat, by do nejisté doby přinášela cennou stabilitu a předvídatelnost. Na experimenty teď v ČNB není ideální doba. Miloš Zeman je ale znám tím, že rád překvapuje. Často i sám sebe.