Cla, evropská bezpečnost, válka na Ukrajině, energetika, to jsou témata, jež se dotýkají starého kontinentu a ovlivní návrat Donalda Trumpa do Bílého domu. Co tedy lze od Trumpa v Evropě očekávat? A jak by se k tomu Evropané měli postavit? Po několika letech jsme se proto znovu sešli s americkým expertem na zahraniční politiku z Atlantic Council a bývalým diplomatem sídlícím v Praze Cameronem Munterem.
Ruský producent plynu Gazprom uvedl, že dnes do Evropy přes Ukrajinu pošle 42,4 milionu metrů krychlových plynu, což je stejné množství jako v pátek, a to navzdory oznámení, že ode dneška ukončuje dodávky do Rakouska. Informuje o tom agentura Reuters. Agentura DPA napsala, že jí mluvčí OMV potvrdila, že Rakousko od dnešního rána žádný plyn z Ruska nedostává. Ruská agentura Interfax uvedla, že vývoz plynu z Ruska přes Ukrajinu je stabilní a že OMV už mezi příjemci není.
Evropa musí do obrany investovat více a lépe, aby ubránila své hodnoty a svoji bezpečnost. V projevu při slavnostním zahájení mezinárodní konference Prague Defence Summit v pražském Národním muzeu to v pátek večer řekl prezident Petr Pavel. Investovat dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) podle něj nebude dostatečné a vyzval k další podpoře Ukrajiny.
Evropa přežila již dvě zimy od doby, kdy Rusko napadlo Ukrajinu, což mělo negativní dopad na dodávky plynu. Jak se ale blíží chladnější měsíce, jsou obchodníci a analytici znepokojeni tím, zda region zvládne letošní zimu stejně hladce. Jedním z hlavních problémů je, že evropský trh s plynem je nyní napojený na nestabilnější globální energetický trh více než kdykoliv předtím.
Návrat Donalda Trumpa do Bílého domu bude mít pro Evropu zřejmě hluboké ekonomické a politické důsledky. Už jeho první období v letech 2017 až 2021 totiž přineslo poměrně významné zásahy do mezinárodních obchodních vztahů, včetně zavedení cel na dovoz oceli, hliníku a dalších výrobků, což zasáhlo i evropské exportéry. Navzdory vřelým gratulacím evropských politiků se tak podle mnohých rýsuje také možná destabilizace transatlantických vazeb.
Upadající Evropu v čele se skomírající německou ekonomikou a špatnou politickou situací ve Francii by výhra republikánského kandidáta Donalda Trumpa poškodila mnohem více než jeho první volební období. Trumpova slibovaná tvrdá politika vedoucí k rozpoutání další obchodní války a uvalení vysokých cel oslabený kontinent ještě více destabilizují, píše server Politico. Evropští představitelé tvrdí, že jsou přijdou odvetné kroky, protože prý měli čas se připravit na „tvrdý úder“.
S nadsázkou se občas říká, že Evropané by měli mít právo na účast v nadcházejících volbách amerického prezidenta. Jejich výsledek bude mít dopady nejen na poměry ve Spojených státech, ale ovlivní i běh věcí na starém kontinentě. Naštěstí je to jen čirá fantazie a Evropané na americké volby vliv mít nebudou. Stačí už, že vidíme pokřivený obraz americké společnosti a politiky.
Evropa ve stavu ochromení a ekonomické stagnace s obavami sleduje blížící se prezidentské volby v USA a silně se obává vítězství Donalda Trumpa. To může přinést další nebezpečnou ránu a ještě více prohloubit silné zaostávání Evropy za USA. Už nyní „Trumpův efekt“ zasáhl akcie evropských společností citlivých na export.
Prezident Volodymyr Zelenskyj přijel ve čtvrtek do Londýna a zahájil schůzkou s britským premiérem Keirem Starmerem v Downing Street. Zelenskyj má v Londýně dále naplánovanou schůzku také s generálním tajemníkem Severoatlantické aliance Markem Ruttem. Představí mu mírový plán, který měl původně prezentovat na sobotním jednání kontaktní skupiny pro Ukrajinu na základně Ramstein v Německu.
Ruská vojenská rozvědka GRU se snaží vyvolat chaos v Británii a v Evropě, varoval v úterý ředitel britské kontrarozvědky MI5 Ken McCallum. Největší teroristickou hrozbu pro Británii podle něho představuje obnovující se Al-Káida a Islámský stát, napsala agentura Reuters. McCallum během každoročního projevu k hrozbám, jimž Británie čelí, řekl, že agenti GRU v souvislosti s britskou podporou Ukrajině "se stále větší lehkovážností provádějí v Británii žhářské útoky, sabotáže a další ještě nebezpečnější akce".
Evropský automobilový průmysl se potýká s vážnými problémy. Jak varuje uznávaný expert Ferdinand Dudenhöffer, automobilky a jejich dodavatelé čelí „hororovému podzimu“. Prodeje automobilů se propadají a prognózy do konce roku nejsou o nic lepší, píše německý deník Bild. Podle Dudenhöffera se v Evropské unii (včetně Švýcarska, Norska a Islandu) očekává prodej jen 10,7 milionu nových osobních automobilů, což znamená propad o 200 000 vozů oproti loňskému roku.
Jaderná energetika ještě před pár lety nebyla v EU hodnocena jako bezemisní, nyní se však zdá, že se karta v evropských zemích začíná obracet. Švédský premiér prohlásil, že by rád zahájil stavbu nové jaderné elektrárny v roce 2026. Společnost Westinghouse pak uvedla, že polská vláda chce do první jaderné elektrárny v Polsku investovat 60 miliard zlotých. Velká Británie pak pokročila v tendru na malé jaderné reaktory. V minulých dnech navíc 14 velkých bank oznámilo, že bude půjčovat na projekty v jaderné energetice s cílem zvýšit množství stabilní zelené energie.
Cena Václava Havla putuje do Venezuely do rukou hlavní rivalky tamního prezidenta Nicolase Madura. Ocenění získala venezuelská šéfka opozice a bojovnice za politickou svobodu a práva občanů María Corina Machodová. Prestižní ocenění, které uděluje Parlamentní shromáždění Rada Evropy každý rok, převzala za Machodovou její dcera ve Štrasburku. Machadovová patří mezi přední politické osobnosti ve Venezuele, která se zabývá odsuzováním porušování lidských práv ve své zemi a obranou demokracie a právního státu.
Změna klimatu zdvojnásobila možnost silných povodní ve střední Evropě a s dalším globálním oteplováním způsobeným fosilními palivy budou povodně ničivější. Vyplývá to z nové studie týmu World Weather Attribution. Z analýzy vyplynulo, že nedávné dešťové srážky způsobené bouří Boris byly nejsilnější, jaké zatím odborníci ve střední Evropě zaznamenali. Na studii spolupracovali experti z Českého hydrometeorologického ústavu.
Evropské automobilky jsou v krizi, skoro třetina hlavních závodů na výrobu osobních automobilů pěti největších evropských automobilek, tedy BMW, Mercedes-Benz, Stellantis, Renault a Volkswagen – byla v loňském roce nedostatečně vytížena. Vyráběla méně než polovinu vozů, na které má výrobní kapacitu, vyplývá podle agentury Bloomberg z analýzy údajů firmy Just Auto. Zvažované uzavření továren automobilky Volkswagen v Německu by přispělo k obavám, že region čelí vleklému útlumu, neboť zaostal za konkurencí.
Na konci srpna oslavil běloruský prezident Alexandr Lukašenko sedmdesáté narozeniny. Jsou to jeho druhé letošní významné kulatiny, protože už 20. července jsme si připomněli třicet let od oslavencova nástupu „na trůn“. Ten se v českých médiích o prázdninách jakžtakž připomínal, ale ony narozeniny zůstaly začátkem školního roku spíše přehlédnuty. Ne že by sedmdesátiny v současnosti byly kdovíjaký funerální věk, ostatně Lukašenkův ruský soudruh Vladimir Putin je o dva roky starší. Ale přece jen: završený sedmý křížek v kombinaci s probíhající válkou na Ukrajině a utažením běloruského opasku.
Svět i Evropa zažily letos nejteplejší léto od začátku měření. Srpen byl zároveň loňským dosud celosvětově nejteplejším osmým měsícem roku, informovala dnes meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Vyplývá to z dat ze souboru ERA5 zahrnujícího miliardy měření ze satelitů, lodí, letadel a meteorologických stanic po celém světě. Rekord, který zeměkoule letos překonala, byl ustanoven teprve minulý rok. Důvodem je lidmi způsobená klimatická změna a i dočasný jev El Niňo.
Jakési pomyslné nůžky se rozevírají nejenom mezi chudými a bohatými regiony či generacemi, ale také v lese. Týká se to hub, stromů, zvířat i pocitu národní identity, neboť etnologové už dávno rozdělili evropské národy na mykofobní a mykofilní a není nutné připomínat, že aspoň podle statistik mezi nejvíc mykofilní národy světa patří Poláci, Slováci a Češi. Ejhle, asi toho máme společného víc, než jsme si mysleli. Ale můžeme se také ptát, zda bez hub a některých stromů také nepřijdeme o část národní duše. Mykofobie nerovnoměrně vzrůstá směrem na západ a severozápad, ale dějí se i velké mentální změny.
Japonské akcie v pondělí prudce oslabily. Jejich hlavní index Nikkei 225 se propadl o 12,40 procenta a uzavřel obchodování na 31.458,42 bodu. Utrpěl tak nejprudší jednodenní pokles od roku 1987. Výrazně v pondělí oslabovaly také další asijské burzy, v Jižní Koreji krátce zastavili obchodování. Evropské akcie rovněž zahájily týden propadem, za kterým podle analytiků stojí obavy ohledně vývoje ekonomiky Spojených států. Panevropský akciový index STOXX Europe 600 krátce po zahájení pondělního obchodování sestoupil až na 481,73 bodu, což byla nejnižší úroveň za téměř půl roku.
Stačí tři střely a západní evropská civilizace se zhroutí. Takto hovořil ve svém pořadu moderátor ruské stanice Rossija-1 známý moderátor Jevgenij Popov. Ten mezi možnými cíli ruského vzdušného úderu označil i Prahu. Jednalo se o reakci na oznámení USA, že budou v Německu od roku 2026 umisťovat na určitou dobu střely s dlouhým doletem a hypersonické rakety. Podobně už dříve hovořil i Kreml.
Nedávné americké rozhodnutí umístit rakety dlouhého doletu v Německu by mohlo z evropských měst učinit cíle pro ruské rakety, varoval mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Evropa by se mohla stát obětí konfrontace mezi Washingtonem a Moskvou, uvedl Peskov podle agentury AFP ve videu zveřejněném na platformě telegram. Vyjádření kremelského mluvčího původně zaznělo ve vysílání ruské státní televize Rossija 1.
Až padesátiprocentní cla na některé značky čínských elektroaut, které EU prozatímně zavedla, mohou ve finále podpořit přesun výroby z Číny do Evropy. Velké čínské automobilky už dříve otevřely na starém kontinentě své továrny. Vysoké cenové přirážky tento trend zřejmě ještě urychlí, protože lokální výroba Číně pomůže cla obcházet, píše například Euractiv. Evropská komise provedla šetření, jak moc subvence čínské vlády narušují při dovozu elektromobilů unijní trh.
Západ se připravuje na boj s nepřáteli „našich nejvyšších hodnot“, to vyžaduje další nukleární zbrojení – čtu v novinách: USA a Velká Británie se zavázaly poskytnout NATO své jaderné odstrašující prostředky, zatímco ostatní evropští spojenci nesou břemeno odpovědnosti tím, že investují do systémů k jejich odpálení ze svého území. USA mají vždy nasazených zhruba 1700 z 3700 jaderných zbraní, zatímco Britové 40 z 225. Po konci komunismu měl nastat „postdějinný“ čas už jen mírových updatů liberálně-demokratického řádu, tvrdil americký filozof Francis Fukuyama. Jenže i dějiny jsou divadlo.
V Německu probíhá fotbalové mistrovství Evropy, které mají souhrnně vidět čtyři miliardy lidí. Před pár dny jsem svému kamarádovi napsal: „Pavlíku, dnes je 22. červen. V ten den roku 1986 na Estadio Azteca v Mexico City vstřelil Bůh v zastoupení Diega Maradony dva góly Anglii.“ Odpověděl: „Modlíš se?“ Asi jsem měl odepsat: Ne, ale měl bych.“ Proč? Protože fotbal je vedle sexu jedním z mála prostorů svobody, které tento svět normálním lidem dává. A jakou tvář tomu všemu dávají Němci?
Stále častěji se mluví o riziku třetí světové války, v niž by mohl přerůst rusko-ukrajinský (a americký) konflikt. Asi nejznámější hlas, který dnes na Západě varuje před jaderným armagedonem, patří Jeffreymu Sachsovi. Americký profesor ekonomie se 35 let pohybuje mezi akademickou sférou, diplomacií a mezinárodní politikou, velkou měrou ve východní a střední Evropě. Ostatně jeho manželka pochází z Prahy.
Rok 1937 byl posledním rokem, kdy se v Evropě násilně neměnily hranice. Ve východní Asii už ale zuřila čínsko-japonská válka, která byla jasným varováním před nadcházející válkou světovou. Španělsko se nacházelo v křečích krvavé občanské války, která sice fyzicky nepřekračovala hranice země, ale evropské národy ji se zaujetím sledovaly. Němci si na baskickém městě Gernika „otestovali“ hromadné bombardování a konstatovali, že „funguje“. Jednotlivé státy si začaly pozvolna vybírat svoji stranu v budoucím konfliktu.
Tradiční dovolenková destinace Čechů se začíná proměňovat. Chorvatsko už netáhne tolik, jako v minulosti. Stále zůstává prvořadým cílem dovolených, podle některých cestovních společností se ale Češi od něj pomalu odvrací a míří raději do Itálie. Hlavním důvodem je postupné zdražování na chorvatském pobřeží Jadranu, kde se už ceny pohybují na stejných úrovních jako v Itálii či Rakousku.
Extrémní bouře řádily v noci na úterý ve francouzském regionu Médoc v departementu Gironde. Kroupy o velikosti golfových míčků tam způsobily podle serveru Le Parisien rozsáhlé škody. Silné bouře zasáhnou v úterý podle meteorologů i část Německa, a to v pásmu od Kolína nad Rýnem po Berlín, kde mimo jiné hrozí i nebezpečí tornád. Ta by mohla zasáhnout i Česko. Rozbitá čelní skla aut, poškozený městský mobiliář a vegetace.
Americká automobilka Tesla očekává, že zvýší cenu svého vozu Model 3 v Evropské unii, a to kvůli dodatečným dovozním clům, která se chystá Brusel uvalit na elektromobily vyrobené v Číně. Tesla to oznámila na svých internetových stránkách. Čínská společnost Chery Auto, která je největším vývozcem aut z Číny, očekává, že její plánovaná výroba v Evropě pomůže zmírnit dopad cel na dovoz elektromobilů z Číny. Tesla neupřesnila výši očekávaného zvýšení ceny.
Rusko v květnu zvýšilo průměrný denní vývoz plynu potrubím do Evropy meziročně o 39 procent, proti dubnu pak nárůst činí 7,3 procenta. S odkazem na své výpočty to v pondělí uvedla agentura Reuters. Monopol na vývoz plynu potrubím má v Rusku společnost Gazprom. Ta zatím letos do Evropy dodala zhruba 13 miliard metrů krychlových suroviny. V Česku se na přelomu roku dovoz plynu původem z Ruska výrazně zvýšil.
