Střet s lobbisty se dá nyní čekat, jsme na něj připraveni a žádné velké změny v ozdravném balíčku dělat nebudeme. Shodli se na tom představitelé vládních stran, které oslovil deník Echo24. Podle nich je tlak zájmových skupin v podobných případech jasný, zvláště pokud se sahá na dotace, daně a různé v minulosti vylobbované benefity.
Ministerstvo financí předpokládá, že bude muset v druhé polovině roku přistoupit k úsporným opatřením týkajícím se výdajů státního rozpočtu. Samo ministerstvo pak plánuje uspořit na provozních nákladech tím, že zruší některá územní pracoviště finančních úřadů, čímž dosáhne úspory ve výši 150 milionů korun v následujících třech letech. Pro Echo24 to uvedl mluvčí ministerstva financí Tomáš Weiss. Na nutné škrty v rozpočtu opakovaně upozorňují ekonomové.
Nová vládní daňová politika zasáhne i majitele firem. Kdo bude prodávat podíl ve společnosti nebo cenné papíry, příjem mu stát zdaní. Časový test tři nebo pět let tedy přestane platit. Limit pro nezdanění je velmi nízký, čtyřicet milionů korun, tato hranice je přitom překročena při většině obchodů. Chybí navíc informace o tom, jakou bude mít daň sazbu. Očekává se, že na trhu nyní dojde k rychlým transakcím, aby se firmy dani ještě stačily vyhnout. Majitelům nezbude než vhodně optimalizovat, opatření také může vést ke vzniku nových holdingů a svěřenských fondů.
V době, kdy stát usilovně hledá, kde by se dalo ušetřit na provozu a kde vybrat peníze navíc, začínají být čím dál tím větším tématem rozpočty samospráv – tedy měst, obcí, nebo krajů. Ty vloni hospodařily s přebytkem 33 miliard korun. Podle Národní rozpočtové rady se finanční polštář samospráv dostal do situace, kdy už není obhajitelný a část prostředků by se měla přesunout státu, který by je na rozdíl od obcí uměl využít. Ministerstvo financí ale něco takového udělat odmítá.
Představitele vládní koalice připouští, že bude ještě letos nutné škrtat na výdajové straně tak, aby byl dodržen schválený schodek rozpočtu ve výši 295 miliard. Podle místopředsedy rozpočtového výboru sněmovny Vojtěcha Munzara budou úspory nutné, jednotlivé resorty by ale neměly s hledáním možných škrtů čekat na pokyn ministerstva financí. Pro Echo24 Munzar řekl, že ministerstva by úspory měla hledat už nyní.
Rozhodnutí, zda bude KDU-ČSL kandidovat v příštím roce do Evropského parlamentu (EP) samostatně, nebo v koalici Spolu, by mělo padnout nejpozději do konce září. Po sobotní nominační konferenci strany to novinářům řekl její předseda a vicepremiér Marian Jurečka. Vládní lidovci jsou členy koalice Spolu, kterou tvoří s ODS a TOP 09. Premiér a předseda ODS Petr Fiala řekl minulou sobotu na ideové konferenci své strany, že rozhodnutí o případné společné kandidatuře do EP ještě nepadlo.
Stát má nakročeno k zestátnění největší energetické společnosti ČEZ. O nutnosti ovládnout strategickou výrobní část, tedy také nejdůležitější jaderné elektrárny, se mluví dlouhodobě. Vláda Petra Fialy (ODS) ale zřejmě zvolila cesta, která bude investory a menšinové akcionáře ČEZ bolet. Někteří z nich vládní plány na jejich vytěsnění označují za zločineckou akci a útok na soukromé vlastnictví ze strany státu. Akcie energetického kolosu dva dny za sebou prudce klesaly.
Po roce se vláda Petra Fialy konečně odhodlává k zestátnění elektrárenské společnosti ČEZ. V ní nyní drží 70 procent akcií. Zbytek se veřejně obchoduje na burze. Velkou část z toho balíku drží velké světové investiční společnosti. Především globální penzijní fondy. Zbývající akcie mají skutečně drobní akcionáři. Cenné papíry polostátní energetické firmy jsou jednou z vůbec nejčastějších investic drobných investorů na burze. Dá se dokonce říct, že právě ČEZ je tím, co pražskou burzu táhne. Nemálo lidí mluví o penězích uložených v akciích největší domácí energetiky jako o nejlepším penzijním připojištění.
Vláda ještě nemá s konsolidačním balíčkem zcela vyhráno, čeká ji totiž střet s lobbisty, kteří budou chtít zvrátit opatření, jež by je mohla ohrozit. Na dotaz deníku Echo24 to řekli oslovení odborníci. Největší tlak se dá očekávat u dotací, k nimž ale ministerstvo financí nezveřejnilo detaily. Už se také objevily první tlaky ze strany Hospodářské komory ČR a dalších uskupení proti změnám DPH či vyšším odvodům pro živnostníky.
Akcie energetické společnosti ČEZ na pražské burze v pátek dopoledne pokračovaly v prudkém poklesu. Krátce po 11:00 ztrácely víc než pět procent a jejich cena se po dvou měsících dostala pod 1000 korun. Dolů tak táhnou celou burzu, index PX byl necelou hodinu před polednem proti čtvrtečnímu závěru níže o 0,73 procenta na 1306,65 bodu. Pokles akcií ČEZ je podle analytiků reakcí na vládní návrh zákona, který otevírá cestu k rozdělení této polostátní firmy na plně státní a soukromou část.
Německým Zeleným snad poprvé trochu popadaly masky. Strana založená koncem 70. let hipíky a neteroristickou částí krajní levice se od těch dob těší pověsti morálních politiků, a i proto stranou pro lepší lidi mezi voliči. Celkově je asi pořád můžeme považovat za idealisty, což jen vynikne poté, co zelený program převzaly tradiční, vesměs bezzásadové strany. Zelení by však mohli posloužit i jako příkladová studie pro hypotézu, že kde se idealismus na jednom místě vyskytuje příliš dlouho, tam nakonec proroste s materiálními zájmy zúčastněných.
Vláda Petra Fialy (ODS) chystá nad rámec avizovaného ozdravného balíčku i další opatření. Mezi ta má patřit posílení Specializovaného finančního úřadu (SFÚ), což by mělo pomoci děravému systému výběru daní, a také co nejrychlejší zavedení globální 15% daně pro korporace s obratem nad 750 milionů eur jako je Google nebo Amazon. Deníku Echo24 informaci potvrdila místopředsedkyně sněmovny Olga Richterová (Piráti) i ministerstvo financí.
Vláda ve středu schválila návrh zákona, který snižuje potřebnou většinu hlasů akcionářů pro přeměny obchodních společností a družstev. Místo dosud potřebných 90 procent hlasů všech akcionářů by nově mělo pro rozdělení firem stačit 75 procent hlasů akcionářů přítomných na valné hromadě za současného navýšení usnášeníschopnosti, která má přesahovat dvě třetiny základního kapitálu. Tím se státu otevírá možnost ovládnout energetickou skupinu ČEZ, kde má stát podíl zhruba sedmdesát procent.
Prezident Petr Pavel kritizoval na sněmu Svazu měst a obcí (SMO) v Olomouci na případu rušení poboček České pošty komunikaci vlády Petra Fialy. Nemá za správné, že se reformy plánují z centra bez seznámení se s pohledem dotčených obcí. Uvedl, že opačný proces by byl určitě složitější a náročnější, ale zahrnout do rozhodovacích procesů místní znalosti je zásadní. Vláda nejprve informovala o záměru zrušit 300 poboček, až poté jednali její zástupci o plánu s jednotlivými obcemi.
Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) jako první z vládních představitelů přiznal, že koalice porušuje své dřívější sliby ohledně nezvyšování daní. “Pokud jsme třeba říkali, že vyloženě nebudeme zvedat daň z nemovitosti a zvedáme ji, říkáme něco jiného, než jsme říkali před časem. A nemá smysl tomu jakýmkoli způsobem uhýbat,” přiznal mistr v rozhovoru pro MFD. Blažek uvedl, že to, čemu se říká daňová kvóta, tedy celkový výběr daní od obyvatelstva, se “podle všeho” v celkové výši nemění.
Odborníci se shodují, že užívání marihuany je v zásadě bezpečnější či méně rizikové než konzumace alkoholu. Přesto se o její legalizaci v ČR bez jasnějších výsledků doposud pouze mluvilo. Podle národního protidrogového koordinátora Jindřicha Vobořila, který má přípravu cesty k regulované legalizaci na starosti, bychom se mohli dočkat už zanedlouho. „Doufám, že ještě letos bude na světě paragrafové znění, které zamíří do sněmovny,“ říká v rozhovoru pro Echo24 národní koordinátor Vobořil.
Vláda ve středu zrušila devět usnesení ze 70. a 80. let, kterými se svěřily tehdejšímu Sovětskému svazu nemovitosti do bezplatného užívání k diplomatickým účelům. Schválení materiálu potvrdilo ministerstvo zahraničních věcí. Informoval o tom i ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN). Rusko podle české diplomacie pozemky využívá k jiným než diplomatickým účelům, takže není důvod je nadále poskytovat bezplatně. Rusku vznikne daňová povinnost a za nemovitosti by měli platit nájem.
Vláda se setkala se silnou kritikou svého konsolidačního balíčku, který představila minulý týden. Kromě opozice a odborů se ke kritikům přidal i bývalý prezident Miloš Zeman. Ten na facebooku označil balíček za neprovázanou tříšť více jak 50 nápadů, které povedou k občanské nespokojenosti. Zároveň ho ve středu, kdy Zeman úřaduje ve své kanceláři v Dejvicích, navštívila bývalá ministryně financí Alena Schillerová. Před ní ho poctili návštěvou bývalí vrcholní politici z KSČM Vojtěch Filip a Miloslava Vostrá.
Českou republiku bude na sudetoněmeckém sjezdu v bavorském Řezně na konci května zastupovat ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Sdělila to Bekova mluvčí Aneta Lednová. Podle předběžných plánů bude Bek v Řezně jeden den, a to v neděli, kdy s hlavními projevy vystoupí bavorský premiér Markus Söder a nejvyšší sudetoněmecký politický představitel Bernd Posselt. To, že na sjezdu bude zástupce české vlády, oznámil bez upřesnění před týdnem na setkání se Söderem český premiér Petr Fiala.
Pozornost je omezená. A když se dějí výrazné věci, které strhnou pozornost, přirozeně za nimi zapadnou často i ty, které jsou z dlouhodobého pohledu ještě důležitější. Lidé toho často i využívají k tomu, aby prosadili něco, od čeho tu pozornost cíleně chtějí odvrátit. Aby jejich plány pokud možno žádnou pozornost nedostaly. Jindy se to naopak děje přirozeně. Jedna věc prostě přehluší ty ostatní. Přesně to se teď daří vládnímu „konsolidačnímu balíčku“, který zaplnil veřejnou debatu tak, že z ní úplně vyřadil třeba zásah do důchodů. A také obsazení klíčové instituce v zemi.
Policisté a samosprávy. To jsou oblasti, v nichž se mohly ve škrtech najít miliardy a nedošlo k tomu, protože hnutí STAN je druhé nejsilnější ve vládě a má ministerstvo vnitra. Deníku Echo24 to řekl člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) Dominik Stroukal. Šéf Starostů a nezávislých a ministr vnitra Vít Rakušan pro Echo24 uvedl, že ze své pozice nechtěl dopustit ohrožení fungování v těchto oblastech. Náklady konsolidace podle něj musí solidárně nést všichni.
18. února 2014. Jednání sněmovny. U řečnického pultu stojí poslanec Petr Fiala, přesně před měsícem zvolený novým předsedou ODS. Tepe vládu premiéra Bohuslava Sobotky, jehož ministrem financí je vůdce ANO Andrej Babiš, za zvětšující se schodky státního rozpočtu. „A tehdejší lídr ČSSD Vladimír Špidla, který je nyní shodou okolností vedoucím poradcem pana premiéra, na otázky, kde sociální demokracie, kde vláda jí vedená vezme finanční prostředky, odpoví větou: ‚Zdroje tu jsou.‘ A už o rok později, v květnu 2003, se ukázalo, že zdroje tu nejsou.
Rodina s jedním dítětem, kde mají oba partneři zhruba průměrný výdělek a jsou zaměstnaní v soukromé sféře, by přišla kvůli vládnímu balíčku podle odborů ročně přibližně o 152 800 korun. Pokud jsou oba zaměstnanci ve veřejné sféře, dopad by mohl být 178 200 korun. Výsledky svých propočtů představili dnes na tiskové konferenci ekonomové a předáci Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS). Ekonomové jejich propočty odmítají. Danuše Nerudová propočty odborů označila za šíření poplašné zprávy.
Konsolidační balíček k ozdravení státních financí, který minulý týden představila vláda, je podle 51 procent občanů nezbytný, nicméně dvě pětiny lidí mu nerozumí. Necelé tři čtvrtiny navíc nečekají, že navržené změny v sazbách daně z přidané hodnoty (DPH) sníží jejich náklady na život v Česku. Většina občanů si současně myslí, že návrh změn přichází pozdě, a podle více než dvou třetin občanů změny ani nevyřeší narůstající zadlužení státu. Vyplynulo to ze zjištění agentury Median pro Český rozhlas.
Nebylo to šťastné aranžmá. Kabinet Petra Fialy se pokusil v jedné show spojit důchodovou reformu, která má být zásadní systémovou změnou na desítky let dopředu, s pokusem o zbrzdění státních dluhů, který je ad hod reakcí na současný stav. Tady a teď. Podařilo se mu dosáhnout toho, že v množství šestapadesáti zásahů do daní, pojistného, dotací a dalších výdajů státu na rok příští a přespříští změny důchodů upozadil. Všude se mluví a píše o změnách, kterým kabinet poněkud eufemisticky říká „kompenzační balíček“, jenž se Petru Fialovi obsahově ani marketingově opravdu nepovedl.
Několik dní po představení velkého úsporného balíčku už lze hodnotit, která z koaličních stran si co do finální podoby protlačila. Ze srovnání vychází, že nejvíce ani zdaleka nevybojovala nejsilnější vládní strana ODS, ale spíše ty menší. Se svými návrhy uspěli především Starostové a nezávislí nebo KDU-ČSL, kteří si právě na úkor typicky pravicové občanské demokracie vybojovali kupříkladu vyšší daně.
Mezi nejostřejší kritiky „konsolidačního balíčku“ vlády Petra Fialy patří jeho předchůdce v roli předsedy ODS a předsedy vlády, bývalý prezident Václav Klaus. V písemném rozhovoru pro Echo rozebírá, co mu na vládním rozhodnutí nejvíc vadí. V České televizi i vašem komentáři pro iDNES.cz jste byl velmi kritický k Fialovu balíčku na odvrácení nekontrolovaných schodků rozpočtu. Co vás na něm nejvíce překvapilo?
Do konsolidačního balíčku se nedostala řada opatření, které vládě navrhoval její poradní orgán –NERV. Mezi nimi i zdanění regulovaného trhu s konopím. Podle analýz by legalizace marihuany, respektive otevření přísně regulovaného trhu s konopím mohlo jen na daních a poplatcích přinést do státní kasy 8 až 10 miliard korun ročně. „Komunikačně by to bylo pro vládu skvělé a v těch návrzích to bylo. To mi připadá smutné,“ posteskl si ekonomický poradce vlády Dominik Stroukal.
Po dlouhých měsících vysoké inflace, která přinesla nevídaný propad životní úrovně, zdražování energií a hrozivě se zvyšující schodek státního rozpočtu, v posledních týdnech vláda vypouštěla testovací balonky jako předehru k hlavnímu představení, které minulý týden uvedl kabinet Petra Fialy pod titulem Česko ve formě. Za pět minut dvanáct. Marketingová hesla jdou a nepotřebují k tomu ani služby Marka Prchala. Ano, ať by představili jakýkoli ekonomický reformní balíček, byl by podroben zkoumání a kritickému pohledu. Navíc se na něm musela domluvit na první pohled nesourodá koalice.
Premiér Petr Fiala (ODS) označil po dnešním jednání sociálních partnerů ve Strakově akademii o konsolidačních rozpočtových opatřeních vyhlášenou stávkovou pohotovost odborů za nezodpovědnost. K dialogu nepatří nátlakové akce, uvedl na večerní tiskové konferenci po téměř čtyřhodinovém jednání s tím, že vláda není připravená ustupovat od svých návrhů, chce ale o nich jednat. "Jsme připraveni hájit své názory a svá rozhodnutí, k dialogu ale nepatří nátlakové akce," uvedl premiér
