Představitele vládní koalice připouští, že bude ještě letos nutné škrtat na výdajové straně tak, aby byl dodržen schválený schodek rozpočtu ve výši 295 miliard. Podle místopředsedy rozpočtového výboru sněmovny Vojtěcha Munzara budou úspory nutné, jednotlivé resorty by ale neměly s hledáním možných škrtů čekat na pokyn ministerstva financí. Pro Echo24 Munzar řekl, že ministerstva by úspory měla hledat už nyní.

Na to, že se potenciálně bude muset škrtat ještě letos, aby byl udržen schodek rozpočtu, opakovaně upozorňují ekonomové. Podle hlavního ekonoma společnosti Roklen Pavla Peterky je velmi nepravděpodobné, že by se vládě schválený deficit podařilo dodržet bez dodatečných škrtů, případně vyššího výběru daní. Samozřejmě i schodek 295 miliard je z pohledu stability veřejných financí problematický,“ dodal pro Echo24 již dříve Peterka.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) novinářům potvrdil, že případné letošní úspory by se hledaly na výdajové straně. Stanjurův stranický kolega a místopředseda rozpočtového výboru Vojtěch Munzar deníku Echo24 v pátek sdělil, že úspory považuje za nutné. „A to i kdyby nás příjem z daní právnických osob, které teprve přijdou, příjemně překvapil. Věřím, že již dnes na jednotlivých ministerstvech probíhá a připravuje se krácení výdajů a nečeká se na pokyny ministerstva financí,“ uvedl Munzar.

Prostor pro letošní rok vidí Munzar skutečně jen na straně výdajů, ke kterým není potřeba měnit legislativu. „Jde o časové důvody. Obávám se, že legislativní proces jakýkoliv změn by byl dokončen až ve druhém pololetí s malým vlivem na letošní rozpočet,“ dodal Munzar.

Představitelé vlády se shodují, že by se mělo jednat především o výdaje jednotlivých ministerstev. Deníku Echo24 to řekl například šéf pirátských poslanců Jakub Michálek. Ekonomický expert KDU-ČSL Miroslav Zborovský deníku Echo24 řekl, že zatím žádný návrh ministerstva financí neviděl. „Pro nás jako KDU-ČSL je zásadní, aby jakákoli rozpočtová opatření neměla negativní vliv na situaci pracujících rodičů,“ uvedl Zborovský.

Pomůžou zisky ČEZu, míní ministerstvo

Ministerstvo financí podle mluvčího Tomáše Weisse opakovaně upozorňovalo, že letošní hospodaření státního rozpočtu je zatíženo celou řadou významných a obtížně predikovatelných rizik na příjmové i výdajové straně. „Některá z těchto rizik jsou však spojenými nádobami a jsou závislá na stejných faktorech, například nižší odvody z prodeje elektřiny a nižší inkaso daně z neočekávaných zisků jsou úměrně vyvažovány nižšími výdaji na kompenzace vysokých cen energií a neměly by tak přispět k prohloubení schodku státního rozpočtu,“ uvedl pro Echo24 Weiss s tím, že právě odhady vládních výdajů na tyto kompenzace jsou důkazem významných nejistot, v kontextu kterých loni ministerstvo sestavovalo státní rozpočet na letošní rok.

„Loni totiž celá řada ekonomů odhadovala částky přesahující 200 miliard korun, zatímco při aktuálně stále klesajících cenách energií se ministerstvo financí domnívá, že by tyto kompenzace mohly být zhruba pětinové,“ uvedl Weiss.

Z dosavadního vývoje plnění státního rozpočtu přitom podle něj nelze činit jednoznačné závěry, neboť celá řada oblastí v čele s regionálním školstvím, sociálními službami či vědou a výzkumem je ve srovnání s loňským provizoriem výrazně předfinancována. „Ve druhé polovině roku proto očekáváme zlepšení hospodaření, kdy rozpočtu pomohou mimo jiné dividendy z loňských rekordních zisků ČEZ, příjmy z evropských strukturálních a investičních fondů včetně Národního plánu obnovy či příjmy z daně z neočekávaných zisků splatné v září a v prosinci letošního roku,“ řekl Weiss.

Výnosy z takzvané windfall tax přitom nebudou podle predikce ministerstva financí zdaleka tak vysoké, jak se očekávalo v minulém roce (psali jsme zde). Podle představitelů vlády nicméně nižší výnos vykompenzují také nižší výdaje na pomoc lidem v souvislosti se snižujícími se cenami energií.

Odpovědnost nese Stanjura

Představitelé koaličních stran již dříve pro Echo24 řekli, že zodpovědnost za udržení už tak vysokého deficitu leží na ministru Stanjurovi. Podle ekonomického experta občanských demokratů Jana Skopečka u výdajů rozpočtu platí, že čím rychleji a čím více se bude škrtat na výdajové straně rozpočtu, tím vzhledem k zoufalé situaci veřejných financí lépe.

„Jestli hrozí, že bychom v uvozovkách měli mít problém s udržením už tak vysokého deficitu, tak za mě platí, že jednotlivá ministerstva mají škrtat ještě do konce roku tak, abychom ten deficit udrželi,“ řekl Skopeček s tím, že pevně věří, že se zmíněný schodek rozpočtu, který je v platném znění zákona na letošní rok nastaven na 295 miliard, podaří udržet.

„Jsem přesvědčen, že nelze usuzovat z prvních měsíců plnění státního rozpočtu a že to na konci dopadne tak, jak ministerstvo financí naplánovalo. Na straně druhé se některé rizikové faktory už ukázaly. Ve chvíli, kdy se nebudou naplňovat příjmy optimisticky a vyšší příjmy nenaplní případně nějaký výpadek jiných daní, budou jednotlivé kapitoly muset přistoupit ke snížení výdajů tak, aby byl schodek dodržen,“ míní Skopeček.

První místopředseda hnutí STAN a poslanec Lukáš Vlček pro Echo24, že nebude třeba novela zákona. „Já sám se jako starosta řízení veřejných rozpočtů věnuji už dvacet let, jejich skládání a řízení. V praxi se mi nestalo, že by s tím rozpočtem nebylo nutné pracovat. Bude to nutné. Té debatě se nevyhneme,“ řekl Vlček.

„Rozpočet se nemusí měnit v základních parametrech, ale pokud situace bude taková, že ty základní parametry nebudou odpovídat, tak s tím logicky musíte pracovat. I když se nemusí schvalovat nový státní rozpočet, ale práce s tím vnitřním nastavením rozpočtu bude o to intenzivnější,“ dodal Vlček.