Kontroverzní novela energetického zákona může ohrozit budoucnost obnovitelných zdrojů v České republice, varuje výkonný ředitel Solární asociace Jan Krčmář, který byl hostem podcastu Hrot Pavla Štrunce.
Sněmovní hospodářský výbor nepřijal žádné doporučení ohledně čtyř pozměňovacích návrhů k novele energetického zákona, které mají pomoci omezit peníze ze státního rozpočtu vyplácené na podporované zdroje energie (POZE). Vláda na ně pro příští rok vyčlenila 8,5 miliardy korun. Pozměňovací návrhy z dílny ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) čelí ostré kritice mimo jiné z řad solárníků, ale také třeba od Hospodářské komory ČR.
Snaha státu změnit systém podpory obnovitelných zdrojů je fakticky chybná a ohrozí existenci desítek subjektů. Myslí si to výkonný ředitel Solární asociace Jan Krčmář. Ve středu o záměru snížit náklady státu na obnovitelné zdroje mluvil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Pozměňovací návrh navrhl vložit do novely energetického zákona poslanec ODS a předseda sněmovního hospodářského výboru Ivan Adamec.
Firmy v Německu mají dle úřadu, který spadá pod ministra hospodářství Roberta Habecka (Zelení), v budoucnu organizovat svou produkci a výrobu podle slunečního svitu a síly větru. Přesněji řečeno - když bude dost slunečno a větrno, měly by vyrábět hodně. Když nebude, měly by vyrábět méně. I toto je součástí kontroverzního plánu ministerstva na využití solární a větrné energie, jak píše deník Bild a označuje další Habeckův krok za "naprosté šílenství." Podniky se bouří, samotné ministerstvo tvrdí, že elektřiny je dostatek a pouze se zvýší poplatky za připojení k síti.
Poškozený systém fotovoltaické elektrárny v červnu způsobil požár a následně výbuch rodinného domu v Šonově u Nového Města nad Metují na Náchodsku. V době výbuchu v domě nikdo nebyl, nikomu se nic nestalo, ale exploze porušila statiku domu a způsobila škodu sedm milionů korun, uvedla mluvčí krajských hasičů Martina Götzová. V poslední době stoupá počet požárů fotovoltaických elektráren (FVE), jejichž hašení je pro hasiče často až smrtelně nebezpečné.
Evropská komise tlačí na své členy, aby zachránili umírající evropský solární průmysl. Apeluje na ně, aby podepsali společné prohlášení, a důrazně dodává, že situace "vyžaduje další opatření", píše web Politico. Země Evropské unie by se tak měly zavázat k oživení solárního průmyslu. Brusel tím podle webu reaguje na nebezpečnou situaci, kdy solární firmy varují před hrozícím kolapsem a čelí silně dotované čínské konkurenci a nadbytku nabídky v EU.
Evropský solární průmysl čelí nebývalé krizi. V souvislosti s čínskou expanzí a dalšími tržními vlivy nevídaně klesla cena solárních panelů a evropským firmám se výroba nevyplácí. Na podzim před problémem varovaly některé solární asociace a obracely se na Evropskou komisi s žádostí o pomoc a s varováním, že současná situace může tento důležitý průmysl pro ekonomickou transformaci na zelenější technologie zcela zlikvidovat. V posledních měsících už oznámila přesun z Evropy či bankrot řada evropských firem v oboru.
V brzké době by české chmelnice, vinice či ovocné sady mohly být zaplaveny solárními panely. Ty by mohly pomoci zemědělcům mít vlastní zdroj energie a ušetřit tak náklady. S možností instalovat na zemědělskou půdu solární panely počítá novela zákona o zemědělském půdním fondu. Takzvaná agrovoltaika se snaží půdu využít nadvakrát, jak pro zemědělské účely, tak i pro účely energetické.
Energetici po ročním testování zečtyřnásobili výkon první plovoucí fotovoltaické elektrárny ve Štěchovicích u Prahy. Z původních 21,7 kWp ho zvýšili na 87 kWp a elektrárnu zároveň připojili do sítě, informoval mluvčí ČEZ Martin Schreier. ČEZ instaloval solární panely na hladinu horní nádrže s názvem Homole. Mají ověřit plavební vlastnosti nosné konstrukce pro případné nasazení tohoto typu fotovoltaik v budoucích velkých parcích.
Krizové scénáře o nedostatku elektřiny jsou v době rozběhnutého přechodu na zelenou ekonomiku zcela běžné. Vypínání uhelných elektráren, v případě Němců i jaderných, a směřování budoucnosti k obnovitelným zdrojům vede ale také k obavám a z nestálosti a nemožnosti předpovědět intenzitu slunečního svitu či větru. Vzhledem k tomu, že nemáme technologie, které by umožnily vyrobenou energii ukládat, budou se musetobnovitelné zdroje do budoucna vypínat a omezovat.
Počet nově připojených fotovoltaických elektráren do tuzemské sítě dál rekordně roste. Distribuční firmy evidují během prvního čtvrtletí několikanásobný nárůst počtu nových elektráren v síti, ten navíc bude zřejmě dál narůstat. Žádostí o připojení je ještě víc, problémy jsou ovšem s omezenými kapacitami v soustavě a také s technickou nepřipraveností instalovaných zařízení. Vyplývá to z informací distribučních společností.
Do dvou let vláda podpoří celkem 200.000 fotovoltaických zařízení na střechách, dvojnásobek oproti cíli v programovém prohlášení. Na páteční tiskové konferenci po uvedení nového ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) do funkce to řekl premiér Petr Fiala (ODS). V uplynulém roce podle něj ministerstvo schválilo podporu domácím i velkým fotovoltaickým elektrárnám ve výši 14 miliard korun. Hladík považuje za klíčové mimo jiné pomoci obcím a městům s aplikací komunitní energetiky.
Peking v reakci na postup Spojených států, které zakazují a jinak omezují vývoz nejmodernějších čipů a technologií k jejich výrobě do Číny z různých zemí světa, plánuje také zákaz exportu a to nejpokročilejších technologií k výrobě solárních panelů. Přitom Čína při současné zelené poptávkové tsunami na Západě vyrábí 97 procent solárních panelů na celém světe.
Současná energetická krize a mnohdy neúnosně vysoké platby za elektřinu nutí lidi přemýšlet nad dalšími výhodnější zdroji energií. Růst cen nyní nahrává vysoké poptávce po fotovoltaice a solárních panelech, které mají poměrně vysokou návratnost a počáteční vyšší investice do nich se tak podle odborníků téměř vždy vyplatí. Díky poměrně štědrým dotacím lze navíc ušetřit až polovinu částky.
Věslav Michalik je dlouholetým starostou středočeských Dolních Břežan. Ve vysoké politice se ale objevil až poměrně nedávno. Člen vyjednávacího týmu Starostů a nově také místopředseda hnutí se netají tím, že doposud rovněž úspěšně podnikal. V době nejlepších let solárního byznysu investoval mimo jiné do dvou solárních parků. V potenciálním střetu zájmů se ale jako podnikatel být necítí. Podíly ve firmách si chce nechat, i když bude ve vládě.
Jeden z kamenů úrazu pro chystanou vládu Petra Fialy představují ceny energií. Za jejich strmý růst nemůže, ale náš soucit se drží v mezích. Nejenže větší část vládního tábora se proti tzv. klimatické politice v době jejího vzniku nevymezovala, přičemž tato politika je vedle lockdownů druhým hlavním důvodem pro dnešní růst cen. Co hůř, vládní tábor není prost lidí, kteří na této zelené politice ochuzující společnost sami zbohatli.
Solárním elektrárnám uvedeným do provozu v letech 2009 a 2010 se zřejmě zvýší solární daň o deset procentních bodů a současně se sníží jejich podpora. Počítá s tím novela zákona o podporovaných zdrojích energie, kterou dnes schválila Sněmovna. Elektrárny z roku 2009 dosud odvodu nepodléhaly, nově na ně dopadne odvod u výkupní ceny ve výši deseti procent a u zeleného bonusu ve výši 11 procent. Elektrárnám uvedeným do provozu v roce 2010 pak vzrostou odvody na 20 a 21 procent.
Docela dobře se může stát, že za tři čtyři roky budeme o energetice slýchat stejně často, jako dnes hovoříme o suchu. Zatím si to moc neuvědomujeme, protože stále ještě žijeme v přebytkovém období zděděném ze socialistického režimu. Jenže už v roce 2021 Německo uzavírá jaderné elektrárny a i my přicházíme o důležitou část kapacit výroby energie z hnědého uhlí. Na evropském trhu začínají docházet dodavatelé stabilního množství na počasí nezávislé energie.
Symbol zelené politiky v Česku Martin Bursík se po letech marných pokusů o politický comeback a života mimo první linie veřejného zájmu vrací na scénu. Když po něm není poptávka jako po politikovi a jeho LESu (Liberálně ekologické straně) se nedaří prosadit, jde do toho jako úředník-odborník.
Státní zástupce obžaloval ze solárního podvodu miliardáře Zdeňka Zemka, který ve Zlínském kraji vlastní fotbalový klub 1. FC Slovácko a autobusové dopravce. Podle žalobce mohl Zemek celkově způsobit škodu až 360 milionů Kč. Za podvod mu hrozí pět až deset let vězení. Zemek tvrzení obžaloby odmítá.
Instalace solárních panelů, výměna klasických žárovek za LED svítidla, využití tepla z jevištní hydrauliky a další opatření uspořila Národnímu divadlu za deset let přes 93 miliony korun. Investice činily 75 milionů korun a projekt garantoval úsporu 84,6 milionu korun za deset let, investice se splácela z ušetřených peněz.
Česká investiční skupina Jufa, za kterou stojí Jan Chrenko a Jiří Fast, koupila dva solární parky o celkovém instalovaném výkonu 17 megawattů. Jde o nákup za 1,5 miliardy korun, který z větší části profinancují banky. Jufa, která má sídlo v Praze a v Plzni, koupila nedávno jednadvacetimegawattovou elektrárnu v areálu brněnského letiště.
Solární energie není v Rusku ještě příliš oblíbená, ale zájem o ni postupně roste. Podíl sluneční energie na celkové výrobě energie v Rusku činí pouze 0,03 procenta. Ruská společnost Hevel vyvinula solární moduly s údajně celosvětově nejvyšší účinností 22 procent, informoval odborný server sun-shines.ru.
Česká republika nemusí vyplácet třem německým investorům a firmě JSW Solar půl miliardy korun jako škodu a ušlý zisk za zavedení solární daně, rozhodl ve středu arbitrážní soud v Ženevě. Ve čtvrtek to sdělil mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec. Ministerstvo předpokládá stejný výsledek u dalších obdobných šesti žalob o více než 3,5 miliardy korun.
Investiční fond China-CEE koupil od americké společnosti ContourGlobal tři solární elektrárny v Česku o celkovém výkonu kolem šesti megawattů (MW). ČTK o tom v pondělí informovala pražská kancelář právní firmy Dentons, která poskytla k transakci poradenství. O které konkrétní elektrárny jde společnost neuvedla.
Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) uspěl ve třech soudních sporech o náhradu škody za provozování solárních elektráren. Protistrany ve sporu požadovaly po státu zaplacení zhruba 3,49 miliardy korun jako náhradu škody za zavedení finančního odvodu.
Mezinárodní solární společnost s českými kořeny Photon Energy N.V. vstoupí na alternativní trh pražské burzy v pondělí 17. října. Akcie společnosti budou obchodovány na trhu Free Market, který není hlavním trhem burzy. Na tiskové konferenci to ve čtvrtek uvedli zástupci firmy.
