Z logických, ekonomických i ústavou daných hledisek za inflaci vždy odpovídá Česká národní banka, nikoliv vláda. Pro deník Echo24 to řekl bývalý viceguvernér ČNB Mojmír Hampl. Reagoval tak na dotaz ohledně sporu, v němž se střetli guvernér ČNB Aleš Michl a premiér Petr Fiala (ODS) začátkem května právě ohledně toho, kdo je největším viníkem vysoké inflace. Tento spor zdá se být ukončen, Fiala se totiž ve čtvrtek po společné schůzce s Michlem shodl na tom, že je v boji proti inflaci je třeba pokračovat.

Spor mezi guvernérem Michlem a premiérem Fialou se rozhořel počátkem května, ještě před zveřejněním konsolidačního balíčku. Michl uvedl, že pokud nebude vládní plán k ozdravení veřejných financí dost věrohodný, bude muset ČNB bojovat proti proinflačnímu impulzu, který vytvářejí deficity státního rozpočtu. Fiala tehdy řekl, že za inflaci je zodpovědná především ČNB a její šéf by neměl házet vinu na vládu.

To v rozhovoru pro Echo24 potvrdil i bývalý centrální bankéř Mojmír Hampl. „Není to úplně typické, že na sebe vláda a centrální banka střílí. Proč to tak je, je jednoduché. Máme vysokou inflaci, která je navíc vysoká dlouho,“ uvedl Hampl. „Já myslím, že běžný člověk z ulice má nulovou představu o dělbě kompetencí mezi ČNB a vládou a že to v zásadě bere tak, že když se něco pokazí, tak za to může vláda. Z mé zkušenosti centrálního bankéře i podle právního řádu a ekonomické logiky je jasné, že tím, kdo zodpovídá za inflaci, je centrální banka,“ potvrdil Hampl Fialova slova.

„Vláda má jinou roli. Buď to může centrální bance komplikovat, nebo zjednodušovat. Vlády v posledních letech situaci komplikují, protože měly proinflační fiskální politiku, ale ČNB má dost nástrojů, síly a nezávislosti, aby jakékoliv proinflační chování jakéhokoliv sektoru přetlačila,“ dodal Hampl.

Kam vláda foukne?

V dubnu inflace činila 12,7 procenta. Bankovní rada ČNB na posledním jednání 3. května nechala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech. Pro zachování sazby beze změn tehdy hlasovali čtyři členové rady, zbylí tři navrhli zvýšení na 7,25 procenta. Člen bankovní rady ČNB Jan Procházka nedávno v rozhovoru pro Lidové noviny mluvil o jednoznačném záměru držet úrokové sazby na vyšší úrovni delší dobu, než naznačuje hlavní scénář prognózy centrální banky, který předpokládá první snížení sazeb v letošním třetím čtvrtletí. Vyšší úrokové sazby působí protiinflačně. Současný viceguvernér Jan Frait, který na květnovém zasedání hlasoval pro stabilitu sazeb, dle vlastních slov nebyl o tomto kroku vůbec přesvědčen.

Sám Hampl se netají tím, že rozuměl menšině bankovní rady, která spíše tlačila na zvyšování sazeb. „Právě proto, abychom tlumili poptávkově-inflační tlaky. Ale teď mě zajímá, zda bude vláda foukat na dobrou nebo špatnou stranu. Pokud bude konsolidační balíček uveden v život tak, jak je, včetně rizika té hry s přesuny v sazbách DPH, tak může zapůsobit protiinflačně a napomoci stabilitě i v souvislosti s inflací,“ uvedl pro Echo24 Hampl.

Guvernér Michl rovněž balíček ocenil. „Vítáme snahu státu o úspory. Provedení je v kompetenci vlády a poslanců, proto nebudu komentovat jednotlivé kroky,“ řekl Michl v polovině května ke konsolidačnímu balíčku. Podstatné v boji proti inflaci je podle něho to, aby co nejvíce klesl deficit státního rozpočtu proti skutečnosti předchozího roku, nikoliv jen proti plánu. „Ideální pro boj s inflací by bylo meziroční snížení výdajů versus skutečnost v předešlém roce a nezvyšovat nepřímé daně, aby to nezvýšilo inflaci. Nicméně je to politické rozhodnutí a není to v mé kompetenci,“ dodal.

Důležitou roli ve zvratu inflace sehrála podle něj silná koruna. Upozornil na to, že v červenci 2022 ČNB upravila strategii měnové politiky. „Stabilizovali jsme úrokové sazby a verbálně jsme podporovali silnou korunu. Přestože jsme repo sazbu ČNB dále nezvyšovali nad sedm procent, podařilo se mít rekordně silnou měnu,“ dodal. Připomněl, že průměrný měsíční kurz koruny vůči euru dosáhl letos v dubnu historicky nejsilnější hodnoty 23,44 korun za euro.