V době, kdy byl představen ozdravný balíček, jsme měli jiná data než na konci května, kdy jsme vládě předložili státní rozpočet na příští rok. Pro deník Echo24 to uvedlo ministerstvo financí. Reagovalo tak na dotaz, proč původně oznámilo, že zmíněný balíček umožní, aby byl deficit rozpočtu příští rok 210 miliard, nyní se však mluví o 235 miliardách.
Z vrcholných českých politiků lidé nejvíce věří prezidentu Petru Pavlovi. Je jediným, u kterého převyšuje důvěra nad nedůvěrou. Následují předseda hnutí ANO Andrej Babiš a předseda SPD Tomio Okamura. Naopak největší nedůvěru mají lidé v předsedkyni Poslanecké sněmovny Markétu Pekarovou Adamovou (TOP 09) a v premiéra Petra Fialu (ODS). Vyplývá to z aktuálního průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM).
Česko stále čeká na první kilometry vysokorychlostní železnice. Nejdřív bychom se mohli rychlovlakem svézt z Prahy přes Roudnici a Ústní nad Labem do Drážďan. Výstavba úseku, který bude v zásadě kopírovat linii dálnice D8, má vyjít na téměř 143 miliard korun. Desítky obcí podél trasy se ale teď bouří kvůli změně hlukových limitů a hrozí bojkotem rychlostní železnice.
Vláda podle očekávání čelí ve snaze prosadit tzv. ozdravný balíček ostrému lobbingu. Kromě různých zájmových organizací ale své připomínky proti balíčku připojila také jednotlivá ministerstva. Mezi hlavní kritizované aspekty balíčku patří změna v souvislosti s daní z nemovitosti, úprava podmínek pro dohodáře či zvýšení náhrady pro bývalé prezidenty. Ministerstvo financí chce připomínky vypořádat do 8. června, potvrdila pro Echo24 mluvčí rezortu Gabriela Krušinová.
V rámci konsolidačního balíčku, který má ušetřit peníze ve státním rozpočtu, chce ministerstvo financí (MF) měnit také zákon o daních z příjmů. Chce v něm především rušit výjimky. Přinášíme přehled změn zákona obsažených ve vládním materiálu. Rozpočtově nejvýznamnější změny v tomto zákoně spočívají v rušení výjimek. Omezí se sleva na manželku či manžela pouze na ty případy, kdy manželka/manžel pečují o dítě do tří let věku.
Vicepremiér pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) se distancuje od nahrazování rodných čísel bezvýznamovým identifikátorem. Minulý týden veřejnost vyděsila zpráva, že by přechod z rodných čísel na bezvýznamový identifikátor, jak ukládá zákon z roku 2009, mohl stát až 56 miliard korun. V souvislosti se zprávou mluvil minulý týden Bartoš o tom, že se nejedná o rušení rodných čísel, ale o postupný odklon od nich.
Na pozemcích, u nichž bude český stát po Rusku požadovat nájemné, stojí komplex bytových domů ve Schwaigerově ulici v Praze či budovy bývalých ruských generálních konzulátů v Karlových Varech a v Brně. Vyplývá to z dokumentu ministerstva zahraničí, který si ČTK vyžádala na základě zákona o svobodném přístupu k informacím. Vláda v polovině května zrušila devět usnesení ze 70. a 80. let, kterými se svěřily tehdejšímu Sovětskému svazu pozemky do bezplatného užívání k diplomatickým účelům.
Plat učitelů má od příštího roku ze zákona dosahovat minimálně 130 procent průměrné hrubé mzdy. Senát to schválil po více než tříhodinové debatě navzdory nejasnostem, z jakých dat bude objem peněz na platy pedagogů vycházet. Uzákonění učitelských platů nyní dostane k podpisu prezident. Učitelé včetně vedoucích pracovníků loni v průměru dostávali podle informací ministerstva školství hrubou měsíční odměnu 48.204 korun.
Prezident NKÚ Miloslav Kala před časem po kontrole hospodaření státu prohlásil, že země zdegenerovala z tržní ekonomiky na dotační. Vláda Petra Fialy pár týdnů nato při prezentaci svého „konsolidačního balíčku“ ke snížení státních dluhů ohlásila „konec dotačního byznysu“. Dá se za to její zásah skutečně považovat? V čem dotace poškozují ekonomiku a rozkládají společnost? V Salonu Týdeníku Echo a Knihovny Václava Havla se sešli právě Kala s šéfem NRR a bývalým viceguvernérem ČNB Mojmírem Hamplem a ekonomem Miroslavem Zámečníkem.
Státní rozpočet pokračuje v trendu rekordů, které láme každý měsíc v souvislosti s aktuálním deficitem. Ten se podle výsledků zveřejněných ministerstvem financí posunul už 271,4 miliardy korun. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) a další představitelé vlády nyní vyzývají ke škrtům ještě v letošním roce. Škrtat by se mělo zejména ve výdajích ministerstev. Schválený schodek na letošní rok je totiž 295 miliard. Vláda má do konce června rozhodnout, zda bude nutná novela zákona o rozpočtu.
Současné projednávání návrhu zákona o manželství pro všechny je zkouškou vládní koalice, která se na tématu dlouhodobě neshoduje. Proti je část ODS, počítat se nedá ani se souhlasem lidovců, kteří tradičně stejnopohlavní sňatky odmítají. Ministr práce a šéf strany Marian Jurečka dokonce před volbami do Poslanecké sněmovny původně pohrozil, že pokud by koalice bod podpořila, byl by to její konec.
Vývoj státního rozpočtu za květen potvrzuje některá rizika, na které jsme opakovaně upozorňovali. V komentáři zaslaném deníku Echo24 to uvedla Národní rozpočtová rada (NRR). Na výdajové straně je podle rady patrný relativně rychlý růst výdajů, zejména těch na energetické kompenzace, na obsluhu dluhu a na sociální oblast, především důchody. Údaje o květnové výši deficitu naznačují, že udržet schodek v plánované výši bude bez dalších zásahů mimořádně obtížné.
Státní rozpočet hospodařil v květnu se schodkem 271,4 miliard korun, po očištění o příjmy a výdaje na projekty z Evropské unie a finančních mechanismů činil schodek 263,7 miliard. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) proto ostře vyzývá k tomu, aby stát do konce roku ušetřil. Příští týden ponese na vládu seznam rozpočtových opatření, kterými chce ve druhé polovině roku zbrzdit prohlubování schodku. Schválená výše deficitu pro letošní rok je 295 miliard korun.
Zvýšení takzvaného rodičovského příspěvku na 350 tisíc od příštího roku je na spadnutí. Jasněji by mělo být během následujících týdnů a v průběhu června by měla být představena finální dohoda. Deníku Echo24 to sdělil mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Jakub Augusta. Řeší se také následná valorizace příspěvku a také kratší doba pobírání. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) pro Echo24 vzkázal, že je ke zvyšování dávek zdrženlivý, protože tato snaha jde proti logice úsilí o konsolidaci veřejných financí.
Škrty v dotačním byznysu, které chce stát v rámci konsolidace rozpočtu provést, jsou zahalené tajemstvím. Kde přesně se budou dotace krátit, vláda zatím nechce říct. Víme však, že největší objem peněz v dotačních škrtech má představovat podpora obnovitelných zdrojů energie (OZE). Tu ještě nedávno platili lidé ve svých složenkách za elektřinu a není vyloučeno, že se položka do faktur znovu vrátí.
Vládní balíček s navrhovaným zvýšením odvodů u živnostníků neomezí motivaci k takzvanému švarcsystému. Zvýhodnění OSVČ s vysokým příjmem a malými náklady či rozdíly v zátěži živnostníků a zaměstnanců neodstraní. Vyplývá to ze studie institutu IDEA a agentury PAQ Research. Experti navrhují přehodnocení paušálů i jiné nastavení základů pro pojistné. Zdůrazňují, že cílem návrhů není vyrovnat zatížení osob samostatně výdělečně činných a zaměstnanců, ale omezit extrémní nerovnosti.
Vládní úsporná opatření, která počítají s omezením dotací, mohou ohrozit celý sektor obnovitelných zdrojů energie. Na úterní konferenci k solární energii v Praze to řekl výkonný ředitel Solární asociace ČR Jan Krčmář. Podle něj by omezení státní podpory ohrozilo tisíce projektů s bankovními úvěry za desítky miliard korun. Podle ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) bude stát s podporou obnovitelných zdrojů pokračovat.
Vládní úsporný balíček už má sice podobu konkrétního návrhu, stát ale stále dost tápe v tom, co vlastně bude nakonec platit a kde se ušetří. Jednotlivé resorty totiž mnohdy nejsou schopny říci, kde mají slíbené škrty realizovat, do toho pak ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) přiznává, že některé ohlášené parametry ozdravného balíčku mohou projít změnami, protože kabinet ne vše úplně promyslel. Úřady a další instituce mohly do tohoto týdne právě k takovým nelogickým záměrům zasílat připomínky.
Vláda v rámci konsolidačního balíčku nařídila ministrům uspořit desítky miliard korun na dotacích. O jaké konkrétní tituly ale má jít, mají členové vlády rozhodnout sami. Ministerstvo financí pro Echo24 sdělilo, že bližší rozpad škrtaných dotací nebude v nejbližší době zveřejňovat. Největší objem peněz by se zřejmě měl škrtnout u dotací na obnovitelné zdroje energie (OZE). Podle předsedy Národní rozpočtové rady Mojmíra Hampla si právě v dotacích na OZE musí vláda být extrémně jistá v kramflecích, jinak může ohrozit kredibilitu celého balíčku.
Z logických, ekonomických i ústavou daných hledisek za inflaci vždy odpovídá Česká národní banka, nikoliv vláda. Pro deník Echo24 to řekl bývalý viceguvernér ČNB Mojmír Hampl. Reagoval tak na dotaz ohledně sporu, v němž se střetli guvernér ČNB Aleš Michl a premiér Petr Fiala (ODS) začátkem května právě ohledně toho, kdo je největším viníkem vysoké inflace. Tento spor zdá se být ukončen, Fiala se totiž ve čtvrtek po společné schůzce s Michlem shodl na tom, že je v boji proti inflaci je třeba pokračovat.
Vzhledem k aktuální ekonomické situaci není zavedení eura v Česku tématem, které by se mohlo řešit v tomto volebním období, řekl premiér Petr Fiala (ODS). Nejprve je nutné dát do pořádku český státní rozpočet a zkrotit inflaci, zdůraznil. Ocenil diskusi, která se o kladech i záporech zavedení společné evropské měny vedla na nedávné ideové konferenci občanských demokratů.
Vláda Petra Fialy (ODS) představila v první půlce května tzv. ozdravný balíček a také důchodovou reformu. O tom, jaké budou dopady obou klíčových opatření, proč změny v důchodech nejsou „reforma“, jaké je riziko hry s přesuny v sazbách DPH, ale také o zklamání ze spotřební daně na tiché víno nebo proč za inflaci může vždy centrální banka a ne vláda, hovoří ve velkém rozhovoru pro deník Echo24 předseda Národní rozpočtové rady a někdejší viceguvernér ČNB Mojmír Hampl.
Ministerstva oslovená deníkem Echo24 informují o tom, že již omezila nebo plánují omezit předplatné denního tisku, který odebírají. Už tak učinilo například ministerstvo práce a sociálních věcí či ministerstvo pro místní rozvoj. Druhý jmenovaný resort snížil platby za předplatná o více než 50 tisíc korun. Jako jedno z opatření pro úsporu vlastních výdajů pak snížení objemu odebíraného denního tisku zvažuje i ministerstvo průmyslu. Na resortu financí probíhá průběžné vyhodnocování, jaké listy jsou pro tamní zaměstnance zásadní.
Nedostatek kapacit středních škol pro školní rok 2023 až 2024 chce řešit stát plným využíváním maximální kapacity až 34 žáků ve třídě. V nejžádanějších oborech mohou vzniknout nové třídy, řekl premiér Petr Fiala (ODS) po dnešním jednání s hejtmany a ministrem školství Mikulášem Bekem (STAN). Některé regiony podle Beka navýšení kapacit tříd už nařídily, jmenoval například Liberecký kraj. Školy podle něj komunikují s rodiči a informují je o nových volných místech.
Jsou situace, kdy jsou fakta tak zjevná, že slova, která se je snaží vyvracet, omlouvat a zlehčovat, působí spíš jako parodie. K realitě, kterou byl záměr zamluvit a vysedět, pozornost spíš přitáhnou. Jistou maximou tohoto žánru je rozhovor bývalého lucemburského premiéra Jeana-Clauda Junckera pro francouzský levicový deník Libération ze září roku 2016. Juncker byl daleko za hranicemi své země znám velmi kladným vztahem k většímu množství alkoholu. Něco ve stylu bývalého prezidenta Miloše Zemana v jeho bujarých letech.
Ministerstva budou s největší pravděpodobností muset už letos škrtat tak, aby došlo k udržení schodku rozpočtu schváleného vládou. Pro deník Echo24 to potvrdilo ministerstvo financí. Podle resortů, které oslovila redakce Echo24, pomoci mohou méně energeticky náročné budovy, intenzivnější digitalizace, ale také omezení tisku materiálů nebo nižší náklady na fyzickou ostrahu budov.
Vláda Petra Fialy v čele ODS vyzývá už dlouhodobě občany k tomu, aby se neostýchali čerpat dávky. Jako hlavní nástroj pomoci s vysokou inflací a drahými energiemi si zvolila příspěvek na bydlení. A podle posledních dat ministerstva práce a sociálních věcí lidé poslechli a stud odhodili.
Vláda schválila návrh novely se zpomalením valorizace penzí, se zpřísněním podmínek pro předčasný důchod a s novým přídavkem, který by měli důchodci a důchodkyně dostávat při vysoké inflaci. Kabinet o tom informoval na svém webu ve výsledcích svého středečního zasedání. Projednávání důchodové novely ve zveřejněném programu dnes neměl. K tomu. aby změny začaly platit, musí je přijmout Parlament a podepsat prezident. Vláda by podle normy chtěla rozhodovat už letos v září o valorizaci pro příští rok. Politici opozičních hnutí ANO a SPD opakovaně uvedli, že změny nepodpoří.
Armádní zakázky se rozrůstají. Vláda ve středu schválila nákup 246 pásových bojových vozidel pěchoty CV90 za rekordních 59,7 miliardy korun. Pořídí je formou mezivládní dohody od Švédska. Jde o největší obrannou zakázku v historii české armády. Původní plán přitom hovořil pouze o 210 strojích. Kromě toho vláda plánuje nakoupit také 70 nejnovějších tanků Leopard 2A8 z Německa.
Střet s lobbisty se dá nyní čekat, jsme na něj připraveni a žádné velké změny v ozdravném balíčku dělat nebudeme. Shodli se na tom představitelé vládních stran, které oslovil deník Echo24. Podle nich je tlak zájmových skupin v podobných případech jasný, zvláště pokud se sahá na dotace, daně a různé v minulosti vylobbované benefity.
