Tag: Evropa

Články k tagu

Investoři větří obří byznys pro evropské zbrojovky. Vítězem na burze jsou akcie Rheinmetallu

Akcie evropských zbrojovek zaznamenaly v pondělí prudký růst díky očekávanému navýšení výdajů na obranu. Trhy tak začaly naplno vstřebávat dozvuky Mnichovské bezpečnostní konference, po níž evropské vlády čelí tlaku na vyšší investice do obrany v době, kdy se nemohou spoléhat na dosavadní podporu Spojených států. Například cena akcií německého gigantu Rheinmetall, pátou největší evropskou zbrojovku, vyrostla za jediný den o 14,66 procenta a překonala historické maximum.

Velitel NATO: USA mohou omezit svou vojenskou přítomnost v Evropě. Možná i v Pobaltí, píše FT

Spojené státy neplánují opustit Severoatlantickou alianci (NATO), ale mohou snížit počet svých vojáků dislokovaných v Evropě. S touto informací přišel předseda Vojenského výboru NATO, admirál Giuseppe Cavo Dragone, během Mnichovské bezpečnostní konference. Na jeho slova upozornila agentura Bloomberg. Podobně v minulých dnech mluvil v Polsku americký ministr obran Pete Hagseth, když varoval, že američtí vojáci nebudou v Evropě věčně.

Evropský pláč na závěr. Šéf mnichovské konference neudržel slzy, zaskočil ho tvrdý postoj USA

Mnichovská bezpečnostní konference, na níž čekala evropské spojence studená sprcha z Washingtonu, skončila v neděli nečekaně pláčem. Její šéf Christoph Heusgen pronesl závěrečný projev, v němž varoval, aby Ukrajina nedopadla jako Československo v roce 1938. Nakonec neudržel ani slzy, protože jej až příliš zaskočila netečnost USA k roli Evropy v nadcházejících mírových jednáních.

Chcete vyslat vojáky na Ukrajinu? USA dotazníkem sondují postoj Evropanů k jednání o míru

Spojené státy zaslaly evropským spojencům šestibodový dotazník týkající se jejich požadavků pro vyjednávání míru na Ukrajině a jejich ochoty vyslat v rámci mírového urovnání do této země vojáky. Stejně tak se i Američané spojenců na starém kontinentu ptají, jaké bezpečnostní záruky se podle nich mají žádat po Rusku, uvedla agentura Reuters.

Národ je zpět? K J. D. Vanceovi a „řádu lásky“

Většina vyjádření zástupců nové americké administrativy vyvolává v Evropě, včetně Česka, dost živelné reakce. A to i přesto, že jde zatím spíše o kakofonii občas protichůdných výroků než harmonický sborový zpěv. K řeči viceprezidenta J. D. Vance na mnichovské bezpečnostní konferenci se už vyjádřili snad všichni. Naopak zcela zapadl v Česku jiný Vanceův výrok: před 14 dny v rozhovoru pro Fox News hájil Trumpovu migrační politiku odvoláním se na katolickou doktrínu „řádu lásky“, tedy ordo caritatis.

Oběti americké reindustrializace

Za necelý měsíc od inaugurace Donalda Trumpa se toho stalo mnoho, ale cla a hrozba nových obchodních válek jsou z globálního pohledu rozhodně tématem číslo jedna. Obchodní bilance je pro amerického prezidenta nejdůležitější ukazatel, cla rád používá i jako formu nátlaku, kdy zkouší, jak kdo zareaguje. Zatím postupuje dost nepředvídatelně. V současném světě pokračující deglobalizace jsou přitom podobné protekcionistické tendence nebezpečnější než dřív. Mnozí kritici je označují až za autarkické, což v ekonomii znamená úsilí o co největší soběstačnost a maximální omezení zahraničního obchodu.

Panika v Evropě. „Musíme ukázat sílu a jednotu.“ Macron pozval zhrzené evropské lídry na pondělní do Paříže

Francouzský prezident Emmanuel Macron na pondělí pozval evropské lídry na schůzku do Paříže. Oznámil to polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski, který se účastní Mnichovské bezpečnostní konference. Schůzka se má uskutečnit v době, kdy diplomatické iniciativy amerického prezidenta Donalda Trumpa ohledně Ukrajiny nabývají na rychlosti a Evropanům ujíždí události doslova před očima. Podle zprávy AFP schůzku ještě Macronův úřad nepotvrdil.

Evropa se u jednacího stolu neočekává, vzkázal Kellogg Pavlovi a dalším politikům z EU

U jednacího stolu nebudou žádní evropští zástupci, ale "bylo by bláhové říkat", že Ukrajina v tomto procesu nebude (zapojena), řekl dnes zvláštní vyslanec amerického prezidenta Donalda Trumpa Keith Kellogg na okraj bezpečnostní konference v Mnichově. Ještě před tím se nechal v diskuzním panelu slyšet český prezident Petr Pavel, který zopakoval požadavek i jiných představitelů evropských zemí, že Evropa musí být součástí jednání o míru na Ukrajině.

„Nastal čas na evropskou armádu,“ říká Evropě Zelenskyj. Ta se musí připravit na stažení amerických vojáků

Na pomyslném obzoru se rýsuje evropská armáda bez USA. Evropa se musí připravit na případné stažení amerických vojáků, řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na Mnichovské bezpečnostní konferenci. Nastal podle něj čas na vytvoření evropské armády. Neměla by nahradit Severoatlantickou alianci (NATO), ale vyrovnat příspěvek Spojených států k transatlantické bezpečnosti.

Americké jednotky nejsou v Evropě navždy, varuje šéf Pentagonu Hegseth

Americký ministr obrany Pete Hegseth varoval, že americká vojenská přítomnost na kontinentu nepotrvá věčně a Evropa se bude o svou bezpečnost muset postarat sama. V současné době jich na základnách po celé Evropě slouží asi sto tisíc. Se stahováním vojáků z Německa a dalších zemí začal Donald Trump už během prvního prezidentského mandátu. Nastupující Joe Biden jejich počet ale zase navýšil, nicméně podle polského prezidenta Andrzeje Dudy není výstavba americké základny v Polsku ohrožena.

Konec éry bruselské převýchovy

Projev amerického viceprezidenta J. D. Vanceho na konferenci v Mnichově se evropským lídrům a fanouškům současné evropské politiky nelíbil. Jak by také mohl. Vance de facto řekl, že Evropa se odklání od demokratických hodnot Západu a přestala se starat o své občany a voliče, kterých se bojí. A to je klíčové. Nejde jen o otázku migrace a útoků přistěhovalců, kdy si například němečtí nebo britští občané mohou už zcela oprávněně připadat tak, že pro své vlády už dávno nejsou na prvním místě a že za daně, které odvádějí, se jim nedostává požadované míra ochrany, zajištění bezpečí a dodržování práv.

Plynové tepny Evropy. Odkud k nám teď proudí vzácná komodita, podívejte se

Energetická mapa Evropy se v posledních letech změnila. Tradiční plynovody vedoucí z Ruska přes Ukrajinu ustoupily novým trasám a význam alternativních dodávek, například zkapalněného zemního plynu (LNG), výrazně vzrostl. Kudy dnes proudí plyn do Evropy, které státy jsou klíčovými dodavateli a jak se změnily přepravní trasy po roce 2022?

J.D. Vance tvrdě zkritizoval Evropu. „Pokud se bojíte vlastních voličů, nemůžeme vám pomoci“

Americký viceprezident J. D. Vance se na bezpečnostní konferenci v Mnichově tvrdě opřel do Evropské unie. Hrozba, která podle jeho slov znepokojuje Spojené státy, není Rusko nebo Čína, ale pochází z Evropy. Evropské politiky vyzval, aby více naslouchali svým občanům. Vance většinu svého projevu věnoval kritice poměrů v Evropě, o válce na Ukrajině se zmínil jen okrajově. Převažovalo přitom čekávání, že v projevu nastíní představu americké administrativy o cestě k dosažení míru na Ukrajině.

„A komu tím Trump prospěje?“ Prosperovat bude Čína, EK musí reagovat silně, míní europoslanci

Vyvolat obchodní válku se Spojenými státy rozhodně není v zájmu Evropské unie. Pro Echo24 se na tom shodují oslovení europoslanci. Podle nich musí nyní vzít věc do rukou Evropská komise, která zodpovídá za obchodní politiku EU, jejíž reakce by měla být silná. To je jediné, čemu podle europoslanců Trump rozumí. Podle představitelek hnutí ANO a Stačilo! také musí EU přestat „dusit“ evropský průmysl. Jinak hrozí, že z krize bude těžit především Čína.

„Evropa ze sebe dělá blázna.“ Slovensko má podle Fica právo zvažovat, jak zastavit dodávky plynu na Ukrajinu

Slovensko má právo zvažovat nad metodami, jak zastavit zahraniční dodávky zemního plynu na Ukrajinu, řekl slovenský premiér Robert Fico v nahrávce zveřejněné na sociální síti. Fico už dříve opakovaně kritizoval ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského za to, že Kyjev po skončení platnosti příslušné smlouvy s ruskou stranou ukončil na začátku ledna přepravu ruského plynu přes ukrajinské území.

Řeší se další možný návrat Nord Streamu 2. Finsko by jím mohlo Evropě posílat „zelený“ vodík

Plynovod Nord Stream 2, který byl poškozen v důsledku sabotážního útoku v roce 2022 a nikdy nebyl uveden do plného provozu, se znovu dostává do centra pozornosti. Tentokrát však nikoli jako prostředek pro transport ruského plynu, ale jako možná součást infrastruktury pro přepravu zeleného vodíku. Podle německého deníku Handelsblatt, který se odvolává na vládní a průmyslové zdroje, se zvažuje využití části potrubí k přepravě vodíku z Finska do Evropy.

Celní válka

Donald Trump ani zdaleka nebude ve všem požehnáním, to si i konzervativci u nás museli přiznat poté, co tak dřevorubecky otevřel téma cel. Po Číně a Kanadě (Mexiko si prozatím vyjednalo měsíční odklad) dojde s americkými cly i na Evropu, byť v pondělí ještě nebylo zřejmé, na jaký sortiment, odkdy a o kolik. Trump nicméně minulý pátek nedvojznačně řekl, že cla na EU budou „velmi zásadní“, a to proto, že dosud se Evropa k Americe „chovala velmi špatně“.

Evropské akcie po hrozbě Trumpových cel oslabují. Ztrácí automobilky a technologické firmy

Akcie na evropských trzích v úvodu týdne klesají, jejich hlavní index krátce po zahájení ztrácel více než jedno procento. Trhy reagují na hrozbu cel, která se na dovoz z Evropské unie chystá uvalit administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa. Opatření by se dotkla například automobilového sektoru, který ztrácí asi 3,5 procenta, ukazují burzovní data. Pokles cen se nevyhnul ani dalším trhům.

Vývoz ruského plynu přes TurkStream do Evropy byl v lednu rekordní

Vývoz ruského zemního plynu přes plynovod TurkStream do Evropy se v lednu vyšplhal na rekordních více než 50 milionů krychlových metrů denně. Informovala o tom agentura Reuters. Odvolává se přitom na své výpočty, které vycházejí z údajů Evropské sítě provozovatelů přepravních soustav pro zemní plyn (ENTSOG). Na rekord se dodávky plynu přes TurkStream dostaly poté, co Ukrajina od začátku letošního roku ukončila tranzit ruského plynu přes své území dál do zemí Evropské unie.

Ukrajina pustí do Evropy plyn z Ázerbájdžánu, nabízí Zelenskyj. „Pomůžeme Slovákům? S radostí“

Ukrajina je připravena povolit tranzit plynu z Ázerbájdžánu do Evropy, pokud o to příslušné země požádají, řekl v sobotu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na tiskové konferenci s moldavskou prezidentkou Maiou Sanduovou. S ní jednal především o řešení energetické krize, která její zemi momentálně krutě sužuje. Informoval o tom server Politico.eu. Zelenskyj řekl novinářům v Kyjevě, že o možnosti toku ázerbájdžánského plynu do Evropy přes Ukrajinu diskutoval již s prezidentem této země Ilhamem Alijevem.

Cesta po Evropě se prodraží. Přísnější kontroly, vyšší pokuty i další emisní zóny

Cestování napříč Evropou se letos v řadě zemí promění. Pokud plánujete dlouho cestu po Evropě, tak se připravte na zásadní změny na silnicích. Podle zpravodajského portálu EuroNews vstupují letos v platnost nová pravidla na evropských silnicích, která si kladou za cíl snížit emise, omezit nebezpečnou jízdu a snížit hlučnost. Tato opatření zahrnují nová zvýšení pokut ve Švýcarsku, rozšířené nízkoemisní zóny ve Francii, přísnější kontroly v Německu a vyšší pokuty v Itálii.

Česko je na tom nejlépe za desítky let

Ten titulek může šokovat, protože v poslední době se dokola skloňuje ve všech médiích včetně našeho, co všecko u nás nefunguje. Je tu bytová krize, energetická krize, ekonomická krize, chybějí doktoři, řemeslníci, hrozí válka. Země přešlapuje na místě, nikam se nehýbe, politici se soustředí na voličsky silnou generaci penzistů, nanejvýš těch ve středním věku, zato pro mládež se nedělá nic. A je to skutečně tak: jsme v krizi. Jenže i když to zní jednoduše, krize je naděje. Protože tato krize trvá dlouho, však si vzpomeňte, co se psalo a tvrdilo už před patnácti lety: od vstupu do Evropské unie jako bychom ztratili cíl cesty.

Na Ukrajině se objevují tlaky, aby se zastavil také tranzit ruské ropy do Evropy

Kyjev od 1. ledna letošního roku zastavil přepravu ruského plynu do Evropy, což způsobilo značné potíže pro Slovensko, Maďarsko a částečně i Rakousko. Na Ukrajině se nyní objevují tlaky, aby se rovněž zastavil tranzit ruské ropy do Evropy. V minulých dnech skupina poslanců předložila v ukrajinském parlamentu návrh usnesení s výzvou vládě k neodkladnému zastavení tranzitu ruské ropy.

Macron mluví o nové „reakční internacionále.“ Evropští politici v obavách před Muskem

Francie se sice zatím nestala terčem pro miliardáře Elona Muska, který má velké slovo v nové americké administrativě, ale i francouzský prezident Emmanuel Macron začal vykazovat znaky nejistoty. Dnes varoval varoval před novou "reakční internacionálou" v podobě vlivu sociální sítě X a jejího majitele Elona Muska na evropské volby. Macron Muska přímo nejmenoval, ale z jeho vyjádření je zjevné, že hovořil o Muskovi.

Rok bojující demokracie

Je večer 5. prosince 2024. Polský premiér Donald Tusk publikuje na síti X naléhavou výzvu: „Zúčtování s PiS je příliš pomalé, protože ne všichni v koalici pochopili, že bez zúčtování nedojde k obnově republiky.“ Co se mělo další den uskutečnit tak závažného, že stálo premiérovi za razantní slova – a kritiku na adresou koaličních partnerů? Mělo se hlasovat o zbavení imunity lídra opozice Jarosława Kaczyńského.

Větru ani Němci neporučí

Události posledních dní nám ukazují, že letošní rok může být tím, kdy se to začalo lámat. Tím „to“ máme na mysli společný evropský trh s elektřinou v podobě, jakou nyní známe. Takže si shrňme, co se nyní odehrálo a odehrává, a vzhlížejme s malou nadějí k budoucnosti. Stalo se opět to, co na začátku listopadu, jenže tentokrát v ještě větším rozsahu. A mělo to dohru. Že jsme se dostali do stavu, kdy Evropa začíná být v zimě závislá na tom, jestli zafouká, je fakt. V síti upřednostňované zelené zdroje jsou zkrátka nestabilní a odkázané na počasí.

Nejmocnější osobnost roku podle Politica – italská premiérka Meloniová

Zpravodajský server Politico jmenoval italskou premiérku Giorgiu Meloniovou nejmocnější evropskou osobností roku. Podle něj se Meloniová, která byla dříve odmítána jako ultranacionalistka, za necelých deset let prosadila jako osobnost, s níž může Brusel a nyní i Washington spolupracovat. Server žebříček nejmocnějších evropských osobností zveřejňuje každoročně.

„V Evropě žije přes 1,3 miliardy lidí.“ Televize a agentura čelí kritice za upravený výrok německé ministryně

Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková (Zelení) se stala terčem posměchu na sociálních sítích poté, co při svém projevu na zasedání ministrů zahraničí OBSE na Maltě uvedla, že „v Evropě žije 1,3 miliardy lidí“. Tato chyba okamžitě vzbudila pozornost, protože počet obyvatel Evropy dosahuje kolem 750 milionů. Větší kritiku pak vyvolal krok agentury Deutsche Presse-Agentur (DPA) a televize ZDF, které původní citaci změnily.