Tag: média

Články k tagu

Vládní politici na Slovensku začali bojkotovat nejsledovanější televizi

Vládní politici na Slovensku v době svých napjatých vztahů s některými médií přestali chodit do diskusní relace nejsledovanější televize Markíza, kterou už delší dobu bojkotují sociální demokraté (Směr-SD) premiéra Roberta Fica. V další soukromé televizi Joj zase skončilo vysílání politické debaty a ministerstvo kultury pracuje na úpravě návrhu nového zákona o veřejnoprávním Rozhlasu a televize Slovenska (RTVS), jehož původní verze by podle kritiků vedla k ovládnutí RTVS státem.

Vojenská junta v Mali zakázala médiím informovat o politice

Vojenská junta vládnoucí v Mali zakázala médiím informovat o politice. Rozhodnutí oznámené ve čtvrtek navazuje na středeční zákaz činnosti politických stran v této africké zemi. Zákaz referovat o politickém dění se týká všech druhů médií, včetně televize, rozhlasu, internetových stránek a tištěných novin. Nařízení vydal vládní komunikační úřad.

Karas končí v čele ostravské ČT. Studio má převzít bývalá šéfka zpravodajství Lefenda

Novou ředitelkou Televizního studia Ostrava České televize by se podle informací deníku Echo24 měla stát někdejší šéfka tamějšího zpravodajství Gabriela Lefenda. Nahradila by tak dosavadního ředitele a dlouholetého zahraničního zpravodaje ČT Miroslava Karase. Ten se do vypsaného výběrového řízení hlásil také, podle všeho ale dostala přednost Lefenda.

Musíme se všichni vidět v zrcadle?

Americký politickonovinářský Twitter žil v úterý nejnovějším textem z konfesijně-manifestačních textů na téma porouchaný svět amerických médií. Těchto korektiv, či přímo protestů vyšla v poslední době již řada. Své vyhození z New York Times před třemi lety popsali šéfredaktor komentářů James Bennet a pak jeho tehdejší podřízený Adam Rubenstein. Můžeme k nim přihodit i sympatizující profil vědeckého redaktora New York Times Donalda McNeila, vyhozeného z téhož periodika v roce 2021 kvůli bizarnímu obvinění z rasismu.

Lidovci se distancovali od výroků svého expředsedy Cyrila Svobody

Předsednictvo lidovců se v úterý distancovalo od výroků a postojů bývalého předsedy KDU-ČSL Cyrila Svobody. S návrhem na jeho vyloučení dnes plánoval nejužší vedení oslovit místopředseda lidovců a ministr životního prostředí Petr Hladík. Svoboda dopoledne řekl, že ho zatím nikdo ze spolustraníků nekontaktoval. Předseda strany Marian Jurečka oznámil, že se tématem ještě bude zabývat širší vedení strany.

„Cítím jasnou podporu AfD,“ říká Bystroň. Fialova vláda má podle něj objasnit, kdo stojí za jeho obviněním

Poslanec Alternativy pro Německo (AfD) a dvojka stranické kandidátky pro volby do Evropského parlamentu Petr Bystroň cítí po dnešním jednání předsednictva strany jasnou podporu. Bystroň to řekl poté, co vedení strany vysvětlil podezření, že dostával úplatky od proruské sítě. Bystroň přijímání peněz odmítl. Německá média k dnešnímu jednání AfD s odvoláním na své zdroje uvedla, že předsednictvo Bystroně skutečně podpořilo.

Ministr Blažek tvrdě: média Slovensku nikdy nerozuměla. Nechte si své povýšenecké postřehy

Zvolení Petera Pellegriniho novým slovenským prezidentem vyvolalo v českém prostředí mnoho typů reakcí. Vedle blahopřání nebo zklamání zaujal i názor ministra spravedlnosti Pavla Blažka, který se nechal slyšet, že v tuzemsku téměř nikdo slovenské situaci nerozumí a vzkázal médiím, ať své názory zbytečně nešíří. Příspěvek ihned získal velkou pozornost a sdílel jej například i expremiér Andrej Babiš.

Vyhazov za rozhovor. Hladík navrhne lidovcům vyloučení exšéfa strany Cyrila Svobody

Místopředseda KDU-ČSL a současný ministr životního prostředí Petr Hladík chce předsednictvu strany navrhnout vyloučení bývalého šéfa lidovců Cyrila Svobody. Hladík mu vyčítá jeho politické názory z poslední doby včetně rozhovoru pro server Voice of Europe, který je od středy na českém sankčním seznamu. Hladík to řekl v neděli v pořadu České televize Otázky Václava Moravce. Svoboda na Hladíka zatím nereagoval.

Za dnešek hloupější!

.Budu psát o písničce. Před týdnem jsem taky psal o písničce, nechci z toho ale dělat nějakou tradici, prostě se to tak sešlo. Možná jste zaznamenali, že vyšlo nové album zpěvačky Beyoncé, globální mega super atakdále hvězdy. Je to takzvaná událost doprovázená téměř uniformním nadšením. Zakaboněného kritika či kritičku, kteří by „plivli jedovatou slinu“ a znectili populární idol, aby jeden pohledal. A týká se to nejenom velkých komerčních médií, ale i alternativněji laděných časopisů a webů. Souvisí se (snad už zvolna odeznívající) vlnou tzv. poptimismu.

Tři povzbudivé příklady občanských postojů

Dnešní komentář věnujeme několika ostrůvkům pozitivní deviace. To je, pokud si správně vzpomínáme, termín, který na přelomu osmdesátých a devadesátých let začali používat slovenští sociologové a u nás ho popularizoval mimo jiné Miloš Zeman. Zatímco jazyk českého disentu odrážel výraznou přítomnost zakázaných literátů, ostrůvky pozitivní deviace přišly z prostředí moderních sociálních věd, takzvané šedé zóny, a vědecky znějící charakter toho termínu jako by usiloval o určitou ochranu, nenapadnutelnost ze strany orgánů.

Europoslanci se přou o mediální prostor pro šéfku komunistů. Stejně brečí, zní z ODS

Mezi českými europoslanci se rozhořel spor ohledně toho, kolik mediálního prostoru dostávají různí političtí aktéři. Z mimoparlamentních stran totiž zdaleka nejvíce prostoru, minimálně na CNN Prima News, dostává šéfka komunistů a europoslankyně Kateřina Konečná. Naopak zanedbatelně se objevuje třeba šéf SOCDEM Michal Šmarda.

Jen Echo se snad ještě nezbláznilo

Je to časté téma – příběh socioprofesní skupiny, již ustavičně se měnící a globalizující se svět náhle nechal stranou. Horníci, které postihl útlum těžby. Dělníci v západních průmyslových zemích poté, co jejich továrny smetla čínská konkurence a stali se z nich voliči Donalda Trumpa a jemu podobných. Víte, co by byla modelová profese pro takový příběh z našich posledních let? Novináři.

Místa, jimiž se neslo Echo

Měl jsem v životě víckrát to štěstí být u toho, když něco začínalo. Člověku to dává energii a taky pocity mladosti, nebo aspoň neopotřebovanosti, možná klamné, ale rozhodně příjemné. Echo byl můj zatím (asi i definitivně) poslední začátek. A byl to pěkný začátek. V bytě na Malostranském náměstí, ve zmatku a očekáváních, pro někoho asi i v neklidu, jak to všechno dopadne. Já jím netrpěl, dnes to beru jako doklad selhání svojí představivosti.

Klišé neumírají

Institucionální paměť je užitečná věc, až na případy, kdy není. Wall Street Journal přinesl zpravodajství o naší iniciativě s nákupem munice pro Ukrajinu ve třetích zemích. Titulek „Malý bývalý sovětský satelit na lovu zbraní pro Ukrajinu“ si na sociálních sítích vysloužil kritiku, a to nejen od, pardon, obyvatel bývalých sovětských satelitů. Zdála se tak jednoznačně namístě, že se k ní připojil například i americký velvyslanec v Česku. Takže deník nakonec titulek na webu změnil a místo sovětské minulosti zdůraznil středoevropskou polohu. Ta kritika je trochu, i když opravdu jen trochu, nefér.

Těžké časy jakuzy

K tomu nejlepšímu, co se mezi novinkami z nabídky streamovacích služeb dá najít, patří příklad, řekněme, západně-japonského crossoveru. Díla, která se odehrávají v Japonsku, jejich hlavní postava je ale Zápaďan, jsou v něm však velice výrazné japonské figury, představované charismatickými herci, dílo příběh sleduje také jejich očima, mezi autory a lidmi ze štábu je nemálo japonských tvůrců. V minulém čísle Týdeníku Echo kolega Ondřej Šmigol obsáhle informoval o minisérii Šógun podle známého historického románu Jamese Clavella.

Echo sází na člověka a svobodu

Od chvíle, kdy začalo Echo24 vycházet jako internetový a později i „papírový“ časopis, poutalo moji pozornost a byl jsem jeho pilným čtenářem, později i občasným přispěvatelem. Udržet v minoritním jazyce, kterým čeština nepochybně je, periodikum, které by si zachovávalo vysokou intelektuální úroveň spojenou s nepředpojatým pohledem na svět a nezapadlo postupně do bažin bulvarity, to je věru nadlidský úkol.

Týdeník, který čtu s napětím

Konkrétní napětí věrného čtenáře prožívám už tehdy, když se v úterý nebo ve středu setkám s internetovým ohlášením, jaká témata nový Týdeník Echo zpracovává ve svém čtvrtečním vydání. Mám samozřejmě určitá očekávání.

Zlobivý element establishmentu

Mělo by to tak být, že předplatitelé i čtenáři našeho týdeníku dostanou objemnější, řekněme, složku. Vedle regulérního vydání, kde najdete další text naší výrazné posily Bohumila Pečinky, který po 25 letech přestoupil z Reflexu do redakce Echa. Ve svém textu přemýšlí nad dalším osudem ODS. Začíná se navenek rýsovat, že Bohumilovým antipodem je Daniel Kaiser, který byl v pondělí v Bratislavě a pořídil rozhovor se slovenským premiérem Robertem Ficem. Důvod je nasnadě: stav česko-slovenských vztahů a také změny v postojích nové slovenské vlády. Protikladnost obou našich významných autorů je jen prvoplánovým hodnocením hodným uživatelů sociální sítě Twitter.

Pozdrav Echu, ozvěně

Imponoval mi už tenkrát váš odchod z Babišových Lidových novin: vzdáleně mi to připomnělo náš, ale nucený odchod z Literárek na podzim 1967 – vy jste ovšem měli možnost zůstat, my měli jen možnost odejít, to znamenalo vyklidit redakci do poslední krabice. Pro týdeník ministerstva kultury stejného názvu, podobné grafiky, zkrátka pro „erárky“, jak se těm novinám tenkrát říkalo. Někteří z vás, i výrazní novináři, z Lidovek neodešli. Moc by mě zajímalo, co si tom myslí dnes.

„Malý bývalý sovětský satelit.“ Wall Street Journal změnil po kritice titulek článku o Česku

Americký deník The Wall Street Journal (WSJ) v reakci na kritiku na sociálních sítích, k níž se připojil i americký velvyslanec v Praze Bijan Sabet, změnil titulek článku o české pomoci Ukrajině. V titulku původně stálo, že "malý bývalý sovětský satelit" shání ve světě munici pro Ukrajinu, mimo jiné u některých partnerů Ruska. Řada lidí na sociálních sítích označení Česka kritizovala jako stereotypní. Deník později titulek na webu změnil a článek se v pondělí objevil i na titulní straně

Žurnalistika a ticho

Echo slaví desáté výročí, možná jste to postřehli. Člověka to vede k úvahám, jak rychle plyne čas a jak rychle se všechno mění a zároveň jak se všechno vleče a nemění se vůbec nic. Nic originálního, každému to občas přijde na mysl. Otázku povahy času tu ale zodpovídat nebudu, nemám k tomu potřebnou filozofickou průpravu. Jednu výraznou proměnu, již běh těch deseti let přinesl, jsem si ale při těch výročních rekapitulací uvědomil.

Jako zombie

Na přehlídkách uměleckých profesí, jako jsou Čeští lvi anebo Oscaři, můžete získat body příslušně progresivním politickým proslovem, ale kupodivu – no, vlastně to tak divné není – u diváků a nakonec i u profesionálů bodují filmy, které se opírají o trvalejší hodnoty než o poslední woke posedlost. Takový trhák jako Oppenheimer nezískal hlavního Oscara desítky let. A u nás „favorizovanému“ filmu Úsvit nepomohl k sošce ani výskyt intersex dítěte. Ale není to proto, že by se neziskově-nátlakový komplex nesnažil.

Fico mění veřejnoprávní televizi. „Frontální útok na RTVS, chtějí ji zničit,“ bouří se opozice

Po Polsku je okolo tamní veřejnoprávní televize živo i na sousedním Slovensku. Slovenské ministerstvo kultury v kabinetu Roberta Fica totiž připravilo návrh zákona, kterým chce dosáhnout výměny současného ředitele veřejnoprávního Rozhlasu a televize Slovenska (RTVS) a také posílit vliv státu na RTVS. Vyvolalo tím novou vlnu protestů opozice, která mluví o snaze televizi ovládnout.

Pohádka o tom, jak na Ukrajině byl skoro mír

Válka na Ukrajině mohla být dávno skončená, kdyby Západ v dubnu 2022 nezabránil uzavření mírové dohody mezi Kyjevem a Moskvou. Takový je jeden z klíčových argumentů stoupenců tvrzení, že na Ukrajině de facto válčí Západ zastoupený umírajícími Ukrajinci, kteří jím do boje byli dotlačeni. Tu tezi mají potvrzovat i zjištění amerického deníku The Wall Street Journal, který prvního března publikoval obsah dokumentů, o nichž se na těch mírových rozhovorech jednalo. „Wall Street Journal svou autoritou potvrdil, že Rusko a Ukrajina před dvěma lety, takřka vzápětí po invazi ruské armády, byly krok od smírného řešení,“ píše například v Týdeníku Echo kolega Daniel Kaiser.

Když rozhlas vysílá horor pro děti

Americký prezident Joe Biden je omezený vůdce, který není schopný vést Spojené státy, uvedla v republikánské reakci na projev hlavy státu v Kongresu senátorka Katie Brittová z Alabamy. Exprezident Donald Trump, který bude s největší pravděpodobností Bidenův vyzyvatel v podzimních volbách, projev o stavu unie označil za zostuzení země. „Náš vrchní velitel nevelí. (...) Svobodný svět si zaslouží něco víc, než váhavého a omezeného vůdce,“ uvedla Brittová, která přednesla oficiální republikánskou reakci.

Svět jako obraz a stroj

Je přípustné fotografovat skutečné lidi? I ty, kteří jsou v krajní nouzi? Po střelbě na FF UK se mimo jiné řešila otázka, zda média pochybila, když zveřejnila fotografii studentů, kteří v zoufalství uprchli na římsu budovy. Ačkoli se později ukázalo, že novináři již věděli, že střelec je po smrti, a sama fotografie mu tudíž nemohla napovědět, jak postupovat, nebyla tím umlčena otázka, zda je etické zveřejňovat snímky takto zoufalých lidí. Důvod, proč si podobnou otázku neklademe v případě filmových vyobrazení, je samozřejmý. Až na to, že z filozofické perspektivy nemá být samozřejmé nic.

Rusko vrazilo klín mezi Čechy a Slováky. Přestávají spolu mluvit, píší média v cizině

Češi a Slováci spolu přestávají mluvit, napsal portál polského listu Rzeczpospolita v reakci na středeční oznámení české vlády, že pozastavuje mezivládní konzultace se slovenským kabinetem premiéra Roberta Fica. Podle maďarského serveru Telex.hu klín mezi Česko a Slovensko vrazilo Rusko. Češi ohlásili, že pozastavují mezivládní konzultace se Slovenskem kvůli rostoucím obavám Prahy ohledně kurzu, který Bratislava nabírá za Ficovy vlády, napsala Rzeczpospolita.