Vláda podle očekávání čelí ve snaze prosadit tzv. ozdravný balíček ostrému lobbingu. Kromě různých zájmových organizací ale své připomínky proti balíčku připojila také jednotlivá ministerstva. Mezi hlavní kritizované aspekty balíčku patří změna v souvislosti s daní z nemovitosti, úprava podmínek pro dohodáře či zvýšení náhrady pro bývalé prezidenty. Ministerstvo financí chce připomínky vypořádat do 8. června, potvrdila pro Echo24 mluvčí rezortu Gabriela Krušinová.

Na to, že vláda bude čelit ostrému lobbingu ze strany nejrůznějších zájmových skupin, upozorňoval deník Echo24 už krátce poté, co byl balíček zveřejněn. V připomínkovém řízení, které bylo ukončeno v pondělí, je v řadě případů znát, že jde právě pouze o tlak lobbistů. Mezi nejsilnější patří odbory v čele s Josefem Středulou. Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) v připomínkách k vládnímu návrhu zákona o konsolidaci veřejných financí uvedla, že návrh odmítá jako celek a požaduje jeho přepracování. Mezi hlavní problémy uvádí růst daně z nemovitosti, změny DPH či rušení slev na daních.

„ČMKOS nesouhlasí s přístupem vlády, kdy se zásadní rozhodnutí, včetně opatření směřujících k nápravě neutěšeného stavu veřejných financí, přijímají bez skutečného sociálního dialogu vedeného se zástupci zaměstnanců a zaměstnavatelů,“ uvedla odborářská centrála v připomínkách k balíčku, zároveň vyhrožuje stávkou.

Předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl v rozhovoru pro Echo24 označil postup odborářů za hysterické běsnění. „Není to boj o balíček, ale spíše boj o Josefa Středulu. Myslím, že on utrpěl hrozně moc ran a šrámů v tom tragickém neúspěchu v prezidentské volbě a při své neschopnosti sehnat lidi, kteří by přišli na náměstí. Určitě je pod tlakem členů odborů, zejména v situaci, kdy ten balíček zcela správně obsahuje něco, co se nestalo ani za ministra (financí Miroslava) Kalouska, tedy zrušení daňového zvýhodnění při placení členských příspěvků odborům,“ uvedl Hampl.

„Je to boj Josefa Středuly o Josefa Středulu, o jeho reputaci a budoucnost. Myslím, že řada naprosto přestřelených a absurdních kalkulací, které se objevily, tak byla jen výrazem té jeho hysterie. Jestli z něčeho má strach, tak je to svolat generální stávku, která by se nepovedla. To by dramaticky ohrozilo jeho budoucnost ve vedení odborů. Proto taky myslím, že žádná taková stávka nebude,“ uvedl Hampl.

Odboráři nicméně nejsou zdaleka jediní. Své připomínky k balíčku zaslaly i další instituce včetně ministerstev, krajů, profesních komor či nevládních organizací. Například ministerstvo práce a sociálních věcí v připomínkovém řízení žádá přehodnocení navýšení náhrad pro bývalé prezidenty. Nyní mají nárok na měsíční rentu 50 000 korun a náhradu 50 000 korun na nájemné za kancelář a na odměnu asistenta. Vláda v balíčku předpokládá zdvojnásobení těchto částek, což je podle ministerstva velkorysé. Úřad navrhuje i úpravu u podpory na stravování pracovníků či upřesnění u některých daní. Chybí mu také hodnocení dopadů plánovaných kroků na rodiny.

To, že vládní konsolidační balíček zvyšuje rentu bývalých prezidentů zhruba na dvojnásobek se nelíbí ani ministerstvu vnitra a ministerstvu pro místní rozvoj (MMR). Ministerstvo zahraničí zase upozornilo na to, že plánované snížení peněz na platy ve státní sféře o dvě procenta nemůže být uplatněno obecně. Navrhovaná opatření podle Černínského paláce zasáhnou do chodu ministerstva a plnění jeho úkolů.

Výhrady k chystaným opatřením má rovněž ministr pro legislativu Michal Šalomoun (za Piráty). Ve svém stanovisku uvádí, že některé navrhované úpravy nesměřují k deklarovanému cíli balíčku, tedy úsporám a konsolidaci veřejných rozpočtů. Některé úpravy jsou pak podle něj zcela nesouvisející.

Ministerstva zdravotnictví a pro místní rozvoj ve svých připomínkách mimo jiné požadují, aby rostlinné alternativy mléka spadaly do nižší, 12procentní sazby DPH. Podle prohlášení organizace ProVeg Česko může přesunutím rostlinné alternativy mléka do 21procentní sazby diskriminovat lidi s alergiemi. Ministerstvo zdravotnictví se také zastává zvýhodnění volnočasových benefitů, MMR chce nižší sazbu pro pleny nebo menstruační potřeby.

Tiché víno, hazard a noviny

Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů kritizuje úpravy podmínek práce na dohodu obsažené ve vládním konsolidačním balíčku, podle ní přinášejí nadměrnou byrokracii. V připomínkách k balíčku také odmítá zvyšování daně z příjmu právnických osob, zvyšování poplatku prostor pro těžbu nerostů nebo omezení daňového zvýhodnění zaměstnaneckých benefitů. Svaz průmyslu a dopravy ČR chce s vládou jednat o nastavení zaměstnaneckých benefitů nebo o osvobození energetických daní u metalurgie.

Mezi požadavky Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR patří zachování daňového zvýhodnění volnočasových benefitů, uvalení spotřební daně na tiché víno nebo zrušení navýšení pojistného pro osoby samostatně výdělečně činné o deset procent.

Svaz měst a obcí ČR (SMO) zase nesouhlasí se změnami rozdělení daně z příjmu právnických osob mezi rozpočet, obce a kraje. Kritizuje také přesun výnosu části daně z hazardu od obcí do státního rozpočtu, stoprocentním příjmem obcí by podle svazu měla zůstat daň z nemovitosti. Svaz také varuje před omezením možností čerpat evropské dotace, pokud vláda sníží jejich spolufinancování z rozpočtu.

Sdružení místních samospráv ČR vadí změny rozpočtového určení daní. Vládní koalice navrhuje zvýšit daň z příjmu právnických osob z 19 na 21 procent a má se současně změnit podíl pro rozdělení příjmů mezi stát a samosprávy – dodatečný výnos má mířit výhradně do státního rozpočtu. Sdružení se stejně jako Svaz měst a obcí postavilo proti zavedení státního koeficientu, který by zvýšil daň z nemovitosti a dodatečný výnos by šel do státního rozpočtu.

Agrární komora ČR nesouhlasí se zvýšením daně z nemovitosti, což se týká i zemědělské půdy. Komora zároveň navrhuje vyšší zdanění budov a zavedení pravidelného poplatku za vynětí půdy ze zemědělského fondu na financování pozemkových úprav. Unie vydavatelů navrhla přeřazení tištěných deníků ze základní sazby DPH zpět do snížené sazby daně k časopisům. Více než zdvojnásobení sazby DPH ze stávajících deseti na 21 procent by podle vydavatelů vedlo k poklesu prodeje novin a dalšímu posílení dezinformační scény. Předpokládaný výnos 200 milionů korun považují za nerealistický.

Jasno má být příští týden, říká ministerstvo

Mluvčí ministerstva financí Gabriela Krušinová pro Echo24 řekla, že do ukončení připomínkového řízení nebude MF jednotlivé připomínky komentovat. Lhůta pro podávání připomínek skončila teprve o půlnoci z pondělí na úterý.

„Za MF platí, že smyslem tohoto připomínkového řízení je odstranění případných legislativně-technických nesrovnalostí, nikoliv věcná podstata balíčku, která byla dojednána a schválena na úrovni vedení všech koaličních stran. Případné věcné změny by se mohly udělat pouze v takovém případě, pokud by se na nich dohodly opět všechny koaliční strany – a to by hypoteticky bylo možné až při projednávání balíčku ve sněmovně, nikoliv nyní při vypořádávání připomínek v meziresortním řízení,“ uvedla pro Echo24 Krušinová.

Samotné vypořádání připomínek ze strany MF skončí večer 8.6. V pátek 9.6. tak bude zcela jasné, jak a které připomínky MF zapracovalo, a které odmítlo. Poté půjde balíček do Legislativní rady vlády a na vládu by se mohl dostat mezi 20. až 28. červnem, informovala Krušinová.