Vláda ještě nemá s konsolidačním balíčkem zcela vyhráno, čeká ji totiž střet s lobbisty, kteří budou chtít zvrátit opatření, jež by je mohla ohrozit. Na dotaz deníku Echo24 to řekli oslovení odborníci. Největší tlak se dá očekávat u dotací, k nimž ale ministerstvo financí nezveřejnilo detaily. Už se také objevily první tlaky ze strany Hospodářské komory ČR a dalších uskupení proti změnám DPH či vyšším odvodům pro živnostníky.

Koaliční dohoda na konsolidačním balíčku je hotová, teď se ale dají čekat další ostrá vyjednávání s nejrůznějšími zájmovými skupinami, které budou chtít rozhodnutí vlády zvrátit. Pro deník Echo24 to řekl například ekonom Dominik Stroukal z Národní ekonomické rady vlády (NERV) v souvislosti s dotacemi, které chce kabinet Petra Fialy (ODS) škrtat. „Teď teprve začne to vyjednávání s různými skupinami, které budou lobbovat, aby se ‚jejich‘ dotace nerušily. Pokud se to ale podaří dotáhnout a bude to skutečně přes padesát miliard, tak to bude vlastně svého druhu opravdu zázrak. Ačkoliv já jsem zastáncem toho, že vždy jde škrtat ještě více,“ uvedl Stroukal.

Podle hlavního ekonoma společnosti Roklen Pavla Peterky bylo vzhledem ke stavu veřejných financí a velikosti strukturálního schodku předem jasné, že pokud vláda doručí slíbenou konsolidaci veřejných financí, tak se dotkne v zásadě všech. „Předem bylo jasné, že se do připravovaného balíčku budou snažit své zájmy otisknout různé zájmové skupiny. Už v den zveřejnění prvního návrhu balíčku přišla smršť tiskových konferencí a vyjádření zástupců těchto zájmových skupin,“ uvedl Peterka pro Echo24.

„Doba lobbistů“ teprve přijde i podle politologa Jana Kubáčka. „Projednávání ve sněmovně a právo každého zákonodárce navrhnout změnu zákona a zákonodárnou iniciativu jim poskytuje největší manévrovací prostor a možnost účinného tlaku na vládní koalici,“ uvedl pro Echo24 Kubáček s tím, že tlak lze očekávat především v oblasti DPH, kde se podle něj nabízí řada možností změn, přesunů a zpřesnění. „Podobné je to u dotací, ty se de facto teprve definují a tím, že neznáme jejich vymezení, dosah, časový dopad a partnery spoluúčasti, tak reálně nemáme šanci ani poznat, zda dochází v jejich případě ke změnám a programovým rošádám,“ míní Kubáček.

„Ještě můžeme čekat i změny v úsporách na provozu státu a i ohledně výjimek pro zaměstnance. Rozhodně ještě není nic pevně dané a ve sněmovně můžeme čekat nové licitování a lobbistické vyjednávání,“ dodal Kubáček.

Tlak zájmových skupin byl podle Pavla Peterky citelný už v průběhu přípravy jednotlivých opatření. „Příkladem může být situace, kdy zcela nekoncepčně bylo opět vyjmuto tiché víno ze spotřebního zdanění. To i přesto, že se nová spotřební daň na tiché víno měla týkat pouze zhruba 10 % největších tuzemských vinařů a vína z dovozu. Pro malé vinaře, o které měla lobby údajně ty největší obavy, by to byla naopak daňová konkurenční výhoda,“ uvedl Peterka.

U dotací čekám krvavý boj, říká ekonom

Podobně dopadl podle Peterky i zcela rozumný návrh na revizi samosprávy a nákladů na místní vlády. „Když se podíváme na složení vládních stran, tak si můžeme domyslet, odkud vanul vítr. Bohužel debata o řízení státu a jeho reformě je vždy do významné míry politická, a ne vždy tak vyhraje zdravý rozum,“ míní Peterka s tím, že vláda nemá příliš prostoru ustoupit, což její zástupci potvrdili po samotném představení balíčku.

„Očekávám však významný tlak v oblasti dotací na obnovitelné zdroje. O peníze z dotací do zemědělství, zelené nafty se jistě řada zájmových skupin ještě do krve popere. Stejně tak očekávám eskalaci tlaku ze strany odborů, kterým bude vadit zrušení daňového zvýhodnění odborových příspěvků, tedy zdroje jejich financování. Odbory budou jistě bojovat i proti zrušení daňového zvýhodnění nefinančních pracovních benefitů,“ míní Peterka a dodává, že k boji se jistě připojí i řada firem, jejichž existence a zisky jsou závislé na konkurenční výhodě v podobě daňového zvýhodnění.

Problém ve zrušení daňového zvýhodnění řady zaměstnaneckých benefitů a lobbingem odborářů vidí i hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. „Zrušení daňového zvýhodnění odborářských příspěvků zase potenciálně snižuje finanční atraktivitu členství v odborech, což může snížit nátlakovou sílu této zatím velmi početné lobbistické organizace. I to pochopitelně její předáky tolik děsí,“ uvedl Kovanda v komentáři zaslaném redakci.

Další oblast, kde už lze nyní vidět jistý odpor, je podle Pavla Peterky z Roklenu navýšení daní z nemovitosti. „Možná překvapivě stojí v čele odpůrců obce, které mohou úroveň zdanění nemovitostí ovlivnit. Zastupitelstva obcí by tak v případě zvýšení této daně zřejmě zasáhla negativní reakce voličů. Dodatečné peníze by ale odešly do státního rozpočtu, což se obcím nelíbí. Předpokládám, že kdyby dodatečné daňové příjmy zůstaly obcím, pak by obce příliš neprotestovaly,“ míní Peterka.

Poukázal také na to, že odborná veřejnost už nyní kritizuje Piráty navrhovanou změnu zdanění příjmů z prodeje firem a cenných papírů, která je pro určitou skupinu vlastníků nastavena velmi necitlivě. „Očekávám, že se zvedne vlna nevole i směrem k rozdílu sazeb DPH mezi knihami (0 %), časopisy (12 %) a novinami (21 %). Možná už jen z principu, že takové nastavení DPH nestojí na pevných základech a působí přinejmenším zvláštně,“ míní Peterka. Změny v DPH kritizuje kromě mediálních domů také třeba Hospodářská komora ČR, která požaduje, aby každé opatření z konsolidačního balíčku s dopadem na podnikatele, bylo „vykompenzováno úlevou na jiném místě“.